Moje články

  • Fakt boží problém

    Fandom: 
    Drabble: 

    Objektivně vzato to bohové nemají lehké. Teď mluvím o těch, co k sobě mají další spolubohy a široké příbuzenstvo podobně postižené nesmrtelností a dneska můžou nanejvýš oslňovat hromem před bleskem. U všemocných samosestvořivších je to pochopitelně jinak, ale o tom jindy.
    Jasnačka, doba se mění. Ale fakt se vám zdá porod osminohého koně prča? Opravdu si myslíte, že na Olympu se celý den jen pije nektar? Ne, být bůh je tvrdá práce.

    To vám jich není líto, smrtelníci? A přitom v ně nemusíte věřit, fakt ne. Jim docela stačí, že mohou věřit ve vás. Tak se chovejte lépe, moji drazí.

  • O důležitosti boje za rovnoprávnost

    Drabble: 

    „Midgard upadá,“ prohlásil Ódin. „Lidé tvrdí, že mají různá práva kvůli rodu a ne kvůli schopnostem. Kdo z vás, Ásgarďané, je za toto zodpovědný?“
    „Loki!“ prohlásil Tý.
    Loki dostal preventivně kladivem do hlavy.
    Ódinův havran cosi zaskřehotal.
    „Heimdalle!“ Ódin vypadal rozzuřeně. „Je to tvoje práce!“
    „Loki mne navedl,“ bránil se Heimdall.
    Loki dostal kladivem do hlavy.
    „Nenavedl,“ řekl Ódin. „Tvým trestem budiž, že již nikdy nenavštívíš Midgard.“

    „To byly časy, kdy ještě za vše mohl Loki,“ mumlal Heimdall.

    Ztlučený Loki se vydal sdělit Midgarďanům, že výnos se ruší a opět jsou si všichni rovni.

    A to byl konec dobrých časů.

    Závěrečná poznámka: 

    Podle pověsti zplodil Heimdall na zemi několik dětí a z jejich potomků pak vznikly nižší a vyšší stavy a tím vznikla nerovnost mezi lidmi.

  • Jak ošálit obra

    Drabble: 

    Ten obr, co chytil Lokiho tentokrát, byl ochoten se dohodnout. Ženitbychtivec chtěl kočku z Ásgardu. Loki, svolný učinit cokoli, ale věděl, že sám nic nezmůže. Prsa mu ještě nejdou. Nejen při plavání.
    „Dobrá,“ řekl nakonec. „Ale když se ti nebude líbit, nebude to má vina.“

    „Freyo... mohl bych si půjčit tvůj vůz?“

    „Tady jsou. Freyiny ásgardské kočky.“
    „Ty holomku, ty...“
    Obr náhle přestal klít.

    „Ty jsou roztomilé,“ prohlásil dojatě.
    „A voní,“ dodal rozněžněně. „Jako by se koupaly v řekách Jótunheimu. Děkuji ti, Loki.“
    Loki si pomyslel, že obr musí být čichotupý.
    Horší je, že má další problém.

    Sehnat náhradní kočky.

  • Pravý gentleman

    Drabble: 

    „Kde vězí?“ lomila Freya rukama.
    „Odletěl před chvílí,“ uklidňoval ji Tór.
    „Zatím všichni zemřeme! Hůř – zestárneme!“
    „Nebohá Idunna. Co když jí v Jótunheimu ublíží?“ úpěl Bragi.
    „Neměla bejt husa a naletět Lokimu!“
    „Takhle o ní nemluv!“ požádal Bragi Freyu.
    Náhle Freya odhodila zrcadlo a chytila se za hlavu.
    „Šedý vlas!“ vykřikla a omdlela.

    Když se probrala, měla na hlavě Tórovu přilbu.
    „Ochrání tě při dalším pádu,“ vysvětlil Tór.
    „Ty mi nemáš dávat přilbu, ty mě máš uklidňovat!“ odsekla Freya.
    „Vždyť to dělám. Když máš přilbu, není vidět, že jsi stará.“
    Naštěstí se v té chvíli u bran Ásgardu objevil sokol.

  • Spisovatelé!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Volně inspirováno povídkou Roalda Dahla Velký samočinný sepisovač.

    Drabble: 

    Zdá se vám, že Vaše psaní není co bývalo?
    Fanoušci na Vás zapomínají?

    Tomu je konec!

    Zklamaní fanoušci?
    Už nikdy!

    Nízký honorář?
    Minulost!

    Je zde MasterSpeedWriter!
    Stačí téma, knihu ihned napíše!*

    Rozšíření Hromada mrtvol a Spousta sexu v ceně!

    *Obdobný software je k dispozici též pro básníky, skladatele a malíře

  • Bacha, Wagner!

    Úvodní poznámka: 

    Je zvláštní, jaké zpracování tématu člověka občas napadne...

