Dečka v páře

Pan profesor se zeptal pana Kaplana: „Co se stalo?“
Pan Kaplan se hrdě postavil v lavici. S náznakem úklony hlavy se zhluboka nadechl a spustil: „Pánpresor, já jít včera. Byla tma, ale ona ne černá, ona bílá. Nedalo se vídat. Já patřil polní částečka zad, tedy dečka v páře.“ Pan Kaplan po krátké odmlce vyhrkl: „Zadečka. Jo právně: zadečka. U lesa pakovala kára. Já ne vědět, že ona zoufala. A pak já zírám. Zadečka kára bum do já. A proto já teď mít rána na zadečka a sádra na ruka vpravo. Láva, že já ne kaput, jen zadečka kapota vosička.“