Vyhlížení prvních záblesků pravdy

Jistě, hlavní příčinou byla ta událost.
Jenže některé věci si s sebou člověk nese od dětství.
Jako miminko občas pozoroval letadýlko kroužící nad postelí vysloveně podezíravě.
Když byl trochu větší, vždycky se v noci vyplížil z postýlky, aby se mohl z okna dívat na oblohu.
Mysleli, že kouká na hvězdy nebo na letadla.
Tónem pětiletého, který je daleko moudřejší než jeho rodiče, jim vysvětlil, že ho zajímají ty ostatní věci.
Každý večer chodil k oknu a těšil se.
Věděl, že se jednou dočká. Záblesku. Důkazu.
Povyrostl. Na pár let ho to přešlo.
Pak...
Pak se čekání stalo součástí jeho života.