    Drabble: 

    Ti dva u rohového stolu hovořili šeptem.
    „Co ho to popadlo? Kdo je na ty jeho psí kusy zvědavej?“
    „Přesně. Jeho hudba je děsná. A my to máme zpívat? Pch. Říkám ti – a já tomu rozumim – je odepsanej.“
    „Naprosto. A jak na mne dneska ječel? Příště, až si zas bude dovolovat mu řeknu, co si myslím!“
    „Já mu řeknu, co si tu myslej všichni. Že je netalentovaná nula a ta jeho moderní hudba je směšná.“
    „Jasně. Ha... viděls ho, jak dneska dirigoval? Ten se u toho kroutil jak...“
    „Pšt!“
    „Co?“
    „Jde sem!“
    „Kruci! Á... jé, Richarde, nenapiješ se s náma?“

  • Potíže v Ásgardu

    Úvodní poznámka: 

    Náhrada za téma: Proměnná

    Drabble: 

    „Mezi lidmi se povídá, že dlíš ve smradlavé jeskyni a slintá na tebe had.“
    Loki se otočil. Příchozí se drze se šklebil a na sobě měl jen boty.
    „Nezakázal ti tvůj otec navštěvovat naše sídlo?“ otázal se Loki.
    „Přicházím s nabídkou pomoci. Ásgard nemá hradby. Vím o někom, kdo je umí postavit.“
    „Myslíš, že skočím na tvé triky?“
    „Ty možná ne, ale ostatní se nechají oklamat.“ Hermés se usmál. „A platit budeš ty.“
    V té chvíli se vedle Herma zjevil Apollón. Vzal na sebe podobu obra a Hermés se proměnil v oře.
    „Buď rád, že nevidíš budoucnost, Loki,“ poznamenal Apollón.

  • Libreto

    Fandom: 
    Drabble: 

    Jak jsem vešel, vnutil mi ten sešit.
    „Mám první zakázku!“ jásal.
    „Takže teď už nejsi umělec, který tvoří jen když ho políbí múza?“ otázal jsem se.
    „Abys věděl, psaní na objednávku není degradace umění!“ bránil se. „Takhle tvořili i slavnější skladatelé. Třeba Verdi. Nebo Mozart.“
    „Vsadím se, že i oni začínali na znělkách pro supermarkety. Co je to za název? Mrkev v zimě? Pam, pam, pam, jezte mrkvičku, pam, pam, pam, i když nevyrostla na sluníčku?“
    „Neumíš číst? Je to libreto!“
    „To vidím. Jistě má duchaplný text.“
    Geoffrey se urazil.
    „Je to opera! Jmenuje se to Mrtev v zimě!“ zaječel.

  • Pravý velitel

    Úvodní poznámka: 

    Dávají se půlbody za částečné splnění tématu?

    Drabble: 

    „Arture.“
    Ten hlas znal. Vzhlédl a spatřil jeho.
    „Zmiz,“ zavrčel. „Dokážu psát lépe.“
    „Jsem to nejlepší,“ zašeptal Sherlock Holmes a přistoupil až ke svému stvořiteli. „Nedokážeš beze mne být. Oživil jsi mne!“
    „Tak dost!“
    Přitáhl k sobě nový list.
    „Kulka zasáhla doktora Watsona přímo do hrudi.“
    Scéna před ním se proměnila. Sherlock klečel u těla svého přítele, který vypadal, že vydechne naposledy.
    „Ne,“ šeptal.
    A pak…

    „Od sebe! Okamžitě!“ zakřičel zděšeně Doyle.
    „Watsone… Johne…,“ šeptal Holmes.
    Doyle vztekle přeškrtal slova, která právě napsal. Scéna zmizela.
    Chtěl se vrátit ke svému historickému románu, ale nakonec začal psát další dobrodružství slavného detektiva.

  • Svatební veselí

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Mohu ti dělat společnost?“
    „Ne.“
    „Co piješ?“
    „Nepiju.“
    „Zvu tě na pivo. Bav se jako nevěsta.“
    „Zmiz!“
    „Tančíš?“
    „Ne.“
    „Alespoň na mne pohlédni, ať vidím tvoji tvář.“
    „Tak! Stačí?“
    „Fůj, ty seš ale hnusná! Ale co, v mojí ložnici je tma. Jdeme?“
    „Sáhni na mne ještě jednou a utrhnu ti pazoury!“
    „Všechny z Ásgardu si počínají stejně? Nepůjdeme se alespoň najíst? Nevěsta už snědla skoro všechno, ať nám něco zbude.“

    Loki se protáhl davem svatebčanů a došel až k Thorovi.
    „Měls pravdu, tyhle převleky stojí za houby,“ sykl.
    „Já to říkal,“ souhlasil Thor a přetáhl Tryma nejbližším stolem po hlavě.

    Neviditelný fandom: 
  • Moderní smýšlení

    Drabble: 

    Diogenův klub byl velice konzervativní. Odmítl například přijmout sira Cecila Hawka, jehož jediným prohřeškem bylo, že věku dvaceti let vylil na hlavu svého soka hrnec omáčky a křičel: „Sežer si ji!“ Nutno poznamenat, že tato událost mu dokonce ani neznemožnila stát se ministrem vnitra.
    Když se o členství ucházel James Moriarty, vše vypadalo v pořádku. Mycroft Holmes byl přesto proti.
    „Jeho bratr vyzval již dvanáct lidí na souboj,“ řekl.
    „Pokud šlo o gentlemanský duel, je to v pořádku,“ soudili ostatní členové.
    „Nesází na koně.“
    „To lze změnit.“
    „Má španělskou kuchařku.“
    „Španělskou kuchařku? Co má proti francouzské kuchyni?“
    Moriarty byl odmítnut.

