Merlinův kalich
Katarze příběhu.
Byla to prastará magie, které pořádně nerozuměl nikdo z žijících kouzelníků.
Tak bílá, že jí Severus nevěřil.
Tak mocná, že se jí Hermiona bála.
„Opravdu to chcete?“ zeptal se Artur. „Na dětech se tenhle rituál nikdy neprováděl. Je možné, že to nepřežije.“
„Jestli z něj tu moc nedostaneme, přijde den, kdy mu usmaží mozek jako blesk. A přijde spíš dřív než později.“
„Severus má pravdu. Každé jeho slovo se mění v kouzlo silnější, než jakému sám dokáže čelit. Ještě není připravený nosit v sobě takový dar.“
„Dobře. Tak začneme.“
Henry spal.
Artur pozvedl kalich proti světlu úplňkové noci.
Merlin zakvílel.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
A jéje. Jedno řešení mě
A jéje. Jedno řešení mě napadlo. Jsem zvědavá, co jsi vymyslel ty.
Káč.
Káč.
Tak to je pěkně děsivé.
Tak to je pěkně děsivé. A pro rodiče nesmírně těžká situace, fuj. :-(
Cítím s rodiči...
Cítím s rodiči...
No teda... Nemám slov.
No teda... Nemám slov.
Děkuji vám za komentáře!
Děkuji vám za komentáře!