Moje články

  • Bylo mu dvacet...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Původně jsem váhala mezi čtyřmi svými drabblaty, které z nich bych označila jako "nej". Než jsem se rozhodla, tak se všechna čtyři ocitla v něčím výběru. Proto sem nakonec z důvodu své vlastní nerozhodnosti vkládám to, které v mém původním výběr vůbec nebylo. (Naštěstí jsem na dalších místech své oblíbenosti neměla takový nával.)

    Drabble: 

    Bylo mu dvacet a cítil se na patnáct.
    Byl mladší královský syn – lehkovážný a nezodpovědný – přesně takový, jakým ho navzdory všem výčitkám chtěli v skrytu duše mít, aby v budoucnu neohrozil svého staršího bratra a mír v království. Byl se svým bezstarostným údělem spokojen. Jenom občas ho v noční temnotě přepadla lítost, že po něm nezůstane nic kromě pár levobočků, o jejichž královské krvi se nikdo nesmí dovědět. Ale pokaždé ji okamžitě zahnal. Klidný život byl pro něj lákavější než věhlas.
    Všechno změnila jedna válka a dvě rány mečem. Najednou byl král.
    Bylo mu dvacet a cítil se na padesát.

  • 10x poprskaná obrazovka

    Úvodní poznámka: 

    Navzdory svému předsevzetí jsem nestihla přečíst všechna drabblata, ale protože se květen chýlí ke konci, udělala jsem výběr aspoň z těch, která jsem četla a která mě nejvíc pobavila. (Byl to těžký výběr, původních kandidátů bylo skoro třicet.)

    Drabble: 

    Keneu: Labutí hněv http://www.sosaci.net/node/18506
    Borch: Nevítané zdržení http://www.sosaci.net/node/18608
    Eliade: Kde se stala chyba http://www.sosaci.net/node/18784
    Kytka: Jasné poselství http://www.sosaci.net/node/19514
    Mordomor: Odplata http://www.sosaci.net/node/19792
    Aveva: Ztracené schopnosti http://www.sosaci.net/node/19842
    Smrtijedka: Technicky nepoškozená http://www.sosaci.net/node/19868
    Galadion: Milá návštěva http://www.sosaci.net/node/20837
    L.P.Hans: Návštěva u rodičů http://www.sosaci.net/node/20852
    Eso Rimmerová: Stormtrooper http://www.sosaci.net/node/21802

  • 5 x 2 pohádky

    Fandom: 
    Drabble: 

    Vzhledem k omezenému množství tradičních pohádek je pochopitelné, že se jejich náměty v drabblatech opakují. Ale není to vůbec na škodu. Naopak, někdy bylo mé pobavení nad netradičním pojetím tradiční pohádky ještě umocněno srovnáním dvou verzí stejné pohádky.
    K sepsání tohoto seznamu mě inspirovalo srovnání dvou úhlů pohledu na klíčovou scénu Šípkové Růženky od Azereth a od Mordomora
    Následují dvě ježibaby z perníkové chaloupky opět od Azereth a od Mordomora. (Fakt jsem na jména autorů nekoukala, dokud jsem připravená drabblata nezačala vkládat do textu. Asi Les náhod.)
    Časy se mění, ale Honzové (nebo Janové) chodí do světa stále. O jejich střetech s moderní dobou psali Doktor a galahad.
    Dvě pohádky o vodnících na jedno téma se sešly od Ampéra a myday.
    A na závěr Rebelčina princezna vyslyšela žádost nettiexiných princů.

  • Námluvy

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuje téma 1 "Nejsme na to už staří?"

    Drabble: 

    „Vdáš se za mě?“ zeptal se.
    „Cože? Svatba? V našem věku? Všichni nás budou mít za blázny. A co tomu řekne rodina?“
    „Já myslím, že z téhle strany námitky nehrozí, vzhledem k tomu, že mě můj synovec a jeho žena – tvoje adoptivní dcera – už několik měsíců nenápadně ponoukají, že bych se měl znovu oženit i kde najdu vhodnou nevěstu.“
    Okamžitě jí bylo jasné, kdo z těch dvou vyvíjel větší dohazovačské úsilí.
    „Já tu Rimi zabiju!“
    „To doufám ne! Čeká dítě, které se, pokud mě odmítneš, stane mým dědicem.“
    „No právě. Uvědomuješ si, že se pravděpodobně dočkáme vnoučete ještě před svatbou?“

    Závěrečná poznámka: 

    Tak se mi poslední téma krásně propojilo s prvním.
    Tohle je jedna z možných verzí námluv předcházejících této svatbě.

    Na vysvětlenou: Jí je necelých 30, jemu asi 35 a vzhledem k brzké smrti chlapcových rodičů a bezdětnosti vlastního prvního manželství vychovával svého synovce spíš jako syna.

  • Svatební

    Fandom: 
    Drabble: 

    Věděl, že vedle se musí připravit na život plný zvratů a překvapení. Nečekal však, že se prvního dočká již o svatební noci.
    Když konečně unikl gratulantům a nekonečným přípitkům, aby odešel za ní, našel svatební lože prázdné. Než se ho stačila zmocnit panika, uviděl ji schoulenou do klubíčka na kožešině před krbem. Během přenášení do postele otevřela oči.
    „Čekala jsem na tebe. Věděla jsem, že bych v posteli usnula okamžitě. V posledních dnech jsem měla tolik práce...“
    Zkrotil svou touhu. „Odpočiň si. Vždyť máme před sebou celý zbytek života.“
    Sotva domluvil, už opět spala s hlavou na jeho rameni.

  • Začátek nových plánů

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Bezprostředně navazuje na Konec nadějí.

