Aldorma - Inkoustové stezky

Obrázek uživatele Eillen

Inkoustové stezky

Na oslavě založení Akademie se poprvé setkávají dva mladí muži - Sandrik Kay a Robin Samuel Niman.

Sandrik je studentem Akademie, který touží po veškerých znalostech, jež mu svět může přinést. Jeho preciznost a touha po dokonalosti je v Akademii pověstná. Nikoho tak nepřekvapí, když přijde s návrhem procestovat kontinent Novia a vytvořit první mapu, která vše věrně zakreslí.

Robin Samuel Niman je třetím potomkem markýze, který nemá co zdědit. Navíc je pověstný tím, že se nadchne pro každou sebešílenější věc. Když mu Sandrik nastíní svůj sen - vytvořit mapu kontinentu - rozhodně se přidat a zařídit financování této akce.

Třetím mužem, který se spolu s mladíky vydává na cestu je Brett Lecter - muž, který by jim mohl být otcem. Muž, který byl žoldákem v každé armádě, která o něj stála.

Společně se vydávají na cesty, které jim změní život.
Cesty, ze kterých se vrátí změnění.
Pokud se z nich vrátí...

Obrázek uživatele Eillen

Konec dětství

Úvodní poznámka: 

Po delší době jsem si chtěla napsat něco z Aldormy. Nakonec se posuneme na mapě jen kousek za hranice a to do Hareny. Společníky budou Sandrik, Robin a Brett - tři cestovatelé po kontinentu Novia, ke kterým se snad zase někdy vrátím.

Drabble: 

Svatební obřad v Hareně byl až na jeden detail shodný s těmi, které Sandrik a Robin znali z Aldormy a Tristenolu. Tím detailem byl závěr svatby. V tu chvíli všichni svatebčané uchopili do rukou svíce a nechali nevěstu, aby jim je zapálila. Ta se poté všem uklonila a společně s manželem odešli do svého nového domova.

Poté, co se za nimi zavřeli dveře, začali hosté postupně sfoukávat svíce. Robin, Brett a Sandrik sfoukli své mezi prvními. Poté sledovali, jak zhasíná jedna svíce za druhou, až nakonec ve tmě plápolala jediná.

Pak otec nevěsty sfouknutím svíce symbolicky ukončil dětství své dcery.

Obrázek uživatele Eillen

Nečekaná pozvánka

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Po přečtení drabble od Lomeril jsem dostala chuť také si napsat něco z Aldormy.

Drabble: 

Inkoustové stezky na mapách dávno zaschly. Na cestopisy popisující časy klidné i dech beroucí pomalu padal prach.

Na cestu vyrazili ve třech. Z poslední se vrátili jen dva. Nalézt společnou řeč už však nedokázali. Jejich cesty se rozdělily…

Čas však utopí každou ostrou hranu. Bolest a žal pozvolna vymizí a zůstanou jen krásné vzpomínky. Je jen třeba udělat první krok.

-*-

Poslíček donesl balíček obsahující prázdný deník a jelení parůžky.

Pochopil a bez jediného zaváhání přijal nevyslovenou nabídku.

Sbalit se mu trvalo jen pár chvil. Jako poslední do batohu přibalil Theoský slovník. Nepotřeboval ho, ale věděl, že tím rozbije případné ledy.

Obrázek uživatele Eillen

Spolu

Úvodní poznámka: 

Anje to tu. Letošní série končí a to tak, jak jsem si přála. Děkuji všem, kdo si našel chvilku cestovat po boku Sandrika, Robina a Bretta. Snad se sejdeme i příští rok.

Odkazy na předchozí část dodám během zítřka, až budu na počítači.

Drabble: 

Trojice stála na palubě a pozorovala vzdalující se břeh. Pro všechny to bylo poprvé, co opustili kontinent. A i když to bylo pouze na krátkou dobu, byl to zvláštní pocit. Brett měl najednou pochopení pro ty dva kluky. Poprvé poznal ten pocit nadšení z neznáma.

