Harry Potter

Obrázek uživatele Regi

Nic není zadarmo

Fandom: 
Drabble: 

Zase jeden páteční večer u Prasečí hlavy. Hagrid si pohrává s poloprázdnou sklenicí a zamyšleně pozoruje dvě můry, zmateně poletující kolem plamínku svíčky. Přibližují se ve stále menších a těsnějších kruzích. Mávne rukou, aby je odehnal. Marně. Netrvá to dlouho a obě leží se spálenými křídly na stole.
Holky pitomý, nemohly ste si dát říct, dyž sem vás vodháněl? Nemohly, co? Jenomže za šecko se holt musí zaplatit. Taky sem nikdá neměl nic zadarmo. Ale takhle vysokou daň za blbost jako vy, jsem nikdá platit nemusel.
„Abe, buď tak hodnej, a přines mi oučet. Myslim, že už rači pudu domů.“

Obrázek uživatele KattyV

Některé věci bolet nepřestanou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Můžeme být desetkrát dospělí, ale jsou věci, které v nás zůstávají zadřené jako tříska.

Drabble: 

Daně a smrt jsou dvě jediné životní jistoty, přečte si Teddy v jakési mudlovské knize. Zatrne v něm. Miluje Nevilla a Lenku, ale smrt ho jako sotva ročního kloučka připravila o oba rodiče. Zná je jenom z vyprávění. Jací opravdu byli? Měnila by máma pro jeho obveselení svou barvu vlasů nebo tvar nosu? Naučila by ho, jak své metamorfomágské schopnosti ovládat? Byl by táta tak laskavý, jak vypráví Harry? Pomohl by mu stát se zvěromágem, aby spolu mohli trávit úplňkové noci? Netuší.
Pak se pousměje. Zato daně, to je jiná. Nakonec, z něčeho je potřeba přispívat na jeho léčitelský plat.

Závěrečná poznámka: 

Pro připomenutí: Teddyho rodiče Nymfadora Tonksová (po ní je metamorfomág) a Remus Lupin (jeho vlkodlačí osud naštěstí nezdědil) zahynuli v závěrečné bitvě s Voldemortem. Náhradními rodiči se mu stal Neville s Lenkou.

Obrázek uživatele Martian

Hra na život

Fandom: 
Drabble: 

„Házej, Traversi, nezdržuj!“
Hrací kostka ťukne o stůl.
Odpočítávání políček, vytažení kartičky z hromádky náhoda.
„Ale, ale… Nezaplacené daně? Dvě kola nehraješ. Teď ty, Macnaire.“
Tiché zaúpění. „Zaplať léčení po nehodě na koštěti.“
„Avery?“
„Uvidíte, že mě něco sežere jako posledně. Jasně, hipogryf.“
Hlasitý výbuch smíchu.
„Snape, netrhej partu. Přestaň zírat do učebnic a pojď si taky hodit!“

Společenskou hru „Zaplať, nebo zemři“ hrávali zmijozelští prváci s vášnivým zaujetím.
Postupem času ji neustále vylepšovali o nové úkoly a překážky.
Avšak jedinému Severusovi se v ní podařilo objevit level dosud zcela neznámý.
Zaplať za svou hloupost do posledního a přesto zemři.

***
Obrázek uživatele L.P.Hans

Deník

Fandom: 
Drabble: 

‘Jmenuji se Harry Potter,‘ načmáral do deníku.
Inkoust zmizel a vzápětí se s úklonou objevila kreslená postavička.
‘Víš něco o Tajemné Komnatě?’
Postavička se odplížila se přes okraj stránky. Znovu se objevila a pobídla ho pohybem ruky. Harry otočil list.
Na další straně byla kresba skříně a jiná, větší postavička. Náhle se kresba změnila v pavouka. V tom na stránku skočila první postavička s hůlkou v ruce. Následovala scéna, kde postavička přebrala medaili.
„Co to je za blbost?“ postesknul si Harry.
Druhý den spolu s Ronem prohodili deník Ufňukané Uršule hlavou.
Celá záležitost ohledně Tajemné Komnaty skončila, jako když utne.