    Drabble: 

    Etan zbledl.
    Chtěla jsem se s ním rozloučit polibkem na tvář a zmizet, než si Garnibor uvědomí, kdo jsem. Ale bylo už pozdě.
    „... s tou cuchtou, kterou Mechtar vydává za svou učednici.“
    „Já jsem jeho učednice,“ ohradila jsem se.
    „Žena-učenec? To je stejný nesmysl jako žena-válečník nebo žena-kovář. Jsi urážkou nás učenců i svého ženství.“
    Popadl Etana za límec a odvlekl ho dřív, než jsem se zmohla na slovo.
    Neznala jsem se vzteky.
    Dosud jsem se u Mechtara učila jen kvůli svému přežití, než se mi podaří vrátit domů. Teď jsem se však pevně rozhodla: Stanu se první tenarskou vědmistryní.

    Závěrečná poznámka: 

    Žena-učenec, žena-válečník a žena-kovář považuji vždy za jedno slovo. Mohla bych to snadno nahradit učenkyní, válečnicí a kovářkou, ale smyslem těch opisů je ukázat, že tenarština nezná ženské tvary pro tato povolání.

  • Z deníku budoucího želvonauta

    Fandom: 
    Drabble: 

    Vždycky můžete jít ještě dál. Když žijete na konci světa, můžete se vypravit za konec světa. Sním o tom od dětství.
    Jakmile jsem se doslechl o chystané výpravě, padl jsem přes Arciastronomem na kolena a požádal:
    „Pane, vyšlete prosím mě!“
    K mému překvapení Arciastronom ihned souhlasil. Možná v tom hrál roli fakt, že můj strýc byl jedním z těch, kteří stavbu Mocného poutníka financovali. Nebo to, že ačkoliv všichni tvrdili, jak velký a čestný je to úkol, dobrovolníků ochotných ho podstoupit bylo tak málo. Na tom nezáleží. Hlavně že dnes se můj sen splní.

    „Otroku, pojď mi pomoci do skafandru!“

  • Předjaří za polárním kruhem

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    První pokus nebyl moc úspěšný, tak to zkusíme ještě jednou.

    Drabble: 

    Během nejchladnější části roku byla i Slunci taková zima, že v poledne stěží vykouklo nad obzor a už spěchalo zpátky ohřát se do teplejších krajin. Neúprosný tikot slunečních hodin je však donutil vydržet každý den na obloze o něco déle. Hudba vyluzovaná na strunách paprsků postupně pronikla až pod sněhovou pokrývku a probudila tam spící semínka a pupeny. Moře by se na tu melodii nejraději dalo rovnou do tance, kdyby nebylo sevřeno ledovými okovy. Avšak i nepřístupné ledy začaly pod slunečním úsměvem tát. Uvězněné vlny se už nemohou dočkat, až provětrají své krajkou lemované sukně. Snad konečně dnes to přijde...

  • Konec nadějí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na drabble Dvojsečná emancipace. Bezprostředně následuje Začátek nových plánů, časem toto a toto.

    Drabble: 

    Nějak se stalo, že jsem začala trávit většinu svého volného času s Etanem. Vyprávěl mi o tenarských zvyklostech, já ho doučovala matematice, kterou bude potřebovat k půlmistrovské zkoušce. Mistr Mechtar se nestaral, co dělám ve svém volnu, pokud byla práce, kterou mi zadal, hotová – na rozdíl od mistra Garnibora. Ten Etanovi zakazoval přátelit se s dalšími učedníky, aby náhodou nevyzradil nějaká jeho profesionální tajemství. Naštěstí byl Garnibor dlouhodobě pryč. Ale to nemohlo trvat navěky.
    „Mistr se má brzy vrátit,“ řekl jednoho dne Etan. „To bude konec našeho scházení. Ale před tím se tě chci zeptat...“
    „Tady jsi! A s kýmpak?“

  • O šamanovi, který přivedl déšť

    Fandom: 
    Drabble: 

    Bylo strašlivé sucho. Zvířata i lidé umírali, savana se měnila v poušť. Šaman Mbao slyšel od svého předchůdce o Velké bílé hoře daleko na východě, neustále obklopené mraky. Když prosby k duchům nepomáhaly, rozhodl se, že půjde a přivede dešťová mračna od této hory. Po třech dnech vyprahlé cesty však pochopil, že tam dojít nestihne. Potřeboval posla. Ale všichni ptáci už savanu opustili. Zatímco přemýšlel, stekla mu z čela kapka potu a dopadla na rozpálený kámen. Mbao rychle zašeptal do kapky své přání, a když se vypařila, poslal ji mohutným dechem na východ.
    Zanedlouho nad savanu přitáhly těžké dešťové mraky.

    Závěrečná poznámka: 

    Tou laskavou invazí je míněn déšť. Musela jsem strašně krátit.

  • Honza

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Co to vyvádíš, Honzo? Měl jsi nakrmit slepice!“ spráskla chalupnice ruce při pohledu na syna v oblaku poletujícího ptactva.
    „Také jste mi, mámo, přikázala dohlídnout, aby vrabci a další divocí ptáci nekradli slepicím zrní. Tak jsem jim rozdrobil chleba, aby nechali zrní na pokoji.“
    „A co budeme jíst my? Naštěstí mám v komoře ještě hrnek mléka a pytlík krupice. Uvařím k večeři kaši.“
    Provinilý synkův výraz ji přiměl urychleně shodit nůši ze zad a zamířit do komory. Mléko nikde. Tiché zamňoukání ji přivolalo k zadním dveřím. Šest koťat sedělo na zápraží nad dočista vylízaným talířem a čekalo, jestli nedostanou ještě.

