Opera poučná o tom, jak naslouchat zvukům z hlubin vesmíru

Sto slov je sto slov, více se do nich nevešlo.
Na jeviště vystoupil Karl Jansky a uvedl vznik nové disciplíny astrofyziky, radioastronomie. Na základě jeho domněnky, že rušení mezikontinentálních hovorů způsobuje mimo jiné i mimozemský zdroj, byl zaměřen intenzivní radiový vysílač v souhvězdí Štíra ve středu naší Galaxie.
Asi nejznámějšími radiovými vysílači jsou pulzary, o kterých jsem psala kdysi dávno muzikál o Jocelyn Bell Burnell (ano, ta co nedostala Nobelovu cenu, protože v době objevu byla teprve studentkou). Pulzary lze poslouchat beze změny frekvence signálu, což se nám snažil naznačit transparent těsně před tím, než pana Tompkinse vzbudili.
V naší Sluneční soustavě si můžeme poslechnout samotné Slunce (vysílá v radiových vlnách, a dokonce - což jsem nevěděla - v něm běhají i zvukové rázové vlny) anebo Jupiter.