Moje články

  • Člověče, já jsem na tebe nezapomněl

    Úvodní poznámka: 

    Tato povídka je inspirována příběhy statečných lidí, se kterými jsem mohla na podzim trávit čas v uprchlickém táboře v Srbsku.

    Drabble: 

    Jeho čelo se dotýkalo studené země, kolena bolela a o zničených zádech ani nemluvě. Přesto se odhodlaně ráno co ráno obracel směrem k Mekce, doufajíc, že tam nahoře je někdo mocnější než beznaděj tohoto davu plného zlomených lidí. Svěřoval Bohu osud své rodiny - těhotné manželky, dvou dětí a naději na nalezení bezpečí. Najednou si všiml něčeho na zemi. Drobní korýši. Radostně se usmál. Dnes je připraví na ohni. Bůh jeho rodině dopřál pokrm v té největší bídě, který by v nějaké luxusní restauraci v Sýrii stál majlant. Tato skutečnost jej naplnila nadějí, že ten nahoře bude mít asi dobré srdce.

  • Nestůj a pojď

    Fandom: 
    Drabble: 

    Anastázie spatřila svůj odraz v zrcadle na druhé straně pokoje. Ten obrázek se jí vůbec nelíbil. Stařena v noční košili, ve starožitném obývacím pokoji. Bolestně zatoužila po tom být mladá. Otočila hlavu a vyhlédla oknem. Ulice, kde vyrůstala. Les, kde si jako malá hrála s dětmi na piráty. Protější okno, které patřívalo Andymu Winerellovi, se kterým si posílali vzkazy baterkou. Smutně zavřela oči. Vtom jí na tvář dopadl kotouč světla. Spatřila vrásčitého Andyho, jak v protějším okně bliká baterkou. Jeho oči měly tak dobrodružný výraz, že neodolala, a přes všechnu bolest v kloubech se dobelhala do ložnice pro svou baterku.

  • Nedostižné ovoce chutná nejlíp

    Fandom: 
    Drabble: 

    Vždy si naplno užíval pozornosti žen. Uhrančivý pohled tmavovlásky. Plachý úsměv blondýnky. Nepovažoval se za děvkaře. Nazýval sám sebe sběratelem krásy. Pokaždé odcházel s jinou - blondýnkou, zrzkou, černovláskou. Byly jako překrásné květiny. Pokaždé, když utrhl jednu, chtěl další. Nyní flirtoval se dvěma půvabnými dívkami. Najednou kolem prošla žena nevalného vzhledu. A on si najednou šokovaně uvědomil - ona si jej ani nevšimla! Nezůstala zírat na jeho krásnou tvář a vypracované tělo. Nevšímavě prošla kolem. Jako by říkala:" Já nejsem jedna z tvých květinek." To se mu ještě nikdy nestalo. Vtom zapomněl na všechny dívky světa a chtěl právě tuto jedinou květinu.

-A A +A