  • Confiteor

    Fandom: 
    Drabble: 

    Jsi všude. Všude, kam jdu. Jsi bohyně, jsi svět, jsi víc, než vesmír. Obdivuji tě. Miluji a nenávidím.
    Odi et amo.
    Ale básně jsou pro tebe příliš nízké umění.
    Nikdo tě nezná, nikdo neví, jaká jsi a všichni se o tebe zajímají.
    Vím, že si mne nikdy nevšimneš. Vždyť tolik významných mužů pro tebe zemřelo. Kdo jsem já?
    Rodiče dětem obvykle zakazují vztahy. Ne s tebou, ty jsi dokonalá.
    Krásná neznámá.
    Krásně proměnná a přitom stálá.
    Nikdo tě nikdy nepochopil. Ne tak, aby mohl říct, že tě zná. Ti, kdo tvrdí opak, jsou hlupáci.
    Krásná a nebezpečná.
    Matematiko, má lásko.

  • Módní výraz

    Úvodní poznámka: 

    Dobrá, dnes jsem tuto hru přečetla v autobuse. Proto toto drabble. Upozorňuji, že s dějem hry příliš nesouvisí a také, že nejsem Wilde.

    Drabble: 

    (ALGERNON se láduje okurkovými sendviči, vstupuje JACK)
    ALGERNON: Tetička tě na svém dýchánku postrádala.
    JACK: Přišel jsem o něco?
    ALGERNON: Kdepak, ale v naší době je nezbytné navštěvovat večírky. Jinak by si lidé mohli začít myslet, že máš práci. A když už není zbytí, rozhodně bys kvůli práci neměl odvážet své tetičky na přestupní kolej
    JACK: Přestupní kolej?
    ALGERNON: To je teď módní výraz mezi nižší vrstvou.
    JACK: Míníš odsouvat na vedlejší kolej? To se již dávno neříká!
    ALGERNON: Jak nemilé, naučil jsem tento výraz všechny tetiččiny přítelkyně.
    JACK: Nu, výraz je to ohavný.
    ALGERNON: Pak jsem zavedl novou módu.

  • Nitroglycerín

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Cyrus Smith se rozhodl strávit odpoledne s Cecily Carmodyovou. Sestrojil jí totiž nový ampérmetr.

    Našel ji bezradně stát před domem.
    „Co se stalo, drahá?“
    „Představte si, ztratila jsem klíče a rodiče jsou pryč. Pane Smithi, nebyl byste tak laskav a nesehnal zámečníka?“
    Cyrus Smith vycítil příležitost získat její obdiv.
    „Posečkejte, pomohu vám sám.“
    Rozeběhl se domů. Ještěže včera vyrobil ten nitroglycerín!
    Vbrzku byl zpět. Slečna nedůvěřivě sledovala jeho počínání.
    „Jste si jist…?“
    „Jen trochu ustupte.“
    Ozval se výbuch a rázem byly vyraženy nejen dveře, ale i okna okolních domů.

    Cyrus Smith strávil večer na policii.
    Slečna Carmodyová se studentem filozofie.

  • Paján

    Úvodní poznámka: 

    Šílené zadání – šílené a ujeté drabble, asi není výmluva. Doufám, že jsem správně splnila téma. Kdyžtak mne upozorněte.

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Věř mi, o tohle se všichni rvou,“ usmíval se Periklés.
    Paján pro iniciační festival kněžek Afrodíty?“ povzdechl si Sofoklés.
    „Jakožto autor se můžeš zúčastnit jako divák. Prý se svlékají a…“
    „Děkuji, Perikle, ale já…“
    „Já vím, nejsi na ženský. Proto, až paján napíšeš, dáš ho mně.“
    „Co z toho budu mít?“
    „Tak napíšeš to?“

    „Sofokle? Proč se to jmenuje Ploďte inteligentní fakany, krásné Athéňanky?
    „Pracovní název. Počkej si.“

    „Měls pravdu!“ Vyhrál jsem!“
    Sofoklés zamlčel, že Echefrón neměl po té příšerné imitaci funícího a klejícího archonta na sympoziu šanci. Archón se vše dozvěděl a na básníka měl od té chvíle pifku.

  • Kdo je mrtvý?

    Úvodní poznámka: 

    Toto téma se mi hrozně líbí a moc jsem na něj chtěla něco pěkného napsat. Bohužel žádný lepší nápad nepřišel…

    Drabble: 

    „Já nejsem mrtvý!“ zaradoval se Asklépios a šel léčit další pacienty.
    „Já ještě neumřel!“ zasténal Periklés, když ho přátelé začali u smrtelného lože pomlouvat.
    „On není mrtvý!“ zhrozili se Josefovi bratři.
    „Já nevím, proč je brácha mrtvý,“ prohlásil Kain.
    „Jak to, že není mrtvý?“ klel Aigistos, když se Orestes vrátil.
    „Proč je mrtvý? Proč on?“ lkal Achilleus nad Patroklem.
    „Už je mrtvý?“ zeptal se Herodes.
    „S jeho smrtí nemám nic společného,“ vysvětloval Pilát Pontský.
    „Zítra bude mrtvý,“ přísahal Brutus.
    „Mrtvý, ale bohatý!“ zvolal Kroisos než zemřel.

