Moje články

  • Obrázek uživatele Tess

    Not Her Fight

    Úvodní poznámka: 

    Bonus bez nároku
    Navazuje na včerejší drabble

    Drabble: 

    Thorin was in a bad mood all day. It was the little things. Rain. Wizard. Who decided to leave the Company. The food took too long. And before everybody could have some, Fíli, who was supposed to be watching the ponies, ran to the camp.
    “Trolls!” he shouted.
    “Everybody with me – not you, Dís” barked Thorin.
    They disappeared in the dark.
    Dís pouted. She wanted to fight, eventhough a little voice told her she shouldn’t. The little voice that made her hold her tongue and not argue with Thorin right now.
    Alright.
    Lets see if she can make Gandalf return.

  • Obrázek uživatele Tess

    Probuzení

    Úvodní poznámka: 

    Uvádím na scénu nového Přeměněného.
    S hendikepem...

    Drabble: 

    Byl sám co pamatoval. Procitl, našel sobě podobné, ale jiné. Záhadné.
    Znal jejich jazyky. Hýbaly se jim v ústech. Těm pohybům rozuměl.
    Ale nedokázal je zopakovat natolik, aby mu rozuměli ostatní. Nechápal proč.
    Vyděděnec.
    Až jednou... skupinka. Běžela, skrývala se. Nebezpečí? Opatrně je následoval. Brzy zastavili. Jejich ústa se hýbala, moc rychle. Nerozuměl...
    Náhle jeden z nich zvedl ruku zaťatou v pěst... ukázal si na oči, pohnul prsty...
    Někoho vidím, řekly jeho ruce.
    Samotář jakoby procitl. Vystoupil ze svého úkrytu... Jeho ruce se rozběhly, úplně samy.
    Chvíli mu trvalo, než přišel na to, co dělá.
    Komunikuje.
    Už nikdy nebyl sám.

  • Obrázek uživatele Tess

    Tales Not Told

    Úvodní poznámka: 

    Bonus bez nároku.
    Navazuje na včerejsí drabble.
    Asi lehce depresivní...

    Drabble: 

    In winter you put your carrots in the sand. So they are kept fresh.
    When a dwarf dies, you put them in the ground. So he is reconnected with the element he was made of and Mahal sees him and takes him to the Halls.
    As Balin was retelling the famous tale about the great battle, Dís let her thoughts wander freely. She knew the story. The things Balin didn’t say.
    They had to burn them. Burn the dead.
    Frerin, Thrór... Fundin... and others.
    But eventually... you eat even the stale carrots in winter.
    Eventually... everyone will find the Halls.

  • Obrázek uživatele Tess

    Lehký výcvik

    Drabble: 

    Jeden únavný přesun následoval druhý. Jinak to nešlo. Kvůli šíleným podmínkám nedokázali ujít víc než devět kilometrů za den.
    To, že je kopec tvořený prudkou bažinou, předpokládali.
    To, že bažina v zimě zamrzne, taky.
    Těšili se na to.
    Její klouzavost, lámavost a následnou čvachtavost podcenili.
    „Sem mrkef,“ prohlásil jeden z čerstvých rekrutů, padající naznak do vysoké vrstvy nahromaděného kapradí a do bezvědomí.
    „Sem celer!“ hlásil druhý den, opakujíce podobnou činnost.
    „Petržel,“ zavyl den třetí.
    Den čtvrtý se zase vrátil k mrkvi.
    Ostatní toho už měli plné zuby.
    „Co máš prosimtě furt s tou kořenovou zeleninou?“
    „Že sem jako mrtvej, kemo!“

  • Obrázek uživatele Tess

    The Danger Unknown

    Úvodní poznámka: 

    Bonus bez nároku na bodík.
    Drabble navazuje na včerejší.

    Drabble: 

    Dís sat by a fire, still not believing completely this is happening. Being on the road, together with her brother, sons and clansmen.
    Most of them were already asleep. And snoring.
    She didn’t mind, on the contrary. This felt like home.
    Not for the hobbit obviously, as he was getting up.
    She savoured one more look at her sons, sitting together against a rock, talking in hushed voices...
    Then the wailing sounded.
    „Orcs,“ joked Kili.
    That was something she didn’t consider before she joined the quest...
    Fortunatelly Thorin was not having that kind of joke.
    Thorin would not have orcs.

  • Obrázek uživatele Tess

    Čára přes rozpočet

    Úvodní poznámka: 

    Calum pro Blancu.
    Pořád beru objednávky! :)
    Jo, časové zařazení cca 200 let po konci světa.

    Drabble: 

    Místo lairdova nástupce bylo otevřené. Calum stále neměl dědice.
    Jeho případný dědic měl nástupnické právo jisté, jenom pravděpodobné.
    Ale dědic pořád nebyl.
    Bratranec Sean si na post dědice brousil zuby. Taky jeho bratr Diarmad. A bratranec Marc. A...
    Vlastně všichni muži klanu přicházející pro nástupnictví v úvahu kuli pikle. A Calum s danou situací nedělal nic. Každý jiný by na jeho místě už svou ženu zapudil, nebo si aspoň přivedl zákonnou milenku. Caluma to ani nenapadlo.
    Ale pak všem vytřel zrak.
    Místo milenky... přivedl rovnou syna.
    S tím nikdo nepočítal ani v nejdivočejších snech.
    Situace se pomalu ale jistě uklidnila...