  • Reading, 1896

    Drabble: 

    Střetli jsme se jak dva bezejmenné vraky při bouři. Ani slovo jsme si nevyměnili. Přesto ho stále vidím před očima - jeho lehký taneční krok a toužebný pohled upřený k blankytnému nebi.
    Zítra dostane kravatu.
    Nekonečná noc se vleče - jako rok s roky místo dní. Nemohu spát. Ani ze sousedních cel se neozývá chrápání. Zato slyším tiché modlitby. Poprvé v těchto zdech. Pustou prázdnotou vězeňských chodeb se táhne děs, výčitky svědomí, připomínky našich vlastních hříchů. Stíny víří v divokém reji, hrůzné maškary a příšery se šklebí našemu zoufalství. Naděje umírá.

    Zároveň se však rodí vzpomínka, která básníka i odsouzence učiní nesmrtelnými.

    Závěrečná poznámka: 

    Nejpůsobivější tanec stínů, co znám, je popsán v Baladě o žaláři v Readingu.
    S vlastní parafrází (za použití některých frází z básně) nejsem vůbec spokojená.

  • Večeře se podává

    Drabble: 

    Desítky železných úst se pravidelně otvírají a ohnivé jícny za nimi nenasytně polykají další a další lopaty uhlí.
    O dvě patra výš hltají nejchudší cestující kaši, suchary a sýr.
    O další dvě patra výše servírují číšníci tříchodovou večeři pro druhou třídu a desetichodovou hostinu cestujícím z první třídy. Je libo jako předkrm jednohubky nebo ústřice? Dále je na výběr kuřecí sauté v tomatové omáčce, jehněčí v mátové omáčce, pečená kachna na jablkách nebo hovězí roštěná. Jako přílohy zelený hrášek, dušená mrkev, vařená rýže nebo nové brambory s bylinkami...
    Nikdo zatím netuší, že za několik hodin spolkne moře své nejslavnější sousto.

    Závěrečná poznámka: 

    I když rozdíly ve stravování jednotlivých tříd na palubě Titaniku byly obrovské, nebyly TAK nespravedlivé, jak by se mohlo zdát podle výše uvedeného textu. Propastná odlišnost je způsobená tím, že třetí třída měla jako hlavní jídlo oběd a pouze lehkou večeři, zatímco u první třídy to bylo naopak.

    Pro vyjmenování všech chodů hostiny bylo málo místa a stejně bych všechna jídla nedokázala přeložit. Koho zajímá, jak se jedlo na Titaniku, může si přečíst zde:
    http://www.theinitialjourney.com/life-issues/the-titanic-the-meals/
    http://titanicbelfast.com/Discover/Titanic-Stories/Titanic-Food-for-all-...
    http://www.bustle.com/articles/155807-titanic-menus-reveal-what-was-serv...

    Neviditelný fandom: 
  • Přes propast času

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuje téma č. 23 Nad propastí

    Drabble: 

    Stojím na vrcholku kopce, s jasným nočním nebem nad hlavou. U nohou mi leží údolí, kde se zítra odehraje bitva. Za ním v protějším svahu se mezi stany vojenského ležení mihotají desítky ohňů a svou září zdařile konkurují hvězdám na obloze.
    Připadám si, jako bych nestála nad pozvolným svahem, ale na okraji propasti, která mi dovoluje pohlédnout do hlubin dávných časů. Kdysi bych do podobné propasti skočila i bez naděje na návrat. Dnes jsem vděčná za ten mírný svah, který mi umožňuje podniknout cesty do minulosti a zase se vrátit do 21. století s jeho pohodlnou postelí a horkou sprchou.

    Závěrečná poznámka: 

    Důvod mého pátečního a včerejšího odmlčení: Libušínská bitva 2016.

  • Zoufání drabblistovo

    Fandom: 
    Drabble: 

    Sedm kulí? Co na tohle téma napsat? V hlavě mám prázdno.
    Přečetla jsem si článek o atentátu v Sarajevu. Helemese, ty kulky tam byly jenom dvě.
    Nastudovala jsem několik textů o nebeských tělesech: Od antiky až do 18. století bylo známo sedm „planet“: Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn. Když odečteme Slunce s Měsícem a přidáme Uran a Neptun, tak jich máme zase sedm.
    Dále jsem se seznámila s pravidly biliardu: Ve hře jsou kromě bílé a černé koule dvě barevné skupiny po sedmi koulích.
    Těch možností je tolik, ale nápad na smysluplné drabble nikde.
    Múzo, kde se flákáš?

    Závěrečná poznámka: 

    Takto skutečně probíhal můj dnešní večer.
    Od zítřejšího rána budu až do neděle mimo internet, takže nemám čas čekat na Múzu déle. Snad bude Bleskobrk hodný a tento výplod uzná.
    A třeba tím ostatním zoufalcům pomůžu k inspiraci.

  • Marsetau

    Fandom: 
    Drabble: 

    Marsetau (neboli Marsetajská říše) – kdysi mocné království ohraničené Velkým hvozdem a bažinami Tlauše na východě, Betelskými pláněmi na západě, Borgajským pohořím na severu a Jižním mořem. Podle legend bylo Marsetau založeno téměř před tisícem let, avšak přesné historické prameny existují pouze pro závěrečných šest set let. Slávu Marsetajské říše ukončily boje o trůn po smrti krále Tamase mezi jeho dvěma syny (dvojčaty) Tenarem a Falernem, které vyústily v rozdělení země na severní Tenarovo Marsetau a jižní Falernovo Marsetau. Během následujících sta let bylo slovo Marsetau z obou názvů vypuštěno a obě království jsou nyní známá pouze pod jmény svých zakladatelů.

    Závěrečná poznámka: 

    Tohle je taková malá historická vložka. Ostatní drabblata z mého fandomu se odehrávají asi 250 let po rozpadu Marsetaje.