    „Dejte mi pokoj, já jsem mrtvý,“ zaječel Drakula a zabouchl za sebou víko rakve.

  • Milionová vylepšení

    Drabble: 

    „Napadlo mne tam udělat okénka, abychom viděli,“ vysvětloval Epeios. Odysseus si začal rvát vlasy.

    „Napadlo nás probodnout mu ucho, bylo blíž,“ vysvětloval námořník. Odysseus se schoval před zuřícím, ale vidoucím Kyklopem.

    „Napadlo nás si to taky poslechnout,“ vysvětloval jiný námořník, když pozůstatky jejich již několikáté lodě plavaly kolem a oni se snažili uniknout Sirénám.

    „Napadlo nás plout víc vlevo,“ vysvětloval kapitán, když jim Skylla přerazila stěžen.

    „Napadlo nás plout víc vpravo,“ vysvětloval lodivod, když je Charybda připravila o příď a několik námořníků.

    „Napadlo mne uspořádat soutěž v tanci,“ vysvětloval Telémachos.

    Odysseus jednoduše nenáviděl, když se někdo pokoušel jeho nápady vylepšovat.

  • Hádovo strádání

    Drabble: 

    Podvedli mne. Dali mi třetinu světa, ale jakou? Dostal jsem jen temnotu a chlad. I ta asfodelová louka je plná smradlavého plevele.
    Jednou jsem se zamiloval. Moji bratři rozhodli, že Persefona musí být dvě třetiny roku s Démétér. A pak, že nejužší vztah s matkou mají synové.
    Mám přilbu neviditelnosti. K mi je čemu, když je tu tma?
    Každého, kdo sem vleze živý, musím propustit.
    Jedinkrát jsem uspořádal hostinu. Hypnos usnul, Kéry nechutně srkaly, otec prohlásil, že moje žena je k sežrání, a bylo po srandě.
    Můj život je prostě v háji.
    Ale protože jsem bůh, je navěky jen můj.

  • Zapomenutý vynález

    Drabble: 

    Holmes vypadal rozčileně a znepokojeně zároveň.
    „Jsou tu jen otisky sira Montgomeryho.“
    „Sebevražda?“ navrhl Lestrade.
    „Ne,“ odsekl Holmes a pohlédl na šíp zabodnutý v hrudi nebožtíka.
    „Tohle je už druhá smrt v tomto domě. Děsivé, že?“ ozvalo se od okna. Venku stála stará dáma s háčkováním v rukách.
    „Druhá?“
    „Lady přece zemřela na otravu jídlem. Jaké štěstí, že se sir Montgomery tehdy nerozhodl užít onoho vrhače šipek ukrytého ve zdi a s Annou se usmířil.“
    „Vrhače?“
    „Och, to jsou jen pomluvy, že vynález nepoužil, protože si zapomněl od bratra vyžádat návod k obsluze. On Anně odpustil. Přeji hezký den, pánové.“

  • Rubrika Horor!

    Fandom: 
    Drabble: 

    U nás se taky dějou strašidelný věci. Přespávala u mě kámojda a že budem vyvolávat. Tak jsme vyvolávaly. Nejdřív zhaslo světlo. Pak začaly vrzat dveře! To sme se už lekly a vlezly pod peřinu! Venku něco rachtalo a zezdola se ozýval křik! Skoro jsem se počůrala! Ráno jsme démona odvolaly. Lucík, 12 let

    Martin, Lucčin sedmnáctiletý bratr, se toho večera plížil domů. V domnění, že v opilosti rozsvítil, zhasl. Rodiče však vzbudilo vrzání dveří a kočka, která proklouzla ven, a nemohla se vrátit. Původ křiku si laskavý čtenář domyslí sám.

    Vyvolaný démon si pomyslel, že se na to může vykašlat.

  • Večírek

    Fandom: 
    Drabble: 

    Barman chtěl vyndat šejkr. Místo toho sáhl na cizí ruku.
    „Musíte se muchlovat tady?“ otázal se vztekle. Pak si uvědomil, že ta ruka je studená. Hlasitě zařval.
    „Co se děje?“
    „Tady je mrtvola!“
    „Mrtvola?“
    „Počkejte, na večírku je přece ten slavný detektiv!“
    „Jak se jmenuje?“
    „To nevím!“
    „Pane detektiv?! Je tu mrtvola!“
    „Počkejte… ta mrtvola je jeho!“
    „Takže ho nemám volat?“
    „Co budeme dělat? Všechny nás zabije!“
    „Je mrtvý!“
    „Ten vrah!“
    „Proč zabíjel detektiva?“
    „Aby nikdo nenašel vraha!“
    „Koho zabije teď?“
    „Nás všechny!“
    „Panebože! Panebože!“
    Vypukla davová hysterie. Upír pod barem se zaradoval. Tohle je to správné nakopnutí nudného večírku.

