Moje články

  • Obrázek uživatele Elluška

    Kdo přichází?

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak jsme tu. Slavná hraničářská výprava končí a musím uznat, že mě bavila, tak snad i vás :)
    Na tohle téma mě napadlo strašně moc věcí.
    Kdo je v Roklince nejposlednější z posledních? Někdo, kdo si vůbec musí získat zpátky elfskou identitu?
    Ale drabble je krátké a chtěla jsem to celé zakončit na veselejší notu. Pokud se někdo chce citově vydírat, dám mu zákulisní informaci, že strážce, který je vítá, je Celeaminin starší bratr a spolu jste je mohli potkat třeba v loňských Já taky! a Zatím jen přání. Nikdy pro něj nebude nejposlednější z posledních, i když to tak teď možná vypadá. #drama #thirdageproblems
    Ale ve správné povídce se musíme vrátit obloukem na začátek, že ;)

    << Na začátek

    Drabble: 

    Stráže neskrývaly překvapení, když k hlavní bráně dorazila nečekaná delegace. Mladý pán Elladan v sametovém plášti podivného střihu a s domýšlivým úšklebkem. Mistr Elrond s košíkem na předloktí. Elrohir, kterému na zádech nadskakovala smotaná houně.
    A vzadu ona.
    "Pane," uklonil se strážce. "Přehlédli jsme, kdy jsi odešel."
    "Jo, přesně!" dmul se Elladan. "A teďka se máte zeptat, kdo žádá vstoupit, ne nám jen tak otevírat!"
    Strážce tázavě hleděl na Elronda, ten ale cosi hledal v košíku.
    "Takžééé, pánové Elladan a Elrohir, jejich ctěný otec. Jo - a naše chůva!"
    "Ale pánové zase odcházejí," ozval se Elrond. "Ten poslední kolíček mi nevrátili."

    Závěrečná poznámka: 

    Děkuju všem za čtení i komentiki. Pořád mám hrozný impostor syndrom, že se sem se svou kontroverzní fanfikcí pletu. *facepalm*

  • Obrázek uživatele Elluška

    Jsem krasná elfská princezna

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    PG 13
    Arwen / Glorfindel
    trigger warning: gramatika

    ...a buď to psala nějaká třináctiletá shipperka a nebo to je meta a psala to třináctiletá Arwen, její bratři to skvostné dílo našli a proto se zachovalo až do Čtvrtého věku. You're welcome.

    Drabble: 

    Dovolte abich se přestavila. Jsem krasná elfská princezna jediná, jiné elfské princezny už dnes nejsou. Mám dlouhé vlasi jako temný vodopád šedé oči a tvář jako praprababička prý. Říkají to všichni tak to o sobje vím. Dneska jsem se procházela kolem řeky abich tam hloubala o svém osudu když, najednou na mně mluví hlas Ach princezno už dlouho se odhlodávam vijádřit ti svou lásku!!! Bil to Glorfindel! má dlouhé vlasi jako sluneční svit a blankytné oči ale, já jsem odpověděla Glorfindeli ach! nemohu se ti zaslíbít, protože, mám nějaký osud někde jinde? Hrdinský čin mu vyšel avšak, tohle totálně ne.

  • Obrázek uživatele Elluška

    Něco za něco

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Nic není zadarmo.
    Dostala se mezi haradské šermíře proto, že zachránila život mladé Hevrîn.
    Postarali se o ni v nejtěžší chvíli, protože jim léta zařizovala lepší zbraně.
    Velká země Mordor vám nabízí ochranu výměnou za vaše služby.
    Dolujte pro mě opály a nechám vás žít.
    Něco za něco.

    "Už ses mě přece ptala," řekl Elrond. "Co žádám výměnou za druhou šanci. Jen to, abys ji nepromarnila."
    Celeamin neopouštěl nevěřícný výraz.
    "A nebo, dobrá!" rozhodil rezignovaně rukama. "Ušetřil jsem tvůj život, abych tě využil na hlídání dvojčat, jejichž kouzlu jsi podlehla a teď jsi navždy zavázána stát na naší straně. Lepší?"

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Bratři k sobě navždy patří

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tu máte zase nějakou sourozeneckou logiku.

    << Na začátek

    Drabble: 

    Na les padlo šero; vyhasínající uhlíky ani vycházející hvězdy v sametové tmě úkrytu neexistovaly. Stěny z látek a větví tlumily cvrččí ukolébavku.
    Elladan pozoroval nezřetelné rysy bratrovy tváře. Bledé čelo, pootevřené rty, prsty uvolněně zapletené v pramenech vlasů. Neklidně oddychoval. Co se mu asi zdá?
    Elladan měl bratra moc rád. Ačkoli, jaké by to asi bylo, být jediným Elrondovým dědicem? Mít celou máminu náruč pro sebe...?
    Jenže co by si bez něj Elrohir počal, chudák. Celé dny by fňukal kobyle do hřívy.
    Ne. Bratři k sobě navždy patří, pomyslel si Elladan, otočil se a stáhl celou houni na svoji stranu.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Hrozná historka o ostrově vlkodlaků!!!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Slunce zapadlo, jablíčka se okousala až na jádřinec, vzplál táborák, voňavý horský vánek zvedal jiskry, ptáčci dozpívávali poslední noty.
    Hraničáři opření o lokty vykukovali ze své hromady přehozů.
    "Dneska budem vyprávět pohádku my tobě," pravil Elladan důležitě a zívl. "Strašidelnou historku... z dávných časů! Byl jednou jeden hrooooozný ostrov. Jmenoval se Ostrov vlkodlaků. A žili na něm samí..."
    "...vlkodlaci! Haúúúú!"
    "Taky tam byly temné kobky a v nich..."
    "... vlkodlaci!"
    "Ostrov stál na řece Sirion a přes tu řeku..."
    "Skákali vlkodlaci!"
    "Buď zticha, Elrohire!!! Celeamin...?" Elladanův smrtelně vážný hlas přerušilo další zívnutí. "Bojíš se...?"
    Přikývla, dlaň na ústech, dusíc neovladatelný smích.