  • Obrázek uživatele Tess

    Morning Stroll

    Úvodní poznámka: 

    Bonus bez nároku na bodík.
    Navazuje na včerejší drabble z tohoto fandomu.

    Drabble: 

    Dís was riding with her brother. Smoothing ruffled feathers. The wizard was.. somewhere in the back. Her boys were keeping out of her sight and hopefully out of trouble.
    Yes.
    No „crazy fun adventure“ for you two. You are going to behave...
    Well, at least someone was sure to be safe.
    The Hobbit didn’t join them.
    „Wait, waaaaaait!“
    Or did he?
    She heard a sigh.
    She hoped her brother will not roll his eyes. But everything was possible under the strange influence they were all feeling.
    She didn’t look at Thorin, she wouldn’t look at Thorin.
    „Give him a pony.“

  • Obrázek uživatele Tess

    Remake

    Úvodní poznámka: 

    Život se zbláznil. Ještěže bylo téma prodloužené...
    Ano, Rezka pro Tinku.

    Drabble: 

    „Takhle nemůžeš ven.“
    Liška si kriticky prohlížela tu novou. Vlasy ta nejobyčejnější hnědá. Oči jantarové, ale takové nijaké. Úzké nevýrazné rty. Sem tam piha.
    Nechápavý pohled.
    „Proč?“
    „Protože venku jsou lidi!“
    „A?“
    „Počkej, prosím tě. Sedni si sem...“
    Liška se zamyslela, a pak otočila zrcadlo čelem ke zdi. Bude to překvapení.
    Po nikterak krátké době („... a s těma vlasama, co s těma vlasama?“) byla konečně se svou prací spokojená.
    „Zavři oči...“
    Otočila zrcadlo.
    „Už můžeš!“
    Ta nová se na sebe podívala... ta nová se podívala na nazrzlou krásku v zrcadle...
    Nepoznala se.
    Po nějakou dobu se pak zrcadlům vyhýbala.
    Lžou.

  • Obrázek uživatele Tess

    Against Better Judgment

    Úvodní poznámka: 

    Bonus bez nároku na bodík
    Navazuje na včerejší drabble z tohoto fandomu

    Drabble: 

    You could tell Thorin thinks that this whole burglar idea is a joke.
    If you knew him.
    Dís knew him all her life. That was why she was hiding from his sight... but not for long.
    When he noticed her, the hobbit was completely forgotten.
    Her presence endangers all of them. She is a dwarven lady. Any dwarf would feel a need to protect her...
    „I can protect myself!“ she protested. Didn’t she know how to fight? „I can be responsible for myself!“
    „But I cannot guarantee your safety! Noone is safe on this quest!“
    „I know.“
    That didn’t matter.

  • Obrázek uživatele Tess

    Bod zlomu

    Úvodní poznámka: 

    Dobrá, letošní první na objednávku Blance.
    Těsně navazuje na loňské Rozčarování.
    Přesné časové řazení všech Ostrovních drabble najdete zde.
    Varování: lehce drastické (pouze 12+)

    Drabble: 

    Stopovat je nebezpečné.
    Lézt do auta cizím lidem je nebezpečné implicitně. Kdekoliv. I tady, kde dávají lišky dobrou noc.
    Nebýt za jízdy připoutaná je samozřejmě taky nebezpečné...
    Vždycky, když jí připomínali jakákoliv pravidla, která by jí (snad někdy) mohla zachránit nos, strašně se ofrňovala.
    Když neznámá síla nabrala auto a mrštila jím do příkopu, ona poněkud neplánovaně vypadla dveřmi. Její odbarvené vlasy vlály jako ohon komety.
    Ani nebyla nějak vážněji zraněná. Ale něco ji tisklo k zemi.
    Země brněla, přidržovala.
    Pak ji pustila.
    Zběsilost...
    Řidič byl stále ještě připoutaný. Žil... ne dlouho.
    První oběť...
    Neměl jet na doporučené čtyřicítce šedesát.

    Závěrečná poznámka: 

    Huá! Ostrovy!
    OK, v případě zájmu o drabblata na přání si... přejte :)

  • Obrázek uživatele Tess

    Strings Attached

    This is Hobbit movie AUverse. Dís joins the quest with the Company. Though... there is something wrong with this whole idea... and she knows it.
    Read from the oldest one - it should form one continuing story.
    ...
    AU k filmovému Hobitovi. Dís se přidává k ostatním trpaslíkům. I když je to celé nějaké zvláštní a ona to cítí.
    Stoslůvky budou anglicky, omlouvám se neangličtinářům.

  • Obrázek uživatele Tess

    The Road Goes Ever On

    Úvodní poznámka: 

    Vítejte v mé letošní challengi - Strings Attached. Kontinuální filmový AUverse z Hobita. Anglicky. Tož to uvidím, jestli se tím poperu správně (Ostrovy budu psát určitě, tohle je bonus bez nároku na bodík).

