V představách

Atentátník. Botanik. Baletka. Oběť. Včelař. Blíže neurčitý počet vedlejších postav, z nich některé ryze fiktivní–
„Některé?“ pronese mi za ramenem ženský, jednoznačně učitelský hlas. „Máte snad na mysli – všechny! Koneckonců, to, že jste nám přisoudila jména, ba dokonce – do jisté míry – i osudy lidí, kteří kdysi skutečně žili, neznamená, že jsme snad méně fiktivní, než soudružka Naděžda či novinářka Marie. Ostatně, i mě jste si pro letošní ‚seriál‘ prostě vymyslela, třebaže na skutečných základech. Nemyslíte, že by bylo vhodné konečně srovnat účty se svými postavami a přestat se skrývat za pseudo-historicko-realistickou maskou?“
„Paní Adelaida Žekulina, předpokládám?“
„Výhradně ve vašich představách.“