Shořet

A/N: Sešroubovala jsem dvě svoje nejoblíbenější písničky z let šedesátých a výsledkem je tento (vý)tvor. Uhodnete, které to jsou?
„Dej mi oheň.“
Poslední sirka se jí chvěje v ruce. Ruby ke mně zvedne oči.
„Chyť své sny, než ti proklouznou mezi prsty. Ztrať je a ztratíš sám sebe.“
Ohořelý klacík ťukne o dlažbu.
„Zkusme to znovu,“ zašeptám. „Zkusme to teď. Co by se mohlo stát?“
„Můžeme jen prohrát,“ usměje se a má pravdu. Od začátku bylo jasné, jak to dopadne.
„Na tom nezáleží. Čas váhání už dávno minul.“
Naposledy si táhne a pak típne cigaretu. Obláček kouře jí zakryje obličej.
„Není čas ztrácet čas,“ slyším ji říct.
Naše láska skončí na pohřební hranici. Nemůže jinak. Vždyť umírá celou dobu…