Nikdo neví co jsem.
Sprosté slovo.
Všichni se děsí. Děsí se mých očí, dvou mečů na zádech. Děsí se mé pouhé přítomnosti tady. Odvrací hlavu, uplivnou si, uskočí strachem.
Jsem pro ně zrůda, mutant, hříčka přírody. Nezvaný host, kterého pozvala vrchnost řešit něco, co dokáže zvládnout setnina vojska.
Jsem pro ně jak záděra na palci, osina v prdeli, všehoschopný námezdný vrah příšer, bez citu, bez emocí, vědmák odněkud z hor.
Nikdo však ve skutečnosti neví co jsem. Kdo jsem. Nikdo neví, jak často jsem pouze sám. Já zachránce, lovec, spasitel.
Jsem sám. Jdu sám. Hledám cíl. Najdu jej, zabiju a zmizím. Sám. Nepotřebuji vás. Jsem zaklínač.
To osamění v davu je hlavně na začátku.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Výborné, tušila jsem od dvou
Výborné, tušila jsem od dvou mečů.
Já taky. Přesné to je
Já taky. Přesné to je
I já. Dobré je to
I já. Dobré je to
Děkuji všem,
jsem rád, že se mi to podařilo vystihnout.
Aký je vždy prekvapený, keď
Aký je vždy prekvapený, keď je k nemu niekto aspoň trochu ľudský, a ako ich vždy varuje, že on je zaklínač.
Nedávno som videla gify z hry, kde tú ľudskosť preukazuje istej dievčine? s ktorou mal bojovať, a ona očakáva, že ju nebude považovať za rovnocennú, ak som to správne pochopila. Ale Geralt jej to vyvráti. Pri tomto drabble som si na to spomenula a rozmýšľam, či je pravda, že tí ľudia, ktorí sú najosamotenejší, sú naláskavejší. Hoci neviem, či tu si už nedokresľujem Geralta podľa seba.
Určitě ne,
vídím ho podobně, že je ve skutečnosti velmi laskavý.
On na túto tému skutočne
On na túto tému skutočne dokonale pasuje.
Děkuji,
vybavil se mi ihned, jak jsem téma zaregistroval.