    Závěrečná poznámka: 

    Tol-in-Gaurhoth byla taková nechvalně známá pevnost v Prvním věku, kterou postavili elfové, ale dobyl ji a vlkodlaky na ní choval nikdo jiný než Sauron.

    Já ty kluky žeru.
    OK, ne doslova.

    Další část >>

  • Obrázek uživatele Elluška

    Třeba se dá ochočit

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Zase nějaký ten z třetiny flashback, z třetiny drasťák a z třetiny naděje.
    Omlouvám se citlivým duším.

    << Na začátek

    Drabble: 

    Prasata žrala všechno. Na severu, daleko od obilných polí, neměla na výběr. Po všem, co jste jim hodili, se hnala. Obkroužila sousto jako kruh tanečníků, strkala do sebe, rvala se, poskakovala, kvičela. Za chviličku na zemi nezbylo nic.
    Občas mezi ně spadlo neopatrné skřítě.

    Podvečerní slunce kreslilo na palouk rudé pruhy. Elrohir mezi nimi našlapoval jako na kameny v potoce, krůček, počkat, krůček... V natažené dlani kousek jablka.
    Zvířata cítila myšlenky. Bachyně si Elrohira nevšímala, jen mžourala očky na dospělé v pozadí.
    Pruhované selátko větřilo, cupitalo.
    Celeamin tajila dech.
    Ale musela věřit téhle rodině, že v jejich údolí je bezpečno.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Odkud to všechno víš?

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    "Tady nás to napadlo! Že musíme prozkoumat, jestli je Imladris dost chráněná!" zvolal Elladan šťastně ze své strážné borovice.
    "To napadlo Celeamin. Ví věci o dobývání hradů," řekl Elrohir. "Ještě mi neodpověděla, odkud."
    Elrond upřel na chůvu varovný pohled.
    "Bydlela jsem v hradu," odvětila. "A dávala jsem tam pozor."
    "Tam ses naučila udělat paklíče?!"
    Elrondovým pohledem by šlo přeseknout poleno.
    "Jsem kovářka, děti."
    "Aha! A co umíš nejlíp vyrábět?"
    Celeamin mu ten pohled vrátila.
    "Meče."
    Kluci měli oči navrch hlavy. "Ukovej nám meče!!!"
    "Nejdřív vás radši naučím s těmi dřevěnými."
    "Umíš šermovat?!"
    Jemně se pousmála. "To snad každá chůva, ne?"

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Hyjé, psíčku

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    "Tady jsem byl naposledy před válkou." Elrond se ze strmé stezky rozhlížel po skalnaté průrvě plné bílé vody, zakrslých smrčků a vůně ledu. "Děkuji, hoši, za takový únos."
    "Pch!" udělal Elladan. "Nás bys na procházky vyháněl a sám nikam nejdeš! Proč? Aha?"
    "Já už nikoho neunáším," zavyl zadýchaný Elrohir. "Je to moc do kopce."
    Elrond se přemýšlivě zachmuřil. Vzápětí synka popadl a posadil si ho na ramena.
    Elrohir zavýskl. "Hyjé, koníčku!"
    "Táta není žádnej koníček, musí být Huan! Jako malým nám vždycky dělal Huana!"
    Elrond se ohlédl na mlčenlivou chůvu.
    "Kupředu, valinorský pse," ušklíbla se. "Beztak je to jenom lenost."

    Závěrečná poznámka: 

    Podle mě je Elrond zahrabaný v knihovně ne proto, že by ho štvaly děti, ale proto, že má paranoidní touhu mít všechno pod kontrolou. Takže neustále píše do Arnoru, Gondoru i Mithlondu, přepočítává ztráty a neuvědomuje si, že už je půl druhého století po válce. Tohle je takový jeho "aha!" moment. Tady je zakopaný pes.
    Protože elfové si jinak čas s dětmi užívají nejvíc z celého svého života. Tak snad už bude odteď chodit ven :)

    Huan byl proslulý pes jejich pra-prababičky. (Není to skvělý, takhle si to uvědomit? :))

    Další část >>

  • Obrázek uživatele Elluška

    Předstírej pokoru

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Tvař se, že tvou loajalitou nic neotřáslo. Na ničem ti nezáleží, kromě moci a prospěchu jako ostatním. Obleč zbroj, protože sis vydobyla místo. Ne snad proto, že se s haradskými přátelíš.
    Předstírej pokoru před svými vězniteli. A pak udeř.
    Odevzdaně uhni pohledem, když se na tebe bratr podívá těma ledově modrýma očima, přiznej chybu, tiše skloň hlavu. Křičet můžeš jen v duchu, o svém ochromujícím strachu, že už tě nikdy nevezme za sebe na koně, nikdy se s tebou nebude smát.
    Předstírej pokoru...
    Krev se žene do tváří, rty se vztekle semknou.
    Dost!
    Nepotřebuje to. Nepotřebuje předstírat, že není šťastná.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    A kdy budete mít miminko?