Obrázek uživatele Voldemort

Mezioborový konflikt

Úvodní poznámka: 

druhé, bez nároku na bod

Drabble: 

„Potřebujeme předpověď. Teda my ji nepotřebujeme, my to zvládnem každopádně, ale nemohla by ses nám v noci podívat, jak to vypadá s tou sabotáží?“
„Já jsem astronomka, pánové. Já nepředpovídám budoucnost.“
„Ale všechno tam nahoře znáš! Když to dokáže přečíst ta můra Trelawneyová –“
James Siriuse pod stolem nakopnul a vzal si upuštěné slovo.
„Znáš všechny ty malebné názvy souhvězdí a vesmírných těles. Mohla bys nám něco pěkného a povzbudivého napsat. Nebo by možná bylo lepší, kdyby to až tak rozjásané nebylo, budeme vypadat jako ještě větší borci...“
„Pár tajemných slůvek o Venuši, trochu toho hrdinství a padnou nám k nohám!“

Obrázek uživatele gleti

Drbárna

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

První čaj o páté s tchyni, to se ženské hodně sevře hrdlo. Zvlášť když má vyprávět o jejím synovi.
Hannah se do toho nechtělo, ale Alice nedala.

"Hele, vím, že je statečný, že je vynikající botanik, ale mám pocit, že zrovna s holkami to neumí, tak jak tě sbalil?"
"Vskutku. První tři týdny mě zval do botanických zahrad a arboret. Přitom neustále mlel tahle kytka toto, tenhle strom je takový a makový. Už jsem to vzdávala. Pak jsem našla zmačkaný papír s verši; tvé oči jako pomněnky kvetoucí na břehu bystrého potoka ... Tak jsem převzala otěže."
"Tři týdny?! Neskutečná trpělivost."

Obrázek uživatele Voldemort

Zapálit srdce

Drabble: 

Vklouzla dovnitř, než místnost magicky zapečetili, a usadila se ve výklenku u okna mezi těžkými brokátovými závěsy.
„Čistá kouzelnická krev je jedinou cestou a nástrojem k vládě. Ministerstvo nás zradilo. Poddali jsme se mudlům. Schováváme se jako divoká zvěř. To musí skončit!“
Bellatrix slyšela rajskou hudbu. Visela na každém jeho slově a propadala se.
„Někteří se s mudly dokonce páří a přivádějí na svět špinavé bastardy! Proto musíme začít mezi svými bratry a sestrami, přáteli, mezi vlastními dětmi! Mor mudlovské krve nejdřív proniká do myslí slabých. Pomůžeme jim prohlédnout!“
Ohlušující potlesk. Příslib revoluce. Sladká příchuť moci.
Bellatrix Blacková se našla.

Závěrečná poznámka: 

Bellatrix je sedmnáct let.

Obrázek uživatele KattyV

Z Malého prince

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Děje se někdy mezi prázdninami, kdy se stalo toto: http://sosaci.net/node/29489 a Vánocemi. Teddy ještě stále studuje léčitelství.

Drabble: 

Šestnáctiletou Megan očarovala kniha Malý princ. Snaží se útržky předat v dopisech Teddymu. Ten odpovídá chabými vtípky.

...Nakresli mi beránka...
Teddy reaguje anatomickým nákresem ovčích vnitřností.
...Děti musí být k dospělým shovívavé...
Buď tedy shovívavá, děťátko.
...Dej pozor na baobaby...
Baobab je pro léčitele absolutně nezajímavý.
...Řeč je pramenem nedorozumění...
Potom nechápu, proč pořád mluvíš.
...Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné...
Copak jsem slepý?

Teprve na slova – Stáváš se zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži, přijde správná odpověď – Těším se na tebe, růžičko moje.
Taky se těší. Brzy budou Vánoce.

Závěrečná poznámka: 

Tentokrát je moje s bídou půlka. Za všechna malebná slová uctivě děkuji panu Saint-Exupérymu.

