Anastázie spatřila svůj odraz v zrcadle na druhé straně pokoje. Ten obrázek se jí vůbec nelíbil. Stařena v noční košili, ve starožitném obývacím pokoji. Bolestně zatoužila po tom být mladá. Otočila hlavu a vyhlédla oknem. Ulice, kde vyrůstala. Les, kde si jako malá hrála s dětmi na piráty. Protější okno, které patřívalo Andymu Winerellovi, se kterým si posílali vzkazy baterkou. Smutně zavřela oči. Vtom jí na tvář dopadl kotouč světla. Spatřila vrásčitého Andyho, jak v protějším okně bliká baterkou. Jeho oči měly tak dobrodružný výraz, že neodolala, a přes všechnu bolest v kloubech se dobelhala do ložnice pro svou baterku.