Středozem

Obrázek uživatele Owlicious

Největší dar

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro Ellušku - protože nevím, co bych si bez její podpory a rad počala.

Drabble: 

Paní Galadriel byla k obyvatelům "svého" kousku Středozemě laskavá a pozorná. Vždycky si však držela odstup, jako panovnice a jedna z nejstarších a nejváženějších vůbec. Jediný, kdo snad směl nahlédnout do její mysli, byl její manžel.
Teď to ale bylo jiné. Chodila jako ve snách. Na pozdravy nereagovala. Na otázky odpovídala nepřítomným pohledem. Dokonce i pan Celeborn kolem ní našlapoval po špičkách, nebo se držel dál.
Někteří se začali bát, že snad uvažuje o návratu za moře.

"To je jen šestinedělí, to přejde," ujišťoval trochu melancholicky vládce Lothlorienu o celý věk později vyděšeného zetě, když se stejně začala chovat Celebrían.

Obrázek uživatele Elluška

Asi to má smysl...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

I když jsem střípky ze svého fanficu udržela celkem na úrovni spoiler-free traileru, že to dobře dopadlo se holt tak nějak čeká :)

Drabble: 

Byla tu třetím rokem. Někdy se to zdálo jako tři týdny, jindy jako celý věk. Nad údolím letěly úsvity, úplňky a hvězdy. Zlé vzpomínky pomalu vyhasínaly. Poslouchala laskavá slova. Začínala jim věřit.
Možná by jí i něco chybělo. Jenže...
"Celeamin? Že víš, jak se jmenoval poslední král Númenoru?!"
"Tos měl za úkol zjistit sám. V knihovně."
"Pch, no dobrá! A Elrohir má dělat co?"
"Elrohir má dojíst chleba."
...už neměla pocit, že nečinně vyčkává. Měla zase práci. V mnoha ohledech podezřele podobnou svojí původní práci.
"Na, vezmi si taky krajíc. A hněte sebou, nemáme celý den."
Občas pána Imladris nechápala.

Závěrečná poznámka: 

Děkuju všem, kdo mě četli, kdo si oblíbili Elladana a Elrohira, kteří se s vervou sobě vlastní postarali o všechnu parodii, i jejich učitelku, která se vůbec nesmála, neboť má trauma z války.
Děkuju všem, kdo komentovali, moc si toho vážím :)

Obrázek uživatele Elluška

První, co spatřili...

Fandom: 
Drabble: 

Hvězdy, vír jiskřiček v nepředstavitelné dálce, střípky odrážející světlo z času, kdy byl stvořen svět. Briliantové body črtající v temnotě obrazy, souhvězdí, ukazující správný směr.
Nekonečno.
A kdesi dole pod ním Arda. Středozem. Mlžné hory. Jedno údolí, jedna louka, dva páry očí. V každé zorničce odraz celé hvězdné oblohy.
"Brácha, na co myslíš, když se koukáš nahoru?"
"Ehm, přeci, že hvězdy jsou posledním nepo...škvrněným světlem, jehož se nedotklo zlo, jejž sama Varda Elentári zažehla svou nezlomnou mocí, světlem, jež - jež? Jež v sobě nese věčnou naději nás, svého lidu!"
"To mně se chce tak divně brečet."
"...jo, to taky."

Obrázek uživatele Elluška

Nechce odejít, tak ho vyhodíme!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Taková blbůstka pro moje drahé <3 Tess, Blancu & Cwelfa

Drabble: 

V Síni ohně to popraskávalo, hřálo a zvalo k posezení. I hosté na cestách se tu cítili dobře. Dost dobře, aby - i v doslechu elfů - zapředli důležitý hovor.
"Jak ho odtamtud dostanem, ptám se já!"
"Stejně jako lišku z kurníku."
"Správně. Je to jen škodná!"
"Měli jsme jednou v kurníku lišku a máma po ní hodila vidle."
"A trefila?"
"Trefila."
Uznalé mručení.
"Potíž je v tom, že nemáme tak velké vidle."
"Obtížný zvířata se dají taky třeba vykouřit!"
Jeden z hostů seděl stranou. Zádumčivě hleděl do plamenů, s pocitem, že ono zvíře je pravděpodobně bystřejšího rozumu než celá jeho společnost.