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tady musím trochu napovědět: dvojčecí chůva není až tak ztracený případ - je relativně čerstvě vdaná.
    *edit: a někdo si možná říká, třeba až zjistí, jak děti projasňují život, taky si nějaké miminko s manželem pořídí! Taky milujete takový úmysly od okolí, co.

    << Na začátek

    Drabble: 

    Ve stínu pod můstkem využil Elrond okamžiku, kdy se hoši odplížili mimo doslech.
    "Nevím, jestli jsi to povolání chůvy pochopila," zašeptal.
    Celeamin měla nečitelný výraz.
    "Podporuješ je v únosu vlastního otce. Jak je to podle tebe výchovné?"
    V očích jí blýsklo. "Podle mě velmi."
    Elrond rezignovaně vzhlédl k vlhkému zdivu nad hlavou. "To celé byl nápad mojí paní choti. Souhlasil jsem; matky potřebují svůj klid, aby je starosti nevyčerpaly, aby měly příležitost k odpočinku či úvahám, zda časem pozvat do svého života děti další..."
    "Tví synové nejsou vůbec vyčerpávající. Naopak."
    Překvapeně na sebe hleděli.
    Paní Celebrían měla zatraceně vychytralé nápady.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Kluci nepláčou?

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Uznal, že jsou šikovní. Pochválil je za všímavost. Slíbil, že se na jejich objevy časem podívá. A pak je slušně, přívětivě poslal za matkou.
    Proč se na něj dívali, jako by je zradil?
    "Ale - ale -" Elladanovi přeskakoval hlas ze zlobných hloubek do rozčilených výšek. "To nemá cenu! My jsme se TAK snažili a teď jsme hrdinové a nejsme jenom děti! Musíš nás -"
    "Dost, synu," pravil Elrond polohlasně. "V knihovně se nekřičí."
    Táhlý, kvílivý tón, přerušovaný zoufalými pisklavými nádechy. Zkázonosný zvuk, vzbuzující hrůzu v každém rodiči, který se právě chystá usednout k práci.
    Elladan pevně objal plačícího bratra.
    "Změna plánu, otče."

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    O dětech a zvířátkách

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Dneska mám zhruba stejnou míru soustředění jako Elrohir. Takže jsem se nesnažila hledat jiné proužky než ty, co mě napadly jako první :))

    << Na začátek

    Drabble: 

    Elrond poslouchal děti, zuřivě čmárající do roztomilého nákresu děr v opevnění Imladris.
    "Stačilo proběhnout pod mostem, kam není ale vůbec vidět, a byli jsme tu!"
    Shovívavě se usmál. "Nenapadlo vás, že je Dům třeba chráněn něčím víc než jen ostražitostí jeho obránců? Že kdybyste sem nepatřili, nedostali byste se sem?"
    "Jako, kouzlama?!" Elrohir vytřeštil oči, Elladan se zachmuřil.
    Celeamin si významně odkašlala.
    Elrond nakrčil obočí. "Hm... Ale spíš jste byli opravdu výtečně nenápadní. I to je svým způsobem... kouzlo."
    "Jako malý prasátka!" vyhrkl Elrohir.
    "Zas tak úděsně jste se nezmazali."
    "Néééé... Prasátka mají proužky. A kvůli nim nejsou vidět! Kouzlo."

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Co všechno se musí opravit

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Elrond, osvěžen procházkou, vzal ze stolu jakousi novou doručenou listinu. Rozvinul ji a svraštil čelo.

    Ctěný tatí Pane IMladris!
    Máme tu překvapivou správu. Myslelsis, že strádáme v lesích leč ne. Jsme TU, pokoušajíc obranu tvojeho domu. Myslíme to s tebou dobře. Každý nepřítel by sem moh vlést a ty by jsis nevšimnul?! Musíš to o p r a v i t !!
    Hraničáři.

    Elrondovi u poslední věty zacukalo v prstech. Kdy už konečně začnou psát nosovky pod tengwar? A ten přechodník...!
    Sáhl po peru.
    "Ne tak rychle," ozval se drsný chlapecký hlásek.
    Elrond si povzdechl. "Nuže... Tak mi tedy povyprávějte, kudy jste se sem dostali. Podrobně."

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Umřeš tu

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Druhé dnešní, tj NESOUTĚŽNÍ

    To takhle číháte s dvojčaty v knihovně a najednou máte flashback.
    Nešlo to nenapsat, a vůbec - už to bylo celé moc idylické! ;)

    << Na začátek

    Drabble: 

    Jak dlouho vydržíš?
    Jak dlouho vydržíš tady? Jak dlouho vydržíš tohle?
    Moc dlouho ne, protože jsi slabá. Vidíme to na tobě, že jsi slabá.
    Umřeš tu.
    Vojáci se sázeli, komu se podaří zastihnout ji samotnou. Podařilo se to dvěma, na chvíli. Pak přišli jeden o ruku, druhý o krk.
    Cink.
    Skřeti se sázeli, kolik chlapů čarodějka ještě zařízne, než se jí začnou konečně pořádně bát.
    Cink.
    Velitelé se sázeli... Nenápadně... Kdo se vrátí z ochozu.
    Ne ona. Určitě ne elfská čarodějnice. Ta poletí dolů.
    Vrátila se. Přece slíbila, že přežije.
    Cink.
    Nevěděli, co všechno v ní umřelo, aby mohla žít.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Byli jen dva...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Byli jen dva. Odvážní hraničáři. A chůva.
    Sami se nemohli postavit celé pevnosti, ale naštěstí sem nepřišli bojovat!
    Hledali slabinu tohoto pyšného sídla. Našli ji! A teď, v samém srdci nepřátelského tábora, v temných uličkách, číhali...
    Elladan se zachmuřil nad vlastními představami. Otce miloval. Ale knihovnu? Tu ne. Tu mohl hanět jak chtěl.
    Elrohir nedokázal mlčet. "Vsadím se, že tohle nečeká! Vyděsíme ho k smrti!"
    "Tiše, ty záludné děcko," špitla Celeamin.
    "A tys nebyla záludné děcko? Určitě jsi taky někoho napadla ze zálohy!"
    "Uhodls. Takového, co si vsadil, že mě vyděsí k smrti."
    Není to špatná chůva, pomyslel si Elladan.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    A neposlouchají a neposlouchají

