První kroky domů
Případné ♪♫ťuk♪
„Pořídil jsem si publikaci o ďasovcích…“
Tak strašně bolí vědět, že jsem Ti roky křivdil.
„Našel jsi knihu, kterou jsi nečetl?! Neuvěřitelný. Říkal jsem, že jsem naučil Klofana chytat míček?“
Ale jak jsi tomu mohl věřit? Po tom všem?!
„Vlastně jsem ji už četl. Myslel jsem, že hipogryfové jsou hodně svéhlaví...?“
Myslíš, že jsem tomu věřit chtěl? Proč jsi mi neřekl, že to změníte? Nevěřil jsi mi?
„Dobře, možná to naučil Klofan mě...“
Ticho.
„Nechceš čaj?“
Zoufale se rozesměje.
„Můžeme k čertu přestat být tak nechutně zdvořilí?!“
Ostrý nádech.
„Je mi to líto.“
„Já vím.“
Masky tiše dopadají na zem.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
<3<3 to je tak hrozně hezký a
<3<3 to je tak hrozně hezký a hrozně smutný. Nepsala jsem ti letos to samé už k jinému drabbleti o nich? Myslím, že jo. Každopádně jsem tak ráda, že o nich se striggou píšete ;)
Psala a moc děkuju, tyhle
Psala a moc děkuju, tyhle komentáře se hrozně hezky čtou! :)
Taky se možná opakuju, ale
Taky se možná opakuju, ale ono nejde jinak. Je to skvělý. <3
Děkuju! No, oni jsou :)
Děkuju! No, oni jsou :)
Ach. <3
Ach. <3
:))
:))
Smutné a krásné.
Smutné a krásné.
Děkuju :) takhle nějak bych
Děkuju :) takhle nějak bych shrnula celou tu jejich linku, no...