Výbor poezie

Můj druhý výběr, tentokrát poetický. Nejsem literární vědec a poezii nijak zvlášť nerozumím, je tedy čistě pocitový. Berte ho, prosím, tak.
Na prvním místě musím uvést fantastické portugalské fado Saudade
od Aries, kvůli kterému jsem tenhle seznam založila.
Cokoliv od Lejdynky je prostě skvělé, ale ze stolůvek, které ještě nebyly zmíněny ve výběrech, mne přimrazil k židli děsivý Vlčí mák v šedém prachu .
Mráz mi běhal po zádech také po doušku japonského Saké od kopapaky.
Jako babiččino pohlazení je naopak úvod do pohádky od Ebženky. Tiše, Pohádka začíná .
Na Sebevraha od eliade jsem jen užasle zírala. A věřím, že by zíral i Nezval.
Zpívej, prosím! je prý inspirováno Šrámkem, ale podle mě by Bilkis mohla Fráňu strčit do kapsy.
Psáno prstem po skle od Wee-wees mi poslední slokou připomíná mého milovaného Hraběte.
Ve stylu Erbena je zase smutně ponurý Druhý svět od Tess.
V uších mi dlouho zněla úderná Vokna od Danae.
A na závěr jedno drabble, o kterém nevím, jestli se dá považovat za poezii, ale poetické je rozhodně. Voilá: Rya a Návod na použití vlastního hlasu .