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    "...co nám patří!"
    "Nějaký cukroví..."
    "Ne! Hrdinům je třeba zbraní!"
    "...perník."
    Chůva jim oběma zacpala pusy.
    "Zmlkněte," zašeptala výhrůžně. "Posloucháte se vůbec? Proč tu jsme? Hrát si? Krást v kuchyni?"
    Elladan jí nasupeně zaprskal do dlaně, Elrohir zavrtěl hlavou a zahuhlal.
    Pustila je.
    "Chcem dokázat tátovi, že jsme hraničáři... A..." Tváří mu proběhla zvláštní proměna. "Nesmíme dělat, co by od nás čekali. Elladane, ty... jsi ten chytřejší... přece něco vymyslíš."
    "Já? Chytřejší?"
    Bratři jeden na druhého zírali, jako by se viděli prvně. Najednou je od sebe nešlo rozeznat.
    "Když my nevíme."
    "Ale kdybys nám poradila..."
    "...tak jsme to, jedno ucho."

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Onagawa

    Úvodní poznámka: 

    (Druhé drabble dneska, tj nesoutěžní.)

    11. března 2011, Japonsko, prefektura Miyagi

    Drabble: 

    Mořská voda štípala na odřené tváři, kapala z rukávů svetru. Studila do morku kostí, bolela při nádechu, zvedala žaludek.
    Bylo pozdní odpoledne a ona se ještě neodvážila slézt ze střechy. Objímala si kolena a divila se, proč nepláče.
    Slunce vysvitlo zpoza těžkých sněhových mraků. Pláň se zaleskla, odtud až k moři, které popřelo svůj břeh.
    Změť utopených zbytků vůbec nevypadala jako Onagawa. Je to sen?
    V dálce hořelo. Sirény vřískaly zoufalou modlitbu.
    Muselo se to přece už někdy stát. Stává se to, ne?
    Města padnou, ale jejich lidé je znovu vybudují. Zase tu musí vyrůst, její Onagawa. Nenechá se zničit.

  • Obrázek uživatele Elluška

    Stateční chlapci

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    "Není to napínavý," zabručel Elladan. "Musíme někdo být... Jinak jsme prostě jenom přišli domů tajným vchodem. Co je na tom hrdinského!"
    Elrohir jako by mu četl myšlenky. "Budeme Isildur a Anárion! Plížíme se děsným údolím Gorgoroth..."
    "... ale vládneme neohrožeností králů lidí! Strach nás nezlomí! To není k smíchu, ty... Chůvo."
    "To není," odvětila Celeamin šeptem.

    Děti Věže by se určitě nesmály. Všechny naslouchaly s pusami dokořán, když jim Hevrîn vyprávěla.
    "Tady jste v bezpečí! U ohně, hluboko mezi pevnými zdmi. Jednou ale nastane čas vyjet a vzít si zpět, co nám patří. Zaženete Námořníky zpátky do moře, stateční haradští chlapci."

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    O smíchu ve větvích

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pro moje milé čtenáře neznalé fandomu: Celebrían je Elrondova choť, maminka od dvojčat, a jako dcera proslulé paní Galadriel má určitě taky nějaké ty nadpřirozené vlohy. Například být dobrým detektorem citů.

    << Na začátek

    Drabble: 

    Paní Celebrían vdechla teplou vůni stáje a pohladila po chřípí Hnědoočku, Elrohirovu klisnu. Koňské oči se ptaly, kopyta nedočkavě přešlapovala.
    "Ano, já vím, maličká... Já vím," zašeptala klisně do ucha.
    Beze spěchu, naslouchajíc zvukům rána, kráčela pak podloubím. Slunce vstávající nad horami jí skrz břečťan kreslilo na tváři masku z lístků. Vzala mezi prsty úponek jako dětskou ručku.
    Věděla, že tam někde jsou. Rostliny si šeptaly o radosti ve větru, o krocích v trávě, o smíchu ve větvích.
    Nehodlala je prozradit. Ať už se radují z čehokoli, je to přesně to, co si přála. Potřebovali to prožívat spolu - všichni tři.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Pod dohledem

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Poslední plíživý krůček, bouchnutí vrat, zběsilý úprk, bušící srdce, lapání po dechu, vzrušený šepot.
    "To bylo o fous!"
    "Pššššt!"
    Tiskli se ke zdi mezi hlohy a kopřivami, mučivě dlouhou chvíli.
    Elladan napjatě poslouchal. Elrohir sledoval chůvu, kterou ještě přednedávnem nesnášel.
    "Celeamin?" zašeptal. "Odkud víš tyhlecty věci? O dobývání hradů?"
    "Šššš..." přimhouřila oči.
    "Já jenom... Nechci, abys z toho měla potíže. Aby nám táta pak... Nezakázal s tebou být a... Nezavřel tě."
    "Proč by mě měl zavírat?"
    "Jsem slyšel... Že prý odtud vůbec nesmíš, dokud... Něco."
    "Dokud co?"
    Pokrčil rameny. Nevěděl. Neměl to vědět.
    Dokud nebude jisté, že je to bezpečné.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Jste prostě ještě malé dětičky, pánové