  • Zrádce

    Úvodní poznámka: 

    Jakožto nenažraný dyslektik jsem si nejprve přečetla zadání špatně. Je spíše polevové, než oblevové. A toho nápadu jsem se už nezbavila.

    Drabble: 

    Sparťané a jejich spojenci již dva dny bránili Thermopyly. Zásoby se tenčily. To, co brali v okolních vesnicích, nestačilo.

    Xerxés a jeho generálové hodovali. Když přišly na řadu moučníky, vstoupil voják:
    „Veličenstvo, je zde nějaký vesničan, má důležitou zprávu.“
    „Ať vejde,“ kývl Xerxés. Číšník před něj položil zlatý podnos.
    „Kde je poleva?“ otázal se král.
    „Srazila se…,“ vykoktal číšník.
    „Aby tak neskončila kuchařova hlava,“ zavrčel Xerxés a pohlédl na muže, který před ním klečel.
    „Pane, mé děti hladoví…,“
    „Dejte mu tuhle věc a doneste mi polevu,“ přikázal král. „Ještě něco?“
    Vesničan tác udiveně pozoroval.
    „Králi, je zde cesta přes hory…“

  • Perseus (tragédie o 1. jednání)

    Úvodní poznámka: 

    Varování: Tímto jste varováni!
    Varování: Tímto jste varováni!

    Drabble: 

    PERSEUS: Sklátil jsem tu lítou stvůru, skolil jsem tu prokletou!
    SBOR: Kde jest krev její, kde jsou její údy? Dovol nám je popatřit a radovat se z tvého vítězství!
    PERSEUS: Jaké údy, jaká krev? Pravím, že jsem ji sklátil!
    SBOR: Tvé tělo neproměnilo se ve studený kámen, když dotkl ses jí?
    PERSEUS: Buď ujištěn, že část mého těla v kámen se promě…
    SOFOKLÉS (vztekle): Co to je? Nedělejte ze mě druhořadýho Aristofana!
    PERSEUS: Takhle se to událo!
    SOFOKLÉS: Už o tobě nenapíšu ani slovo! Zmiz!
    SBOR (zpívá): Autor statečný vítězí nad hrdinou svým.
    SOFOKLÉS: A vy mi taky… pijete krev

  • Ženitba

    Úvodní poznámka: 

    2. dějství (2 nebo 3 obraz), zkrátka scéna poté, co Podkolatov uteče z Agátina domu.

    Drabble: 

    KOČKAREV: Ivane! Víš vůbec, cos provedl? Já se snažím, div se neuběhám, mluvím div mi huba neupadne a ty mi nakonec utrhneš takovou ostudu! To jsi kamarád? Agátu poveze do kostela Žvanikin! Víš, o co ses připravil? O krásnou a bohatou nevěstu! Víš, co jsi? Kretén! Kdybys byl co k čemu, tak půjdeš za Agátou, omluvíš se jí a oženíš se! Pokud by si takového idiota, jako tebe, vůbec chtěla vzít!
    PODKOLATOV: (váhavě) Snad máš pravdu. (rozhodněji) Jdeme!
    KOČKAREV: To je slovo chlapa!
    PODKOLATOV míří ke dveřím. Náhle se zastavuje.
    PODKOLATOV: Ne, nejde to. (váhá) Venku moc fouká...
    KOČKAREV: Ivane…!

  • Vděčný žák

    Úvodní poznámka: 

    Odehrává se v Athénách v době Alexandrova tažení . Vystupuje zde celkem osm savců, dva plazi a jeden bezobratlý.

    Fandom: 
    Drabble: 

    Aristotelés odstrčil z poznámek chameleóna, vyklepal tarantuli z přihrádky svitky a shodil kobru z křesla. Začal psát:
    „Aristotelés zdraví Alexandra…“
    „Ta přerostlá kočka mi zas běhá po zahradě!“ ozval se zvenčí rozzuřený křik.
    „Níkomachu!“ přivolal Aristotelés syna. Ten se přiloudal s mládětem paviána v náručí.
    „Nakrm tygra. Já jdu sehnat krmení pro velblouda.“
    „Doufám,“ poznamenal Níkomachos, „že Alex bude dlouho žít. Jinak nás odsud vyrazí.“

    „Tati?“
    „Hm?“
    „Přišel nám krokodýl. Tati… co ti je?“
    „Jen mne tak napadlo, jak by bylo krásné, kdybych si řekl jen o ty kytky.“

    „Tati… já bych chtěl psa.“
    „Níkomachu, nerozčiluj mne! Slon ti nestačí?“

  • Barbaři

    Fandom: 
    Drabble: 

    Podplukovník vyhlédl ze zákopu. Nepřítel se blížil.
    „Musíme být stateční,“ zašeptal ke zbytku svých mužů.
    Napjatě čekali. Nervozita byla hmatatelná.
    „Za módu!“ zvolal důstojník sotva se nepřátelská armádě přiblížila na dohod pánské kožené kabely. Vojáci nejprve odjistili munici, poté se vyřítili ze zákopu.
    Dle odhadů neměl nepřítel šanci. Zelené overaly jsou naprosto de mode. Kanady v módě snad nikdy nebyly. A střelné zbraně jako doplněk? Kde to jsme, v Nevkusově? Trapnost jak džíny se cvočky!
    Nepřátelské vojsko nebylo útokem početné skupiny mužů v elegantních uniformách překvapeno. Zahájili palbu.
    „Ne!“ zvolal důstojník módní zásahové jednotky. „Krev ne! Šarlatová a lososová, blázníte?“

    Závěrečná poznámka: 

    Malý průzkum veřejného mínění: Které straně fandíte? Módním nebo Barbarům?

