Nezlomný

„Já už nepiju,“ řekl Sirius a snažil se nemyslet na vyprahlé hrdlo. „Přestal jsem s tím,“ zopakoval, jako by nechtěl přesvědčit Jamese, ale především sebe. „Myslím to vážně.“
„Jestli se té flašky do rána nedotkneš, tak tomu uvěřím,“ prohlásil James, položil na stůl svůj dáreček a odešel.
Když se Kingsley nad ránem vrátil z práce a našel Siriuse zahryznutého do desky stolu a vrčícího na netknutou láhev skotské, odhodil aktovku, přispěchal k němu a sevřel ho ve vroucím objetí.
„Vsadil jsem se s Jamesem, že to zvládneš. Mám u něj dvě stovky. Jseš můj poklad.“
„Jo,“ zachrčel Sirius. „Jenom zakopat.“