Trojice stála na palubě plné lidí a přesto jim přišlo, že jsou sami se svým snem. Pro posádku nebyli ničím. Jen přítěž, kterou jejich kapitán vzal na palubu.

Jim to nevadilo. Měli za sebou půlku z první části jejich cesty. Zažili mnohé a věděli, že mnohem víc je ještě čeká. A nemohli se toho dočkat.

Obrázek uživatele Eillen

Výsledky vyjednávání

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/44080

Drabble: 

Zdálo se, že se na trojici začalo usmívat štěstí. Zanedlouho měla přijet loď s nákladem zboží z Tristenolu, která se měla zdržet jen nezbytně nutnou dobu, aby vyložila část zboží a naložila potraviny a vodu pro zbytek cesty.

Brett se pokoušel je na tu loď dostat. Bylo to složité vyjednávání a stálo ho to nemálo času a hlavně peněz. Navíc se na cestu museli upsat jako členové posádky a čekala je tak dost nepříjemná práce.

„Až napíšu domů, že platím lidem za to, že mě zaměstnají,“ povzdechl si Robin. „Minimálně bratr se potrhá smíchy. Na poli pracovního trhu jsem pohořel.“

Závěrečná poznámka: 

A já se modlím, aby poslední téma bylo milostivo a mohla jsem tak napsat to, co bych si přála...

Obrázek uživatele Eillen

Rozhodnutí

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/43918

Drabble: 

Sandrik odcházel od cikánky v hlubokém zamyšlení. Byť mu nechtěla nic říct, dokázal ji přesvědčit a odnášel si tak vědomost, o kterou nestál.

Na cestu tři vstoupili. Pokud na ni budeš setrvávat za každou cenu, může se stát, že jeden padne a jen dva se z ní vrátí, nesla se za ním ozvěna slov cikánky.

Sandrik uvažoval, zda se svého snu nevzdat. Na světě bylo množství knih, které by člověk za život nestihl přečíst. Proč psát další?

„Proč však vzdávat své sny?“ zašeptal. „Snad mohu jednou být sobcem. Vytrvám. Chci pokračovat. A pokud to bude třeba, budu tím padlým já!“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

U staré cikánky

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/43772

Drabble: 

Ve víru oslav se Sandrik dostal do části města, kam by se jindy neodvážil vstoupit.
Světla ubývalo. Zvuk muziky utichal. Ze zdí domů proudil nepříjemný chlad.

Sandrik se však nedokázal otočit a vrátit se zpět do bezpečí. Jako by ho něco táhlo dál. Pokračoval, dokud nedošel k domu, z jehož otevřených dveří se linulo příjemné měkké světlo.

„Vejdi s čistým srdcem a jménem přítele na rtu. A já ti povím, kam bude směřovat tvůj osud,“ ozval se hlas staré cikánky.

Sandrik vstoupil a vyslovil jména svých společníků.

„Jsou příběhy, které se neodvážím vyslovit ani ve zdejším podsvětí,“ zašeptala cikánka strachy.

Závěrečná poznámka: 

Projde mi, že ze Sandrikovi návštěvy vznikne právě taková historka v podsvětí o jeho budoucím osudu? Pokud ne, pochopím, že mi nebude bod uznán.

Další část: http://sosaci.net/node/44080

Obrázek uživatele Eillen

Tradiční oslavy

Úvodní poznámka: 

Dneska jsem neměla náladu psát, ale nakonec na chvíli přišla nálada na návštěvu... ,

Předchozí část: http://sosaci.net/node/43622

Drabble: 

Putování pouští se nachýlilo ke konci. Brett, Robin a Sandrik spolu s karavanou dorazili do města v deltě řeky Uny, které se neřeklo jinak, než Jižní Harena. A navíc, jak brzy zjistili, přijeli právě včas na výroční oslavy.

Robin se Sandrikem byli nadšení. Těšili se, jak si oslavy užijí a jak je poté popíší ve svém deníku. Jen Brett se tvářil zoufale.