Obrázek uživatele Elluška

Potichoučku

Fandom: 
Drabble: 

Elrohir se pomalu usadil v koutě. Bezděčně zatajil dech, když pohlédl do velkých kaštanových očí.
"Nevadí ti, že tu jsem?" Nejtišší šepot, jakého byl schopen.
Hnědoočka potřásla hlavou. Snad jí to nevadilo, snad sama nevěděla. Elrohir ji ale měl tak rád, že zkrátka nevydržel vyčkávat, až mu někdo dá vyslovený slouhlas.
Tak čekal u ní. V teple, šeru, vůni slámy. Šedé oči se přivíraly společně s hnědými. Až se zavřely docela.
Probudilo ho zafrkání, vlahý polibek na čelo, jaký vám dokáže dát jenom kůň. Trhl sebou, ucítil váhu na kolenou.
Z klína se na něj dívaly zvídavé, nevinné oči hříbátka.

Závěrečná poznámka: 

(Umějí i jiný věci než prudit, vřískat a prát se.)

Obrázek uživatele Elluška

Schválně, jestli to bude fungovat

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mysleli jste, že s tímhle tématem dokážu psát o něčem jiném než o prstenech? Ehm...

Tak pro Owlicious <3
Don't try this at home!

Drabble: 

"Na všechny používáme jen jeden postup," řekl Celebrimbor znenadání. Ani nečekal na odpověď. "Nejčistší drahokam. Vybrousíš přesný počet plošek. Dosáhneš nejvyššího soustředění magie. Ukotvíš v kovovém kroužku kvůli vedení. Hotovo. Je čas zajít o krok dál!"
Jeho kolega pozoroval zamlžený obzor. "Třeba to zkusit bez kamene."
Celebrimbor si zamyšleně promnul čelo. "Bez kamene se ti všechno rozostří. Jak zaměříš kouzlo doneurčita? Takový prsten by nedělal, co chceš, neměl by výstup, vnímal bys skrz něj jen změť přehlušujících se zdrojů magie. Kdepak. Myslím spíš na to, že možná nestačí přírodní drahokamy..."
"Máš pravdu," odvětil Annatar. "A jako vždy naprosto vynikající nápad."

Obrázek uživatele Elluška

Mami?!

Úvodní poznámka: 

Mám dvě "svoje" matky. Maminka mých hrdinů sice dokáže ve správnou chvíli poznamenat něco naprosto nečekaného, ovšem moje reálná maminka ji v tomhle umění dalece převyšuje. Když jsem spatřila to téma, nějak mi ty matky splynuly...

Drabble: 

Ceirdil a jeho mladší sestra seděli u krbu a usrkávali horké mléko s medem pod matčiným vyčítavým dohledem. Už si vyslechli "necestujte na zimní slunovrat - mohli jste zmrznout!", "co takhle přijet častěji než jednou za pět let" i "dobře, že už neděláte ty meče".
Ustaraně si povzdechla směrem ke své dceři. "Celeamin. Proč myslíš, že trpaslíci jsou lakomí obchodníci?"
"To jsem neříkala."
"Prosím. Přece si pamatuji, co jsi říkala... Tvůj nápadník se už vyslovil, doufám?"
"Mami?!"
"Nemluvilas o prstenech?"
"Že se je učím!"
Matka se zachichotala jako malé děvčátko. "Ach, jistě."
Tak zase nejdřív za pět let, pomyslel si Ceirdil.

Závěrečná poznámka: 

Chichotání je autentické. Ale jinak je ta moje maminka moc hodná.

Obrázek uživatele Elluška

Celý život před očima

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

S postavami jste se setkali v drabblích Hořkost až do dna a Konec vyčkávání.