  • Inženýrovy omyly

    Úvodní poznámka: 

    Jakýsi prequel. Cyrus Smith zamlada.

    Drabble: 

    Cyrus Smith byl mladý a nadaný aspirant na inženýra a jediný student techniky s dívkou. Slečna Carmodyová byla z dobré rodiny. Tvořili skvělý pár. Ale…
    Návštěva technické výstavy ji otravovala.
    Sbírku cívek neocenila.
    A soubor jeho vědeckých článků přečetla bez zaujetí.
    Cyrus Smith tomu nerozuměl a trápil se.
    A pak mu to náhle bylo vše jasné.
    „Účinnost parního stroje! Já jí to vyložil tak zmateně! A ty cívky!? U jedné jsem jí řekl špatný počet závitů. A… proboha, musel jsem jí omylem dát svou prvotinu, kde mám samé nepřesnosti.“
    Zítra své omyly slečně Carmodyové vyloží a vše bude v pořádku.

  • Jak si naklonit lid

    Jako každý dobyvatel i Kýros věděl, že si musí podrobené národy naklonit. Jinak se jim přestane nadvláda líbit, což jim sice bude k ničemu, ale přestanou hlasitě jásat, když ho uvidí.
    „Co například… mohli by se dívat na oslavy? Zadarmo?“ navrhl jeden z generálů.
    Kýros měl ale jiný plán.
    „Zruším otroctví,“ rozhodl.
    „Všem…?“ vykoktal další generál.
    „Těm, kdo si to zaslouží,“ řekl Kýros.
    Heroldi se rozjeli zemí. Lidé jásali.

    „Ale pane…,“ ozval se po několika měsících jeden z rádců. „Komu jsi to otroctví zrušil?“
    „Těm, kdo si to zasloužili.“
    „A to jsou?“
    „Předně já… a pak už nikdo,“ řekl Kýros.

  • Bratři

    pozn. aut.: Věnováno Kleio jako poděkování za pomoc s tímto drabblem.

    Kain nezabil Ábela. Uznal, že za rozhodnutí Boha nelze nenávidět člověka.
    Átreus nezavraždil bratrovy děti. Pozval Thyesta do svého domu a usmířili se.
    Romulus nezabil Rema. Pochopil, že město neubrání brázdou ale s pomocí bratra.
    Kýros uznal, že druhorozenost neznamená přednost na trůně. Stal se lýdským satrapou.
    Filip uznal, že syn staršího bratra má právo na trůn. Poté, co Amyntás dospěl, se vzdal regentství.
    Grimmové se rozhádali. V případě etymologie neznali bratra.

    Třetí kapitola Genesis je následovaná pátou.
    Polovina starořeckých autorů neměla o čem psát.
    Řím se jmenuje Romorema.
    Xenofón nenapsal Anabazi.
    Alexandr Veliký se nenarodil.
    Pohádky jsou ještě krutější.

  • Královo oko

    pozn. aut.: originální fandom; část jedné mojí povídky ze starověké Persie.

    Královo oko je titul zvědů, kteří cestují zemí a zjišťují, je-li vše v pořádku. Sledují nás už od dob Kýrových. Já to vím nejlépe, protože jsem jeden z nich.
    „Mluv tiše,“ šeptal Éthan. „Poslouchají nás.“
    Vyhlédl jsem malým okénkem na jeruzalémské ulice a vážně přikývl.
    „Už i tahle putyka se jmenuje Persepolis,“ dodal.
    Záchvat nadšení nad Peršany, který mé krajany opustil stejně rychle, jako je chytil, se otiskl i zde. Ale přejmenování zpět na Šalomouna by Královo oko nepřipustilo.
    Zaplatil jsem a vyšel na ulici.
    U staveniště Chrámu mi došlo, že i Éthan je Královo oko.
    Hlasitě jsem se rozesmál.

  • Vokno, pančelko

    pozn.aut.: Částečně z vlastní zkušenosti. Ano, jeden z těch nesprávných veršů jsem skutečně při přednesu Máje řekla.
    Toto drabble je poklonou všem učitelům naší krásné mateřštiny, před kterými se obvykle třesu strachy.