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Stránky knihy pomalu ztrácely podobu zlatého ostrůvku v tmavomodré tmě. Vybledly do blankytu bezmračného rána. Rozsvítily se slunečním paprskem odraženým do okna knihovny.
    Elrond sfoukl svíčky. Zase tu proseděl celou noc. Ani na večeři se nezastavil. Nu což, četba byla mnohem uspokojivější potravou: potravou pro duši.
    Zamyslel se. O svoje syny mít starost nemusel, a přesto měl najednou takový zvláštní pocit...

    Krčili se na vlhkém, plevelem zarostlém schodišti.
    Jakmile se bude střídat noční stráž, vyrazí. Podél zdi stájí, rovnou do chléva.
    Elladan měl svůj plán, ale s prázdným žaludkem se žádný hrad dobývat nedá.
    Ovšem, snad nebude muset sám dojit...

    Závěrečná poznámka: 

    (...bude. A navíc potichu. Bez keců.)

    Další část >>

  • Obrázek uživatele Elluška

    Pohádka pro malé hraničáře

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    "Vyprávěj něco..."
    "Neumím pohádky."
    "Něco si vymysli!"
    "Hm... Jedna žena měla čtyři syny. Žili v převelikém hradu plném válečníků..."
    "Jako my!"
    "V mnohem větším hradu než vy. Toužili stát se taky válečníky. Protože byli ale malí, každý se jim vysmíval. Matka jim řekla: Nejdřív se staňte velkými mezi malými! A tak se bratři spojili s dalšími dětmi, které v tom hradu neměly zastání. Malí a mrštní dokážou nejlíp doručit zprávu, pronést balíček a nebýt spatřeni... Brzy čtyři bratři všem ukázali svoje kvality. A když dospěli, stali se vojevůdci."
    Hevrînini synové byli předurčeni padnout. Jako všechny děti Věže, lidské i skřetí.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Však do rána to uschne

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Byl to skvělý plán. Trochu nebezpečný, ale to k tomu patřilo.
    Cesty byly sledované. Ale vodopády? Řeka?
    Staré cestičky od Domu podél přítoků, dávno nepoužívané stupně vytesané ve skalách, které Elladan s bratrem náhodou objevili, byly zároveň cestičkami dovnitř.
    Bruinen měla břehy porostlé vrbičkami. Nejdřív přeskáčou po kamenech v jejich stínu... Snadné. Až na ten zrádný mech!
    Elladan cítil v zádech chůvin pohled.
    "Nedívej se!" sykl.
    "Nedívám."
    Elrohir ždímal kalhoty.
    "Je vám zima?"
    "Neni. Ale nedívej se."
    "Nedívám se. Vezmi si můj plášť."
    "A já?!"
    "Budete se muset podělit."
    Elladan zrudl.
    Obdržel shovívavý úsměv. "Je to výborný plán, náhodou, neboj."

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Na doživotí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Přivírala oči před poledním sluncem a naslouchala.
    Vodopády šumí, ale dají se odmyslet.
    Kluci chroupají jablka. Jednomu zakručí v břiše.
    Zahouká hrdlička, štěrk cinká po svahu, shozený kopýtky zvěře.
    Kdesi v dálce nezřetelný zpěv, prolínající se elfské hlasy.
    Tiše si zabroukala melodii.
    "Co zpíváš?" Elrohir si dal pozor, aby se zeptal s prázdnou pusou.
    "Tomu bys nerozuměl," odbyla ho.

    Den v horách zapadne
    - a vyjde nad moře
    Na podzim tráva schne
    pro zeleň na jaře
    Jen lidský život - rci,
    proč ten se nevrací...?

    Slyšela v duchu Hevrîn zpívat někomu, koho z vězení temného sebeklamu vysvobodila smrt.
    Jinak se odejít nedalo.

    Závěrečná poznámka: 

    Text písně je ve skutečnosti starokorejská báseň ze sbírky Chryzantémy ze země Zelených hor, což je moje neoblíbenější terapeutická sbírka poezie a cpu si ji do fanficu, kdykoliv hrdinka vzpomíná na jihovýchod :)

    Další část >>

  • Obrázek uživatele Elluška

    Nikdo tě neuslyší držkovat

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Leželi na balvanu vedle potoka a pozorovali. Jen pár sáhů pod nimi se voda s hučením propadala do hlubin.
    "Hm?" Chůvin tázavý pohled.
    Elladan se přikrčil jako číhající kočka a zašeptal odpověď.
    "Přes ten vodopád tě nikdo neslyší, trdlo, ani já."
    "Stráž se jen tak prochází a sleduje cestu," zopakoval dotčeně.
    Elrohir upustil do proudu list, malou hnědou loďku. Zatočila se, statečně se vyhnula víru, obeplula poslední kámen a zmizela.
    Hloubka ji spolkla.
    Elrohir se naklonil. Ještě kousek.
    Vodní tříšť chladila na tváři.
    Chůva ho pevně chytila za opasek a stáhla zpět.
    "Byla by škoda tvého obličejíku, kdybys tam sletěl."

    Závěrečná poznámka: 

    Tomu místu se pak říkalo Lant-in-níf...
    Ne, dělám si srandu. Elrond by mě zabil.