    Drabble: 

    What is she doing here?
    Dís was asking herself over and over again. She was not supposed to be here, all alone.
    She should be home, tending to the fire. But some strange force made her leave everything behind, get on the road. A road that will lead to a quest. The Quest.
    Her brother will surely be surprised.
    Women shouldn’t be wandering in the wilderness.
    Not that it is wild here.
    Gently rolling hills of the Shire, inviting warm light shining through a round window next to a door with a rune on it.
    She will rest well tonight.

  • Obrázek uživatele Tess

    Druhá míza

    Úvodní poznámka: 

    Strašně těžko se mi letos vybíralo. V Ostrovech se mi povedlo napsat několik opravdu pěkných drabblat na vážno i na veselo. S naprostou většinou jsem naprosto spokojená.
    Tak který vybrat?
    Původně jsem chtěla trio Vran, Rezka, Liška, v tématu Punková nutrie. Protože to je veselé, ulítlé a naprosto charakteristické pro všechny postavy... a taky jediný případ, kdy Vran byl proti přesile ženských.
    Ale nakonec jsem se rozhodla pro amosférickou Druhou mízu, protože ta je prostě víc Ostrovy.
    Mimochodem jsem taky strašně silně zapracovala a udělala jsem rozcestník úplně všech ostrovních drabblat, který můžete vidět tady.

    Drabble: 

    Začne to nenápadně. Drobná prasklinka v dokonale hladkém povrchu.
    Rozšíří se, ani se nenaděješ.
    Najednou jich je nějak mnoho.
    Rozpad probíhá od okrajů. Nejdřív pomalu, potom čím dál rychleji. Snaha o údržbu chvíli přináší výsledky, zdá se. Pak ale přímo uprostřed... hluboká trhlina, ze které trčí strom.
    Někde na krajnicích vyroste vřes, jinde se plíživě objeví rašelina. Jarní záplavy odnesou část podloží, ve vozovce se vytvoří hluboká puklina. Jinde se nakupí takřka neprůchodné kry.
    Nezůstanou dlouho.
    Hojivá síla přírody je neskutečná. Kde dříve panovala šeď, vládne teď záplava barev.
    Zelená, hnědá, rudá... živá.
    Krajina svlékne kůži asfaltu a oddechne si.

  • Obrázek uživatele Tess

    Daleká cesta domů

    Úvodní poznámka: 

    Bonusové téma: Sovy
    Nifredil a KaTužce, jak již tradice (a chuť) velí :)
    Díky, díky, díky.
    ...
    A nakonec mu to vlastně děsně sedí!

    Drabble: 

    Vran mu říkal „kluku“.
    Nesnášel to. Nemohl za to, že byl tak mladý!
    Starší už nikdy nebude. Tedy, na pohled.
    Věděl, že jméno se nedá vždy uspěchat. Souhvězdí pih na tváři, obličej téměř oranžový, neskutečně zrzavé vlasy...
    Vran mu taky říkal „pihoune“.
    To nesnášel ještě víc.
    Bílá kůže kolem očí, na pozadí rezavých pih vypadal jako... sova.
    Zkusil to. Pěkné jméno...
    Vran mu začal říkat „sováku“.
    Popral se. Prohrál, samozřejmě. Pořád mu bylo jenom třináct.
    Až jednou zrána. Probudil se, rozčepýřené vlasy, zmatený výraz, jako vždycky. Promnul si oči. Vypadal jako...
    „Hele, Mývale,“ oslovil ho Vran.
    Překvapivě...
    Znělo to přátelsky.

    Závěrečná poznámka: 

    Končím Vranem na mnohá přání.
    Jo. Je... zvláštní.
    Ale není zlej.

  • Obrázek uživatele Tess

    Poslední kapka

    Úvodní poznámka: 

    Patří před Nestát stranou. Konec války, tj. rok cca 10.

    Drabble: 

    Když překročil průsmyk, zastavil se a pokochal se výhledem. Úzký pás lesa, jezero, obezděná zahrada...
    Chrám.
    Zdroj, zdroj něčeho zvláštního. Ohnisko odporu. Tak nedotčený, klidný... bezbranný? Jak se jen můžou opovážit stát proti němu? Dodávat stále nové bojovníky?
    Měl plán. Sestoupí dolů. V lesíku si krátce zdřímne a ráno, ještě před svítáním, projde dovnitř.
    Sám.
    K tomuhle útoku nikoho nepotřeboval.
    Vykročil do údolí.
    Odkudsi z dávno ztraceného podvědomí se v jeho hlavě vynořila slova: „Je čas udělat dětem pápá.“ Usmál se. Velice trefné.
    Zítra budu vládnout Ostrovům!

    Nevěděl. Netušil.
    Pozítří si Ostrovy budou vládnout samy.
    Je čas udělat Smrtonošovi pápá.