Obrázek uživatele Martian

Dobrá rada nad zlato

Fandom: 
Drabble: 

Teoreticky vzato, studovna byla místem, kde mělo vládnout absolutní ticho.
Když do ní ale vpadla banda mladších studentů, okamžitě se zaplnila tlumeným šepotem.

„Seve?“ Lily mu se zoufalým výrazem přistrčila objemnou knihu. „Já tomu vůbec nerozumím.“
Pokusil se ignorovat nesouhlasný šum ze strany Zmijozelů i přihlouplé poznámky Nebelvírů.

Očima pohladil stará, ručně vykroužená písmenka.
… dvé při díle alchymickém v paměti chovej. By mysl tvá hrubému blúmání se neoddávala i slova z oust tvejch bez ohavné nedbalosti plynula…

„Seve?“ Lily do něj netrpělivě šťouchla.
Jen velmi nerad knihu odložil.
„Prostě při čarování nemáš huhlat a plácat blbosti,“ shrnul, jak nejprozaičtěji dokázal.

***
Obrázek uživatele Regi

Skvělý dárek pro matku

Fandom: 
Drabble: 

Olympa postavila před Hagrida velikou mořskou mušli. „Hagrride, povídej do ní něco, prrosím.“
„Proč mám do tej věcičky mluvit? K čemu to bude dobrý?“
„To je očarrovaná mušle. Nahrrávací. Bude to nádherrný dárrek k narrozeninám prro mou matku.“
„Fakt? A co mám jako řikat?“
„Cokoli. Třřeba pohádku O krrálici Alici.“
„Vona má ráda pohádky pro malý děcka?“
„Ale drrahoušku, přece víš, že je etnogrrafka. Má rrozsáhlou sbírrku rrůzných světových nářřečí a to tvoje je tak rroztomilé! Bude nadšená. A možná nás dokonce přřijede navštívit, přřestože teď velmi nerrada opouští Nový Zéland. Zkoumá tam jeden naprrosto neznámý malý nárrůdek. Jakési Hobity.“

Obrázek uživatele Esti Vera

Všichni do jednoho

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Odehrává se okolo roku 1957 - Tom Raddle žádal o místo v Bradavicích, ale byl odmítnut, Minerva právě začala učit.

Drabble: 

Minerva se vyčerpaně svalila do křesla a vděčně přijala nabízený čaj. Na pobídnutí se pustila do vyprávění: "Zadala jsem třeťákům esej, měli ji odevzdat do dneška. A na hodině? Ticho po pěšině! Všichni do jednoho mi řekli, že žádný úkol nebyl... Co s nimi mám dělat?"
"A vážně jsi tu esej zadávala?" zeptal se ji Albus.
"Samozřejmě!" odpověděla podrážděně.
"A stejně ti všichni tvrdili, že ne?"
"Všichni. Do jednoho," vydechla zklamaně.
Ředitel se na ni zeširoka usmál.
"Albusi, vážně, tohle není vtipné!"
"Vlastně docela ano. Možná nejsou nejpracovitější, ale umí držet pospolu. A to je to, co teď potřebujeme nejvíc."

Obrázek uživatele Voldemort

Zločin a trest

Úvodní poznámka: 

druhé, nesoutěžní drabble
tentokrát zakončení sebevražedné ságy (přímo navazuje na Spravedlnost a Bludiště z bodláčí)

Drabble: 

Už skoro týden celá škola čekala. O všem se dozvěděl té noci, Skrk s Averym se museli předhánět v detailních informacích. Nepřišel, nepřiletěla ani sova. O madam Raddleové nemluvě. Dusili se ve vlastní šťávě a pomalu jim docházel dech. Stačilo to.

Do ministrovy kanceláře vpadla jako velká voda.
„Minervo, jaké příjemné překvapení,“ řekl a usmíval se.
Jako měsíček na hnoji, pomyslela si a nechala ho, aby ji slyšel.
„Přišla jsem kvůli Belindě. Víš to moc dobře,“ prakticky skočila do jeho zdvořilostí. „Co to znamená pro Bradavice?“
„Vůbec nic. Ministerstvo nebude ztrácet čas řešením pubertálních výlevů.“ Belinda se už potrestala sama.

