Na lavičce v Jardin de Tuileries
tentokrát nesoutěžně
Následuje jen několik dní po drabble “Město nad Seinou” (http://www.sosaci.net/node/30364), pokud jste je nečetli, pro pochopení souvislostí doporučuji nejdříve je.
Paříž, září 1920
“Vaše noha, to je válečné zranění?” zeptala se, pohled upřený na nedaleké jezírko.
Přitakal.
“Kde jste bojoval?”
“V Itálii.”
“Papá zůstal na Sommě. Bratr u Verdunu.”
“To je mi moc líto.”
Obrátila se k němu. “Opravdu? Nebo to říkáte jen jako frázi?”
“Opravdu.” Jeho sestry by se nemusely ptát. Prostě by věděly. Byl rád, že Marléne se jim nepodobá.
“Jako nepřítel…” pokračovala.
“Československo přece patří k vítězům,” přerušil ji. Část jeho druhů ve zbrani hovořila o sladké porážce, někteří přímo o vítězství. On sám cítil spíš trpkost. “Nechci být váš nepřítel.” Sklonil se k jejím rtům.
Polibek rozhodně chutnal sladce.
Karel samozřejmě své sestry miluje, jejich neobvyklé schopnosti ovšem někdy snáší jen těžce.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Hezké drabble.:-)
Hezké drabble.:-)
děkuji
děkuji
Vlastně chápu, že byl vděčný
Vlastně chápu, že byl vděčný za dívku, která mu vůbec nevidí do hlavy. Zvlášť, když byla tak hezká, že? Malý nepatrný bonus.
ano, to jsi vystihla - hlavní
ano, to jsi vystihla - hlavní cíl: žádné neobvyklé schopnosti! Hlavně ať je obyčejná!
no a že tancuje ten kankán... ;-)
Jó, Paříž... Karel se nezdá :
Jó, Paříž... Karel se nezdá :).
:-) Karel se nezdá
:-) Karel se nezdá
Tohle skutečně muselo být
Tohle skutečně muselo být těžké. Každý na jedné straně... a taky co Francouzka ví, jak to s Československem bylo...
rozhodně to bylo něco, co si
rozhodně to bylo něco, co si museli vyjasnit, oba mají svá traumata :-(
Líbí.
Přemýšlivé zapracování tématu. Ostatně soudím, že ta prapodivná válka na rozdíl od druhé neměla svých "zlých" a "hodných"...
děkuji moc
děkuji moc
myslím, že ne, zvlášť ti "pěšáci" dole (netýká se samozřejmě jen pěchoty, víte, ajk to myslím) na tom byli docela stejně (stejně mizerně) na obou stranách
Pěkné drabble, i když se ve
Pěkné drabble, i když se ve fandomu začínám pomalu ztrácet, protože nestíhám. Asi bych si měla najít čas a přečíst si to všechno najednou :)
Tolik různých bolestí, ale
Tolik různých bolestí, ale přesto drabble vyznívá klidně a smířlivě. Líbí. :)
Moc děkuji!
Moc děkuji!
Krásné.
Krásné.
Na mě to působí spíš tak, že mají hodně společného. Jsem zvědavá, jak se to s nimi vyvine.
díky moc!
vlastně máš asi pravdu, leccos společného mají