Království ostrovů

Obrázek uživatele Tess

31. Pravý Ráj

Úvodní poznámka: 

Tak dneska se podíváme úplně na druhou stranu než minule. A objevíme počátek něčeho opravdu důležitého.
Jste zvědaví?

Obrázek uživatele Tess

30. Zvědavost

Úvodní poznámka: 

Trochu té akce, říkali. Tak třeba jo...

Obrázek uživatele Tess

29. Pomoc

Úvodní poznámka: 

Varování: Nečtěte navečer.

Obrázek uživatele Tess

28. Všechno je jinak

Úvodní poznámka: 

Pomaličku, zvolna, opět nastupuje akce. Vracíme se k jednomu z našich oblíbenců...
Děje se mi tam toho moc na hodně frontách. Editace bude peklo... :D

Obrázek uživatele Tess

27. Ostrovy

Úvodní poznámka: 

Tentokrát nahlédneme trošku na okraj. A už se to začíná sypat...

Obrázek uživatele Tess

26. Překážky

Úvodní poznámka: 

Tak nevím, jestli se nějak nezačínám zamotávat, ale tohle tam taky potřebuju!

(Po dvou týdnech a konzultaci s radioamatéry a spojaři)
Dobrá, tak tu první část budu muset přepsat. Ten princip jejich spojení bude úplně jinej, než jsem myslela.
Nevadí!

Obrázek uživatele Tess

25. Pod kontrolou

Úvodní poznámka: 

Netřeba varování. Možná lehká drastičnost?
Obsahuje mytickou bytost, sice pouze teoreticky, ale aspoň tak!

Obrázek uživatele Tess

24. Limity bezpečí

Úvodní poznámka: 

Bez varování.
Tak se nám to bezpečné území začíná rýsovat... aspoň někde.

Obrázek uživatele Tess

23. Pomocná ruka

Úvodní poznámka: 

Není to ale vůbec drastické!
Tentokrát.

Obrázek uživatele Tess

22. Zatím

Úvodní poznámka: 

Dnes je to poněkud suché, za to to není ani trochu drastické!
A tenhle úhel pohledu je taky důežitý.
Jo a taky obsahuje prvek bonusového zadání.

Obrázek uživatele Tess

21. Ta civilizace!

Úvodní poznámka: 

Bez varování, to nejhorší se odehraje ve vaší hlavě.
Ale nic drastickýho!

Obrázek uživatele Tess

20. Dokud můžeme

Úvodní poznámka: 

Dneska je to naprosto bezpečné!
Spojováky musí bét.

Obrázek uživatele Tess

19. První hranice

Úvodní poznámka: 

Není to tak subtilně hororové, jako ty kapitoly před tím, ale veselé taky nic moc.
Varování: Násili, ošklivá slova

Obrázek uživatele Tess

18. Za co stojí bojovat

Úvodní poznámka: 

Nevhodné navečer, ledaže jste otrlé povahy.

Obrázek uživatele Tess

Antikoncepční metoda veverek

Úvodní poznámka: 

