Svatební přípravy zabraly měsíc. Nepotřebovala ani týden, aby pochopila, že svět se změnil.
Ne že by to někomu došlo. Rodiče se rozhodli svět nebrat na vědomí. A její snoubenec – ten, který si kvůli jedinému chladnému polibku dělal nárok na její vděčnost, na tělo i duši, byl staromilec. Sběratel starožitností. Svým způsobem i ona byla… starožitnost.
Jenomže cítila vášnivou krev v žilách, volání toho nového světa. Chtěla žít, ne se stát exponátem v muzeu zapomenutého rodu.
Spěšně sbalila pár šatů. Mladý podkoní čekal u branky. Zachytila jeho obdivný pohled.
Když odjížděli, na pahýlech surově posekaných růžových keřů se rozvíjely nové květy.