„No tak! Bude zábava! Víno, ženy, zpěv!“ smál se Robin.

„A tanec,“ povzdechl si Brett. „Sviňskej tanec. Harenští neumí tančit. Pusťte prasata na ulici a bude to lepší podívaná.“

Robin se Sandrikem museli večer uznat, že jim nelhal.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Setkání snů s realitou

Úvodní poznámka: 

Normální lidi ve svatební den netráví čas u počítače a rozhodně nepíší drabble. No, že nejsem normální už tu asi tušíte. Ale to není ani Larim, který mě neustále popoháněl, že prý svatba není výmluva pro nesplnění tématu :D

Tak tedy, jeden střípek z cest našeho tria. Nezapadá časově do rozepsané série, ale to mi snad odpustíte :-)

Drabble: 

Před cestou měli Sandrik s Robinem doslova romantické představy o tom, jak bude jejich putování probíhat. Jeden už měl před očima obraz hotové mapy a cestovatelské deníky, které bude vydávat. Druhý snil o dobrodružstvích, ve kterých bude za neohroženého hrdinu. Oba dva tak čekalo tvrdé setkání s realitou.

Během prvního měsíce se naučili nejen škrábat zeleninu, ale i stáhnout a vyvrhnout zvěř, aby si vůbec mohli uvařit jídlo. Zašívání děravého oblečení a štupování ponožek by dokázali zvládnout už poslepu. Jak je dřív každá nová práce štvala, teď jí vítali s nadšením. Stačilo soutěžit o to, kdo se ji naučí první.

Obrázek uživatele Eillen

Smrt v poušti

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/43386

Drabble: 

Cestou jednoho ze strážných karavany bodl štír. Byl původem z kmene, kde muž nesmí dát najevo slabost a tak na jeho zranění přišli až ve chvíli, kdy se neudržel na nohou a padl do písku. Karavana se však nezastavila.

„Přeci ho tu nenechají chcípnout jak prašivého psa!“ vykřikl naštvaně Robin.

„Péče o něj by je stála mnoho sil,“ vysvětloval Brett. „Navíc, jemu už není pomoci. Můžeme mu maximálně podat jed a ukrátit mu trápení a bolestivou smrt.“

„A taky ho pohřbíme do písku,“ pronesl Sandrik, který by dříve byl proti. Nyní však sundal batoh a hledal bylinky na přípravu jedu.

Závěrečná poznámka: 

Kdyby to nebylo patrné, tak strážný zde byl myšlen jako hlídací pes karavany.

Další část: http://sosaci.net/node/43772

Obrázek uživatele Eillen

Skryté nadšení

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/43138

Po prožitých událostech se jeden z členů začíná pozvolna měnit. Nebo má alespoň tu snahu.

Drabble: 

Cesta pouští ubíhala pomalu a monotónně. Nasadil se šátek přes obličej, aby chránil před pískem a mohlo se vyrazit.

Robin si pomyslel, že je to příjemné. Skryl obličej a nemusel se tak namáhat nasazovat masku a předstírat emoce, které se od něj očekávali. Doposud byl v jejich výpravě za toho šaška, co nezkazil žádnou zábavu. Jenže už neměl sílu dál předstírat. Byla to role, kterou si vybral, protože co jiného mohl nabídnout? Sandrik měl své vědomosti. Brett životní zkušenosti.

„Sandriku, vadilo by, kdybych začal psát zápisky do deníku?“ zeptal se a byl rád, že může skrýt nadšení z kladné odpovědi.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Zvyky pouštních kmenů

Úvodní poznámka: 

Moc děkuji Lomeril za nápad!

Předchozí část: http://sosaci.net/node/43135

Drabble: 

Po pouštní bouři se karavana rozhodla pokračovat v cestě. Sandrik překvapeně sledoval, že se rozděluje na tři různé skupiny a každá hodlá vyrazit jinou cestou.

„Nejely tamty dívky s tou rodinou, co vyráží opačným směrem?“ zamyslel se nahlas.