Moje (mnou napsané) oblíbené letošní drabble je hlavně oblíbené pro způsob svého vzniku a lehkou ironii osudu.
Bylo druhého dubna večer, téma Zdivočelý mullet na onen den bylo dopsáno a nové téma nikde. V rámci komentářů ke starému tématu a úpění se objevila následující konverzace:
mila_jj: Včera jsem chtěla méně šílené téma. Dneska chci jen téma! TÉMA!
Apatyka: Vidím to podobně. Přežiju snad i tu vloni v komentářích navrhovanou Antikoncepční metodu veverek (nebo jak to tehdy bylo)… Jen ať už je zase co psát :D
Tora: Nerouhej se!
Remi: Antiko- cože? :D :D No to snad radši ani ne, ale zase téma je téma :D
Apatyka: Autorkou nápadu je Eillen, dne 22. dubna 2020, ve 20:02, pod tématem "Opatření na podporu porodnosti" napsala, cituji doslova:
"Tak jo, upravuji sdělení - beru jakékoliv téma. Já už jsem tak mrtvá, že i případná Antikoncepční metoda veverek mi bude připadat jako normální :D"
Konec citace.
Remi: Děkuji za kompletní informaci <3 Obdivuju, jaký v tom máš přehled :D
Apatyka: Jo, tohle si pamatuju (tedy, věděla jsem, že to padlo a pod jakým tématem, zbytek jsem samozřejmě musela dohledat)… kdybych si takhle pamatovala deriváty karboxylových kyselin, to by byl život :D
Remi: Uznávám, tohle by bylo nádherné! :D
Eillen: Cože? To jsem musela fakt být mrtvá... :-D
Apatyka: Byl to ten den, kdy jsi dělala asi tři sta svatebních koláčků :D
Eillen: Jo, tak to dává smysl. :-D
mila_jj: Já vás varuju! Jestli nebude téma do deseti (minut), začnu psát Antikoncepční metodu veverek sem!!! Ne, radši ne! Co když to pak padne navostro! Dvě taková nedám!

... A protože bylo po půlnoci a téma stále nikde, tak jsem to nevydržela a napsala ty veverky. Mimo pořadí seriálu, ale proč ne.
A pod nimi to komentovala Esclarte: Fakt zaplaťpámbu, že aspoň tohle nebylo a už ani nebude závazné téma.

Ehm :D

Drabble: 

Byl to čím dál tím větší problém. Černé americké veverky -větší, silnější a rychleji se množící než původní zrzavá varianta.
Větší veverka je jen větší kus roztomilosti, mysleli si někteří.
Zrzavé veverky s tím nesouhlasily.
Byly utlačované, menší, slabší... ale chytřejší.
Kde lidé museli vymyslet detektory, jim stačilo k identifikaci nebezpečí Zóny chvění ocásku.
Daly hlavy dohromady. Nabídlo se několik dobrovolníků.
Krátké, rychlé výpravy za hranice Zóny. Zásobárny donesených oříšků se útěšně plnily.
Dobrovolníci umírali, rychle. Naděje ale žila.
Zásobárny objevili ti větší, silnější vetřelci.
Přivlastnili si je a všechny spokojeně vyžrali.
Samozřejmě.
Příští jaro se nenarodilo jediné černé veverče.

Závěrečná poznámka: 

Letošní seriál najdete zde. Na další díly vedou odkazy.
(Čím víc reklamy, tím víc adidas, asi.)

Obrázek uživatele Tess

A zase ty Ostrovy

Drabble: 

Letos jsem psala pro změnu opět drabble z Království ostrovů.
Pro začátečníky ve fenoménu snadno uchopitelné. Alternativní současnost, Skotsko. Katastrofa neznámého typu a původu rozdělila svět na malé enklávy obklopené nebezpečnými prostory.
Tentokrát se jedná o dávnou dobu, v rámci onoho vesmíru, přibližně jen tři roky po Změně. Teprve teď se začíná do života běžných lidí vkrádat pocit definitivnosti konce světa, jaký znali.
Střípky životů obyčejných lidí se proplétají, až se propletou definitivně a oni se rozhodnout Něco Udělat.
První drabble najdete zde. Na další vedou odkazy.
Odkaz na (částečný) rozcestník dalších děl tohoto světa zde.
Užívejte a nebojte se upustit komentář, nebo aspoň kachnu :)

Obrázek uživatele Tess

17. Na dosah

Úvodní poznámka: 

Možná trochu... ne na večerní čtení.