    Další část >>

  • Obrázek uživatele Elluška

    Utajené hřiště

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Elladan kopl do kmene strážné borovice, až se uloupla kůra.
    "Nevím, proč nás máš hlídat v našem vlastním údolí!"
    "Páni rodičové neřekli hlídat," odvětila chůva, čekající se založenýma rukama ve stínu. "Jen utěšovat."
    Elrohir zahýkal smíchy. Elladana to rozlítilo.
    "Nepotřebujeme hlídače! My jsme hlídači, hraničáři! Hodláme chránit svůj domov před zlovolným útokem!"
    V hloubce pod útesy nenápadně probleskovaly plochy střech.
    "Abys mohl něco chránit, musíš vědět, jaké to má slabiny. Rozhlédni se. Je tohle údolí opravdu tvoje? Tak předveď otci, že nejsi žádné telátko. Ukaž, jací s bratrem dokážete být skvělí hraničáři."
    Spiklenecky na něj mrkla. Docela jako malá holka.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Vůně z předminula

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Nevšímala si jich, přimhouřenýma očima zkoumala protější svah. Dvojčata napjatě přežvykovala snídani.
    Celeamin nepřítomně probírala prsty trávu, jako by hladila něčí vlasy. Chladivá stébla klouzala dlaní jako maličké čepele. V sevřené pěsti stébla uspokojivě zaštípala, jak se ji snažila pořezat. Drouboučké luční kvítky a divoké bylinky rostoucí mezi trsy zalechtaly, zaškrábaly.
    A zavoněly.
    Přičichla si k ruce.
    "Fofu," zahuhlal Elrohir.
    Probodla ho pohledem. Dokud měli plné pusy, mohli by třeba mlčet.
    Kluk polkl. "Kopr!"
    "Klaním se tvým znalostem."
    "To vim od maminky."
    Vůně náhle zesílila, z minulosti přivanula mlhavou vzpomínku. Zlatovlasá paní jí podává rostlinku... Od maminky.
    Váhavě se usmála.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Snídaně

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Sluneční loď se přehoupla přes východní hřebeny a rozsypala po paloučku tisíce zlatorudých světélek. Zatřpytily se v trávě, na popadaném chrastí i třásních navlhlého přehozu pod větvemi.
    Z úkrytu se vynořila Elladanova rozcuchaná hlava. Promnul si oči a upřel je kamsi do zamlženého nekonečna.
    Stopy. Stébla už se znovu narovnala, ale něčí boty z nich setřely rosu; zbyla jen tmavší místa.
    Vedly přímo k němu.
    Přímo ke košíku, v kterém na ubrousku ležely tři obložené krajíce se vzkazem: "Pořádně se najezte!"
    Elladan pochopil.
    "Celeamin!" zavolal výhrůžně do lesa. "Ten třetí chleba namazala má paní matka tobě, poď ho hned sníst!"

    Závěrečná poznámka: 

    Všechno jídlo je podezřelé jídlo! Jídlo radši ignorovat. A vy víte proč.

    Další část >>

  • Obrázek uživatele Elluška

    Taková zvláštní chuť

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Omlouvám se útlocitným jedincům.
    Já vím, že jsem slibovala milé drabble pro potěšení. Ale tak, přátelství v mizérii je pozitivní věc.

    << Na začátek

    Drabble: 

    "Vezmi si to." Čarodějka podá haradské dívce dýku.
    "Vážně?!"
    "Udělala jsem ji pro tebe. Už nejsi bezbranná. Burul tě s tím naučí."
    "Krásnější nůž jsem nikdy neviděla!"
    "Inu... Mohlo to být lepší. Nemám tu na to materiál. Ne na výrobu věcí mimo plán."
    "Musíš si taky něco vzít ode mě, paní. Dám ti polévku s kroupama!" Vnucuje jí misku.
    "...po čem to chutná?"
    Hevrîn spiklenecky zašeptá: "Po kostech. Dostáváme jen uzené, ale Burul mi sehnal od známého ve skladech kosti na vývar."
    "Vepřové kosti na vývar?"
    "To jsem se neptala. Prostě kosti."
    To se mi jen zdálo.
    A nebo ne?

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Starší sestra, mladší sestra

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Kdo ví, možná si někdo pamatuje na moje loňské drsnodrabble Hořkost až do dna. Pozorovatelka v temnotách, která doufá, že ti dva nerozluční bráškové už konečně přestali kecat a vytuhli, si na něj sem tam vzpomene. I na tu, která se o ni starala. Znaly se totiž mnohem déle, tenkrát, tam, kde jí říkali čarodějka.

    << Na začátek

    Drabble: 

    Měla v životě jen pár přítelkyň, kterým mohla říkat sestry. Kdyby tvrdila, že na žádnou nezapomněla, lhala by.
    Ale pamatovala si Hevrîn. Přestože přátelit se s obyčejnými lidmi bylo jako mít psa.
    "Proč jsi sem přišla žít? Mezi válečníky a... Čaroděje?"
    Pohublá snědá dívka pokrčila rameny. "Někdo musí o válečníky pečovat, paní. Léčit je, když se vrátí z boje. Jistě takovému hrdému údělu rozumíš. Přece taky máš, kromě... čarování, o někoho starost."
    "Starám se jen o sebe."
    Hevrîn zvedla bradu. "A já myslela, že máš starost o..." Významný pohled vědoucných hnědých očí. "...mě."
    Chtěla ji obejmout. Ale před cizími nemohla.