„Lepší se ti pozorovací schopnosti,“ pochválil ho Brett.

„Ale pokulhává mé logické uvažování. Vůbec tomu nerozumím,“ zamračil se Sandrik.

„Jsou to pouštní kmeny. Nemohou si brát jen své členy. Musí k sobě přivést také novou krev. Jinak by zdegenerovali a nepřežili,“ pronesl klidně Brett.

Sandrik sice chápal, proč to dělají. Přesto se nemohl zbavit pocitu, že ty dívky jsou jen kusem dobytka.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Písečná bouře

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/42991

Popisovat, jak trojice trpěla při střízlivění asi není třeba. Tak to rovnou přeskočíme :-)

Drabble: 

Karavana nadále zůstávala v oáze. Sandrik toho využil, a za pomoci rukou i nohou se dokázal domluvit a nechat si radit s úpravami mapy, kterou se cestou snažil zakreslovat.

Robin volný čas trávil s muži tvořící ochranu karavany a učil se od nich nové způsoby boje. Po celou dobu ale přemýšlel, proč karavana nehodlá pokračovat v cestě. Páté noci se mu dostalo odpovědi.

Už navečer se začal zvedat vítr a kolem půlnoci je dostihla pouštní bouře. Škrábavý zvuk písku narážejícího na stanové plátno, skučení vichru a praskot lámajících se palem tvořilo ničící symfonii.

Nad ránem bouře ustala.
Karavana mohla vyrazit.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Pohled skrz dno lahve

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/42821

Drabble: 

Nejprve se připilo na počest mrtvého kamaráda. Po několika doušcích na lačný žaludek se zapíjel pláč a depresivních myšlenek. Jak tekutina ubývala, a dno se blížilo, začalo se pít jen proto, že to pití bylo tak skvělé. A nakonec skončila lahev prázdná.

Sandrik se díval skrz hrdlo do lahve, jako by doufal, že tam najde ještě trochu toho lahodného moku.

„Hele, tři čárky!“ vyprskl smíchy, zatímco ukazoval před sebe. „HA! Dračí kouzlo! Když lahví takhle točíte a koukáte dovnitř, ty tři čárky se zvětšují.“

Trojice blížících se žen byla ochotná vydržet jejich hlasité nářky. Na hlasitou zábavu ale náladu neměly.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Přípitek

Úvodní poznámka: 

Předchozí část:

Drabble: 

Slunce pomalu zapadalo, když se vrátili ke svému stanu. Robin sáhl do vaku a vytáhl láhev fíkové pálenky.

„Na dvoře bych tím nikoho neuctil. Tam pokud nenabídneš o harrenské rudé, tolluskou whisky či adarskou medovinu, nikdo to nepovažuje za vhodný přípitek. Ale co je nám do šlechty, která neví nic o životě a své boje svádí o to, kdo si bude moci pochutnat na drolícím se pečivu bez valné chutě? Je to svět odtržený od světa, kde dceru prodáš nepříteli za příslib klidu zbraní, kterému nevěříš. Ne, ti jsou chudáci a netuší, co je to přátelství, na které teď připíjím.“

Závěrečná poznámka: 

Přiznám se, že tohle a kdysi dávno fejeton, bude asi to nejtěžší, co jsem se kdy pokusila sepsat. Satirický pohled má být zesměšňující, Robin tu zesměšňuje šlechtice (navíc sám syn nižšího šlechtice...).
I kdybych to nechávala na poslední chvíli, nic jiného asi nevymyslím.

Další část: http://sosaci.net/node/42991

Obrázek uživatele Eillen

Potřeba (ne)být sám

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/42660

Drabble: 

Robin se Sandrikem a několika muži vyrazili Brettovi na pomoc. Na místě zjistili, že zbytečně.

Robin se díval na Brettova záda otřásající se tichým pláčem. Chtěl ho jít utěšit, ale Sandrik ho chytl za rameno.

