Celý život před očima

Úvodní poznámka: 

S postavami jste se setkali v drabblích Hořkost až do dna a Konec vyčkávání.

Fandom: 
Drabble: 

Šermířský mistr se v zašlých pruhovaných přikrývkách ztrácel. Ze dne na den seschl, jako by se mu veškerá horká lidská krev vylila do toho neviditelného zranění uvnitř lebky.
Jeho nesmrtelná schovanka seděla na pelesti. Pozorovala jeho tvář. Uvolněnou, bez výrazu, s milionem vrásek podobných dubové kůře.
"Už přišel čas," zašeptal hedvábný hlas šermířovy stejně staré ženy. "Věčná temnota si ho brzy vezme."
Spolkla odpověď.
Proč je pomíjivost darem? Jak někoho může nakonec zradit vlastní tělo?
Starý muž pootevřel zarudlé, zvlhlé oči. "Ještě tu jsi?" S povislým koutkem se mu těžko vyslovovalo.
Přikývla, s úctou. Kde jinde by teď měla být?

Komentáře

Obrázek uživatele Keneu

Dotklo se hluboko.

Obrázek uživatele KattyV

Je to krásné. Hluboce lidské, přestože ona vlastně člověkem není.

Obrázek uživatele strigga

<3

Obrázek uživatele Arenga

Moc se mi líbí, co tam všechno je, i ta krásná přirovnání.

Obrázek uživatele Rya

Krásně napsané.

Obrázek uživatele Blanca

Má to dobrou atmosféru. Takovou, že i myšlenky v úctě radši jenom šeptají, aby nerušily.
A líbí se mi, jak jsi zakomponovala zásadní otázku celého Tolkienverse.
A z věty "Věčná temnota si ho brzy vezme" mě hrozně mrazí.

Zásadní otázka celého Tolkienverse je totiž děsně důležitá.
Omlouvám se za temnotu, na niž babka věří... Až umře, snad bude příjemně překvapená.

a rdím se. Jsem poctěna.

-A A +A