Sklerotik Tadeáš

Tadeáš vyrazil do sadu. Dnes poseče pořádný kus louky. Zrovna ten, který je posetý pampeliškami. A obuje se do toho, aby Timea neremcala, že se tam chodí zašívat.
Kosa je sestavena, Tadeáš se dává do díla. K zemi klesají useknutá stébla trávy a mezi nimi i pampelišky. Žluté květy se válí po zemi jako hlavy popravenců. Ne však dlouho, neboť Tadeáš trávu shrabe, a tak zmizí uvnitř velké kupy.
"Tadeáši, neseš nám ty pampelišky?", vítá jej doma Timea.
"A safra, já na to zapomněl jako na smrt".
"Vždyť jsem ti říkala, že chci s Tabitou vít věnečky", povzdechne si Timea.