    Závěrečná poznámka: 

    Asi tak dva lidi, co si to přečtou, pochopí, jak to naše budoucí léčitelka myslela, a i pokud to tak nemyslela, Blanca si to tam dosadí, takže jen pro pořádek letopočet: cca 1630 SA.
    :))
    Vy ženský...

    Další část >>

  • Obrázek uživatele Elluška

    Zavři očka svý

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    V šeru na paloučku někdo tiše popotáhl. Vyrostla tu kupa větví, mezi nimiž prosvítala celkem nenápadná světlezelená látka s výšivkou. Uvnitř to vonělo smrkovou smolou, ovcemi a trochu... Maminkou.
    "Co je?"
    "Spadlo mi smítko do oka."
    "...to určitě."
    Noční vítr zadul mezi skalami, vodopády temně zahučely.
    "Neměli bysme držet hlídku?"
    "Hm."
    "Ty brečíš!"
    "Ne! Jdu hlídkovat!"
    Z přístřešku vyrazil Elrohir omotaný sametovým přehozem. Vzdorovitě upřel pohled do noci.
    Ten svíravý pocit, to určitě nebylo stýskání! Kdepak! Spíš lovecká předtucha. Ať ho zpod smrků pozoruje cokoli, nezaskočí ho nepřipraveného.
    Netušil, že pozorovatel v temnotách měl v plánu nechat je raději vyspat.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Výcvik dravé zvěře

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Elladan, s očima zacloněnýma dlaní, se odvážně vykláněl ze své strážnice na pokrouceném borovicovém kmeni. Ostřížím zrakem sledoval údolí pod sebou. Nebyl si zatím jist, jestli je to větší dobrodružství než dřepět doma.
    Ohlédl se na svého bratra, který se válel na palouku, místo aby taky zodpovědně strážil.
    Vyčítavě na něj sykl.
    "Cvičim vosičku," odvětil Elrohir. "Koukni. Přistane, když jí řeknu. Udělá mi na prstu ďub, ďub, otočí se, popoletí... Sedni! Vidíš?"
    Elladan protočil oči. Taková dětinská zábava.
    Chvíli mlčel.
    Pak seskočil z borovice a neochotně se usadil v trávě. Všude kolem to bzučelo.
    Natáhl prst.
    Ďub, ďub, udělal sosáček.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Kudy z nudy

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Pěšinou do strmého kopce odhodlaně dusala nápadná dvojice. Sice si přála být nenápadná, jenže to by nesměla utíkat s obřím balíkem květovaných přehozů v náručí, dekou odcizenou vlastnímu koni, košíkem jablek, dřevěnými meči a pytlíkem kolíčků.
    Ani jeden z nich nechtěl přiznat únavu, a tak mlčky pospíchali, dokud se konečně nevynořili z lesa na rovině.
    "Tak," vyhrkl Elladan a vztekle hodil přehozy na zem, "teď mi vysvětli, proč jsi vzal na náš úkryt kolíky bez šňůry?"
    Elrohir se nenechal zastrašit. "Říkals, že chceš zažít vzrůšo. Že se nudíš. Že chceš boj o život. Tak bez šňůry to bude teprv vzrůšo."

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Aviváž je pro máčenky

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Milí čtenáři!
    #haranténa je těžká, těžká. TĚŽKÁ. Proto se letos budu opět vypisovat ze svých traumat za pomoci dětí, které se v lecčems vyrovnají těm mým reálným. Snad se mi to podaří denně, aspoň dokud mi úplně nejebne.
    Možná to bude i na pokračování...? Ale nic neslibuju. To víte, jeden má občas flashbacky na ty, ehm, krásné časy, kdy nemusel tyhle dva hlídat.
    Ale teď už nádech, výdech... představte si klid a průzračné horské ticho... na chvilku... aspoň na chvilku.

    *edit: Jo, jo, letos je příběh na pokračování. Sledujte odkazy.

    Drabble: 

    Když zafouká od jihozápadu a vzduch se zavlní příslibem budoucího léta, když ráno oschne rosa a vysoko nad útesy utíkají obláčky, tehdy je ten čas. U jižní zdi, dopoledne na sluníčku, večer ve stínu, voní v nejmagičtější harmonii poslední jabloňové květy, šeřík i právě rozpuknuvší pivoňky. Voda v neckách, nabraná z vodopádu, je ještě cítit sněhem. Dokonalý den na dokonalý osobní rituál.
    Elrond naposledy vyždímal pyžamo a znalecky ho vyklepal, aby ho mohl pověsit přesně za švy. Po paměti sáhl do košíku, zavěšeného na šňůře na háčku, a nahmátl prázdno.
    Zaklel by, ale protože byl milujícím otcem, jen si povzdechl.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Good night, Risa

    Úvodní poznámka: 

    Pro Tess, která si přála drabble s Vaderem, Gandalfem, Thornem a Risou - možná to nemělo být JEDNO a TOTÉŽ drabble, když tak o tom uvažuju.
    Ale to nevadí! ;))

    Drabble: 

    “Is she asleep?”
    “I hope so.” Mouse's voice sounded almost gentle.
    “I think she's pretending, just to hear what we say behind her back.”
    Risa let out a little sigh, but didn't move. Thorne didn't need telepathy to see right through her.
    “I'd rather talk about Kylo Ren's...” Wolf made a curious pause. "...betrayal."
    Risa was resisting the urge to cover her ears and start singing.
    “That dialogue with Vader -”
    A sudden flash of light made the teacups glitter.
    Risa appeared in a corridor two storeys lower. Did Wolf just try to use Star Wars spoilers against her?! The nerve...