  • ??? (doplním, až mě něco napadne)

    Fandom: 
    Drabble: 

    Před rokem přijal do svých služeb cizinku, která neuměla pořádně tenarsky, v naději, že se od ní dozví něco o vzdálených, neznámých krajích. Ale ta nevděčná holka mu dlouho nechtěla nic prozradit. Teprve dnes se rozpovídala.
    Před Mechtarovýma očima vyvstal obraz podivuhodného světa, kde lidé jezdí ve vozech bez koní a místo svíčkami si svítí zkrocenými blesky zavřenými do skleněných koulí.
    Když umlkla, vidina se rozplynula.
    Byl zpátky ve své tmavé ložničce prosycené pachem stáří a nemoci. Věděl, že umírá a nestihne už její vyprávění zapsat. Přesto byl šťastný, jak dokáže být jen učenec, před kterým se otevřou nové obzory.

    Závěrečná poznámka: 

    Snad je tam to téma poznat. Případné dotazy ráda zodpovím.

  • Když slzy nejsou...

    Drabble: 

    Před dvěma lety byli čtyři - čtyři bratři odvedení z domova, aby sloužili v loďstvu Jeho Veličenstva. Sotva pár dní po vyplutí z přístavu spláchlo rozbouřené moře z paluby Johna. Půl roku poté zasáhla Teda francouzská koule. A včera si smrt v podobě žluté zimnice přišla pro Dana.
    Jak rád by se opil, ale věděl, že jeho příděl na to nestačí, a nikdo mu nic nedlužil, aby získal víc rumu.
    Pro Johna i Teda plakal, ale dnes ráno při Danově pohřbu zjistil, že mu tvrdý námořnický život vzal i slzy.
    Místo vypití vylil svůj plecháček rumu do moře.
    „Pro tebe, bráško.“

  • Všeho moc škodí

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Rád tě opět vidím,“ přivítal stařeček prince, „ale podle tvého zasmušilého výrazu soudím, že mě nejdeš pozvat na svatbu. Co se stalo? Vždyť jsem ti poradil, kam černokněžník princeznu unesl i kde najít zbraň, kterou ho určitě přemůžeš.“
    „Cesta za tím obrem, co hlídal neporazitelný meč, trvala tak dlouho, že jsem se začal bál, aby mě jiný princ nepředběhl a princeznu nevysvobodil dřív. Proto jsem obrovi kromě meče ukradl i sedmimílové boty. Zpáteční cesta proběhla raz dva - dokud nedošlo na poslední krok. Zatímco jsem hopsal kolem a snažil se strefit k černokněžníkovu hradu, nějaký Honza mi princeznu vyfoukl před nosem.“

  • S láskou i vděkem vzpomínám...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Ačkoliv jsem ji neznala jménem, byla součástí mého života.

    Drabble: 

    Od dětství mě štvalo, že v dobrodružných knížkách chybí hrdinky. (Krasavice, jejichž jediným smyslem existence je, aby měl hrdina s padouchem o koho bojovat, nepočítám.) Proto jsem si tam pokaždé přimyslela další postavu, s níž bych se mohla ztotožnit.
    Později jsem si začala vymýšlet vlastní příběhy a v duchu prožívala nesčetná dobrodružství, zatímco se skutečný život skládal jen ze školy a učení. Díky tomuto druhému já jsem poznala sebevědomí i odvahu, a prožila emoce, se nimiž jsem se v reálném životě nesetkala.
    Pak, někdy kolem osmnácti let se mé druhé já vytratilo. Už ho nebylo třeba, tak odešlo do vzpomínek.

    Závěrečná poznámka: 

    Určitě nejsem jediná, kdo měl podobnou Mary Sue v hlavě. Přiznejte se.

  • Okovy strachu a bezmoci

    Fandom: 
    Drabble: 

    Hlouček zevlounů pozoroval opilce bijícího otrhanou ženu. Další lidé lhostejně procházeli kolem. Nikdo se jí nezastal.
    „Nech ji být!“ vykročila jsem k nim.
    „Neblázni!“ zastavila mě bezzubá stařena. „Co zmůžeš proti čtyřem chlapům?“
    Teprve po jejích slovech jsem si všimla tří hromotluků povzbuzujících svého kumpána. Vypadali, že by se také rádi připojili k zábavě, jen najít vhodnou oběť. Mé spravedlivé rozhořčení se vytratilo, vystřídáno strachem.
    „Navíc na to má jako manžel právo,“ pokračovala stařena. „Jediné, co pro ni můžeme udělat, je ošetřit ji a poskytnout útěchu, až odtáhnou.“
    Nevydržela jsem čekat do konce. Zhnusena vlastní zbabělostí jsem se rozběhla pryč.

    Závěrečná poznámka: 

    Hrdinku tohoto úryvku už znáte z http://sosaci.net/node/19329. V předchozích dnech jsem několikrát nápady z tohoto příběhu zavrhla, protože jsem si nebyla jistá, jestli (a jak) mám vysvětlovat proměnu, která se s ní stala.
    Tahle scéna je vhodným mezičlánkem objasňujícím onu proměnu. Takže doufám, že mi témata budou přát, abych mohla poodhalit další střípky.

  • Definice dokonalé hostitelky

    Fandom: 
    Drabble: 

    Po vydatném obědě u tety: „A ještě bábovku ke kávičce...“
    Při loučení u babičky: „Vždyť vy jste skoro nic nesnědli! Já vám ty řízky zabalím s sebou.“
    Maminčin povzdech po odchodu návštěvy: „Zbyly dva talíře chlebíčků. Kdo to bude všechno jíst?“

    V dětství jsem se naučila, že být dokonalou hostitelkou znamená mít připraveno jídlo pro dvojnásobný počet hostů a přecpat návštěvu k prasknutí.
    Po své první hostitelské zkušenosti jsem pochopila, že já dokonalou hostitelkou nikdy nebudu. Se vzpomínkou na to, z kolika návštěv jsem odcházela s bolavým břichem, prostě nedokážu nutit lidi k jídlu.
    A taky nesnáším dojídání okoralých chlebíčků.