Drabble: 

Šermířský mistr se v zašlých pruhovaných přikrývkách ztrácel. Ze dne na den seschl, jako by se mu veškerá horká lidská krev vylila do toho neviditelného zranění uvnitř lebky.
Jeho nesmrtelná schovanka seděla na pelesti. Pozorovala jeho tvář. Uvolněnou, bez výrazu, s milionem vrásek podobných dubové kůře.
"Už přišel čas," zašeptal hedvábný hlas šermířovy stejně staré ženy. "Věčná temnota si ho brzy vezme."
Spolkla odpověď.
Proč je pomíjivost darem? Jak někoho může nakonec zradit vlastní tělo?
Starý muž pootevřel zarudlé, zvlhlé oči. "Ještě tu jsi?" S povislým koutkem se mu těžko vyslovovalo.
Přikývla, s úctou. Kde jinde by teď měla být?

Obrázek uživatele Elluška

Až vyrostu, tak budu...

Fandom: 
Drabble: 

"Tys někdy studovala můj rodokmen?" Elladan vzhlédl od knihy a oči mu nadšeně zasvítily.
"Hm?" Jeho učitelka namočila brousek v sudu pod okapem.
"Jsem dědicem několika rodů zároveň! Řekl bych, že podle zvyků Edain, jejichž krev mi též koluje v žilách, bych se měl stát svrchovaným vládcem elfů i lidí, ne? Byv nejstarším synem!"
"Máš bratra," namítla učitelka.
"Elrohira vládnutí nezajímá," mávl Elladan rukou. "Ovšem já bych měl jakože zdědit všechny elfské prsteny a pak převzít moc! Nemyslíš?"
"Nemyslím."
"Tsss! Mám na to nárok. Mohu o tom snít, jak se mi zachce!"
Učitelka se tiše zasmála. "Snít můžeš. Nejsi první."

Obrázek uživatele Elluška

Kudy se vrátit domů

Fandom: 
Drabble: 

Hospoda voněla svátečně a útulně. Teplem z krbu, cukrovím, bodrým smíchem, vlhkými kabáty, pivem a dýmkovým kořením.
"Ještě píšete ty paměti, pane místostarosto?" zeptal se kdosi.
Tázaný se ohlédl. "Píšu," odvětil tiše. Soused nejistě přikývl. Ptal se ze slušnosti, jako všichni.
Za oknem se sypaly měkkoučké vločky. Kolik takových zim už viděl - a přesto mu tahle přišla jiná. První zima potom.
Sevřel ho teskný chlad. Vyměnil by celé to dobrodružství za možnost vidět svůj domov tak jako dřív?
Jenže, o čem by pak psal.
Na stole přistál korbel, na židli jeho nejvěrnější přítel. "Tady máte, pane Frodo. To vás zahřeje."

Obrázek uživatele Elluška

Ještě ne

Fandom: 
Drabble: 

Příboj, vonící zimou, vířil pěnu mezi skalami.
"Vždyť Noldor už dávno změnili svůj osud. Bylo vám odpuštěno." Círdan pokynul k zelenošedému obzoru. "Jen vypluj, pokud chceš."
Věděla, že ani on netuší, co za tím obzorem čeká. Sprška vyvržená vlnou zmáčela zem a zanechala po sobě temnou louži. Tinwë ustoupila o krok.
Máte to v krvi. Ta pověst předchází váš slavný rod.
Nehty zaryté v dlani ten hlas utišily.
"Všechno se dá odčinit," řekl Círdan. "Jednou potkáš svého otce a vysvětlí ti to."
Tříšť nesená mořským vánkem chutnala jako slzy.
Otec by jí prominul všechno.
Nerozuměla tomu.
Ona si odpustit nehodlala.

