Dlouhý večer

V divadle na opeře potkat francouzské župany, to bylo něco.
Potom se odvážili smát se komedii, až si herci kladli ruku na srdce a orchestřiště samou láskou vyneslo dirigenta ke stropu. Zato trubka potřebovala stupátko.
Koupili jsme si na báru cukroví s čokoládou, když jsem šla na záchod, chtělo se mi zvracet.
V černé sukni plazila jsem se po sametovém opěrátku, usínala jsem, druhé dějství mě nutilo přemýšlet o cestě domu. Stihnu ho, můj poslední vlak.
A i kdyby ne, je to cena za kulturní život. Je drahý, ten život.
Tolik operu nemusím, ale asi je důležité ji zažít, občas.