  • Trapnost sloních rozměrů

    Drabble: 

    Na to, že jsem největší suchozemský savec, mám opravdu trapné příbuzné. Proti pralesnímu bratránkovi ani proti bratránkovi z Indie nic nenamítám, ti rodině ostudu nedělají, i když jsou oba menší než já, ale ti další – hrůza! Vždyť vypadají jako přerostlá morčata! Jeden se musí bát, aby je nezašlápl. Pardón, já je zapomněl představit: damani. Klů sotva náznak, chobot žádný. Ale aspoň mají čtyři nohy, což se o dalších příbuzných říct nedá. Ty znal svět nejprve pod jménem mořské krávy, pak ochechule, teď si nechávají noblesně říkat sirény. Pche! (Kdyby je tak adoptovali kytovci nebo ploutvonožci. Jenže ti je taky nechtějí.)

  • Barvičky a kytičky

    Fandom: 
    Drabble: 

    Když byla malá, patřily pastelky mezi její nejoblíbenější hračky. Nejraději kreslila kytičky.
    Střed slunečnice teď vybarvím hnědě...
    Na střední škole si oblíbila černobílé kreslení tužkou, ale pastelky se hodily k zvýrazňování v sešitu.
    Řasy dělíme podle složení chlorofylu na červené, hnědé a zelené. Mezi hnědé řasy patří chaluha bublinatá... Kde mám hnědou pastelku?
    Když jí vysvětlili, že se uměním neuživí, šla studovat biologii a pastelky odložila.
    ... Fucus vesiculosus, řád Fucales, třída Phaeophyceae...
    Při stěhování do nového domova pastelky vyhodila jako nepotřebné, ale časem jí začaly chybět. Jejím koníčkem se stalo barvení rostlinami.
    Tmavě hnědou barvu získáme ze slupek vlašských ořechů...

  • Tlačenice kvůli tlačence

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pokračování včerejší reportáže z Horní Dolní o tváři Ježíše Krista nalezené na plátku tlačenky

    Drabble: 

    „Ukrojila jsem si plátek a tam byla Jeho tvář,“ zopakovala své svědectví Milada Nováková (62).
    Tlačenku, kterou paní Milada místo snědení uložila do mrazáku, již odvezla komise pro vyšetřování zázraků do Vatikánu, a proto není možné si ji prohlédnout.
    Ačkoliv nikdo další Kristovu tvář v tlačence ani v jiném řeznickém sortimentu nenašel, do řeznictví pana Antonína Košťálka (45) v Horní Dolní, kde byla tlačenka vyrobena, míří stovky dychtivých a nákupuchtivých věřících.
    Vatikán o celé události zatím mlčí, ale proslýchá se, že kvůli houbě namočené do octa a podané Ježíšovi během jeho umírání na kříži papež zakáže servírování tlačenky s octem.

  • Šlágr na Š

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Je to strašná blbost. Nejdřív mě napadlo, že moje postavy nebudou nikam chodit, že si jenom pohraju se slovíčky, aniž bych použila minulý čas od jít: šlamastyka, šlajsna a šlacha = 3x "šla" = "šly tři" atd. Ale pak se to trochu zvrtlo.
    (Nicméně počty sedí: Konšel a šelma jsou dva a šlechtic je jeden.)

    Drabble: 

    Šlamastyka, Šlajsna a Šlacha šlohly šlojíře šlojířnici.
    Konšel Šelak a jeho šelma nejsou šlendriáni. Při šetření šelma našla šlápoty.
    Šlundry už šlapou se šlohnutými šlojíři směr Šluknov. Když je sveze šlesvický šlechtic s fešáckými šlemi, šlohnou mu během šlofíku všechno kromě šlí, jimiž ho sešněrují, a s přehršlí kořisti šupajdí dál.
    Pěšiny v šumavských rašeliništích jsou však šmejdské. Stačí špatně šlápnout a šup! – šejdířky, šlojíře i šlechtický lup jsou v rašelině. Šlamastyka šílí v šlemu, Šlajsnu šlehl šlak, jen Šlacha šátrá po šlahounech, avšak také se šine níž a níž.
    Když tam došel konšel s šelmou, bylo po všem.

    ŠLUS

    Závěrečná poznámka: 

    Kolem padesáti slov jsem si už myslela, že to nedokončím - a nakonec jsem toho ještě musela spoustu vypustit: Konšelův pes se jmenoval Šlupka a za nalezení šlápot dostal šunku a štangli salámu. Šlechtic měl šle vyšperkované mušlemi atd.

  • Bylo mu dvacet...

    Fandom: 
    Drabble: 

    Bylo mu dvacet a cítil se na patnáct.
    Byl mladší královský syn – lehkovážný a nezodpovědný – přesně takový, jakým ho navzdory všem výčitkám chtěli v skrytu duše mít, aby v budoucnu neohrozil svého staršího bratra a mír v království. Byl se svým bezstarostným údělem spokojen. Jenom občas ho v noční temnotě přepadla lítost, že po něm nezůstane nic kromě pár levobočků, o jejichž královské krvi se nikdo nesmí dovědět. Ale pokaždé ji okamžitě zahnal. Klidný život byl pro něj lákavější než věhlas.
    Všechno změnila jedna válka a dvě rány mečem. Najednou byl král.
    Bylo mu dvacet a cítil se na padesát.

    Závěrečná poznámka: 

    Dospělost se neměří věkem, ale zodpovědností.