Závěrečná poznámka: 

(Dnes teda pro změnu 90% kinslaying, 10% Círdanovo konstruktivní slovní hodnocení.)
(Kdo mi to psal, že migréna dělá lepší drama? Tak spát jen čytři a půl hodiny snad taky :))

Obrázek uživatele Elluška

Nech si to pro sebe

Fandom: 
Drabble: 

"Kdepak jsi je našla, maličká?" zeptala se matka něžně.
"Ony našly mě!"
Vždycky ji našly. Modraly se v dlani plné říčního písku. Zablyštěly se ve světle lucerny, když v úzkém jeskyním průlezu odloupla vápencovou krustu. Našly ji mezi hromádkou valounů na cestě. Stačilo přejet prsty po žílách v mramorové stěně a věděla, kde jsou.
"Jak? Jak tě našly?"
Řekla jí to. Matka ji chvíli zadumaně hladila po vlasech. Pak jí pošeptala, že to musí zůstat jejich tajemstvím. A proč ne? Ostatně, nikdo se nikdy nezeptal, jak věděla, které budou k vybroušení nejlepší.
Nechala si pro sebe, co jí krystaly zpívaly.

Závěrečná poznámka: 

Je to zas takové univerzálně magické a postavy jsou moje. Ale aspoň to není creepy. Což by bylo, kdyby šlo o nějaké opravdu závažné tajemství... Hm? :)

Obrázek uživatele Elluška

Neruš tátu, nebo...!

Fandom: 
Drabble: 

Prkno zavrzalo a s ohlušujícím rupnutím prasklo. Lavina padajících knih zabušila jako kroupy na střeše. Buch - buch, spadly poslední svazky.
Elrond věděl, který z jeho synů se to tiše krčí v klubíčku, drží si loket a polyká slzy.
"T-tati, já jsem chtěl je-jenom -"
"To nic, to byla hodně stará police," konejšil ho Elrond a přemítal, před kolika staletími ji měnil.
"T-tati, ale že neodjedeš? Brácha říkal, že tě tak unavuju, že odjedeš radši za Moře!"
Elrond políbil synka na čelo. "Neboj se. I unavený otec je šťastný, že tě má."
Elrohir úlevně vydechl. "Takže jestli odjedeš, může za to Elladan."

Obrázek uživatele Elluška

Až všechna ostatní světla zhasnou...

Fandom: 
Drabble: 

Nebyla zvyklá ponocovat. Až na Slunovraty. Tehdy se patřilo probdít celou noc. Zazpívat si pár teskných písní, které příliš připomínaly dětství. Upíjet medovinu a hledat výjimečná témata k hovoru i s těmi, s kterými mluvívala denně. Někoho náhodou potkat a sedět spolu na hradbách pod zářícími hvězdami.
"Myslíš, že Eärendil nese skutečný silmaril?"
"Proč ne?"
"Drahokam ze živého světla? Jak vybrousíš světlo, mistře? Doopravdy - kolik musí mít fasetek, aby zářil až sem? Ani moje představivost ho nedokáže stvořit! Vyprávění na to nestačí. I kdyby z první ruky."
"Je to skutečný silmaril, to mi věř," odpověděl mistr Annatar a pousmál se.

Závěrečná poznámka: 

(Já vím, že je to víc creepy, než se to tváří.)

Obrázek uživatele Elluška

Pořád spolu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma ze 13. 4. - Pořád spolu

Drabble: 

"Nemusíš běhat jen za mnou," smál se, ale pofoukal jí zadřenou třísku.
"Nestůj mi pořád za zády," káral ji, ale pak ji nechal šlapat měchy.
"Nepomáhej pořád jen mně," pobízel ji, ale stejně ji chtěl mít na očích.
Časem ho poslechla. Vyrostla a nechodila jen za ním. "Jen jeď," řekl jí, protože chtěl, aby se nebála vlastní cesty.
Už se nevrátila. Místo toho přišla válka.
Když ustupovali spáleništěm a nízko nad obzorem za kouřovou clonou slunce zkrvavělo, ještě stále si představoval, jak ji najde. Nějakým zázrakem. Řekne jí: "Nemuselas být stejně zarputilá jako já!"
A pak jí pofouká zadřenou třísku.