„Nech ho. Potřebuje být sám,“ pronesl tiše. Robin ho však neposlouchal. Setřásl Sandrikovu dlaň, došel k Brettovi a jen se vedle něj posadil.

Brett se mu zadíval do očí, ale nic neřekl. Robin jen zavrtěl hlavou. Nechtěl nic slyšet. Nepotřeboval podrobný popis toho, co se událo. Jen tu byl pro svého přítele. Po chvíli se k nim přidal i Sandrik a mlčky hleděli na obzor.

Závěrečná poznámka: 

Téma by se mělo skrývat v "podrobném popisu" události. Něco jako rekonstrukce událostí na místě činu. (což mi asi neprojde, ale nevadí :-) )

Další část: http://sosaci.net/node/42821

Obrázek uživatele Eillen

Poslední sbohem

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/42533

A zase se vracíme k Brettovi (a už aby ti tři byli zase pohromadě, začínám mi z toho hrabat)

Drabble: 

Brett seděl vedle Kopra s pohledem upřeným do dáli. Doposud mu šlo o jediné – nenechat se zabít. Udělal pro to všechno. Teď se snažil odehnat myšlenku, že aby přežil, bude muset Kopra zabít.

„Vždycky jsi vtipkoval, že tě jednou přivedu do hrobu,“ pronesl smutně k ležícímu tělu. „Měl ses vsadit. Vyhrál bys.“

Nechtěl to udělat, ale musel. Musel chránit sebe a své přátele. Sevřel nůž pevně v ruce a naklonil se nad Kopra.

„Nechť nad tebou draci bdí,“ zašeptal a probodl mu srdce.

V ten moment nezabil jen Kopra, ale i část sebe samého.
Po mnoha letech se Brett rozbrečel.

Závěrečná poznámka: 

Kopr po něm sice šel a chtěl ho zabít, ale pro Bretta to vždy byl kamarád. "Bojoval" s ním, protože musel. A kdo ví - možná i proto měl strach z Kopra. Protože podvědomě tušil, že pokud nad ním zvítězí, tak vlastně svým způsobem stejně prohraje.

Další část: http://sosaci.net/node/42807

Obrázek uživatele Eillen

Nad kotlíkem

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/42390

Drabble: 

Sandrika okouzlila vůně linoucí se z kotlíku. Bezmyšlenkovitě se naklonil, aby se mohl zhluboka nadechnout té lahodné vůně. Ani si nevšiml, že se nad kotlíkem sklání mladá žena, aby zamíchala obsah. Dotkli se uchy a oba rozpačitě ustoupili.

Omlouval se jí, ale ona jeho jazyku nerozuměla.
Něco mu říkala, ale z jejího nářečí dokázal pochytit jen pár slov.
Po chvíli se mezi nimi rozhostilo trapné ticho.

Netrvalo však dlouho. Najednou se k nim přiřítil Robin a chrlil ze sebe jednu větu za druhou. Sandrik s obtížemi pochytil, co se mu přítel snaží říct.
Brett byl v nebezpečí a potřeboval pomoc.

Závěrečná poznámka: 

My sice již víme, jak Brett dopadl, ale kluci pořád nic netuší...

Další část: http://sosaci.net/node/42660

Obrázek uživatele Eillen

První pravidlo

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/42287

Drabble: 

Brett stále ležel nehnutě, ale cítil, že již brzy dojde ke střetu. Kopr začínal ztrácet trpělivost. Což povede ke vzteku, který ho donutí udělat chybu.

O půl hodiny později, kdy se Kopr zvedl ze svého úkrytu a začal pátrat po Brettovi.

„No tak, kamaráde, kdepak jsi?“ mluvil lehce zvýšeným hlasem.

Brett nereagoval. Kopr, aniž by to tušil, se pomalu blížil k Brettově úkrytu. Když mu Brett podrazil nohy, zmohl se jen na překvapené zalapání po dechu. Brett vyskočil na nohy, a bez váhání kopnula Kopra do hlavy.

