Součást letošního volného metaseriálu, tj. rozhovor Autorky a Postavy, jejímž předobrazem byla jistá Adelaida Žekulina. Opravdu jen velmi volně navazuje na toto.
„V březnu 1919 jsme připluli do Konstantinopole. Za necelý rok jsem přijela do Československa. Pak dvacet let zmatků, cesty po Evropě,… několikrát jsem se dokonce vypravila i za oceán, do Států. Léta ve studené protektorátní kleci, pak výběh v pavilonu Třetí republika. V roce 1949 mě dcera pozvala k sobě, do Belgie. Tam už bylo dobře, skoro jako doma.“
Dívá se na mě. Je jen fiktivní, ale z očí jí čiší až příliš skutečná zatrpklost bezmoci. Snad i ta skutečná Adelaida Vladimirovna nakonec našla bezpečný přístav, ve kterém mohla spustit kotvy beze strachu ze zítřka. Snad ho jednou najdou všichni.
Vymluvne shrnuti, je jasne,
Aries
Vymluvne shrnuti, je jasne, ze to mela tezke
To je silné.
Rya
To je silné.
Pusobivé
Terda
Pusobivé
Snad... Naděje je důležitá.
Regi
Snad... Naděje je důležitá.
No... výmluvný soupis. Neměla
Tora
No... výmluvný soupis. Neměla to fakt lehké.
Tak jsem dohnala letošní
strigga
Tak jsem dohnala letošní seriál, je to krásně meta :-) po teorii literatury už jsem tak šest let ani nevzdechla, ale tyhle hrátky mám ráda. A tady se mi hlavně strašně líbí ten všeobjímající konec, kterej to hází úplně do jinýho rozměru. Moc dobrý.
Exil
Tajiš
Přeju jí to.
Všem moc děkuji!
Apatyka
Všem moc děkuji!
Ten koncept rozhovoru autorky
Remi
Ten koncept rozhovoru autorky a postavy se mi hrozně líbí :)
Trochu mi to připomíná Just Stab Me Now, jestli znáš. Kdyžtak můžeš zkusit hledat na YouTube, je to (teď už i knížka) o autorce a její fantasy hrdince. :D
Díky moc.
Apatyka
Díky moc.
Neznám, píšu si a časem mrknu. Momentálně jsem ráda, že stíhám číst drabblata :D