Závěrečná poznámka: 

Standardní válečný drama č. 4, asi...? Včera jsem bez internetu v mobilu jezdila hodně vlakem, navštívila cizí město a pak na skautské chatě zapíjela slivovicí kamarádčino mimino a jiné děti, všeobecně.
Omlouvám se Betafanklubu, že jej trápím těmahle citově vydíracíma pasážema.
#trailer #sorrynotsorry

Obrázek uživatele Elluška

Zatím jen přání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

O nějakých deset let později než Já taky!. Obléct se jo, obout ne.

Drabble: 

Bosé nožky se komíhaly proti blankytné obloze pomalované beránky. Mezi palcem a ukazováčkem měla pampelišku. "Teď mám vlastní sluníčko, hele."
Ceirdil si povzdechl a podíval se na jihovýchod, kde vycházelo skutečné slunce.
"Díváš ty se někdy třeba na sever?" zeptala se sestřička a objala ho kolem krku. Popadl ji a vysadil na ramena. Zavýskla.
"Vidím - vidím - nic! Tvoje vysněné město ne. Je moc daleko."
"Jednou tam stejně budu bydlet," odpověděl.
"Až já tam budu bydlet, tak vylezu na úplně nejvyšší věž ze všech věží a uvidím celou Středozem!"
Postavil ji zase na trávu. "Na to jsou, Hvězdičko, mnohem lepší hory."

Obrázek uživatele Elluška

To MÁ být temný...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Základní škola opět zasahuje.

Drabble: 

"Piš. První -"
"He? První? Neřikals předtím PRAVÍ?"
"PRAVÍ, pochopitelně! A... Věční."
Elladan zasněně hleděl pootevřeným oknem knihovny, zatímco si jednou botou z druhé bezmyšlenkovitě okopával bláto. Srdce mu ještě splašeně bušilo, hnáno divokou jízdou, čerstvým větrem a tím úžasným nápadem. Tajné bratrstvo!
"A dál?"
"Ochranitelé... Utajeného... Království!"
Elrohir dopsal poslední slovo a svraštil obočí. "Pavouk? Není to temný?"
"To MÁ být! Tajný bratrstva bývají trochu temný! Náš osud totiž nebude lehký!"
"Nebude," přitakala jejich učitelka, která se náhle zjevila za Elrohirem. Jednou rukou ho něžně přišpendlila k židli, druhou mu vzala pero a napsala:
PADEJTE A VYTŘETE OKAMŽITĚ UBOŽÁKY KONĚ.

Obrázek uživatele Elluška

Konec vyčkávání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak zase nějaký válečný drama. Dneska nemám náladu na srandičky.
Volně navazuje na Hořkost až do dna.

Drabble: 

Spirálky bílého kouře, jazýčky plamenů, pach spálených vlasů. Dívala se, jak hoří.
"Kolik vás tu zbylo, z jízdní?" Nepoznávala svůj hlas.
Starý šermíř ji starostlivě pozoroval. "Ursai, ten, co má pochroumanou ruku - a štěňata."
"Štěnata?"
"Chlapci. Záloha."
"Dokážeš ještě učit?" Tady hluboko dole nebyla okna, ale komín dobře táhl. Plameny hltaly uřezané copy.
"Paní už jsem přeci učil."
"Potřebuju se zlepšit." Vlasy zuhelnatěly a rozpadly se. Tak jako její srdce.
"Paní se nevrátí do kováren?"
"Ne."
Paní už se nemůže vrátit nikam. Zůstává tady.
Naposledy zlehka přejela prsty po ostří stříbřité dýky.
"Konec vyčkávání. Řekni štěňatům, že začínáme za úsvitu."

Obrázek uživatele Elluška

Hrdina opět zasahuje

Fandom: 
Drabble: 

Hrdina vypjal hruď a odhodlaně vysunul bradu. Zrcadlový odraz mu vracel hrdý pohled šedých očí, otcových očí, plných odvahy jeho slavného rodu. Pevně sevřel jílec těžkého meče a pomalu jej pozvedl. Čepel se ve slunci zaleskla.
Pak meč sklonil. Opřel o stěnu vedle zrcadla. Vysoko vykasal rukávy košile. Znovu pozvedl zbraň a zaťal svaly.
"Neporazíš mě," vyzval šeptem svůj odraz.
Koutkem oka zahlédl další svůj odraz, jak se krčí za závěsem.
"Hej!" zaječel hrdina a vysekl takovou otočku, až špice meče zařinčela o podlahu.
"Bych tě porazil, kdybych do tebe stih strčit," vyprskl jeho bratr a dal se na útěk.