  • Obrázek uživatele Tess

    Odcházející svět

    Drabble: 

    Člověk by neřekl, že mu některé věci můžou chybět.
    Existují jistoty. Něco, co tu bude vždy.
    Dokud to tu najednou není.
    Štosy se zmenšovaly. V kanceláři bylo najednou místo.
    Myšlenka, že zdánlivě nekonečná zásoba papíru může dojít, ho ze začátku vůbec nenapadla.
    Později... začal šetřit.
    Pak měl noční můry o dni, kdy papír dojde.
    Dneska v zásuvce nahmátl poslední list, z jedné strany stále nepopsaný.
    Zhrouceně se na něj díval. Jeho svět právě přestával existovat.
    Co s tím ale může udělat?
    Udělal z něj vlaštovku a poslal ji z okna. Díval se za ní.
    Poslední stránka?
    Pustil ji na svobodu.

  • Obrázek uživatele Tess

    Základní instinkt

    Úvodní poznámka: 

    Pro Blancu. A mě.

    Drabble: 

    Oči, pro které vypluly tisíce lodí...
    Tedy vypluly by, kdyby tam byly. Vzhledem k tomu, že lodí bylo pár desítek a byly zaměstnané jinde, vyplout nemohly.
    Vlasy, které jako zářivý vodopád (pokud je vodopád vlnitý a hnědý) spadaly na ramena. Zdravě zarůžovělá tvář. Rozkošný nosík těch správných proporcí nad rty rudými jako třešně (a to bez použití rtěnky).
    Dokonalost sama.
    Blbá taky nebyla, ale proč by se měla připravit na cestu nějak pečlivěji? Problémy bude řešit až přijdou, nějak se to ošulí.
    Jako vždycky.
    Sečteno a podtrženo, před ptáčata čerstvě vylíhnutá v „přehlédnutém“ hnízdě u okraje Zóny napochodovalo chutné sousto.

  • Obrázek uživatele Tess

    Drobný kutil

    Úvodní poznámka: 

    Časové zařazení není důležité.

    Drabble: 

    Fascinace dávnými technologiemi není vždy rozumná věc. Ale od kdy jsou koníčky rozumná věc?
    Strávil celé léto zkoumáním pák, trubek a podobně.
    Celý podzim se mořil se sestavováním dotyčného zařízení.
    Nebyl příliš zručný, takže ho dokončil na jaře. Potom, co se mu zahojila zlomenina nártu, na který si šikovně hodil kus železa. Ten nejtěžší.
    Bohužel...
    Jenom opravdový ignorant mohl v zemi, kde stačí zarazit trubku do svahu, abyste získali zdroj vody, postavit pumpu na skále.
    Na vodu nenarazil ani v osmi metrech. Hloub se mu dostat nepodařilo.
    Jedno však jeho výtvoru musíme přiznat. Byl to dokonalý předmět na zahájení konverzace.

  • Obrázek uživatele Tess

    Plíživé nebezpečí

    Úvodní poznámka: 

    Časové zařazení: pár let před narozením Ciarana, cca rok 200.

    Drabble: 

    Je neštěstí, když rádi čtete.
    Mairi měla přečtenou rozsáhlou rodinnou knihovnu, veřejnou knihovnu a vše, co zbylo po dávné univerzitě. Tak se aspoň domnívala, a zoufala si, že nemá co číst.
    V rámci svých výzkumů ale objevila v čímsi celá staletí nedotknutém nočním stolku jakýsi časopis. Byla nadšená.
    S velkou opatrností v něm začala listovat...
    Skromná večeře, jen ona a manžel. Vypadala zamyšleně, celý večer nepromluvila slovo.
    Až najednou vyhrkla: „Tak jsem četla, že někde přirovnávají svatbu ke smrti... Co si o tom myslíš?“
    „Nemůžu posoudit, miláčku, ještě jsem mrtvý nebyl,“ odpověděl Calum.
    V tu chvíli ho milovala velice silně.

  • Obrázek uživatele Tess

    Choulostivé téma

    Drabble: 

    „... a to je o maskování všechno. Prozatím. Nějaké dotazy?“
    Pokročilý výcvik elitních jednotek dospěl do další fáze. Odbyli si dvacetimílový běh s traverzou, orientaci v terénu a nácvik regenerace po zranění. To všechno zvládli levou zadní.
    Teorie... je horší.
    Někdo by se měl na něco zeptat, aby tu nebylo tak trapné ticho...
    „A co když budu potřebovat... co když budu potřebovat?“
    Snaha mladíčka opsat onen problém vyvolala smích, hlášky o králích, co chodí pěšky a poznámky, že když musíš, tak musíš.
    Když hlahol utichl, instruktor se usmál.
    „Jste Přeměnění, kreténi. Když víte jak, dokážete své tělesné pochody ovládat.“
    „Vy nemusíte.

  • Obrázek uživatele Tess

    Vždyť já vím!

    Úvodní poznámka: 

    Pro čajovnáře. Ano, sedíme tam. VŠICHNI :)

    Drabble: 

    Proběhly Velikonoce.
    Pozná se to tak, že čajovna je plná nejen Nich (tj. nás), ale i výslužky. Hovor probíhá na třech kolejích najednou, požírají se čekulády a někteří poslouchají šíleně špatné povídky, které čtu.
    „Nerozbijeme pštrosí vejce?“ otáže se Gwen s pohledem na poslední zbývající laskominu.
    Buch.
    Zmiňovaný předmět je rozplácnut.
    „Vrane, ty pako,“ vyletí ze mě. Typické. Pro něj.
    Gwen provede obávaný manévr.
    Chuml.
    „To se mi děje pořád,“ povzdechne si nečekaný host.
    „Najal jsem tě, abys jí připomněl, že nás má dopsat.“
    Calum! A kouká na mě!
    „Noooo...“
    To odstartuje vlnu připomínání.
    „Ostatně soudím...“ ji zakončí.
    Asi umřu.

