Tohle téma si o to řeklo.
První otázka na řeč přišla už na desetiměsíční prohlídce.
“Říká něco?”
“Říká. Akorát nikdo neví co.”
Na roční byla doktorka konkrétnější.
“Říká máma? Táta?”
“On vlastně neříká nic.”
To, že mládě už měsíc a půl chodí, se stává podružné. Rodina uklidňuje. Má čas.
Na jedenapůlroční jde do tuhého. Rodina nepomáhá. Patnáctiměsíční neteř už říká “abus”.
“A říká máma? Táta?”
Pocit žáčka před tabulí.
“Musíte na něj mluvit.”
Rada nad zlato. Mládě ovládá plynnou Svahilštinu.
O dva týdny později.
Mládě je zrovna ochotné spolupracovat.
“Kde máš pupík?”
“Kde máš oko?”
Mládě se zarazí. Přemýšlí. Po chvíli mlčení otevře pusinku.
“Oko! Oko!”
První vlaštovka, totiž slovo, mluvu nedělá, ale stejně jsem včera měla sto chutí radostí skákat do stropu, když to z něj vypadlo (a až se rozmluví, tak si budu přát, aby mlčel nebo breptal Svahilsky. Nedělám si iluze). Na Skřivánka ještě možná dojde (když mladě dovolí). Jen doufám, že toho nebudu muset zkracovat ze sto osmdesáti pěti slov. Ty pravidelné prohlídky by občas vydaly na román. :D
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Mně stejně přijde, že se to
strigga
Mně stejně přijde, že se to dneska trochu přehání. Sestřenky prostřední nemluvil vůbec do tří let, v těch třech měl asi tři slova, se kterými si vystačil a všechny zněly nějak jako "vůa". A ve třech a půl najednou plynule zpíval My tři králové. Každý dítě je jiný... a máma táta... hele, první slovo mojí ségry bylo sypač. :D Každopádně držím palce a přeju hodně trpělivosti, ono to určitě přijde! :-)
A až to přijde tak mě to bude
Terda
A až to přijde tak mě to bude mrzet. :D Až přijde to období "komentuju úplně všechno a na rodiče prásknu i to,co nevím" :D
Do tří let bych byla úplně v
Rya
Do tří let bych byla úplně v klidu. A taky jsme měli ve škole (logopedické) dítko, které do šesti nemluvilo vůbec. A od sedmi premiant třídy s dokonalým kultivovaným vyjadřováním :).
Moje máma byla chvíli nadšená
Kleio
Moje máma byla chvíli nadšená, že mluvím od deseti měsíců, ale tu hubu už jsem nikdy nezavřela. :-)
Ano ano, klasika :D
Elluška
Ano ano, klasika :D
S mámou a tátou se žádný z mých dětí taky neobtěžovalo. Však on se rozkecá.
Jo, hlavně se nebát,
Kumiko
Jo, hlavně se nebát, sestřička taky nemluvila opravdu dlouho, příbuzní už se začínali bát, a teď mluví 24/7, nejraději v půl jedenácté, když chtějí její sourozenci spát... Ale první slovíčko se má správně oslavit! Moc hezké drabble.
Já se bál, že Viktorka bude
Faob
Já se bál, že Viktorka bude němá, respektive jen křiklavá, taky to chvilku trvalo, než z ní něco vypadlo, a teď nezavře pusu!!!
On mluví, žvaní. Jen jsme
Terda
On mluví, žvaní. Jen jsme ještě nedekódovali jakým vlastně jazykem. :D
Eh, takhle mě grilovali na
Dede
Eh, takhle mě grilovali na tříleté, že kluk neumí barvy. Uměl, ale nehodlal se s doktorkou bavit. Neměl ji rád. Brzy jsme si našli jinou a tam už prohlídky běžely jak na drátkách:))
Já měla všechno šedé. Slunce
Gwen
Já měla všechno šedé. Slunce bylo šedé, tráva šedá, červená sukýnka šedá. Maminka se obávala, že jsem barvoslepá, ale ve školce ji uklidnili, že dáváme barevné kostičky na hromádky a že s tím nemám problém. I koupila maminka nafukovací pruhovaný míč.
"Chceš ho?"
"Chci!"
"Tak jaká je to barva?"
"Červená, modrá, zelená, žlutá!"
Takže tak.
Nám loni v únoru nečekaně
Terda
Nám loni v únoru nečekaně odešla pediatra, která mě znala od miminka, do důchodu. Na začátku měsíce si nás normálně objednala na očkování asi za další měsíc, nevarovala, nic. A já pak v půlce měsíce úplně náhodou zjistila, že skončila. Těm, co to přebrali po ní jsem se v ordinačních hodinách nemohla za boha dovolat. To mě zrovna důvěrou nenaplnilo. Takže jsme s mámou provedly průzkum. Já obvolala asi milion pediatrů v rozumné dojezdové vzdálenosti a tahle jediná nás vzala. Není to ideální. Často si myslím svoje. Ale zatím jsme se nedostali do takového sporu, abych to hledání pediatra absolvovala znovu.
Klídek. Štefík ještě ve dvou
Aries
Klídek. Štefík ještě ve dvou letech říkal jen bum a belť.
O rok později jsem na ty dvě slova nostalgicky vzpomínala, protože pak už prostě pusu nezavřel
Já bych se taky
P.M.d.A.
Já bych se taky neznepokojovala :-) Tyhle typy dětí čekají, až budou mít co sdělit :D
Tvrdit, že neříká nic, je
Zuzka
Tvrdit, že neříká nic, je křivdění té svahilštině :D
On vám to ještě natře :)
Já bych se nedivila. :D Tuhle
Terda
Já bych se nedivila. :D Tuhle tatínek prohlásil, že to zjevně ukládá do paměti a čeká na vhodnou příležitost. :D
No Nate navrhl dobrý řešení-
Kleio
No Nate navrhl dobrý řešení- najít svahilského pediatra. :-D
Jak píší všichni přede mnou,
Tora
Jak píší všichni přede mnou, času je dost. Synovec do tří a půl let říkal jen autoooo, autooo, všechno bylo autooo. A pak najednou zničeho nic se rozmluvit a mluvil krásně čistě, žádné patlání, logo vady, nic. Tak to určitě bude v pohodě.
Četla jsem v něčí
Aries
Četla jsem v něčí autobiografii, že autorka měla dva syny. Starší mluvil normálně a mladší se vždycky postavil vedle a řekl "Já taky." A normálně mluvit začal první den ve škole.
Ostatně moje dcera celé dětství tvrdošíjně odmítala mluvit španělsky, i když rozuměla úplně všemu, tak zásadně odpovídala česky. Až když jí bylo dvanáct, tak jsme na Kubě zjistili, že mluví plynně, ale jen když si myslí, že o tom nevíme