Zírá před sebe jak v transu, oči kmitají, dech zatajený. Chvílemi se vrtí, nedokáže klidně sedět.
Honem, utíkej!
To si snad dělají srandu. Proč tam lezli?
Udělá silný čaj na uklidnění, najde spoustu dobré čokolády a šup se svačinkou zpátky do postele.
Ano! Ale pohni, nebo tě chytí!
Čaj na stolku tiše stydne. Čokoláda zastavila na půl cesty k ústům.
Zvládli to, no hurá.
Čokoláda dokoná svou cestu a utiší pocuchané nervy. Upíjí čaj, zavře knihu, chvíli na ni hledí a dumá. Má tohle zapotřebí? Takhle se nervovat a ukrajovat ze vzácných hodin noci?
Odloží čaj a nalistuje další kapitolu.
Poněkud BJB, ale co se dá dělat?
Kdo by to neznal?:-D
Poslední dobou mě takhle ždímali hlavně Nightrunners:-)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:) jo, taky bývaly doby, kdy
Tora
:) jo, taky bývaly doby, kdy jsem nešla spát, dokud nebylo dočteno :)
Podepisuju se pod drabble,
Keneu
Podepisuju se pod drabble, hlavně v tom pokřikování na postavy. :)
Já většinou nejsem ani
Esti Vera
Já většinou nejsem ani schopná vstát a jít si udělat ten čaj, protože potřebuju vědět, jak to skončí :) Trefné drabble...
miluji Nightrunners, také
gleti
miluji Nightrunners, také jsem je četla na jeden zátah.
Jo, tohle je přesný. Teď čtu
Elrond
Jo, tohle je přesný. Teď čtu Nightrunners znova a má to naprosto stejný účinek. Jen u toho teda nepojídám čokoládu.