„Zapomněl jsi na první pravidlo,“ odplivl si Brett. „Žoldák se nikdy nenechá vyprovokovat.“

Závěrečná poznámka: 

Téma jsem pojala tak, že "my (žoldáci) se nedáme vyprovokovat".

Všem co čekali boj Bretta a Kopra se omlouvám. Plán takový byl. Ale když on si to Brett napsal celé sám...

Další část: http://sosaci.net/node/42533

Obrázek uživatele Eillen

Neviděné

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/42168

Drabble: 

Brett si vždycky zakládal na tom, že dokázal z každého vyčíst jeho pocity. Stačilo se na daného člověka podívat a hned věděl, jak k němu přistupovat a co si může dovolit. I teď, kdy na Kopra neviděl, v něm dokázal číst jako v otevřené knize.

Už to dávno nebyl ten vtipálek, se kterým strávil pár let života. Radost byl pocit, který ten člověk v sobě zadusil. Jediné, co teď dokázal cítit, byl vztek.

Nebude mu stačit, že zabije jen mě, pomyslel si Brett. Robin a Sandrik jsou v nebezpečí a já přísahal, že je ochráním.

Doufal, že se přátele nezklame.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

V rozpacích

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/42033

Tak jo, včera jsem vážně myslela, že už to vzdám. Po dnešním dni v práci jsem si tím byla jistá. Nakonec jsem se ale rozhodla, že alespoň tuto sérii budu spát včas a Lovce dodělám, až bude trocha klidu.
A za Bídáka se moc omlouvám. Témata prostě nepřejí pokračování příběhu (obě identity nemají ani páru, jak to tam nacpat). Ale slibujeme, že se to pokusíme dohnat a příběh dopsat. I kdyby mělo dojít k vydání deseti kousků v jeden den :-)

Drabble: 

Robin se snažil dívat se kamkoliv, jen na nahý pár. Bylo to ale složité, neboť k němu stále mluvili a jemu přišlo neslušné dívat se při tom na zem.

„Víš, chlapče, nevybral sis zrovna dobrý stan,“ pronesl pán a pohodlně se rozvalil. Že by se hodlal zahalit ho ani na chvíli nenapadlo.

„Velmi se omlouvám. Hned odejdu,“ pokusil se Robin chovat podle vybraných způsobů.

„Tebe nenapadlo, že je s námi něco špatně, když jsme takto odstrčení?“ zasmál se pán a Robin jen zavrtěl hlavou.

„No tak, nestraš ho,“ vložila se do toho žena. „Nejsme malomocní. Jen trošku náruživější a hlasitější.“

Závěrečná poznámka: 

Téma se schovává ve zmínce o malomocných a odstrčeném stanu. Ale pokud to přijde málo, nevadí. O body mi nejde, jsem ráda, že zatím pořád píšu :)

Další část: http://sosaci.net/node/42287

Obrázek uživatele Eillen

Jazyková bariéra

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41869

Dnešní dílek si asi zaslouží nálepku BJB. Bohužel s celodenní migrénou nic lepšího nedám dohromady. Snad bude zítra lépe a i téma dovolí trošku s tím pohnout.

Drabble: 

Sandrik nechal Robina, aby si s Brettem promluvil. Potřebovali vědět, co mohou očekávat a na ten rozhovor byl Robin vhodnější osoba. Když odešli, dal se Sandrik do přípravy ohniště a stavění stanů. Jakmile měl vše hotovo, rozhodl se vyrazit k ostatním a popovídat si s nimi. Krom tvorby mapy chtěl sepsat i cestovatelský deník a zkušenosti místních a jejich životní příběhy bylo to, čeho měl v zápiscích poskrovnu.

