Sotva Yvan uslyšel popěvek o bicáčkovi, usmál se. Vybavil si, jak si na pouti dělali legraci z namakaného svalovce. Málem tehdy dostali po hubě. Zároveň se uklidnil, Armidův hlas zněl spokojeně.
„Měl bych mu odpovědět,“ pomyslel si.
„Řekni vlkům, že jsem doma,“
„jo, to je dobré,“ usoudil, „to ukazuje, že jsem pro něho ochoten obětovat volnost.“
„že jsem doma, kde jsi ty.“
„jasně ještě to zdůrazním.“
„S tebou zvládnu draka i gnóma,“
„s ním zvládnu všechno nebezpečí na světě,“ uvažoval
„plašíš všechny trampoty.“
„zvládnu všechno nebezpečí, protože mi pomůže přemoci všechny trampoty.“
Hned si stoupl k oknu a začal zpívat.