Závěrečná poznámka: 

kurzívou jsou značené myšlenky. ta druhá je Raddleova

Obrázek uživatele Julie

Vlkodlak a beránek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 20 - Shoď skopce z kopce

Navazuje (poněkud vzdáleně, ale taky asi trochu spoileroidně) na mou povídku Důvodná pochybnost. Jedná se o AU a zásadní věc, kterou v tuto chvíli potřebujete vědět je, že v Azkabanu se místo Siria ocitl Remus.

Drabble: 

Některé dny jsou krásné, modré, slunečné a jarní. Někdy se na obloze objeví mraky něžné jako cukrová vata.
„Jsou jako beránci,“ vypískl nadšeně Harry a natáhl k oblakům ruku.
„Vlk a beránek,“ zamumlal Remus.
Obloha byla modrá a hluboká jako propast. Siriovi stačil jediný pohled, aby věděl, že vlkodlak se topí. Někdy to tak bylo. Někdy se Azkaban vracel.
Vzal Rema za ruku a zvedl ji k obloze. Na chvíli to vypadalo, že mráček balancuje na jejich dlaních.
„Dáme jim svobodu?“
Vlkodlak přikývl a pomalu oddálil dlaň. Zafoukal vítr a beránek se rozeběhl oblohou.
Vždycky si s Azkabanem nějak poradili.

Obrázek uživatele Remi

Nejistá slova naděje

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak dnes počtvrté. To téma bylo silnější než já.

Soundtrack: Emma Drobná - Words
narovinu, je to slaďák. Nemohla jsem odolat... :)

Drabble: 

Krajina byla tichá, snad až moc. Krvavý úplněk skončil a sluneční paprsky pomalu přinášely nový den.
„Všechno bude v pořádku,“ řekl Sirius tiše. Do očí mu spadalo několik pramenů tmavých vlasů a na tváři měl krvavý šrám. Možná, že chtěl dodat odvahu i sobě. „Věř mi.“

Neznělo to přesvědčivě. Ale něco v těch slovech, nebo spíš v tom, kdo je vyslovil, bylo neskutečně uklidňující.
Svým způsobem bylo lehké uvěřit. Že všechno bude v pořádku. Že se vlastně nic nestalo. Že to byl jenom zlý sen…
„Díky,“ pousmál se, i když ho bolel každý sval. Protože hezčí slova snad nikdy neslyšel.

Obrázek uživatele Remi

Loučení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Náhradní za téma 19, Dcera svého otce.

Soundtrack: Simon & Garfunkel - Sound of Silence
opravdu si ho pusťte :)

1971

Drabble: 

„Máš všechno oblečení, zlato?“ zeptala se poněkolikáté paní Evansová starostlivě a láskyplně dceru objala. Kapesníčkem si otřela zbloudilou slzu. „Kdyby ti cokoliv chybělo, tak napiš.“
„Buď hodná holka, Lily,“ usmál se pan Evans a dřepl si k dceři. Nikdy nepochyboval, že jeho holčička je to nejkouzelnější stvoření. Oči se mu zaleskly. „Ale kdyby tě někdo otravoval, tak mu to dej sežrat.“
Poslední k sestře přistoupila Petunie. Šla nesměle, jako by váhala nad každým krokem.
„Viď, že všechno zůstane stejný,“ zaprosila šeptem, když Lily objala na rozloučenou.
„Ale Petty,“ usmála se Lily vřele. „Copak bych tě někdy mohla přestat mít ráda?“

Obrázek uživatele Carmen

Paradoxy rodičovských přání

Fandom: 
Drabble: 

Když vlak poprvé odsupěl i s dvojčaty, svým způsobem si oddechli. Jiným způsobem byli neustále ve střehu. Jistě, mohli doufat, že nové prostředí se na synátorech pozitivně projeví...
Přišlo několik dopisů, všechny docela bezproblémové. Vlastně až moc.
Vždyť... to jsme chtěli? (Ale přišlo jí to nějak líto.)
Příští týden ticho po pěšině, dopis nikde.
Konečně přišel. Docela obyčejný: pozdravy, Percy je trollí hlava...
"Brzy napíšeme. Je možné, že přijde sova ze školy. Není to tak docela naše vina, ten záchod mohl vybuchnout i sám, a tomu skvorejšovi se v posteli prostě líbilo..."
"Všechno je v pořádku," s úlevou se zasmála.

