Paprsky jarního sluníčka pronikají skrz šedou oblohu. Je jich málo, ale snaží se. To je důležité, nevzdávat se... Na dvoře činžovního domu je živo. Děti si hrají s míčem, dospělí posedávají na lavičkách. Děda s cigaretou. Mladá maminka. V náručí drží spící miminko. Starší paní se zavřenýma očima nastavuje tvář slabé sluneční záři, pán, s rukou kolem jejích ramen, s úsměvem sleduje hrající si děti.
Děda sáhne do kapsy a vytáhne bublifuk. Přiběhne k němu sotva čtyřletá holčička.
První bublina. Druhá. Třetí.
Holčička kouká, pak se zasměje a něco zabreptá.
,,Bublina," zdůrazní děda. ,,No, bublina. Nevím, jak je to ukrajinsky..."