Zářivý tanec pod rouškou ničeho
Krouží Vesmírem, není tady a teď, není jindy ani jinde. Je nikdy.
Století mihnutí člověka; spirálou probleskl kámen, kladivo, šíp, meč, puška. Nic z toho není skutečné. Lidstvo může, a nemusí být.
V tanci se setkají, když je ten druhý otočen zády. Planety v zářivých hadrech.
Na vteřinu v onom světě, na vteřinu pohádka...
Piráti. Žralok si pochutnal.
Indiánská princezna. Utopená.
Víla v zavařovací sklenici. Udušená.
Věčné děti, omámené, okouzlené.
Nevidí, neslyší, dospělý svět je jen jeden z mnoha tisíců.
Cestovatelé časem, bludní Angličané, loď pluje v mracích, na palubě duch svobody kymácí vlajkou.
Takhle...
by to vypadalo...
kdybych nevyrostla?
Omlouvám se, použila jsem Disneyho verzi. Na Petra Pana od Barreyho stále ještě nemám nervy :D
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ta udušená Zvonilka... Brrr
Ta udušená Zvonilka... Brrr
Jako nebýt to pohádka, tak by
Jako nebýt to pohádka, tak by moc šancí neměla, chudinka.
Děkuji.
To je ale drasťák!
To je ale drasťák!
Ošklivý, no. Já jsem prostě
Ošklivý, no. Já jsem prostě zlá. Kuju!
Poetické, ale velice
Poetické, ale velice zlověstné.
No, ono je možná lepší vyrůst
No, ono je možná lepší vyrůst a přijmout se jaká jsem, než utíkat před plynutím času a zaseknout se v něm.
(Fuj.)
Líbí se mi rytmus toho
Líbí se mi rytmus toho drabble opravdu je to skoro jak poezie.
Děkuji, to už asi opravdu
Děkuji, to už asi opravdu samo. :)
Magicky i jazykově opojné,
Magicky i jazykově opojné, jak je v této identitě zvykem, i když fandom neznám...
Děkuji! Fandom je vlastně
Děkuji! Fandom je vlastně pohádka. :)