Po chvíli zjistil, že byl přijat do jedné rodiny, když mu dali za úkol připravit zeleninový salát. Byť jejich dialektu nerozuměl, pochopil, že dnes jsou on i jeho přátelé zváni na večeři.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Lomeril

Dobrou chuť

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
Kdo si chce přečíst víc o Robinových dobrodružstvích na cestách, odkazuji na http://sosaci.net/taxonomy/term/3236

Drabble: 

„Cože?!“
Ryko, který právě opravoval lavici v kuchyni, málem spolkl hřebíky. Irena, sedící na stole a předčítající poslední dopis od Robina, se zazubila.
„Slyšel jsi dobře, náš synáček jedl červy,“ potvrdila. „A dobrovolně. V Gaetě na trhu jich za pár halířů dostaneš celý kornout.“
„To je hnus,“ nakrčil Ryko nos.
„Jak se to vezme. Spousta chudších lidí si nemůže dovolit maso a tohle je nejlepší náhražka. Dodává jim živiny, udržuje je zdravé. Pokud je umí dobře okořenit, tak si člověk i pochutná.“
„Pochutná? Vážně? Radši mlč, ženo, nebo už v životě nevezmu do pusy nic, co jsi vařila,“ zavrčel Ryko.

Obrázek uživatele Eillen

Nový úkryt

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41694

Robina zatím nechme v choulostivé situaci a vraťme se k Brettovi. Ten se taky nemá dvakrát nejlépe...

Drabble: 

Brett využil chvíle, kdy Robin odvedl pozornost a rychle se přesunul. Potřeboval se ukrýt a jedno místo se zdálo jako dokonalé. Takže ho vůbec nepřekvapilo, že to bylo to nejhorší místo, které si tu mohl vybrat.

Během chvíle mu po celém těle lezly stovky malých potvor. Brett netušil, jestli jde o mravence nebo jiný hmyz. Jedno však věděl jistě. Ty mrchy se rozhodly se ho sežrat zaživa. Během chvíle mu zalezly pod kalhoty a košili a nepřestávali ho štípat. Nejdřív to bylo jen nepříjemné štípání. Po chvíli se ale změnilo v neskonalou bolest.

Brett mlčky trpěl a vůbec se nehýbal.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Na útěku

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41407

Za nápad, jak vybruslit z prekérní situace děkuji Lomeril. Za to, že to dopadlo, jak to dopadlo, už můžu pouze a jenom já...

Drabble: 

Robin utíkal a kličkoval, jak to po něm Brett chtěl. Srdce mu bušilo jak splašené. Hlavou se mu honilo tisíce variant, jak to může dopadnout.

„To dáš, to dáš, to dáš,“ dodával si po celou dobu odvahy.

Konečně spatřil jeden ze stanů, rychle do něj vběhl a o něco zakopl.

„Co to…,“ vykřikl jen a dopadl do polštářů, ve kterých se nahý pár ve věku jeho rodičů oddával manželským povinnostem.

„Já, pardon, promiňte,“ koktal Robin celý rudý.

„Nevadí. Vždycky jsem toužil zkusit to ve třech,“ pronesl pán. „Jen jsem doufal, že to bude s dvěma ženami.“

Robin zalapal po dechu.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Rada na cestu

Úvodní poznámka: 

"Zašifrovaný" návod na cestu pouští.

Závěrečná poznámka: 

Asi není třeba vysvětlovat, že se jedná o zrcadlový zápis... Pro hodnotící osůbku vkládám i celý text, aby si mohla zkontrolovat, že to má opravdu 100 slov.

Text: Vydejte se západní cestou a putujte přímo po dobu dvou dnů. U osamělé skály změňte svůj směr a pokračujte jižně. Po dalších dvou dnech cesty doputujete k první studni. Na studni naleznete černý kámen s číslicí určující počet dnů k dalším studnám. Směr cestky je kolmo od daného kamene. Vybrat si můžete z dvou cest. Delší cestou vám nehrozí nebezpečí. U kratší budete procházet údolím písečných zmijí a štírů. Tato území jsou krátká a dají se překonat během několika hodin. Proto volte cestu za dne, kdy jsou hadi i štíři ukryti. Nechť nad vámi draci bdí a dojdete svého cíle.

