Modře a rychle

Na dveře dopadaly těžké údery. Muž v posteli se zavrtěl.
„Šéfe!“
„Vzbuďte se!“
„Votevřete, honém!“
Dopotácel se ke dveřím.
„Bože, chlapi! Jak to vypadáte? Měli jste podpálit stodolu, ne sebe!“
„To Tonda! Sletěl do hnoje!“
„Vy jste chtěli podpálit hnojiště, pitomci?“
„Né! Krovy! Kamenný zdi nechtěly hořet!“
„Tak Tonda vylez na žebřík…“
„A dál?“
„Von se žebřík do toho sajrajtu zabořil a Tonda tam spad. S hořícím zapalovačem…“
„Blaflo to, šéfe! Rychle a modře! Jako v akčňáku!“
„Šéfe, takhle nemůžu přijít Majdě na voči! Pučte mi ňákej vohoz a taky boty… Vona mi jedna v tom hnoji tak nějak zůstala…“