Pod chodidly

Bylo zvláštní, znovu se po letech dotknout země.
Nová Caprica ho minula - někdo musel zůstat jako kapitán prázdné lodi - a všechny ostatní planety byly jen bojiště. Pohřebiště. Mrtvé a spálené pozůstatky dávno zničených civilizací.
Téhle svět se ještě nerozhodnul, čím bude, a bylo jen na nich, aby jeho osud vedli.
Počkal, až se ostatní ztratí z dohledu. Pak se posadil do trávy a zul si boty, které nosil posledních pět let. Rozpraskaná hlína ho hřála do chodidel.

V jazyku jeho dávných předků a v jazyku lidí, kteří přijdou až dlouho po něm, znamenalo jeho jméno zemi, ze které byly stvořeni.