    „Sem se učil, pančelko…
    Karel Mácha… Ráj… Máj.
    Okolo lesa pole lán… teda…
    byl pozdní večer, první máj,
    večerní máj, byl lásky čas…“
    „Hrdliččin…“
    „Hrdý čin zval ku…“
    „Lásce…“
    „Krásce zas. O lásce…“
    „Ts… nee… kde borový…“
    „Kde bohovi zaváněl háj…“
    „O lásce…“
    „O lásce… mech… strom lhal… slavík zpíval… růže…“
    „Růžinu jevil…“
    „Růženo, jé vyl… vzdychal…“
    „Jezero…“
    „Ach nechoď, nechoď na jezero…“
    „Jezero hladké, vole.“
    „Nechoď na hladké jezero…“
    „Zvučelo temně tajný bol.“
    „Zurčelo té mé tajný bol. Jasně… břeh jej objímal kolem kol…“
    „Slunce jasná…“
    „Já vim! Bloudila blanitými pásy padnoucí tam, co…“
    „Slzy lásky.“
    „Slizy sázky? Cože?“

  • Krev se nezapře

    pozn.aut.: V povídce Poslední případ je zmíněn bratr Jamese Moriartyho, plukovník Moriarty, který svého bratra vždy vehementně hájil. Zde jsem se tedy inspirovala. Rodina Moriartyových prý měla zločin v krvi…

    Původně měl přijít dvojník. Ale nestalo se tak. Když James Moriarty stisk spoušť, uvědomil si, že vyměnil slepé náboje za ostré.

    Pomalu otevřel oči.
    „Neválej se tady,“ ozvalo se nad ním. Ten hlas poznal.
    „Vstávej, letíme do Nigérie,“ dodal Jack Moriarty. „Pomůžeš mi vysvobodit otce.“
    „Tys vyměnil náboje?“ zeptal se Jim zmateně.
    „Jistě. Ještě nějaký zbytečný dotaz?“
    „Proč chceš pomoci… jemu?“
    „Výraz vděku. Oženil se s vynálezkyní jen proto, abychom měli větší šanci na nadprůměrné IQ a mohli lépe uplatnit sklony ke kriminální činnosti zděděné po něm.“
    „Blbost. Sklony ke kriminalitě se nedědí.“
    „A co vlivy prostředí?“ zasmál se Jack.

    Fandom: 
  • Králův sochař

    pozn.aut.: Věnováno Kleio a všem dalším nadšencům pro historii

    Thutmose právě dokončoval Achnatonovu sochu. Už zbýval jen poslední záhyb na bederní roušce, když…
    „U Setha… chci říct u Atona!“ vykřikl Thutmose. Práce byla zmařená. Celý bok sochy se ulomil.
    „Tohle nepůjde opravit,“ zoufal si Thutmose.
    „Mohl bys urazit kus i na druhý straně. Alespoň by všichni nevěděli, že má boky jako ženská,“ poznamenal pomocník.
    Thutmose ho zahnal. Pak se chopil dláta. Ještě není vše ztraceno.

    „Zase busta?“ otázal se Achnaton rozmrzele.
    „Ano… busty jsou moderní,“ kývl Thutmose.
    „Nu, ty jsi odborník. Je-li to tak, musíme jít s dobou,“ kývl Achnaton.
    Thutmose si oddechl.
    A pustil se do busty Nefertiti.

  • Král rozkazy nemění

    „Pane, vzpomeň na Athény,“ řekl sluha, když doléval víno.
    „Kéž bych ten rozkaz nevydal,“ napadlo Dáreia. Ale Král Králů rozkazy nemění
    „Otče,“ promluvil Xerxés, „činí ti snad tvůj rozkaz starosti? Vymyslel jsem, co udělat, aby ti již Athény nebyly slovem připomenuty, ale tys na ně nikdy nezapomněl.“
    Xerxés ukázal nade dveře vedoucí do sálu. Tam se skvěla mapa Řecka.
    „Moudré, synu,“ procedil Dáreios skrze zuby. Kdyby nebyl býval takový lidumil, učinil by v té chvíli něco strašného. Například nakopl perskou kočku.

    „Sundejte tu mapu!“ chtěl přikázat Xerxés. Ale Král Králů rozkazy nemění.
    Nechal dveře zazdít a vybourat na druhé straně.

  • Překladatelský oříšek

    pozn. aut.: šílené zadání, šílené drabble

    „Vyslanci chtějí vodu a zemi,“ oznámil tlumočník Leonidovi. Ten se zamračil.
    „Co tím míní?“
    „Vodu a hlínu.“ Tlumočník zaváhal, jestli použil správná slova. „Pití a podlahu... chlast a dlaždice.“
    „K čemu?“
    Tlumočník přeložil. Peršan se usmál.
    „Král rád zahradničí.“
    „Zahrad ničí?“ divil se Leonidas. Pak se rozhodl být k těm podivným lidem vstřícnější. „Já taky. V mládí jsem jednomu heilótovi zničil celou zahradu.“
    Tlumočník přeložil. Perský vyslanec zrudl vzteky.
    Překladatel nechtěl zamlžovat skutečný význam vyslancovy odpovědi, ale sprostá slova do diplomacie prostě nepatří.
    „Velvyslanec žádá, aby sis z něj přestal dělat… zadek… jinak tě okope...“ Zaváhal. „Sedadlo, jinak tě vytěží.“

  • Zapovězená láska

    Mladý pár pozoroval západ slunce nad horami.
    „Jsi krásnější než bohyně,“ zašeptal on. Trhla s sebou.
    „Mlč! Tohle nesmíš říkat,“ šeptla.
    Usmál se a políbil ji.
    „Ty se pořád bojíš Teiresiovy věštby?“ zeptal se Haimón starostlivě.
    Kývla.
    „Se mnou se nemusíš bát,“ ujistil ji.
    „Tolik bych si přála, abys byl mým manželem,“ řekla Antigona a stiskla mu ruku.
    „Já vím. Ale otec je proti.“
    „I můj otec říká, že máme příliš mnoho společné krve,“ přisvědčila Antigona. „A teď, když začalo to neštěstí… ta nemoc… a nikdo neví proč…“
    Zadívali se na západ slunce.
    Z brány Théb vynesli další oběti moru.

