Tribun lidu

Rýmu, rýmu, rýmu mám,
rýmy rýmy počítám,
pravopisem vládnu lechce.
i když ven se slovům nechce.
Bez patosu, bez příkrasu,
každé slovo omýlám,
v jazyku, jsem pánem času,
přes zuby jej usmýkám.
Mnoho toho, mnoho je,
co chci sdělit davu
všechny svoje postoje,
jen nemám na to hlavu.
Kéž bych vládl lépe slovem,
Esclarte, co jsi zač?
Zadumán tu bloudím domem,
používám počítač
I když se mnou cloumá tréma,
v krku jak když vyprahne
duch jazyka jako téma,
z hlavy rychle vysmahne.
Zbavit se jej věky věkův,
snad to půjde lehce,
na sto slov ať chrlí Vesuv
slova spadnou měkce.