Petra, Patrik, pastelky

Půjčte, prosím, pastelku Patrikovi, prosí pohledná Petra přihlížející postavy. Patrik po pár pikosekundách přijme podávanou pastelku. Psací potřebu poté pomalu přibližuje poblíž papíru. Počíná pomalu popisovat prázdný papír. Pozvolna plní papír podivnými popisy postav provádějících podivné pohyby. Petra pohoršeně pozoruje Patrikovo počínání. "Přestaň," prosí. Patrik po Petře pohodí pohledem, pak pokračuje. "Polib psovi pysk," prohodí potichu pod prošedivělým plnovousem! Petra poté Patrika popuzeně pozoruje. Pravděpodobně Patrika pochopila. "Pff...," poprská Patrikovi paži. Patrik poté přelétne pohledem po Petřině pěkné postavě. Pak pátrá paží po Petře. Pomalu počne poshrnovávat Petřiny podkolenky. Prasák! „Přestaň,“ prosí Petra. Pastelkou pak prorazí Patrikovi plíce. "Pomoc!" pokřikuje.