  • Mravenec pro Aristotela

    Pozn. aut.: opět série Jasná AU. Tentokrát s malým náznakem slashe.

    „Kdes byl celý den?“ zeptal se Alexandr, když se Héfaistión vrátil večer do paláce.
    „Na lovu. Aristotelés mne požádal, abych mu poslal několik těch perských mravenců, o kterých hovoří Hérodotos. Není pravda, že vypadají jako psi, spíš jako naštvaní syslové,“ vysvětloval Héfaistión.
    „Mravenci? Vážně?“ ušklíbl se Alexandr.
    Héfaistión položil na stůl bednu. Alexandr přistoupil blíž. Bedna byla prázdná a v její stěně zela díra. V šeru pokoje se ozval jakýsi šramot.
    Héfaistión zbledl a nervózně pohlédl na Alexandra.

    „Vyhoďte tu potvoru z mojí postele!“ ozval se jekot.
    Bagoás, který vše slyšel, se usmál. Že by odedneška nemusel na nikoho žárlit?

    Pozn. aut.: O mravencích podobných psům žijících v Persii se Hérodotos ve svých Dějinách skutečně zmiňuje (kniha 3, odstavec 102). Zmatení s mravenci vzniklo nejspíš špatným překladem do řečtiny. Ve skutečnosti jde pravděpodobně o sviště himálajského (Marmota himalayana). V Řecku byl v Hérodotově době tento tvor neznámý.

  • Ve stínu krále

    Diogenés se vždy vzpamatovával z kocoviny v tom sudu, jehož obsah vypil. Tenhle ukradl s kamarády z mokré čtvrti při oslavách, které Korint pořádal na počest jakéhosi makedonského hejska.
    „Diogenés?“ ozvalo se nad ním.
    Otevřel jedno oko a uviděl skupinu čtyř mužů.
    „Neříkal jsi, že kdybys nebyl Alexandrem, chtěl bys být Diogenem?“ smál se jeden z nich.
    „Možná kdyby v tom sudu něco zbylo,“ opáčil druhý.
    „Jak blaženě žiješ, Diogene. Můžeme pro tebe vůbec něco udělat?“ zeptal se další posměšně.
    Chtěl těm holobrádkům doporučit, aby se vrátili k maminkám, ale když se nabízejí…
    „Zprava dobrý, zleva mi dělejte stín,“ zabručel.

  • Sladká kořist

    pozn. aut.: Další ze série Jasná AU. :)

    Parmenión, Ptolemaios a Héfaistión vstoupili do Dáreiova stanu. Vyřezávané lůžko, zlaté svícny, hedvábí, vůně parfémů a nejjemnější koberce. Užasle se rozhlíželi.
    „Tuhle postel budu požadovat jako kořist,“ poznamenal Parmenión.
    „Takhle žije král,“ řekl Héfaistión zasněně.
    „Člověk má chuť si to všechno přivlastnit,“ dodal Ptolemaios.
    „Je to Alexandrova kořist,“ připomněl Héfaistión. „Přece bys neobral svého krále.“
    Ptolemaios přistoupil ke stolku. Na něm ležela krabička vykládaná perletí. Otevřel ji.
    „Perská cukrátka,“ řekl. „Prý zalepí pusu na celý den, ale jsou výborná.“
    „Zbyly tři,“ dodal Parmenión, jakoby to hovořilo za vše.

    Do stanu vstoupil Alexandr.
    „Pojďme, musíme promluvit s vojáky.“
    „Hm?“
    „Hm!“
    „Hm?!“

  • Finále I. dějství

    pozn. aut.: jakýs takýs prequel k Finále z minulého ročníku. Není ale nutno znát.

    PRINC:
    Mé srdce hoří pro pomstu!

    PRINCEZNA (ze zákulisí):
    Zachraň mne! Zachraň mne!

    PRINC: (árie):
    Mé srdce hoří pro pomstu!
    Ať skoná tyran!
    Ať žije láska!

    (přichází TYRAN)
    TYRAN:
    Co chceš, cizinče? Co to pěješ za píseň?

    PRINC:
    Krutý vrahu lásky! Vězníš princeznu!

    TYRAN:
    Tys ji přišel osvobodit?

    PRINC:
    Zachránit z tvých spárů!

    TYRAN:
    Pak vejdi do mého domu a odveď ji!
    Mé srdce hoří pro svobodu!

    PRINC (zklamaně odchází):
    Zas je to čarodějnice, ne princezna.
    Mé srdce hoří smutkem!

    TYRAN:
    Další odešel! Jaké zoufalství!

    PRINCEZNA (ze zákulisí):
    Dones mi vějíř, tyrane!

    TYRAN:
    Zabiji se!
    Vražda na tyranu není zločinem!

    Fandom: 

Stránky

-A A +A