Druhé drabble na stejné téma nesoutěžní.
Rosa, která ulpěla na lilii, rozpila tři kapičky krve. Nedaleko bílého květu ležel meč a muž ve zbroji. Mladík opatrně sebral zbraň a s úsměvem ji potěžkal. Pohledem zavadil o mužovy oči. Dohasínaly, světlo života z nich po kapkách odtékalo do jiné řeky. Rty umírajícího mlčely, ale oči zpívaly píseň o ženě hebkých rtů, které již nepolíbí, o slovech, která nevysloví, o svíci, kterou zhasl a už nerozžhne. Píseň o tom, že muži odcházejí a vdovy zůstávají.
Mladík té písni nerozuměl, uchvátil ho meč, tak jako kdysi muže. Pohladil chladnou čepel. Šeptala mu o vítězství, síle, slávě… lhala o svobodě.
Nedalo mi to, abych se neinspiroval písní Karla Kryla, Lilie.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jak pomíjivá píseň slávy.
mamut
Jak pomíjivá píseň slávy. Pěkné, moc pěkné :)
Moc hezké.:-)
Profesor
Moc hezké.:-) Ale taky moc smutné. Snad aspoň ten kluk přežil.
To byla první asociace
Eurydiké
která mě napadla, po zaznění "oděl se do oceli". Kryl.
Pěkné.
Ou
Erys
To je tak krásně smutné! Chci říct tak smutně krásné!
Přesně
Cirrat
Jak jsem to viděla, první reakce byla "Hele, Krylovina!"
Příjemně podáno.
Mnohokrát děkuji za komentáře
Mordomor
Mnohokrát děkuji za komentáře!
Moc krásné. :)
Azereth
Moc krásné. :)
Ta poezie z toho přímo kape.
Smrtijedka
Ta poezie z toho přímo kape. Nádhera.