Obrázek uživatele Voldemort

Čekat na chybu

Drabble: 

Lily bylo jasné, že má na krku školní radu i celé ministerstvo. Že nesmí udělat chybu, dokonce nesmí dopustit, aby nějaká chyba byla udělána na její konto. A počítat s nejhorším. Ředitelka na ní sice trvala, ale sama ji varovala, že ministr nebyl myšlenkou učitelky čistě mudlovského původu právě nadšen. Znamenitý eufemismus, bývalá paní ministrová. Co když mi dýku do zad vrazíte právě vy?
Ne, hloupost, to je jen tím tlakem, nejistotou a čekáním, nebuď paranoidní, holka.
*
Minerva zaklepala na dveře pracovny. Uvnitř se ozvala rána a zaklení. Lily s hůlkou v ruce otevřela škvírku dveří.
„Už pro mě přišli?“

Závěrečná poznámka: 

Nebojte, nepřišli.

Obrázek uživatele Remi

Nehoda

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí části:
1. Kam se hrabe čaj
2. Nenahraditelný
3. Čajový optimismus
4. Hořká břečka

zima 1975

Drabble: 

James zrovna četl v příručce famfrpálu, když se ze společenské místnosti ozvalo několik dutých ran a zvuk tříštěného porcelánu. Opatrně sešel schody, aby se přesvědčil o příčině hluku. Na první pohled to vypadalo, že se nic neděje, ale atmosféra byla hustší než mlha nad zapovězeným lesem. Remus a Sirius seděli v křeslech u krbu, okolo střepy. Peter postával opodál.

„Co se těm dvěma stalo?“ zeptal se ho James. „Zase se pohádali, jestli je čaj lepší než kakao?“
„No, vlastně to byla spíš nehoda…“ odpověděl Peter a uhnul pohledem.
„Tak to vysyp, co se stalo?“
„Převrhl jsem stolek a vylil oboje.“

Obrázek uživatele Remi

Hořká břečka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahradní za téma 18, Terno.

Předchozí části:
1. Kam se hrabe čaj
2. Nenahraditelný
3. Čajový optimismus

zima 1975

Drabble: 

„Možná… Když ty zkusíš kakao,“ navrhl vesele Remus a aniž by čekal na odpověď, vykouzlil druhý šálek. Sirius si tekutinu přeměřil nedůvěřivým pohledem. „Neboj, ono tě nekousne,“ zasmál se a přistrčil mu hrnek blíž. Pokojem se začala rozlévat těžká, sladká vůně.
„Jen aby…“ ušklíbl se Sirius a napil se. Překvapení maskoval zakašláním. Tohle v ničem nepřipomínalo hořkou břečku, kterou si pamatoval z dětství. Na rtech cítil jemnou, příjemnou chuť, která se tolik hodila k zimnímu večeru.
„No, žádný terno to nebylo,“ dodal po chvíli s veškerým přezíravým nezájmem, kterého schopen.
„Jistě,“ usmál se Remus chápavě. To ti tak budu věřit…

Obrázek uživatele gleti

Já jim ukážu

Fandom: 
Drabble: 

Mrzutě odložil Denního Věštce.
Jak to že nikdo nechápe jeho obavy? Proč nerozumí nebezpečí, které hrozí britské květeně? Rozčiloval se Aries Hill. Ale on to tak nenechá.