  • Obrázek uživatele Elluška

    Asi to má smysl...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    I když jsem střípky ze svého fanficu udržela celkem na úrovni spoiler-free traileru, že to dobře dopadlo se holt tak nějak čeká :)

    Drabble: 

    Byla tu třetím rokem. Někdy se to zdálo jako tři týdny, jindy jako celý věk. Nad údolím letěly úsvity, úplňky a hvězdy. Zlé vzpomínky pomalu vyhasínaly. Poslouchala laskavá slova. Začínala jim věřit.
    Možná by jí i něco chybělo. Jenže...
    "Celeamin? Že víš, jak se jmenoval poslední král Númenoru?!"
    "Tos měl za úkol zjistit sám. V knihovně."
    "Pch, no dobrá! A Elrohir má dělat co?"
    "Elrohir má dojíst chleba."
    ...už neměla pocit, že nečinně vyčkává. Měla zase práci. V mnoha ohledech podezřele podobnou svojí původní práci.
    "Na, vezmi si taky krajíc. A hněte sebou, nemáme celý den."
    Občas pána Imladris nechápala.

    Závěrečná poznámka: 

    Děkuju všem, kdo mě četli, kdo si oblíbili Elladana a Elrohira, kteří se s vervou sobě vlastní postarali o všechnu parodii, i jejich učitelku, která se vůbec nesmála, neboť má trauma z války.
    Děkuju všem, kdo komentovali, moc si toho vážím :)

  • Obrázek uživatele Elluška

    První, co spatřili...

    Fandom: 
    Drabble: 

    Hvězdy, vír jiskřiček v nepředstavitelné dálce, střípky odrážející světlo z času, kdy byl stvořen svět. Briliantové body črtající v temnotě obrazy, souhvězdí, ukazující správný směr.
    Nekonečno.
    A kdesi dole pod ním Arda. Středozem. Mlžné hory. Jedno údolí, jedna louka, dva páry očí. V každé zorničce odraz celé hvězdné oblohy.
    "Brácha, na co myslíš, když se koukáš nahoru?"
    "Ehm, přeci, že hvězdy jsou posledním nepo...škvrněným světlem, jehož se nedotklo zlo, jejž sama Varda Elentári zažehla svou nezlomnou mocí, světlem, jež - jež? Jež v sobě nese věčnou naději nás, svého lidu!"
    "To mně se chce tak divně brečet."
    "...jo, to taky."

  • Obrázek uživatele Elluška

    Ty prase!

    Fandom: 
    Drabble: 

    Prase.
    Kvík, chrocht. CHROCHT!
    Útěkem se spasit! Nestihneš mě zprasit!
    Řítím se lesem, les se řítí mnou, pravěký instinkt. Ty prase!
    Rozžvejkaná střeva, jatýrka za syrova
    Ty prase!
    Huba, sliny, klektáky
    I kdybys bylo bachyní, co na tom? O to pečlivěji jistě umíš
    párat a žvejkat vnitřnosti
    K tvé i tvých dětí radosti
    Ty prase!
    "Zastavte už, panééé!"
    Rypákem rypáku vstříc.
    Huba, úsměv, chechtáky. Vychechtané zoubečky.
    Zářivý úsměv, sladký, ale nikdy nepoznamenaný cukrem.
    Klekty klekt, chechty checht
    "Nemáte cigáro?"
    Nemám. Jsem jako les. Mám jen trávu.
    Prase odfukuje.
    "Proč se kořenům kapradí říká kančí zuby?"
    Nevíme. Lesem se nese chechtot.

  • Obrázek uživatele Elluška

    Ach, ta láska

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Dnes výjimečně nejsme ve Středozemi. Na tohle totiž nemá ani Thranduil.

    Drabble: 

    Dokázal hovořit tak libým šepotem, že to zalézalo pod kůži, a věděl to o sobě.
    "Už jsem ti někdy řekl, jak mě fascinují tvé oči? Cítím se ztracen a bezmocný, když se na mě podíváš - tak, právě tak. Už jsem ti to někdy řekl?"
    Dnes mu slova splývala z úst výjimečně hladce, sladce, medově. Svět se točil, točil se jen kolem nich dvou.
    "Neřekl! Já hlupák. Tvoje oči! Ty tvoje oči jsou jako dvě slunce shlížející z výše."
    Zasnil se. Na nebi tančily hvězdy.
    "A tvé vlasy... Jako čerstvě padlý sníh... Ach, pověz mi něco."
    "Drž už konečně hubu, Marigolde."

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Elluška

    Nechce odejít, tak ho vyhodíme!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Taková blbůstka pro moje drahé <3 Tess, Blancu & Cwelfa

    Drabble: 

    V Síni ohně to popraskávalo, hřálo a zvalo k posezení. I hosté na cestách se tu cítili dobře. Dost dobře, aby - i v doslechu elfů - zapředli důležitý hovor.
    "Jak ho odtamtud dostanem, ptám se já!"
    "Stejně jako lišku z kurníku."
    "Správně. Je to jen škodná!"
    "Měli jsme jednou v kurníku lišku a máma po ní hodila vidle."
    "A trefila?"
    "Trefila."
    Uznalé mručení.
    "Potíž je v tom, že nemáme tak velké vidle."
    "Obtížný zvířata se dají taky třeba vykouřit!"
    Jeden z hostů seděl stranou. Zádumčivě hleděl do plamenů, s pocitem, že ono zvíře je pravděpodobně bystřejšího rozumu než celá jeho společnost.

Stránky

-A A +A