    Závěrečná poznámka: 

    Sto slov je málo!

  • Obrázek uživatele Tess

    Povinnost

    Úvodní poznámka: 

    Spadá mezi Nejhorší zlo a Druhou šanci.
    Období cca rok 10.

    Drabble: 

    „Ztrácíme je. Ztrácíme jich moc.“
    „Vesnic, nebo... démonů?“
    „Obojího.“
    Čísla hovořila jasně. Pokud do hraniční vesnice neposlali Přeměněného, aby odrážel menší útoky, dříve nebo později o ni přišli.
    Pokud ho tam poslali, tak o něj často přišli... a o vesnici taky.
    A někdy se dokonce vesničani obrátili proti svému ochránci. Protože byl jiný, nebezpečný.
    Některé zabili. Jiní... zabili útočníky. Ale některé se podařilo zachránit.
    Seděla u okna a pozorovala měnící se odrazy na jezeře. Okolí zdánlivě nevěnovala pozornost.
    Prý už byla vpořádku.
    Její vesnice padla dva dny po tom, co ji přivezli zpět.
    Otázka.
    „Připravená na další štaci?“
    Zaváhání.
    Přikývnutí.

  • Obrázek uživatele Tess

    Tichá voda

    Úvodní poznámka: 

    Racek. První vlna Přeměněných. Cca 5-7 let po roku nula.

    Drabble: 

    Bílé pírko si furiantsky zastrčil za čepici.
    Hodilo se mu k vlasům.
    Netušil, proč by měl někomu něco dokazovat. Uvědomoval si, že ostatní to cítí jinak, ale, proboha! To mají veřejně demonstrovat svoji oddanost tím, že se nechají zmasakrovat?
    Asi by to bylo záhodno.
    Velení stejně nikdy neuvěří, že můžou být Přeměnění loajální. Vycvičení.
    Jak říkají oni – zkrocení.
    Když se do vesnice nahrnula přesila nepřátel a počala s likvidací elitního praporu – a že věděli jak na to! – odsunul se do úkrytu.
    Mysleli si, že je nepodarek. Zbabělec.
    Dokud... si někdo nevšiml, jak pomalu, metodicky a nenápadně likviduje útočníka za útočníkem.

  • Obrázek uživatele Tess

    Záminka

    Úvodní poznámka: 

    Časové období - těsně před Malcolmovým převratem, cca 200 let po konci světa.

    Drabble: 

    Calum složil dopis a zamyslel se.
    Pokud to, co tvrdí Malcolm je pravda, tak mají o skutečný problém.
    Kdyby tak žila Ceana... ta by už krále dokázala usměrnit.
    Povzdechl si. Zkusí to sám. Snad švagra přesvědčí.
    Bude to poprvé, co ho navštíví od sestřiny smrti. Vyhýbal se mu. Jakoby to, že neuvidí místo, kde zemřela, znamenalo, že je vlastně pořád naživu. Že spolu nemluví, protože není o čem, ne proto, že už nemůžou.
    Nechtělo se mu tam.
    Ale byl tam přece ten chlapec. Příliš dlouho ho neviděl. Určitě pořádně vyrostl.
    Pojede.
    Syn jeho sestry si zaslouží vídat svého strýce častěji.

  • Obrázek uživatele Tess

    Rozčarování

    Drabble: 

    Nenáviděla to tam.
    Její přítel ji vzal do míst svého mládí. Aby poznala jeho kořeny.
    To tedy poznala.
    Ovce smrděly.
    Muchničky strašně kousaly. Byly úplně všude.
    I na záchodě.
    Hlavně na záchodě.
    Pršelo.
    Cesty, které nebyly bahnité nebo pod vodou (to není potok, lásko...) byly tak uzoučké, že ji vřes chytal za kolečka kufru. Toho, který pečlivě zabalila, když svému milému oznámila, že je konec.
    Včera přestala jít elektřina. Mobil ztratil signál. A on mluví jen o nějaké pitomé katastrofě.
    Dokodrcala k silnici a zvedla palec.
    Pojede do civilizace.
    Nějaký ten konec světa (nebo dva) ji přece nepřinutí změnit standardy.

    Závěrečná poznámka: 

    Chudák holka. Bude to mít těžký.
    I když... vlastně... ne až tak...