Obrázek uživatele Tess

Vzít do dlaně dálku

Drabble: 

V noci mrzne, ale to je dobře. Ráno je rašelina tuhá a dobře se jde, mráz spálil vysokou trávu, takže nechytá za kotníky.
Vyrazit v zimě byl dobrý nápad.
Vydáš se do kopců, protože na silnici detektor cinkal. Trochu se v nich zamotáš, ale to nevadí.
Pozdě večer, už za tmy, se utáboříte. Ostatní dělají večeři a připravují se na noc.
Vyběhneš na blízký kopec. Něco tě tam táhne.
Měsíční světlo se odráží od sněhem poprášených hor a šedavé hladiny moře v dáli.
Nikde ani světélko.
Vydechneš a od úst ti jde obláček páry.
Vzduchem, přes veškeré cinkání, voní svoboda.

Závěrečná poznámka: 

Nakonec se mi to všechno hezky poskládalo dohromady. A končím v naději. To já ráda.
I když, končím.
Kdo zná Ostrovy ví, že tohle je úplně začátek.
Kdo čte Ostrovy už nějakou dobu, možná tuhle výpravu poznává.
Nebojte se, navedu vás odkazy.
Pokud se vám svět líbil, klikněte na jeho název. Rozcestník vás zavede alespoň k příběhům na pokračování.
(Sem patří promo na moji letošní Padesátku, která začíná asi tři roky před tímhle příběhem.)
(Sem patří promo na moji minulou ukončenou Padesátku a vůbec Ostrovní věci.)
(Sem patří trapné žadonění o komentíky.)
Užívejte při dobré chuti.

<<< První
< Předchozí | Konec
Drabble následující v časové ose >

Obrázek uživatele Tess

Venku

Úvodní poznámka: 

Poznámka: Tohle NENÍ poslední díl. Následujte šipky.

Drabble: 

Patrick v čele nasadil hodně rychlé tempo. Bude dobře, když ztratí ty, kteří mu nestačí, hned na začátku.
Claire vyrážela jako poslední a odškrtávala si ty, kteří s nimi dál nebudou pokračovat. Dva policisté na stanici bohatě stačí, ona teď jde na jih!
Peter se překvapivě držel, to běhání po kopcích mu asi k něčemu bylo.
K červenému kmeni na jižní křižovatce jich dorazilo pětatřicet.
Detektor mlčel.
Všechny detektory mlčely.
Stejně váhali. Červené kmeny jsou tabu.
Nakonec byla Claire tím, kdo udělal ten první krok. Detektor stále před sebou, překročila červený kmen... a ostatní ji následovali.
První výprava na jih.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

Co naděláš

Drabble: 

Staré sklady vydaly neuvěřitelné předměty, které by se opravdu mohly hodit. Dehtovanou plachtovinu na střechy, rozkládací pruty, podběráky.
K tomu další vybavení... bylo toho hodně.
Každá odnosuschopná síla se počítala.
Máma ho nechtěla pustit, ale už byl přece plnoletý a co naděláš. Vlastně byla i hrdá.
Když se ale ráno vydal z vrátek, následoval ho ještě někdo.
„Bille, nemáš se starat o prasata?“
„Je mi už patnáct. Jdu taky.“
Kdepak. To nepůjde.
Byla to šikana a zneužití síly, jak mladší chlapec volal, marně se zmítaje zavěšený za opasek na tyči branky.
„Taky tě mám rád, troubo,“ řekl Erik. A odešel.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

Ty novinky!

Úvodní poznámka: 

Téma jsem interpretovala podle ukázkového odkazu... odkazové ukázky... však si rozumíme.

Drabble: 

Peter byl ve svém živlu. Konečně ho lidé poslouchali, co víc, doslova mu viseli na rtech.
Vysvětloval, jak se sestavuje věc, která dělá cink.
Začal jí říkat detektor.
Provázky, drátky, plíšek, jídelní lžíce. Kdo nemá kamínek, má rolničku, však si taky cinkne. Kdo nemá kapesník, může použít kravatu a naopak.
Jeden by čekal kakofonii cinkání.
Nebylo tomu tak. Věci, které dělají cink, nedělaly cink. Pokud byly správně sestrojeny.
Kakofonie se ozvala. Ale hlasů.
„Máš to rozbitý!“
Místní byli tvrdí kritici. Proti jejich přesvědčování by i zápolení s nejnemožnějšími byrokratickými obstrukcemi bylo procházkou růžovým sadem.
Snad je přesvědčí použití v praxi.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

