Mezi (ne)mocnými
Opět usedám s brkem k pulpitu.
Ach ano, psaní, to je to jediné, co mi činí radost. Pochopitelně až po mé báječné Mariettě, a našich dětech.
Život na tomto statku mi nesvědčí. Jsem zvyklý na život ve městě. Tam, kde jsou mocní. V jejich kruzích jsem doma. Díky jejich moci žiji, proudí mými žilami.
Vždyť já pomáhal budovat stát! Ten krásný stát, Florencii.
Jak nádherné to bylo dílo, když jsme válčili, dělili a panovali.
Nyní jsem ale v nemilosti a tak čekám zde, na obyčejném venkově, než se opět naskytne příležitost pro mé kvality.
Tak se tedy dáme do díla...
A máme tu ještě jednu hádanku na závěr ;)
Kdo uhádne kdo nám dnes večer vyprávěl?
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To zní jako Nicolo těsně před
To zní jako Nicolo těsně před sepsáním svého životního návodu na panování. Je to tak? :-)
A hned první člověk na to
A hned první člověk na to přijde! Asi to bylo moc jednoduchý, jdu to přepsat :D
Jinak teda šikovná holka ;)
Tak na druhou stranu, já
Tak na druhou stranu, já nejsem žádný vořezávátko co se dějin týče, takže myslím, že i další si popřemýšlejí rádi. :)
Inu uvidíme :)
Inu uvidíme :)
Já taky, taky jsem věděla!
Já taky, taky jsem věděla!
Moc pěkně napsáno :-)
Děkuji a chválím :)
Děkuji a chválím :)
A tak tam seděl a psal
A tak tam seděl a psal Vladaře. (Ani já nejsem vořezávátko!)
Velice hezké, výborný nápad.
Má to příjemnou domáckou
Má to příjemnou domáckou atmosféru.