Odevzdání

Konec života znamená často mnoho.
A jindy pro změnu neznamená víc než zrnko písku v moři. Nedokáže se pod tíhou vody zvednout a je v ní uzavřené navždy. Na jeho osudu nikomu nezáleží. Smrt neznámého člověka pro lidi znamená i tak něco nepopsatelného. Jako by to byl instinkt. Smrt nenáviděného znamená to samé. Žádný uklidňující pocit z pomsty neexistuje. Věděl to.
Možná proto se mu rty zvlnily do úsměvu.
„R. A. B,“ přečetl iniciály na konci dopsaného dopisu. I konce jsou dobré.
„Regulusi?“ ozvala se.
„Už jdu…“ zašeptal. Vstal a pomalu odcházel.
Po rozdělení své duše se musel odevzdat smrti.