Horečka

Drabble: 

Bylo rozhodnuto.
Chce to podniknout výpravu!
Taková výprava by měla být záchranná, obchodní a objevitelská. Měla by nést nějaké zajímavé zboží, které tady chybět nebude, ale jinde ho ocení. Měli by ji tvořit ochránci, průvodci a v neposlední řadě i obchodníci.
Plány byly spřádány dlouho do noci.
Šeptanda je dále roznesla během jediného dne.
Třetího dne se dveře policejní stanice netrhnuly, návštěvníci se do bistra nevešli a velký terminál trajektu po dlouhé době našel uplatnění.
Není padesát zájemců nějak moc?
„Uvědomujete si, že celý tenhle podnik je extrémně nebezpečný?“ zeptala se Claire.
Mohla si ušetřit námahu.
Bylo jim to jedno.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

Předzvěst změn

Drabble: 

Liamův nález vzbudil pozdvižení.
Ne proto, že by dotyčný byl mrtvý. Ale proto, že nebyl místní.
Objev neznámé (byť mrtvé) tváře bylo nutno prodiskutovat.
Bistro na nábřeží bylo proslulé svými pečenými brambory. Usadili se a objednali bramboru dne.
Claire, jakožto pořádková síla, Liam, jakožto objevitel, Patrick, jakožto znalec místního okolí a nástrah pohybu v terénu a Peter, coby vynálezce klíčového objevu. Který jim možná umožní najít cestu na jih!
A Erik, který se nenápadně přisunul, když už bylo objednáno.
Dorazily brambory s rybí pomazánkou. Čtyři.
„Když já rybu nerad,“ zaškaredil se Peter.
Erik dychtivě zvedl hlavu.
„Tak já ji zachráním!“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

16. Hranice

Úvodní poznámka: 

Varování: prostě varování.

Obrázek uživatele Tess

Pragmatik

Úvodní poznámka: 

Varování:
- Neslušné slovo
- Lehká morbidita

Drabble: 

Čvachtání se překotně blížilo.
Patrick vyskočil, tady ještě nikdy nikoho nepotkal. Z mlhy se vyloupl muž s šokovaným výrazem na tváři.
„Lidi,“ vydechl.
„Co se stalo?“
„Máte lano?“
Měli, tak záchranná výprava mohla vyrazit.
„Zahlédl jsem ho ze srázu,“ vysvětloval muž, jehož bosé nohy se neúnavně míhaly. „Asi vybíral hnízda a spadl. Musíme mu pomoct. Třeba ještě žije.“
Spíš ale ne.
Erik byl nejlehčí. Spustili jeho.
Ticho.
Nějak dlouho.
Chudák kluk, setkání s mrtvým ho muselo sebrat, blesklo Patrickovi hlavou.
„Mladej,“ volal opatrně, „jsi v pořádku?“
„Jo, ale...“ ozvalo se smutně zdola. „Když ta jeho zkurvená větrovka je mi malá!“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

Ulehčení života

Drabble: 

Patrick ukazoval Erikovi další z cest. Už brzy bude kluk úplně zaučený.
Dneska měli novou pomůcku - věc, co dělala cink. Její sestavení a užití jim vysvětlili na policii; ten Angličan, co chodí kolem, u toho byl a tvářil se kysele.
Zatím necinkla, takže to asi bylo dobře.
Mlha se přihnala s pravidelností sobě vlastní. Nebylo divu, tuhle denní dobu. Patrick velel zastavit. V okolí byly hluboké bažiny. Nemá smysl to pokoušet.
Sedli si k sobě, přehodili přes sebe celtu a vytáhli další novinku. Svačinku.
Špalík byl zelený, suchý, tuhý a slaný a, protože někdo přidal med, i sladký.
Rajská mana.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