  • Obrázek uživatele Tess

    Osvědčená technika

    Drabble: 

    „O tom nikdy moc nepřemýšlíš, víš, jenom vnímáš, ale najednou vnímáš úplně všechno, tu mlhu a déšť a lidi vedle tebe, dýchaj, jde jim pára od úst, a do toho tráva je najednou mnohem zelenější než normálně a všechny barvy zvýrazněj a pachy taky, pak uslyšíš ten hluk a najednou se vůbec nebojíš, ale seš v tom, ani nemůžeš nebejt, protože tě to strhne, a bojuješ, rozumíš, za svý bratry a za sebe a za tebou zůstává takovej pás bezpečí, prostě děláš, co umíš nejlíp a nejlíp umíš bojovat.“
    Dívka na něj obdivně zírala.
    Vran se spokojeně usmál.
    Balit uměl.

  • Obrázek uživatele Tess

    Na palubu

    Drabble: 

    Čeká je něco speciálního.
    Budou na to vzpomínat celé generace.
    Tedy, pokud se to povede.
    Loď byla směsicí toho nejlepšího ze starého a nového. Na výstroji nešetřili. Může na ní záviset jejich přežití.
    A úspěch akce, samozřejmě.
    Není nad to, mít dobré kontakty. Poslední zásilka dorazila k večeru, a že byla speciální.
    Radši se neptat, kde démoni vzali starodávné kevlarové plachty.
    A kde kapitán přišel k démonům.
    Potřesení rukou v temné uličce, těžký váček změnil majitele. Démon se ležérně odklackoval.
    Balík museli na loď odvléct sami.
    Příští týden vyplují.
    První zaoceánská plavba po více než dvě stě letech.
    Akce Transatlantik.

  • Obrázek uživatele Tess

    Chybný plán

    Úvodní poznámka: 

    Spadá těsně před Nečekané záludnosti.

    Drabble: 

    „Dělej,“ pobídl ji Vran. Hodil na palubu svůj vak s osobními věcmi (který momentálně obsahoval převážně slaninu) a vyhoupl se za ním.
    Oddusal do podpalubí, zatímco se Rezka připravovala odpoutat loď od mola.
    Za okamžik přidusal zpátky.
    „Tadle je prázdná, musíme to sem přeložit.“
    „Obilí? A jak?“ podivila se.
    „Přeházíme.“
    „Deset tun?“
    „A co teda navrhuješ, no?“
    Její pohled zamyšleně zamířil k nedalekému škuneru. O tom věděla, že prázdný není.
    Tlačil je čas. Mají maximálně hodinu...
    Temnotou přístaviště probleskly louče.
    Nemají.
    Na palubě škuneru byla ve třech skocích, Vran a jeho vak ji následovali.
    Možná k téhle lodi najde manuál...

  • Obrázek uživatele Tess

    Katastrální selhání

    Úvodní poznámka: 

    Billieho mám ráda. A on je milý. Jednoduchý, ale milý.
    Jen
    neprvokovat!

    Drabble: 

    Billie byl alegorický na lidi, kteří chtěli opravovat jeho způsob vyjadřování. Dobře věděl, že v používání cizích termitů není příliš suterénní. Říci cokoliv pro něj bylo rizoto.
    Sebastian si toho byl vědom. Přesto se rozhodl pro káru jazykového podvratce.
    Skončilo to fiakrem.
    „Zklapni už! Mám toho tvýho hemžení plný zuby!“
    „Myslíš hemzání... správněji hemzů... vlastně řečí...“
    Sebevražda.
    Tak by se tato věta dala kvazifikovat.
    Naštěstí pro Sebastiana nestál hrad na skále, ale uprostřed bažin.
    Takže když byl přepaden přes hradby, neskončil placatý či rozprsklý na nevábné kousky, jenom mokrý, zabahněný a nastydlý.
    V životoryse tuto pracovní zkušenost radši nikdy neuváděl.

  • Obrázek uživatele Tess

    Jednoduché řešení

    Drabble: 

    Obrátila svůj nález v rukou. Tušila, ne, věděla, že tu někde je.
    Mnohopal.
    Smrtonoš už ho potřebovat nebude.
    Mocná zbraň, přestože může fungovat jenom v Zóně. Při troše úprav... dostřel by mohl být značný.
    Zbraň polykala magii. Tiše jí předla v rukou, svůdně, podbízivě. Naprosto dokonalá.
    Smrtonoš... byl génius. Ničitel i tvůrce.
    Jít v jeho stopách...
    Prudce udeřila zbraní do kamene. Znovu a znovu. Dokud se kruh nerozžhavil doběla a výbuch ji neodmrštil na skálu.
    Žebra se zahojila brzo. Temně šedé kruhy se jí promítaly před očima mnohem déle.
    Trvalo měsíc, než se úplně rozplynuly.
    Radši půjde svou vlastní cestou.

  • Obrázek uživatele Tess

    Životní rozhodnutí

    Úvodní poznámka: 

    Pro Zuzku. Helen. Malcolmova sestra.
    Časová osa - krátce před početím Ciarana, tj. cca rok 200.

    Drabble: 

    ...!
    Tři tečky a vykřičník. Kdysi, kdesi to viděla napsané a teď jí to tančilo před očima. Vystihovalo to zcela přesně její pocity.
    Jásavou radost i nekonečný vztek, pocit zrady a přes to naprosté osvobození.
    Byla sama.
    Byla sama?
    Norman ji... zradil? Odkopnul? Propustil? Sama nevěděla. Jen cítila, že jí sklouzly z očí šupiny, zmizela ta bláznivá, telecí láska, která byla tak úžasná a tak...
    ... hloupá.
    Mohla zůstat s Normanem, kdyby... svolila.
    Odmítla.
    Teď jen... musí to říct bratrovi.
    Přitulí se k němu, jako když byli děti. Obejme ho. Svěří se mu.
    „Jsem těhotná,“ zašeptá.
    Rozhodla se. Už nikdy nebude sama.