Dva dny na to vyšel v kouzelnických novinách článek:
Jak již víte, došlo v Bradavicích k neštěstí. Náš zpravodaj vyzpovídal profesora Nevilla Longbottoma.
"V nedávné době jsme pro školu pořídili několik nebezpečných avšak velmi léčivých rostlin. Abychom ochránili studenty, profesoři začarovali skleníky silným štítovým kouzlem. Když jsem odcházel všude byl klid a ticho. Pan Hill překonal štíty černou magií a vlezl do skleníku k masožravým rostlinám s kapsami plnými masa. Nezachránili jsme ho."

Obrázek uživatele KattyV

V Bradavicích se nic neutají

Fandom: 
Drabble: 

„Táta bude ředitel,“ chlubí se Megan.
Teddy vytřeštěně kouká. „Teta Minerva odchází do důchodu?“
„Jo,“ vážně kývá holčička. „Ale ještě to neví ani táta. Tak to nikomu neřikej.“
„A odkud to víš ty?“
Megan se uchichtne. „Teta Minnie si povídala s tetou Pomonou. Ve skleníku. Nevšimly si, že tam zkoumám mrňavý ďáblovo osidlo.“
Teddy protočí oči. Ďáblovo osidlo. Celá Megan. Jak je možné, že té holce všechno projde?

O pár dní později neodolá. Ve vzácné chvíli, kdy je Megan u Hermioniných rodičů a on zas pro jednou vaří lektvary jen se Severusem, se zeptá: „Severusi, je pravda, že budeš ředitelem?“

Závěrečná poznámka: 

Musela jsem se podívat do svých poznámek. V mé verzi reality nabízí Minerva McGonagallová Severusovi své ředitelské místo na sklonku roku 2009. To je Megan skoro pět. Zkoumat ďáblovo osidlo není zrovna nejbezpečnější věc, naštěstí je toto jen malinké.
Severus se později při rozhovoru s Minervou tváří, že informaci o jejím odchodu má od portrétů, je charakter, neshodil Megan ani Teddyho. :)

Obrázek uživatele Martian

Přítele poznáš v nouzi

Fandom: 
Drabble: 

Tentokrát Severusovo střetnutí se Záškodníky neskončilo zdaleka tak nevinně jako dřív.
Roztržený hábit, zakrvácený přeražený nos…
Vše samozřejmě řádně spraveno a ošetřeno, ale zadostiučinění žádné a rány na duši podebrané křivdou pálí dál.

„… bohužel, chlapče, viníci spadají do kompetence ředitelky nebelvírské koleje, nemohu v té záležitosti nic udělat…“
„… je to tvrzení proti tvrzení…“
„… kluci se občas zkrátka poperou…“

Severus se krčí jako spráskaný pes.
Uteč nebo zaútoč, jinou cestu nevidí.

Dokud…
„Teď toho mám právě dost!“ Zmijozelský prefekt ho popadne za rukáv, vleče do ředitelny.

Překvapené vzhlédnutí. „Luciusi? Děje se něco?“

„Ano. Pokud nezakročíte, podám na vás stížnost školské radě.“

***
Obrázek uživatele Regi

V utajení

Fandom: 
Drabble: 

Olympa listovala novinami. Pozorně pročetla Denního věštce, Jinotaj i Magazín kouzelnických paní a dívek. Pak sáhla po obou francouzských denících a společenském týdeníku. Nakonec se spokojeně usmála.
„Hagrride, drrahoušku, ty jsi mi udělal takovou rradost!“
„To já dělám porád, ne? Tak nevim, co to mohlo bejt tentokrát. Cos našla v těch novinách?“
„Nic. Absolutně nic.“
„Eee???“
„O tom, že chystáme malou utajenou svatbu, tam nepíšou vůbec nic. Nikomu jsi to neprrozrradil!
„Jo todle. Dyť já přeci vim, že to nesmim nikde řikat. Ví to enom madam Malkinová. A tý sem slíbil, že dyž to někomu práskne, přídem s Drápem zas.“

Závěrečná poznámka: 

Madam Malkinová opravdu neprozradila nic. Proč byl Hagrid přesvědčený, že bude mlčet? Byl si jistý, že je strachy bez sebe při pomyšlení, co by v jejím krejčovském salonu způsobila další Obří šlamastyka.

