Zajatec už nekřičel. Jen ležel a občas zavzlykal. Naprostá troska, nula, nicka. Mohl ho rozšlápnout jako červa. Už ho nepotřeboval, všechno důležité se dozvěděl. Jméno i adresu toho hobita.
Pozvedl ruku k rozkazu zabít. Pak se ale zarazil a z těžko popsatelného důvodu se svou myslí dotkl jeho zbídačené duše.
Uviděl nitro ztrápeného tvora, který nebyl svým pánem. Také byl kdysi někým jiným, ale stovky let ve stínu Miláčka ho zlomily a změnily. Kdysi byl Sméagol, teď byl jen Glum. Byl tak jiný, tak nicotný a přece mu byl příliš podobný.
Pán nazgûlů se odvrátil: „Propusťte ho, vytrpěl si dost.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je... to prostě je. Úžasný
Rya
To je... to prostě je. Úžasný vhled, skvělý nápad!
To je hodně, ale fakt hodně,
Julie
To je hodně, ale fakt hodně, dobrý. Šup do oblíbených.
Vynikající.
Danae
To je neuvěřitelně silné a
Mairam
To je neuvěřitelně silné a moc pěkné!
Dobré a dává to smysl.
Elrond
Dobré a dává to smysl.
Moc hezké. Líbí se mi, že se
Profesor
Moc hezké. Líbí se mi, že se přízrak slitoval. I v něm zbyl ještě kousíček dobra.
Ach, to je... to je krásné!
Kumiko
Ach, to je... to je krásné!
Nečekaná spřízněná duše. Moc
Lee
Nečekaná spřízněná duše. Moc krásné.
Výborné!
Aplír
Výborné!