    Závěrečná poznámka: 

    Tři tečky a vykřičník počítám jako slovo, i když to počitadlo ignoruje.

  • Obrázek uživatele Tess

    Zpestření stravy

    Úvodní poznámka: 

    Pro velký úspěch zase Vnější ostrovy a rok jedna.

    Drabble: 

    Vloni touhle dobou vytahoval sekačku na trávu.
    Poprvé v novém roce.
    A rýč. A lopatičku. A hnojivo.
    Vyrýpat všechnu neplechu z trávníku. Sedmikrásky. Pampelišky. Všechno.
    Pořídit trávníku takřka vojenský sestřih.
    Vrátit se a vyrýpat tu neplechu, které si nevšiml předtím. (Někdy si myslel, že se mu plevel vysmívá. Že čeká, až se otočí, aby proradně vyrašil na už vyčištěném místě.)
    Pohnojit trávník.
    To vše zopakovat každý týden.
    Udržovat trávník v dokonalé kondici dá nějakou práci, zvlášť tady, na Vnějších ostrovech.
    Letos... spočítal žluté hlavičky. Pohnojil je a usmál se. Rostly jedna báseň.
    Pampelišky dostaly milost.
    Bude z nich skvělý salát.

  • Obrázek uživatele Tess

    Jeden svět nestačí

    Úvodní poznámka: 

    Pro Zuzku a Blancu.

    Drabble: 

    Hned jak si uvědomil sám sebe, měl jasno. Byl silný, o tolik silnější než obyčejní lidé. A pak se stala ta nehoda... zlomená noha. Málem ho utloukli... a stačilo si přát, aby kost srostla a ona srostla!
    Útočníky roztrhal na kusy, pár posledních opravdu pomaličku. Tak, aby to jejich sousedé viděli. A pamatovali si.
    Do měsíce vládl městu. Našel další jako byl sám, ale jaksi nezaostřené. Neměli ambice.
    Aspoň ho neohrozí.
    Poslouchali ho.
    Jejich počet stoupal.
    Do roka vládl celé zemi. Smrtelníci neměli práva, byli... dobytek.
    Pohodlí?
    Nuda.
    Co je za Hranicí?
    Zvědavost.
    Země k dobytí.
    Výzva.
    Smrtonoš se usmál.

  • Obrázek uživatele Tess

    Nevzdávat se

    Úvodní poznámka: 

    Časově těsně po Změně. Rok jedna.

    Drabble: 

    Vložil bramboru do důlku a na chvíli se narovnal, aby ulevil bolavým zádům. Brambory se tady naposledy pěstovaly před nějakými šedesáti lety. V machairu. Nebylo to tu pro ně příliš výhodné. Ale nejlepší, co v jižní části Vnějších ostrovů měli.
    Šlo to dřív, půjde to i dál.
    Poslední měsíc se živili hlavně rybami. Zbytky trvanlivých potravin šetřili, jak mohli. Minulý týden se konečně podařilo překonat úžinu k severnímu ostrovu... a převést zpátky několik krav mléčného plemene s telaty.
    Bude líp.
    Jen vydržet...
    Když si za rok dával k večeři brambory s tvarohem, byl v sedmém nebi.
    Brzo přivezou i obilí.

  • Obrázek uživatele Tess

    Naprosto nevhodné

    Drabble: 

    Čekala je dlouhá cesta podzimními rašeliništi. Na přípravu nezbývalo moc času. A chlapec neměl prakticky žádné vybavení.
    Naštěstí...
    Být Přeměněným, který pamatuje Začátek, má své výhody. Existovaly... zdroje. Vybavení by neměl být problém.
    To si aspoň myslela.
    Pevné kalhoty a nepromokavá bunda nebyly problém. Stejně jako košile a teplé ponožky. Ale...
    Sehnat boty velikosti 36...
    Po dlouhém pátrání jedny našla.
    „Tyhle nemůžu mít,“ ohradil se chlapec, jen se na ně pořádně podíval.
    Nechápala to. Velikostně i střihově seděly. Než z nich otřela prach, nic nenamítal. A teď najednou...
    „Proč?“
    „Jsou... holčičí! Růžový!“
    Potřásla hlavou.
    „Neboj. Za týden budou stejně hnědý.“

  • Obrázek uživatele Tess

    Tušení budoucnosti

    Úvodní poznámka: 

    Za brainstorm děkuji Blance
    Upozornění: Romanťyka

    Drabble: 

    Budoucí laird a budoucí král. Nerozlučný pár.
    Děvčata si o nich spiklenecky špitala. Tak... sladcí. Téměř jedno tělo, jedna duše.
    Až to dávalo důvod k jistým obavám.
    Král by měl – přece jen – zplodit dědice.
    Norman děvčata víceméně ignoroval.
    A pořád byl s Calumem.
    Pokud...
    Pokud Calum nebyl s Malcolmem!
    Mladíci netušili, jaké pozdvižení vzbuzují.
    Mimochodem zcela neoprávněně.
    „Přijede Ceana.“ Calum četl poštu z domova.
    „Tvá sestra? Jaká je?“
    „Takový žábě...“
    Viděl ji naposled před lety. Neměl nejmenší tušení, že zatím dorostla... do krásy.
    Normanovi stačil jediný pohled a věděl. Ona je tou pravou! Jeho úsměv opětovala.
    Klevety brzy zklamaně utichly.