  • Levná, nikoliv však lehká

    Drabble: 

    O několikasetkilogramové želvě se rozhodně nedá říci, že to je lehká kořist, ale díky pomalosti těchto obrů to byla kořist snadná a laciná. A když se navíc ukázalo, že dokáže přežít bez potravy až několik měsíců, což z ní dělá skvělou živou konzervu, který námořník by odolal?
    Před sedmdesáti milióny let obývaly velké suchozemské želvy několik kontinentů. Do našeho letopočtu přežily jen na třech souostrovích, kde neměly přirozené nepřátele. Ale to se změnilo s příchodem člověka. Galapážské želvy jsou dnes na pokraji vyhynutí. Na Maskarénách se je podařilo vyhubit úplně. V Seychelském souostroví přežil pouze jediný druh na atolu Aldabra.

    Závěrečná poznámka: 

    Víc o velkých želvách se můžete dočíst zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Giant_tortoise

    Pro neangličtináře shrnu aspoň informace o Galapágách a jejich želvách.
    Galapágy (známé též jako Želví ostrovy nebo Začarované ostrovy) jsou mladé sopečné souostroví (2,5-3,5 mil. let). Veškerý život sem byl zanesen mořskými proudy nebo hurikány z 1000 km vzdáleného jihoamerického kontinentu. Proto tvořily původní faunu ostrovů především bezobratlí, plazi a ptáci. Obojživelníci citliví na vyschnutí i mořskou vodu se na ostrovy nedostali vůbec a savce zastupovali před příchodem člověka pouze lachtani, netopýři a dva druhy drobných hlodavců. Tvrdý přírodní výběr a časté příbuzenské křížení v rámci malých populací pak vedly k urychlení evoluce, takže se na Galapágách vyvinul velký počet endemitů. Dokonce se mezi sebou liší i příbuzné druhy z jednotlivých ostrovů. Konkrétně želvy z vyprahlých ostrovů, které se živí okusováním opuncií, mají krunýř vepředu vykrojený, aby mohly zvedat hlavu do výšky. Naproti tomu populace z vlhkých ostrovů s dostatkem přízemní pastvy mají okraje krunýřů rovné.
    Lidmi bylo souostroví objeveno v r. 1535. Ačkoliv zůstalo neobydlené až do 19. století, piráti a později velrybáři je používali jako základnu a místo pro doplnění zásob (viz drabble). Další ránu galapážské přírodě zasadili kolonisté. (V r. 1958 vysadil jeden rybář na ostrově Pinta dvě kozy a kozla. O třináct let později tam žilo odhadem 20000 koz!)
    Ačkoliv Galapágy byly mezi prvními dvanácti památkami, které se v r. 1978 dostaly na seznam světového dědictví UNESCO, a v r. 2007 se ocitly na dalším seznamu UNESCO – tentokrát seznamu ohrožených památek, pro některé druhy už je pozdě. V r. 2012 zemřel bez potomků Osamělý George, poslední zástupce želv sloních z ostrova Pinta.

  • Anonymní seznamka... po královsku

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Jakožto nováčkovi mi nedocvaklo, že předchozí týden, ze kterého lze vybírat nesplněná témata pro Bonusové téma, začíná už nedělí a ne až pondělím.
    Kvůli zisku bodíku a dle rady, kterou jsem po volání SOS obdržela z SOS, tedy vkládám svůj pondělní "nesoutěžní" příspěvek na nedělní téma č. 3 ještě jednou v rámci bonusu.

    Drabble: 

    – To není fér! pomyslela si princezna sedící na tribuně vedle svého otce. – Nejenže si musím vzít vítěze turnaje, ať už se mi bude líbit nebo ne, ale já až do konce nebudu tušit, jak vypadá. Oni si mě všichni prohlédli, jestli jim stojí za to se o mě ucházet, zatímco já vidím jen řadu plechovek, takže ani nevím, komu držet palce.
    „Tati, proč jsi zakázal, aby se mi představili před tím, než si nasadí přilby?“
    „Tvoje teta si vyhlídla ženicha ještě před turnajem a aby mu zajistila vítězství, nechala ostatním nápadníkům namíchat do vína projímadlo. Tak aby se to neopakovalo.“

  • Nové téma

    Úvodní poznámka: 

    Imaginární rozhovor dvou zoufalých drabblistů.

    Drabble: 

    „Už bylo vyhlášeno téma na zítřek?“
    „Jo.“
    „A? No tak mě nenapínej.“
    „Entomologie slova džin.“
    „Cože?! Neměla to být etymologie?“
    „No jo, měla. Ale stejně nevím, co s tím provedu.“
    „Počkej, neházej hned flintu do žita. Hele, myslej tím gin jako chlast nebo džina z Pohádek tisíce a jedné noci?“
    „Napsali tady "dž", takže asi toho džina.“
    „To ňák půjde. Trochu zagůglíme, fantazii podpoříme kapkou ginu a to by z toho bylo, aby z nás nic nevypadlo.“
    Druhý den ráno, s očima krhavýma nevyspáním, před prázdnou obrazovkou s výsměšně blikajícím kurzorem:
    „Ten, kdo tohle téma vymyslel, je DŽuzna Imbecilních Nápadů.“

    Závěrečná poznámka: 

    Prosím autora tématu, aby si to nebral osobně. Jiná zkratka mě prostě nenapadla.