Závěrečná poznámka: 

Díky, kluci, zachránili jste mě.
S láskou, vaše chůva.

Obrázek uživatele Elluška

Hořkost až do dna

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

...ale je to celkem univerzální válečný trauma, který se mohlo stát kdekoliv.
Autorka má migrénu a lepší už to dneska nebude :)

Drabble: 

"Nejí, ale zvracela." Chraplavý hlas starého šermíře.
"Jaká je bledá..." Sametová slova jeho ženy.
"Uzdravíš ji?"
Nevěděli, že lidské nemoci se jí netýkají. Ještě nepotkali nikoho jako ona. A snad už nikdy nepotkají.
Suchá vrásčitá dlaň pohladila její zkrvavené prsty. "... jí pomůže."
Nepoznala to slovo. Poznala vůni. Její matka byla bylinkářka. Útroby znovu sevřela ledová křeč, tesáky děsu, vina. Za zavřenými víčky se zář z ohniště stala hořícím městem.
"Můžou čarodějky být..."
"I kdyby. Napije se, vyřeší se všechno."
To pro ně byla. Nesmrtelná. Bezvěká. Čarodějka.
Napila se zhluboka. Hořkost zahřívala. Když otevřela oči, hořkost už jí kolovala v žilách.

Obrázek uživatele Elluška

Já taky!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dneska jsem prostě potřebovala něco roztomilýho.
Není třeba vzpomínat na kánon, není tam :)
(Ale jsou tam pořád tytéž nekánonické postavy.)

Drabble: 

Po čepeli přelétl namodralý záblesk, jak se meč na prstech mladého kováře zhoupl do dokonalé rovnováhy. Ceirdil zatajil dech. Poprvé to zvládl sám! V posvátném tichu dílny by byl zaslechl, i kdyby špendlík -
"Kdo to tu je?" zašeptal.
Zajíknutí zpod stolu.
"Před kým se to schováváš?"
Na okraji desky se objevily malé prstíky, čupřina tmavých vlásků a velká šedá očka.
"Já taky!" Baculatá ručka se po ostří natáhla rychle jako had.
"Pozor! Řízneš se!"
Holčička tak zklamaně našpulila rty, že se Ceirdil musel zasmát. "Až budeš větší, Hvězdičko."
"Nechci," prohlásila dotčeně.
"Co?"
"Oblíct. Teta mě honí. A chce mě oblíct."

Obrázek uživatele Elluška

Čtyři sta let je dlouhá doba

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Tu máš, Owlicious! :))

Drabble: 

Porada se tak protáhla, že letní noc nad horami vybledla dozelena. Loučili se na schodišti. Učni, kteří doposud museli jen naslouchat starším, nadšeně švitořili.
Přitom někteří měli také co říci. Poznalo se to podle jisté záře v očích: nadání, oddanost, odhodlání.
Celebrimborovi se nevyrovnali, samozřejmě. Přednášel polovinu porady a Annatar měl beztak pocit, že ho pochopil jen on sám.
Podali si ruce.
"Dobrou noc - vlastně, dobré ráno, příteli," řekl Celebrimbor.
Annatar mu přikývl. S úsměvem. Celebrimbor a jeho brilantní mysl... Byli jen krůček od úspěchu.
Přimhouřil oči. Čí úspěch že to bude?
Byl mezi těmi elfy už nějak moc dlouho.

Obrázek uživatele Elluška

Za trest napíšete dvousetkrát...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dneska nemůžu jinak než dělat si z toho srandu.
V mojí hlavě byla prostě výchova těchhle dvou zpočátku trochu... za trest.