Pootevřené dveře

Drabble: 

„Myslím, že si uděláme výlet.“
„My?“
„Ano,“ potvrdila Claire. „Ukážeš mi, jak ta věc, co dělá cink, funguje.“
Půjdou na sever.
Oykel Bridge, vesnička, která se odmlčela naposled. Třeba jí nic není...
Na křižovatku k Ledmore je to deset mil. Přenocovali na místní farmě a ráno pokračovali dál. Claire překročila čerstvě umístěný kmen na křižovatce a cítila se podivně rebelsky.
Svobodná.
Míle, dvě, tři.
Hranice vězení se otevíraly.
Pět mil, míjejí jezírko.
Cink.
„Dál není bezpečno,“ tvrdí Peter.
Cesta je volná a zve k pokračování. Nikdo jí nemůže bránit...
Kromě vlastní odpovědnosti.
Když se vrátí na stanici, Claire se opije.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

Přichází

Úvodní poznámka: 

To mi teda dneska dalo.
Proč jen chci být originální? Proč jsem si nemohla vybrat třeba Kulhánka?

Drabble: 

Mlžnatý opar stoupá z blat. Halí krajinu stále hustším příkrovem. Snítky rašelinné trávy, zčernalé mrazem, se probíjejí na svobodu z vězení jinovatky. Vrstvička ledu na bahnitých kalužích popraskala.
Svět pozbyl barev, jako by jich nikdy neměl, jako by existoval od věků jen v černé a bílé.
Možná tomu tak bylo.
Bílá stuha stezky se vine mlhou, za osamělým chodcem zůstávají korálky blátivě černých stop.
Červená.
Nepatřičná, zákony světa porušující barva, vykřikuje svá varování v podobě kmene, ležícího přes cestu.
Tulák se překvapeně zastavuje. Byl ztracen, teď je nalezen.
V husté mlze před kmenem se ozve začvachtání.
Přece je ztracen. Nadobro.

Závěrečná poznámka: 

Snad se mi podařilo vystihnout styl E. A. Poea

<<< První
< Předchozí | Další >

Obrázek uživatele Tess

Čistý řez

Drabble: 

Bílá guma vrže. Skrze podrážku cítí každý kamínek rozpadající se cesty. Chodidla zvyklá na hladkou palubu se cítí nesvá. Nohy vyvažují pohyby vody, která už je pěkně daleko za ním, hlava mu tvrdí, že se cesta pod ním musí houpat.
Ve skutečnosti je to lež. Pod nohama má pevnou půdu.
Silnice ostře uhýbá doleva, on ale pokračuje vyšlapanou pěšinou rovně.
Nebo potokem, těžko říct.
Bahno, měkké, chodidla hladící. Jeho kdysi bílé plátěnky hnědnou.
Rašelina pruží.
Noha zajede hloub... a bažina mu ukradne jednu botu. Vyzouvá i druhou a zahazuje ji do dálky.
Patřily námořníkovi.
To on není.
Už nikdy nebude.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

Praskliny

Úvodní poznámka: 

Původně jsem to měla vymyšlené jinak, ale Liam trval na tomhle významu.

Drabble: 

Moře bylo přítel, svoboda, cesta.
Poslední roky je „moře“ omezené jen na záliv. Nic nepomáhá, že je to dost velký záliv.
Liama žene hlad po cestování. Suchozemec by řekl toulavé boty; námořník tahle slova nezná, on je žije.
Je tu potřeba. Dovážet na Letní ostrovy zásoby a z rybích farem ryby.
Co je tohle za život.
Obrysy Vnějších Hebrid ho pobízejí. Cestuj. Poznávej.
Nemůže.
Když večer přistane, připoutá pořádně loď a pohladí ji. Loučí se.
Miluje ji. Ale má v očích dálku a z lodi je místo svobody koule na noze.
Když ho dál nepustí moře, musí najít jinou cestu.

Závěrečná poznámka: 

Stránky

-A A +A