  • Pohádka o krabu poustevníčkovi

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžně

    Drabble: 

    Byl jednou jeden krab poustevníček jménem Bernard, kterému začal být jeho domeček těsný. Proto se vydal do světa hledat nový.
    „Ulitko, ulitko, kdo v tobě přebývá?“ zeptal se nad první schránkou, kterou potkal.
    „Já, Pagurus cuanensis a nájemníky nepřijímám!“ vykoukl ven nerudný vousáč. „Zmiz odtud!“
    Bernard šel dál, dokud nenarazil na novou ulitu.
    „Obsazeno!“ ozvalo se zevnitř, když na ni Bernard zaklepal klepítkem. Nezdvořák se ani nepředstavil, ale byl to Pagurus anachoretus.
    Bernard pokračoval v cestě a za ním zůstávala řádka smutných stop. Nožičky ho už bolely, když dorazil k třetí ulitě. Prázdné. Nemohl uvěřit svému štěstí. Našel nový domov.

    Závěrečná poznámka: 

    To je tak, když vás napadne psát pohádku o poustevníčkovi hledajícím nový domov. Nejdřív zjistíte, že kvůli parafrázování pohádky "Budko, budko, kdo v tobě přebývá" potřebujete nějaké jméno a pak na vás wikipedia vyplivne zrovna tři jména. (Bernard se celým jménem jmenuje P. bernhardus. A P. cuanensis je opravdu vousatý. :-))
    Ověřila jsem si, že by se všichni tři mohli vyskytovat v jedné oblasti, ale bohužel se mi nepodařilo zjistit, jak jsou velcí, jestli by jim mohly pasovat stejné ulity, takže poučnost berte s rezervou.

  • Divnej flek

    Úvodní poznámka: 

    Přiznám se, že nevím, jestli jsou na meteorologických snímcích vidět i popisované detaily ze zemského povrchu anebo to vyžaduje jiný typ družicových snímků, ale nedokázala jsem odolat té slovní hříčce.

    Drabble: 

    „Co to je za divnej flek?“ zamračil se mladý meteorolog nad družicovými snímky polárních oblastí.
    „Neměj pořád hlavu v oblacích a doplň si vzdělání i v jiných oborech. To je krill,“ poučil ho starší kolega. „Drobní korýši, kterými se živí například velryby,“ dodal při pohledu na mladíkův prázdný výraz.
    „Velryby se přece živí planktonem,“ chtěl student ukázat, že si z biologie také něco pamatuje.
    „Krill je podskupinou zooplanktonu...“ Následovala přednáška o členění planktonu podle velikosti a systematického zařazení.
    „No to mě podržte!“ kroutil hlavou mladík, když výklad skončil. „Takže tuhle stopu velkou několik set kilometrů zanechali tvorečci několik centimetrů dlouzí.“

    Závěrečná poznámka: 

    Krill tvoří obrovské masy v chladných mořích obou polokoulí. Krunýřovka krillová (Euphasia superba), 5-6 cm velký korýš žijící ve vodách Jižního oceánu, je pravděpodobně nejpočetnější mnohobuněčný organismus na světě. Její shluky jsou viditelné i na družicových snímcích. Jeden takový shluk o rozloze 450 km2 a hloubce 200m obsahoval odhadem 2 milióny tun těchto organismů a celková biomasa krunýřovky na světě se odhaduje kolem 500 miliónů tun.

  • Víc očí víc vidí

    Úvodní poznámka: 

    Snad nevadí, že v mém příspěvku je těch očí víc a dvě z nich nevidí moc dobře.

    Drabble: 

    „Papouši! Nevíš, kam jsem si založil brýle?“
    „Nejsou zase ve sklenici s čaromrkvovou marmeládou?“
    „Ne. Tam už jsem se díval.“
    Papouš si povzdechl.
    „Víc oči víc vidí. Dulcibelo, ty jich máš osm, pojď taky pomoci s hledáním.“
    „Proč si H. H., teď když má Velké knihy zpátky, kouzlem nevyléčí zrak, aby brýle nepotřeboval?“ divila se Dulcibela.
    „Žádný čaroděj nemůže použít kouzlo sám na sebe,“ poučoval pavoučici Papouš. „Ale s těmi Knihami jsi dostala inteligentní ideu. – H. H., nenašlo by se v nich kouzlo, aby k tobě brýle na zavolání přiletěly, když je budeš potřebovat?“
    „Nebo přiběhly. Vždyť nožičky už mají.“

  • Návštěva

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    A ještě jednou NESOUTĚŽNĚ, ať si splním svou osobní pohádkovou výzvu.

    Drabble: 

    Záblesk pekelného ohně následovaný oblakem dýmu Adélu nepolekal. Za rok manželství si už zvykla.
    „Petře, máš tady návštěvu!“ zavolala do vedlejší místnosti.
    „Má návštěva patří i vám, kněžno,“ uklonil se před ní kudrnatý muž. „Přináším vám pozdravy od vaší sestry - a blahopřání k narození syna.“
    „Jé, to je Angelína hodná, že si na mě vzpomněla.“
    Petrovi, který zrovna vešel do dveří, neunikl Jankův provinilý výraz.
    „Skutečně si Angelína vzpomněla?“ zeptal se, když osaměli.
    „Ne. Ale potřeboval jsem záminku k cestě na svět. Co se náš kníže oženil, je to doma opravdu peklo. Nebude ti vadit, když zaletím na návštěvu častěji?“

  • Sviťte na poplach!

    Drabble: 

    Nad mořem se klenula tichá noc jako stvořená k procházkám milenců. Avšak mladík vedoucí ke břehu svou dívku měl v hlavě jiný plán než důvěrné něžnosti.
    „Zuj se. Něco ti ukážu,“ vyzval ji a sám jako první vkročil do moře. Voda kolem jeho nohou se modře rozzářila.
    „To je nádhera!“ vydechla a okouzleně ho následovala.
    Chvíli se brouzdali mělčinou za doprovodu magického světélkování. Když je začala voda studit, usadili se na pláži a dívka ho přiměla, aby se jí postaral o další podívanou házením oblázků do moře.
    „Ještě, ještě,“ žadonila v nevědomosti, že nutí milióny drobných tvorečků křičet o pomoc.

