DMD 2019

Obrázek uživatele Profesor

Změna

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Narvat sto slov do sonetu...

Chtěla jsem si to zkusit.

Drabble: 

Rok s rokem sešel se v unaveném vodopádu
Vzpomínek přehršel, co změnily se v radu
Pokus Shakespearův sonet psát jest utopie
Když to není bard, kdo krev Tobě pije

Rok roku předal nad životem vládu
Marně se snažil najít na něm vadu
Jen poezii tuze hloupou získal
Když ležící dívce hlavu vískal

Rok s rokem předstíral soucit svůj nakreslený
Proč hledat lásku, světlo, krásu, kde nic není
A proč hledat tam, kde básník přehání své psaní

Rok roku předal již vládu a kdo by ho budil
Když starý jak Metuzalém děsně tu prudil
Rok nový Petrarcu místo Williama si zvolil

Obrázek uživatele eliade

Nic není černobílé

Úvodní poznámka: 

Všechno je jinak, ale Novinky ze světa sportu jsou zpět!

Nyní i v ilustrované verzi na https://www.facebook.com/brakcabrak/

Drabble: 

Sportovní fanoušci jsou v šoku. Slavný pandí zápasník, který svými výkony dokazuje, že i medvěd na čistě rostlinné stravě může vrcholově sportovat, zrušil plánovanou účast na olympijských hrách. Nechce prý svými výraznými monokly nabádat k porušování pravidel fair play.

Proslýchá se však, že důvody jsou úplně jiné. Medvědí zápasnická organizace nejspíš odmítla platit přemrštěnou částku za to, aby trenéři pandu do reprezentace vůbec pustili.

Ať tak či onak, je pravděpodobné, že se díky tomuto rozhodnutí ostatní sportovci dočkají nevšedních kulinářských zážitků inspirovaných asijskou kuchyní.
Objednávku na více než sto kilogramů bambusových výhonků pro pandího zápasníka už totiž nejspíš nepůjde zrušit.

Obrázek uživatele Bilkis

Změna směru

Úvodní poznámka: 

Já vlastně ani nevím, který ze dvou nápadů chci psát. Tak začnu třeba tím prvním a uvidí se. Čtvrtý příběh z Brd a okolí.

Drabble: 

I když neměla moc na čem stavět, aspoň podle ostatních, vždycky věděla, kým se chce stát. Kým se stane. Pracovala na tom. Pomáhat lidem. Léčit magií. Úmyslně neublížit.

Život usoudil, že to tak nebude. Že její místo je jinde, že jejím posláním bude pomáhat jinak. Nechtěla to akceptovat, nechtěla měnit směr. Ale stačila jedna prožitá noční můra, aby všechno bylo jinak. Nebýt Karla s Česťou, nejspíš by ani nepřežila období, které následovalo. Postarali se o ni, živili ji, učili. Složili ji zpátky dohromady po tom, co se rozpadla.

Pracovala tvrdě, trénovala... A přísahala, že "Viktor" už se nikdy nikomu nestane.

Závěrečná poznámka: 

Následující: http://sosaci.net/node/34851

Z padesátky jsem vypadla, ale plánuju příběh dokončit. Jen asi jako rebel.

Obrázek uživatele Xantin

Rodina se mění: z patriarchátu viktoriarchát

Fandom: 
Drabble: 

„Aby nebylo,“ povzdechne Linkva, „Viktorka začíná mluvit…“
„Mluvit?!“ volá z kuchyně Taura, „trochu silné slovo!“
„Bobo!“ poroučí Viktorka. Apolo podá bonbón.
„Věc se má tak,“ začne zeširoka Thea, „že apoštolové prožili hned dvojí kotrmelec. Nejdřív jim Krále, u jehož trůnu už se viděli, ukřižují jako zločince. Všechno špatně, zjevně se jen vytahoval! Když už se pak pomalu uvelebují ve své malomyslnosti, Kristus vstane s mrtvých a makejte, hošánkové!“
„Lalá, amé!“ křičí Viktorka.
„Ano, v kostele zpíváme a říkáme amen,“ překládá Sikar.
„Taky bych chtěl něco…“ hučí z kouta Filcin.
„Neskončila jsem,“ nedá se Thea, „skákat do řeči smí jen Viky!“

Obrázek uživatele Arenga

Návštěva v tatínkově advokátní kanceláři

Úvodní poznámka: 

Letos hodlám opět psát čajový cyklus. Ačkoli zkušební drabble je více méně blízké době, z níž byla drabblata vloni (pohybovala jsem se více méně tak od roku 1906 do roku 1923), letos bych ráda nakousla i období mladší, případně možná i starší, bude záležet na tématech.

Praha, 1911

Drabble: 

„Slečny prominou,“ zadržel je v předpokoji otcův sekretář. „Pan doktor má ještě návštěvu.“
Usedly na pohovku.
Po chvíli vyšel z tatínkovy pracovny elegantní mladý muž – jasně modré oči, husté, kaštanově hnědé vlasy, s čtveráckým úsměvem naznačil drobnou úklonu. Kancelářský sluha mu vzápětí podal svrchník a klobouk a návštěvník zmizel na chodbě.
Krasavec, poznamenala v myšlenkách Toninka. Co myslíš, že je? Defraudant? Padělatel?
Sňatkový podvodník?
navrhla Doramo.
Bigamista?
„Toni!“ okřikla ji tiše Doramo, ale sama se tomu smála.
„Dobré odpoledne, děvčata,“ uvítal je s úsměvem tatínek. „Omlouvám se, zdržel jsem se s panem Čtvrtkou. Od pondělí nastupuje jako náš nový koncipient.“

Závěrečná poznámka: 

Doramo je tady přibližně 19, Tonince 17, obě studují na dívčím gymnáziu Minerva.
Pokud se chcete dozvědět víc nejen o Filipu Čtvrtkovi (který je, pravda, spíše okrajovou postavou), ale hlavně o Doramo Krásové, sledujte Padesátku ;-) - http://www.sosaci.net/taxonomy/term/2992.

