Ranní přemítání

Tomáš zpod přivřených víček sledoval někoho, kdo byl spíš kluk než muž.
Sledoval třesoucí se ruce, jak si mladíček pokoušel zapnout košili. Tomáš si přetáhl peřinu přes obličej. Mohl ten chlapec zadržovat pláč?
Vyhrál. Získal, co chtěl, získal jeho, ale zdaleka necítil takové uspokojení, jaké očekával.
…
Adam si oblékal košili.
Nebylo to takové, jaké si to vždycky představoval. Žádná romantika, žádná láska. Jenom tělesná touha. Jako by jeho mozek najednou vypnul a zbylo tělo toužící jen po jednom.
Zoufale si chytil hlavu do dlaní. Takhle to nemělo dopadnout.
Přesto ale tahle porážka jeho sebeovládání měla jemnou sladkou příchuť zakázaného ovoce.