    Závěrečná poznámka: 

    Světélkování moře způsobují mikroskopické jednobuněčné organismy ze skupiny obrněněk (Dinophyta nebo Dinoflagellata), z nichž nejznámější je svítilka třpytivá (Noctiluca scintillans). Mechanické podráždění způsobené např. nárazy příbojových vln na pobřeží nebo pohybem jiných organismů (případně lodí) vyvolá v buňce reakcí luciferinu a enzymu luciferázy světelný záblesk. Ten sice trvá pouhý zlomek sekundy, jenže k témuž dojde i v okolních buňkách – při přemnožení může mililitr vody obsahovat tisíce těchto mikroorganismů – a pak je jev viditelný pouhým okem.
    Vědci soudí, že světélkování obrněnek je obranný mechanismus, který má vést k vystrašení nepřítele nebo přilákání větších predátorů krmících se predátory žeroucích obrněnky.

  • Dvojsečná emancipace

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak se mi nakonec podařilo najít dostatečně stručnou a výstižnou epizodku ve světě mé vlastní fantazie, takže ještě jednou NESOUTĚŽNĚ.

    Drabble: 

    Etan kráčel vedle mě, palce zaháknuté za opasek, a ani ho nenapadlo, aby mi nabídl pomoc s těžkým nákupem. Stejně bych ho odmítla, kdyby to udělal.
    Jenže pak jsem si všimla, že v každé dvojici patřící k sobě jde muž s prázdnou, zatímco žena je obtížená břemenem nákladu.
    „Musí mít přece volné ruce, aby ji mohl chránit,“ odpověděl Etan, když jsem to mrmlavě komentovala.
    Tady na tržišti? Před čím? A vůbec - já žádného ochránce nepotřebuju.
    „Jediné, co mi hrozí, je vytržení paže z ramene. Takže jestli mě chceš před tím ochránit, popadni tohle,“ vrazila jsem mu do rukou těžký koš.

    Závěrečná poznámka: 

    Příběh se odehrává ve smyšleném světě na úrovni středověku. Oba protagonisté jsou lékařští učedníci. Ona je moderně smýšlející dívka, hrdá na svou nezávislost a postavení, kterého žádná žena před ní nedosáhla, a proto odmítá i pouhé pomyšlení na vztah s mužem, neboť by to znamenalo konec jejích plánů*. (Proto také obrátila o 180°, když si uvědomila, že s Etanem vypadají jako pár.) On se jí pod záminkou přátelství nenápadně dvoří, protože si spočetl, že by se mu v budoucnu hodilo mít ženu, která by mu kromě vaření dokázala i asistovat při operacích apod.

    *) Dokud bylo tohle drabble bylo osamocené bez vlastního fandomu, nechtěla jsem zabíhat do podrobností o vypravěčce příběhu, a proto jsem nechala zdání, že jejím hlavním cílem je studium. Ve skutečnosti se chce v tuto chvíli trvalému vztahu s případnými následky (otěhotnění) vyhnout, protože si uvědomuje, že by jí to zkomplikovalo návrat domů. Touha po "kariéře" přijde později .

  • Osmý trpaslík

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Ať žije královna Sněhurka!“ nese se ulicemi města, kudy prochází korunovační průvod, provolávání slávy.
    V tiché krčmě, u jejíhož majitele zvítězil smysl pro povinnost nad zvědavostí, zatím zasmušile hledí do korbelu osamělý piják malé postavy.
    „Víte, těch trpaslíků žilo původně v domku, kde našla Sněhurka útočiště, osm,“ stěžuje si hostinskému, „ale jeden musel pryč, aby měla kde spát ona. A los padl na mě. Jí nic nezazlívám, ale že na mě bráchové zapomenou, to jsem fakt nečekal. Ti nevděčníci! Žijou si teď na výsluní královských poct, dostali se dokonce i do legend a písní - jenom já jako kdybych nikdy neexistoval.“

  • Oděl se do oceli...

    Fandom: 
    Drabble: 

    Oděl se do oceli, k pasu si připjal ostrý meč, vyskočil na koně bujného a rozjel se do světa širého.
    Překonal sedmero hor a přebrodil sedmero řek, až dojel k městu potaženému černým suknem. Celá země je ve smutku, neboť jediná královská dcera má být zítra předána k sežrání drakovi. Udatný rytíř okamžitě zamířil k dračí sluji, aby princeznu před tím krutým osudem zachránil.
    Země se zachvěla a skály pukaly, když se hrdinův meč zkřížil s dračím spárem. Chrabrý rek bojoval ze všech sil, proud plamenů z dračí tlamy však učinil konec všem nadějím.
    Měl se raději odít do azbestu.

  • Anonymní seznamka... po královsku

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Včera jsem tak dlouho váhala, jestli se mám zapojit, až tým SOS nestihl aktivaci mého účtu do půlnoci, a proto první drabble vkládám NESOUTĚŽNĚ

    Drabble: 

    – To není fér! pomyslela si princezna sedící na tribuně vedle svého otce. – Nejenže si musím vzít vítěze turnaje, ať už se mi bude líbit nebo ne, ale já až do konce nebudu tušit, jak vypadá. Oni si mě všichni prohlédli, jestli jim stojí za to se o mě ucházet, zatímco já vidím jen řadu plechovek, takže ani nevím, komu držet palce.
    „Tati, proč jsi zakázal, aby se mi představili před tím, než si nasadí přilby?“
    „Tvoje teta si vyhlídla ženicha ještě před turnajem a aby mu zajistila vítězství, nechala ostatním nápadníkům namíchat do vína projímadlo. Tak aby se to neopakovalo.“

-A A +A