  • Obrázek uživatele Tess

    Důvěřuj, ale prověřuj

    Úvodní poznámka: 

    Pořád máte rádi Vrana?

    Drabble: 

    „To jsem zvědavá, co bude k večeři,“ prohlásila Liška
    „Mám konzervy!“ vytáhl se Vran.
    „Výborně, a jaký?“ zajímala se Rezka.
    „Nech ho, símtě, stejně neumí číst...“
    „Náhodou,“ nafoukl se Vran, „já umím číst!“
    A hned se jal svoji gramotnost demonstrovat.
    „N-U-T-R-I... nutrie...“
    „Cože?“
    „Jasně, a tady před tím... S... Skunk!“
    „Cožééééé?“
    „Nutrie? Skunk? Skunková nutrie?“
    „Punková...“
    „Prosimtě, ještě ty blázni. Vrane, přihraj to.“
    „Tady máš, když seš tak chytrá.“
    Liška se zahloubala do tajemství textu.
    „No jasně, hovězí guláš.“
    „A co měl s tou punkovou nutrií?“
    „To bylo tohle tučným písmem. Složení a Nutriční hodnota.“
    Povzdech.
    „Mělas pravdu. Neumí číst.“

  • Obrázek uživatele Tess

    Snaha byla

    Úvodní poznámka: 

    Dnes pro Gwen. Díky za nápad!

    Drabble: 

    Ozvalo se hlasité protestující zakvičení, mohutné šplouchnutí a pár rychlých kroků. Následovalo skřípnutí dveří, několik plácnutí utěrky a nepříliš srozumitelné lání vysokým dívčím hlasem.
    Dědci před hospodou zvědavě poslouchali.
    Po chvíli se otevřela vrata a ven se vyklátil ten... démon, jak chodí za Claire, a tvářil se podezřele nevinně.
    „Cáks uďál, mladej?“ zahalekal na něj bodře jeden z dědků.
    Tady se démonů nebojí.
    „Nic jsem neudělal,“ pokrčil Vran rozpačitě rameny.
    „Teda...“ pohlédl na své svršky, které byly potřísněny čímsi, co připomínalo vápno.
    „Vona to chtěla... pořád... ‚Tak mi aspoň namaluj prasátko...‘.“
    Povzdechl si.
    „A když ta mrcha se natřít nenechá.“

  • Obrázek uživatele Tess

    Sladká pomsta

    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Nevhodný výběr.

    Drabble: 

    Být bodnutý nožem do zad a nechaný u cesty nebylo dvakrát příjemné.
    Lupiči nezískali nic cenného.
    Získali JEHO zásilky.
    Za to mu nechali nůž, který nešel vytáhnout.
    Inu co.
    Pozoroval je. Mohl je roztrhat holýma rukama, ale kdo to má uklízet?
    Hlavou probleskla vzpomínka...
    Z křoví se vypotácel pošťák. Měl být mrtvý!
    Něco bylo divné. Šel trhaným krokem, ruce napřažené před sebou...
    „Mozkýýýýý...“
    Pomalu se blížil. Vůdce lupičů zaječel.
    „Mozkýýýý...“
    Nikdo se nedokázal ani hnout.
    Postava se přikolébala k nim...
    „Mozkýýýý...“
    ... pak se otočila a se zoufalým „Mozkýýýýý?“ se potácela pryč.
    Kdo nedostal infarkt, utekl a už nikdy loupit nebude.

  • Obrázek uživatele Tess

    Nečekané záludnosti

    Úvodní poznámka: 

    Pro Terdu. A Zuzku. A Birute, esli tu pobíhá. A Blancu. :)

    Drabble: 

    „Myslím, že bys měla zatáhnout tady za ten špagát.“
    „Tomu se říká výtah.“
    „To je jedno. Za ten špagát, prostě. Já koukal, jak to dělaj. Já zatím vyndám tyhle bazmeky...“
    „Fendry. A výtah zdvihá hlavní plachtu. To se nejdřív musíme dostat na volnou vodu, víš, a nastavit se proti větru...“ Rezka se pokoušela louskat plachetní příručku za svitu měsíce. Docela jí to šlo, ale k úplnému pochopení by potřebovala ještě tak dva týdny, nebo někoho, kdo tomu rozumí.
    Vran nebyl ten případ.
    „No, hele, tohle jsou ňáký superkladky nebo co...“
    „Rečny.“
    Plavba bude víc než zajímavá.
    Radši měli ukrást parník.

Stránky

-A A +A