Obrázek uživatele Killman

Perspektivo

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak na plodný duben.

Drabble: 

Chtěli mě provdat, předurčit můj život.
Raději jsem vzala osud do hrsti.
Byla jsem slavným dobrodruhem.
Mnozí stáli o mé služby.
Opustila jsem všechny.
Opustila jsem Odrii.
Poznala jsem minulost a kým nejsem.
Stala jsem se Lordem.
Vrátila se.
Nechovala jsem se podle toho.
Byla jsem chaos.
Tvrdohlavá.
Vždy sama sebou.
Odhalila jsem mnohá tajemství.
Rozvrátila jsem říše.
Byla jsem slavná.
Znala jsem slitování.
Prožila jsem tisíce životů.
Byla jsem zapomenuta, ale nikdy ne docela.
Zůstala jsem, zatímco ostatní odešli.
Stala jsem se stínem.
Pozoruji, sama neviděna.
Stále mezi vámi.
Jsem vráskou na čele mocných.
Antithese proroků.
Víš kdo jsem?

Závěrečná poznámka: 

Nemyslím, že někdo uhádne, ale pokud jo, tak je vážně dobrej...

Obrázek uživatele Stevko

Nie je

Drabble: 

- A či si mi tu, Pištík môj?

Obrázek uživatele Faob

Umírající metafóry

Fandom: 
Drabble: 

Kolem newmanovských očí jen obočí, přednosti lorenovsky v pozoru.
„Naše milé čtenářky by zajímalo…“

Jako když Steve McQueen nasedá na koně.
Jako když Alain Delon připaluje cigaretu.
Jako když Charles Bronson fouká na harmoniku.

Jako když Sharon Stone přehodí nohu přes nohu.
Jako když Jacqueline Bisset zamrká očima.
Jako když Catherine Deneuve udělá cokoli.

„Mohl byste plíz,“ přeruší mě neomaleně, ač není žádná Claudia Cardinale, „vynechat ty metafóry? Totál jim nerozumím a musela bych je všechny gůglovat.“

„Co lýtka,“ zeptá se doma spoluletokružnice, „zapalovala se?“
Zavrtím hlavou, vráskami se na dálku obejmeme.
Raději zestárnout se starou než osamět s mládím.

Docela jiné město

Úvodní poznámka: 

Tak zkouším, jestli mě v určené lhůtě něco napadne...

Drabble: 

Návštěvníci to netuší, vlastně ani my většinou ne. Procházíme místy, kde se odehrálo mnohé, přemnohé. Ale už nejsou k poznání.
Široká, elegantní ulice, samé nablýskané výklady, jen naproti se choulí stařenka synagoga a kus dál trčí z navýšené země kameny s hebrejskými nápisy.
Na Zderazi bychom marně hledali hrad krále Václava i klášterní zahradu se studánkou.
Na Karlově náměstí si těžko představíme, jak vyděšená dívka z nárožního domu pohlíží na zlověstné stíny polozborcené kaple.
Nenajdeme Kanálskou zahradu, kam chodívali přátelé F. L. Věka.
Od Vltavy nezazní písničky vorařů. Ani vodník pod Vyšehradem už nebudí strach.
Snad alespoň ty vzpomínky přetrvají.

Závěrečná poznámka: 

Jako obvykle se do sta slov dostala nakonec jen malá část toho, co tam mělo být.
Zmínka o Karlově náměstí je narážkou na drastickou scénu z polozapomenutého románu Karolíny Světlé Zvonečková královna (měšťanská dcerka spatří z okna v houstnoucím šeru vraždu svého milého a následně zešílí), protože jsou v ní zachyceny už zaniklé budovy a také dřívější zvláštní ponurá atmosféra tohoto náměstí, které bývalo dějištěm různých pověstí, kriminalistických historek a městských legend.

Obrázek uživatele KattyV

Kde jsi, tati?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pokusím se o víceméně souvislý příběh (to je pro mě výzva, zatím jsem vždycky psala jednotlivé drabblíky, budiž mi tedy témata nakloněna). Bude se odehrávat v padesátých letech ve stínu Nové huti a ostravské haldy. Více si můžete přečíst v popisu fandomu.
Jednou z hlavních postav je dvanáctiletá Andula.

Drabble: 

Co Andulin táta nebyl doma, se všechno změnilo.
Ne že by předtím bylo nějak zvlášť veselo. Že život není peříčko, věděla odmala. Z války jí naštěstí utkvělo v paměti pramálo, ale že po válce nebylo v obchodech vůbec nic, a to nic ještě bylo na lístky, si pamatovala přesně.
Ale u nich doma zas nebylo tak zle, protože maminka v krámě přece jen občas dokázala dát kousek másla stranou, babička chovala králíky a tatínek... ten dokázal opatřit cokoli.
„Šmelinář,“ prohlašovala soudružka učitelka s opovržením, jako by od něj tu a tam něco nevzala. Jenže to bylo předtím. Než ho zavřeli.

Závěrečná poznámka: 

Na další dílek pokračujte zde

Stránky

-A A +A