Drabble: 

"To kvůli tobě jsme ve vězení!" vykřikl Elladan a zhnuseně odhodil pero přes stůl.
"Nene, tys ječel, takže je to kvůli tobě," opáčil jeho bratr.
"Tobě!"
"E-e."
"Buď zticha!" Elladan se vyhoupl na parapet okna a upřel rozhořčený pohled na překrásné letní počasí, které mu bylo tak krutě odepřeno.
"Beztak to vymyslela pani učitelka," zamumlal Elrohir, zatímco popadesáté škrábal na papír už nikdy nepolezu krz jezkyně do Hlubinné.
Elladanovi zasvítila kukadla. "Správně! Navedla nás!"
Elrohir soustředěně ohlodával násadu. "Akorát, když to naprášíš otci, tak..."
"...nás místo ní bude učit někdo trapnější," prskl Elladan. "Dobrá. Tak snadno se z toho nevykroutí."

Závěrečná poznámka: 

Reálná Roklinková geografie! :)
https://www.truemmelbachfaelle.ch/e/

Obrázek uživatele Elluška

Copak ti čtu myšlenky?!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní :)
Ale napadlo mě to současně s tím druhým, vážným tématem, a nemohla jsem to tak nechat.

Drabble: 

V lesním šeru vypadala hladina Zrcadla jako zamrzlá. Bledá postava neslyšně spěchala po schodišti. Zlatolisté koruny zašuměly, ptačí zpěv protnul píseň řeky. Postava strnula - chodit neslyšně dokázala, nepozorovaně už bylo trochu složitější.
Znovu padlo ticho. Celeborn se naposledy rozhlédl, než jeho dlaně spočinuly na stříbřitém okraji. Upřel na hladinu ustarané oči.
Spatřil sám sebe na pozadí tmavomodré oblohy; byl to odraz a přece nebyl. Díval se, jak pije z kalichu medovinu, pak další, ještě jednu...
"Do háje zlatého," ulevil si. "Tak proto!"
Všechno, co viděl, bylo totiž i v mysli jeho manželky. Včetně chvíle, kdy s ním předevčírem přestala mluvit.

Obrázek uživatele Elluška

Slib mi to a vzpomeň si

Fandom: 
Drabble: 

Ve světnici měla zrcadlo. Malé, dokonale okrouhlé se zlaceným rámem. Trochu jako to, které ji sem poslalo. I tabulky okna byly dokonale okrouhlé. Za nimi tma, svistot příboje, hučení vln, volání světa mimo tento svět.
Odhrnula si vlasy z čela. V kroužcích se mihly černozlaté odrazy. Stále v nich viděla jeho, svého ztraceného přítele.
Tváří v tvář zrcadlu na stěně si naschvál přihladila vlasy znovu.
Nepotrestali ji. Měla by se trestat sama? Mučit se vzpomínkami, které v tom magickém Zrcadle ožily poprvé po -
"Sedmnácti stech padesáti třech letech," zašeptala.
Bez vzpomínek by ale nemohla být sama sebou. Byla mu vděčná.

Závěrečná poznámka: 

Rok 5 T.A. a úplně pro mě. Z vlastního příběhu.
Postavu už jste potkali, jen v o dost příjemnější den.

Obrázek uživatele Elluška

Horké léto 1384

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

V letech 1356 - 1409 Třetího věku probíhala válka mezi lidským královstvím Arnor a silami Černokněžného krále z Angmaru. Někdy během ní došlo i k (druhému) obléhání Imladris. Na chvíli. Imladris se zkrátka obléhá blbě.

Drabble: 

Horské slunce pražilo čtyřem hlídkujícím elfům přímo nad hlavami. Sytě modré nebe jako vymetené, šedivé útesy, zelené louky, červené jahody, stříkance černé krve na rukávech, zbroji i botách.
"Jaký nádherný den," řekl první elf.
Druhý přikývl.
"Vzpomeň si v noci při útoku," řekl třetí.
Pozorovali loužičky černoty v nejhlubším stínu smrků na břehu Bruinen, mimo dostřel z prvního opevnění.
"Tvoje sestra spí?"
Odpočívající elfce vykukovala zpod kápě jen brada a copy.
Druhý elf pokrčil rameny.
"Černokněžníkovi ovšem nelze upřít odvahu - přitáhnout se světloplachou armádou."
"Nevidí si na špičku nosu," ozvalo se zpod kápě. "Doufám, že ho jednou zabije nějaká holka."