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Proč, Albusi?

Fandom: 
Drabble: 

Brumbál byl nadšený. Ostatní nikoli.
“Bude to terno!” jásal.
“Řediteli, proč si nemůžeme asistenty vybrat normálně jako každý rok?” protestovala Prýtová.
“Ano, Albusi, toto je naprosto zbytečné,” přidala se McGonagallová.
“Je třeba do naší práce vnést nové podněty. Tak šup, šup, přistupujte jeden po druhém. A žádná kouzla,” zatrylkoval. “Víte, že to poznám.”
Snape zalovil v osudí, vytáhnul lísteček a podíval se na něj. Hannah Abbotová
“Fuj, Potter,” zasyčel a hodil lísteček zpět.
“Ne, ne, Severusi,” přistoupil k němu Brumbál a konejšívě jej poplácal po rameni. “Accio lísteček Harryho Pottera.” Předal jej Snapeovi. “Budeš s tím, koho sis vylosoval, chlapče.”

Obrázek uživatele Carmen

Kouzlo pozitivního myšlení

Fandom: 
Drabble: 

"Něco ti řeknu, já jsem odteď optimista, Harry. Víš, jak většinou plaším? Už nebudu. V jednom mamčině časopise psali, že je to o přístupu. Myslíš negativně, dějou se ti negativní věci. Chápeš, když si budu myslet, že nás chytne Snape, tím spíš se to stane, " rozkládal polohlasem rozjařeně Ron.
Harry se nemohl zbavit pocitu, že na Rona bylo možná toho máslového ležáku trochu moc.
"Pozitivní myšlení! A já myslím pozitivně!" ujistil ho Ron a poskočil si.
"Výtečně, pane Weasleyi. To bude mínus padesát bodů pro Nebelvír za noční toulání po chodbě. A dalších patnáct za nechutnou naivitu," pronesl suše Snape.

Obrázek uživatele Remi

Čajový optimismus

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bezprostředně navazuje na drabble Nenahraditelný.

Možná, že to vypadá nepatřičně. Nicméně Sirius (i když nerad) vyrůstal v aristokratické rodině a něco to na něm přecejen zanechalo. ;)

Drabble: 

„Vždyť jsem se ti omluvil,“ ohradil se Sirius a s provokativním úsměvem si nalil čaj. Plynule do hrníčku přidal kostku cukru a třikrát nápoj zamíchal od sebe a k sobě, jak velí čajová etiketa. Lžičku vyndal, aniž by se dotkl okraje. Krátce se napil a položil šálek zpět na stůl. Malíčky samozřejmě nezvedl. „Ty jsi někdy strašnej pesimista. Svět není tak strašný místo k životu, víš o tom?“
„Ty seš zas nenapravitelnej optimista, víš o tom?“ podotkl Remus s náznakem úsměvu. Do kakaa ve zbrusu novém hrníčku namočil čokoládovou sušenku. Sirius se požitkářsky napil čaje.
„Vím. Nechceš to taky zkusit?“

Závěrečná poznámka: 

Všechny praktiky, týkající se pití čaje jsem si poctivě nastudovala, takže by měly být opravdu správné. Malíčky se vážně nezvedají. I když jiný kraj, jiný mrav...
A co vy? Jste za čaj, nebo za kakao? ;)

Obrázek uživatele Voldemort

Bráchové

Drabble: 

Přál si, aby telepatie mezi dvojčaty skutečně existovala. Jako mnoho dvojčat ji předstírali velice dobře. Tropili si žertíky z rodičů, spolužáků a Molly, mátli učitele a hojně využívali možnosti prohodit si místa. Tehdy bylo všechno snadné...
Teď byli sami, každý z nich. Oddělení mřížemi, zdmi a zoufalým křikem ve vlastních hlavách. Už tolik let neviděli svou vlastní tvář.

