Horní a Dolní Uš mnoho společného neměly, tu se živili zemědělstvím, tam pastevectvím, tu rozhodovala rada starších, tam náčelník, i bohy měli malinko jiné, ale řeč podobnou, navzájem si nepřekáželi.
Jednoho dne přijeli objevitelé, zajásali, hurá, objevili jsme divoké končiny, teď to tady bude naše, domácích se na nic neptali, obě Uši obehnali hranicí, ať se to líp hlídá, taky zatrhli pastevectví, protože dobytek na hranice moc nehleděl, jenže Hornoušané tím přišli o obživu, zaútočili na Dolnoušské, byla z toho válka, a objevitelé řekli, no podívejte na ty divochy, po dobrém to neumějí, je vidět, že naši pevnou ruku potřebují!