Závěrečná poznámka: 

Tyhle elfy sice pan hobit - historik JRRT osobně neznal, ale někdo by třeba mohl...

Obrázek uživatele Elluška

Rok 3 Třetího věku

Fandom: 
Drabble: 

Otevřeným oknem přinesl voňavý noční vánek pár tónů píšťaly a zašustil listinami pod stříbrným těžítkem. Plamínek olejové lampy se nepatrně zatřepotal.

Nad černé útesy jižního svahu údolí se vyhouplo souhvězdí Lyry. Už je tak pozdě a v Síni se ještě zpívá? Ale ani Elrond se nechystal jít spát, chtěl dokončit zápis v kronice. Během let s Poslední aliancí si zvykl bdít celé noci.

Povzdechl si. Držel stráž, zatímco lidé spali. Jak dlouho ještě bude muset bdít, aby dělal Dúnedain chůvu?

Někdy si říkal, že kdyby si byl jeho bratr zvolil stejný osud jako on, měla by Středozemě už dávno pokoj.

Závěrečná poznámka: 

K děckám z Númenoru chováme v Imladris takové trochu... rozporuplné city.

Obrázek uživatele Runt

Říše

Fandom: 
Drabble: 

Tahle říše jako by měla tisíce malých srdcí, co neustále tepala a do žil jí vháněla čerstvou krev. Byla jako jeden velký organizmus. Sestávala z příslušníků té nejodolnější ze všech ras, z trpaslíků, kteří ve dvě v noci bušili do stěn svého království, aby vytěžili kýžený kov. Elfové i lidé jimi spíše opovrhovali než naopak, ale i oni museli ocenit dokonalost jejich zbraní a šperků. Staletí tvrdé práce přivedlo jejich umění k dokonalosti.
Gandalf znovu zadumaně popotáhl z dýmky. Krása obrovských síní v nitru hory trpaslíky nechrání před zlem. V Osamělé hoře sídlí drak a před Morií právě probíhají jatka.

Obrázek uživatele Rorico

Do kopce

Fandom: 
Drabble: 

"Tohle už mě ale fakt nebaví" bručel Drokki.

"Co se ti zas nelíbí?" zahučel nevrle otázku Brogo. Byli na cestě už od svítání, a ačkoliv se už odpoledne přechylovalo k večeru, stále ještě si neodpočinuli, ani se nenajedli.

"Doufal sem, že to bude záživnější výprava. Že vpadneme do pevnosti, tuhle rozbiju nějaký potvoře hlavu, támhle zas přerazím hnát a bude. Místo toho se táhnem na cestě a furt nic!"

"Mohl by sis vzpomenout, že když sme utíkali, tak to trvalo dva dny, než sme našli Klrimův tábor, zpátky to vážně nepůjde o nic rychleji?" Supěl Brogo do stále prudšího kopce

Obrázek uživatele Rorico

Ti dva

Fandom: 
Drabble: 

"Koho si sebou mám vzít?" ptal se Klrim

"Vezmi si ty dva, co utekli odvětrávací šachtou." pravil Nain.

"Cože? Drokkiho s Brogim? Jeden je šílenec, co si počítá skřety, který zabil. Nejšťastnější je, když může naběhnout do boje skoro nahej, jen v kalhotách, a mlátit skřety tím svým kladivem. A na to, kolik mu je, má moc dlouhý vousy.
A Brogo?? Víš, že píše kroniku? Všechny bitvy, všechno, co dělal píše do takový velký knihy, co tahá sebou. A tváří se jakoby byl Äule sám.
Proč si musím brát je?"

"Protože tady velím já. A neboj, však oni tě překvapí."

Stránky

-A A +A