Emergence

Prvních pár let Poté se nedělo nic.
Ironmanova přilba se stala součástí výstavy ve Smithsonianu, zdánlivě inertní a tichá jako lebka.
Z tragédii se stala historie.
Ta trocha zbytkové energie, která dřív všechno udržovala v pohotovosti, čas od času zapraskala mezi obvody, které dřív propojovaly brnění s Tonyho mozkem.
Čas plynul.
Cesty elektronů postupně vytvářely vzor, získávaly rytmus, opakovaly to, co si pamatovaly ze života. V čipech se probouzel mlhavý obrys vědomí, otisk jeho dřívějšho nositele.
Až najednou...

Vzpomínka na Tonyho Starka, prozatím uzavřená v kleci ze zlaté slitiny a obvodů, otevřela oči, a i bez plic zalapala po dechu.