Obrázek uživatele Eillen

Přísaha

Úvodní poznámka: 

Asi jsem vážně vypadala hodně zoufale. Jinak si nedokážu vysvětlit, proč by Larim přišel s pomocí během prvních pár minut...

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41360

Drabble: 

Robin se rychle odplazil k palmě a schoval se za ní. Brett ho hbitě následoval.

„Jestli nás z toho dostaneš, udělám cokoliv,“ zašeptal Robin. Brett neodpovídal. „Vážně! Přísahám. I kdybych měl pak zbytek života strávit ve vězení.“

„Nepřežil bys tam ani minutu,“ odpověděl Brett pobaveně.

„Ale jo. Složil bych oslavnou píseň o tom, jak si mi zachránil život uprostřed pouště. Naučil bych ji všechny vězně. Týrali bychom zpěvem strážce tak dlouho, než by nás propustili,“ pokračoval Robin.

„Potřebuji živý terč, abych viděl, kde je schovaný,“ prohlásil Brett a Robin jen překvapeně zamrkal. „Říkal si, že uděláš cokoliv. Utíkej a kličkuj.“

Závěrečná poznámka: 

Projde? U draků doufám, že ano...

Další část: http://sosaci.net/node/41694

Obrázek uživatele Eillen

Oáza

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41236

Drabble: 

Karavana dorazila k oáze. Všichni uvítali možnost na chvíli si odpočinout od cesty ve stínu palem. Večer se šel Robin s Brettem projít.

„Vážně si myslíš, že po tobě pořád jde?“ zeptal se Robin. „Cestujeme kolik dní a nic. Třeba si z tebe jen někdo udělal legraci.“

Brett místo odpovědi Robina srazil k zemi.

„Stačilo říct, že o tom nechceš mluvit,“ vyprskl Robin s pusou zarytou v písku.

„Do týhle oázy vedou dvě cesty. Naše, bezpečná. A kratší, ale riskantnější,“ zašeptal Brett a rychle si přilehl k Robinovi. Kývnutím hlavy ukázal na kmen palmy, ve kterém byla zabodnutá jedová šipka.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Následky bojů

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41114

Drabble: 

Bylo znepokojující vidět Bretta vystrašeného. Byť byli na cestě už čtvrtým dnem, neustále sledoval obzor, jako by čekal, kdy se vynoří Kopr.

„Kamaráde, řeknu ti, že začínám mít taky strach,“ otočil s Robin k Sandrikovi.

„Jo. Vždycky jsem si myslel, že jemu nic strach nenažene,“ souhlasil Sandrik.

„Přesně. Když jsem ho viděl poprvé, ty jeho jizvy mě vyděsili. Musel jsem mu připadat jako vystrašené děcko, když jsem se bál potřást mu rukou,“ pokračoval Robin. „Schválně mi nabídl tu, kde mu chybí prst. Odnesl si z každého boje nějakou jizvu. Mohl by na svém těle propagovat následky všech těch nesmyslných bojů.“

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že projde synonymum reklamy :-)

Další část: http://sosaci.net/node/41360

Obrázek uživatele Eillen

Obavy

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/40941

Drabble: 

Karavana vyrazila a i Robin už přestal mít řeči, když viděl, jak se jindy klidný Brett neustále ošívá. Toužili se Sandrikem pochopit, co se děje, ale dohodli se, že nechají Bretta, aby jim to vysvětlit, až uzná za vhodné. A hned večer byla jejich zvědavost ukojena.

„Dostal jsem echo, že je ve městě Kopr,“ pronesl Brett šeptem. „Když jsem byl žoldákem v Gaetském vojsku, patřil do stejné průzkumné skupiny. V Theosu ho zatkli a my dostali zprávu, že byl popravený. Místo toho byl zavřený a mučili ho. A teď si myslí, že jsme ho podrazili a hodlá nás všechny dostat.“

Závěrečná poznámka: 

Nechtěla jsem cpát tu rostlinu všude, tak doufám, že i jméno Kopr bude uznatelné.

Další část: http://sosaci.net/node/41236

Stránky

-A A +A