Zmínka o smrti dítěte
Namaluj mi svět, celičký okršlek abych viděl.
V tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání.
Přesto toužím spatřit jej, vymaluj mi ho.
Jan zastavil třas ruky a znovu přiložil brk k papíru. Co bylo jest, už není. Už novou ženu má a děti mu v kolébce životem bují. Přesto však v srdci bolest k nesnesení.
Kde radosti hledat mám než v srdci?
Pod jeho rukou vznikl svět co velké město plné života. Pak brk vzal znovu a přidal i smrt.
Jan Amos Komenský začal psát svůj slavný Labyrint poté, co mu morová epidemie vzala ženu a dvě děti. Ilustrace města, která slavné dílo doprovází, je autorovým vlastním dílem.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Krásný
Aries
Krásný
Krásné, opět, jako vždy.
Tora
Krásné, opět, jako vždy.
chudák :( krásně napsané
Tenny
chudák :( krásně napsané
Díky vám všem!
Blueberry Lady
Díky vám všem!
Opravdu nádherně napsané.
Lady Peahen
Opravdu nádherně napsané. Dobrá připomínka toho, že i velikáni historie byli lidé. Že to jde ukázat i jinak, než (někdy zlomyslným) zdůrazňováním jejich selhání a chyb.
Mně vždycky, hlavně ve škole
Blueberry Lady
Mně vždycky, hlavně ve škole chybělo, že každá osobnost byla v první řadě člověk. Toužící, milující, chybující...
Snažím se to, marně, napravit. :)
To prostě bolí a nepřestane..
Zuzka
To prostě bolí a nepřestane...
Mě nejvíc štve, že je do toho
Blueberry Lady
Mě nejvíc štve, že je do toho blbýho Fulneku poslal, aby byli v bezpečí. Kdyby zůstali s ním, sice by to bylo vo hubu, ale asi by přežili.