Azkaban se otřásl výbuchem v dolních patrech. Po dlouhém tichu přišel odboj.
„Gideone!“
Jdoucí na smrt si skočili do náruče. Slzy jim proudem tekly po propadlých tvářích.
„Snad jsi neztrácel naději?“
„Ztratil, brácho... Odteď už budu jenom optimista.“
Na chvíli nebyla válka.

Závěrečná poznámka: 

Překvapení, není to Gred a Forge. Vážení a milí, představuji vám Fabiana a Gideona Prewettovi, bratry Molly Weasloyové, které jsem oproti kánonu nechala žít.

Obrázek uživatele Regi

Ví, co chce a taky to dostane

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 20: Shoď skopce z kopce

Drabble: 

Tesáku, ty seš ale beran tvrdohlavej! Zvedni se! Dyť vo nic nejde. Pudeš enom tuhle z kopce dolů až k vohradě. Sem tam štěkneš, aby se neřeklo. Já pudu z druhej strany a to stádo testrálích hříbat tam prostě naženem. Musim je přeci spočítat, voznačit a zapsat.
Jasně, že vim, že seš neapolskej mastin a žádná border kólie. Ale stejně moc nehlídáš a pastevecká brigádička ti nikdá nevadila!
Vloni ti to šlo vohromně. To jak tě učila ta bordera Indy, co sme ji tehdá hlídali.
Ty Tesáku… že vona se ti líbila a ty chceš, abych ji pozval zas, co?

Obrázek uživatele Remi

Nenahraditelný

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bezprostředně navazuje na Kam se hrabe čaj. Řeč pronáší samozřejmě Remus.

Drabble: 

Já… prostě jsem to nečekal. Tolik jsme toho spolu prožili, a teď... Věděl jsem, že tě nemám nechávat samotného v pokoji. Ale jak jsem mohl tušit, co se stane?

Tvou ztrátu nemůže vyvážit ani všechna čokoláda na světě, i když ji James sháněl ve Švýcarsku a McGonagallová mu dala trest za nedovolené přemisťování. Žádný Peterovy omluvy nevyváží tvoje jednoduchý, něžný barvy.
Sirius si tě nikdy nedovedl dost vážit. Nepochopil, že čaj tě v mém srdci nenahradí.

Můj milej hrnečku, buď sbohem. Ať tvoje střepy odpočívají v pokoji a ať je nikdo nevyhodí do smetí.

Kakao už nikdy nebude chutnat stejně.

Závěrečná poznámka: 

Slíbila jsem, že rozpoutám válku mezi kakaem a čajem. Tohle je jen začátek. :D

Obrázek uživatele Voldemort

L(e)že v pokoji

Drabble: 

Zlatoslav Lockhart, tiskový mluvčí Ministerstva kouzel, včera, dne [doplnit datum] tragicky zahynul.
Zemřel hrdinsky při špionážní akci v samotném nitru obávaného Řádu. Jeho poslední slova před odchodem na misi byla: „Plním pouze svou povinnost. Záchranné akce bych i litoval, má extravagance riskem rozkvétá. Nicméně nebudu vám lhát, kouzelnický svět by byl bez mého zářivého úsměvu o něco temnější.“
Ministr vyzval bystrozory ke zvýšené ostražitosti. Zlatoslav Lockhart svou smrtí potvrdil, že jeho varovné projevy nebyly plané.

Tento talentovaný kouzelník, expert na módu, vztahy s veřejností a paměťová kouzla, spisovatel světového formátu a držitel nespočetného množství pohárů a ocenění nebude nikdy zapomenut.

Závěrečná poznámka: 

Nekrolog si Zlatoslav napsal sám, v předtuše toho, co zašifroval do věty o zbytečnosti záchranných akcí.
TÉMA: Zcela nevinným muzikantem, který se omlouvá a odvolává na svou povinnost, je Zlatoslav v tom smyslu, že dělal jen to, co mu přikázal Raddle. Takový argument tu byl v průběhu 20. století už příliš mnohokrát, člověk se přece musí nějak živit, že jo?

Stránky

-A A +A