Tiché slzy
Mám dnes takovou přemýšlivější náladu, tak z toho vzešlo tohle. Ale téma se mi opravdu líbí, takže nevylučuji, že ještě večer napíšu HP nebo něco takového :)
Nedají se
Potopí tě až na dno
Do nejtmavšího koutu bez světla
Do nejtmavšího koutu bezcitnosti
Nedají se
Stáhnou tě dolů
A udusí nedostatkem lásky
Ale neboj - ani si toho nevšimneš
Ten, kdo jim patří
Nevidí svět, jenž ho přesahuje
Nevidí světlo věčné naděje
Nevidí tiché slzy Otce Stvoření
Ale ony tu jsou
Vždyť každý rodič pláče
Každý plakal by
Kdyby ztrácel dítě milované
Jaké to musí být?
Darovat z lásky svobodu
A pak sledovat
Jak je zaslepeně znevážena?
Cenou za hřích je smrt
Mrtvé tělo?
To je ten nejmenší problém
Láska vítězí nad hmotou
Ale kdo uzdraví mrtvého ducha?
Pro ujasnění - ten, kdo "se nedá", jsou v drabbleti hříchy, které se nechtějí vzdát a jsou odhodlané člověka stáhnout na dno.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Skvost
Áááá, vydechla jsem. Krásné a hluboké.
Děkuji :)
Děkuji :)
Fakt oceňuji, že se nebojíš
Fakt oceňuji, že se nebojíš velkých výzev! Zaslepené znevážení sedí, trochu mi tam chybí motiv, že hříchy se už od Adama tváří jako největší míliusové :-)
Děkuji, pořád se snažím
Děkuji, pořád se snažím hledat tu hranici, co zpracovat zvládnu a co mám radši přenechat někomu, kdo to vyjádří lépe :). A k tomu motivu - v některých původních verzích byl, ale zkoušela jsem to psát z různých pohledů, různým stylem a do téhle finální mi to nějak nesedělo.
Krásne a múdro napísané.
Krásne a múdro napísané.
Díky!
Díky!
Tohle. Prostě. Uf. Taková
Tohle. Prostě. Uf. Taková síla. Prostě nádherné. Děkuju.
Děkuji.
Děkuji.