Moje články

  • Obrázek uživatele tif.eret

    10x nej

    Úvodní poznámka: 

    Těžko se vybíralo deset nej, líbilo se mi toho více, ale nakonec jsem od deseti autorů vybrala tyhle.
    Řazeno abecedně podle přezdívky autora.

    Drabble: 

    Ancient Coffee: Mezi kalinami
    Blanca: Touch me!
    Evangelista biolog: Kdo má uši, slyš! a Ujídání
    Karin Schecter: Smrtelná nákaza a Kamarádi
    Kitsune's Sun : Magické proužky
    MataPeprna: Kouzelný papírek
    Roedeer: Hadí kůže
    Saphira: O jídlo se nedělím!
    Tlegy: Projev
    Tora: Koncert pro dva hlasy a jednu nechápavou a Vyznání

    Závěrečná poznámka: 

    Velký dík za DMD a vůbec za celý web.
    Velký obdiv těm, kteří píší na pokračování, a těm, co veršují.
    Největší dík za zanechané komentáře. Potěší a povzbudí opravdu hodně.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Tóny

    Úvodní poznámka: 

    Proč? Protože se liší od mých ostatních drabble.

    Psáno na téma: Detektor citů

    Drabble: 

    Myslela jsem si, že tě znám. Že poznám, jak se zrovna cítíš, jestli jsi smutný nebo veselý, i když to téměř nedáváš najevo. Každý tvůj pocit byl jako naladěná struna, která se rozezní a já poznám její tón.
    Bylo krásné poslouchat zvuky tvých tónů, jak vytváří neslyšnou hudbu, která rozechvívala mé srdce. Každou nepatrnou změnu jsem vycítila, každým vláknem nervů ji registrovala. Bylo to jako cítit svěží vánek a hřejivé sluneční paprsky.

    Proč už nic necítím? Utichly snad ty struny v tobě, že jejich hudba není slyšet? Ne. Tvá hudba zní dále, ale už to nejsem já, kdo ji slyší.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Zánik

    Fandom: 
    Drabble: 

    Dostal se mu do rukou deník nalezený v pozůstalosti. Právě v něm se dozvěděl o existenci toho kmene kdesi v nejodlehlejším koutě sibiřské tajgy. Prý mluví neznámým starým jazykem. Nikdy o nich neslyšel, proto se rozhodl místo najít.
    Deník byl více než padesát let starý, přesto se nevzdal. Neznámý jazyk ho naplňoval nadšením.
    Odlehlé hluboké lesy, v nich jakási mýtina. Pár polorozpadlých chatrčí. A ticho. V neblahé předtuše postupně vbíhal do každé chatrče. Prázdno. Teprve v poslední našel starou ženu. V smrtelné agónii pronesla několik neznámých slov. Poslední slova z úst jejich posledního mluvčího.
    Zaplavil ho smutek. Jazyk nenávratně zanikl.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Kůň

    Fandom: 
    Drabble: 

    Procházel jsem tržiště se zvířaty, když jsem uviděl muže, co bičem švihal koně. Zvíře vyděšeně ržálo.
    Neudržel jsem se. „Proč toho koně bijete?!“
    „Co se do toho pletete!“ Muž byl rudý vzteky.
    Nechtěl jsem ho tam nechat. „Dost! Koupím ho od vás.“
    Muž přestal s bitím, podíval se na mě a vyřkl cenu. Souhlasil jsem, zaplatil a koně odvedl domů.
    Spokojeně ve stáji žvýkal seno.
    Druhý den jsem se z novin dozvěděl, že onen muž byl na tržišti nalezen mrtvý.
    Pak jsem článek dočetl do konce. Mužovu smrt způsobilo rozdrcení lebky. Prý jako kdyby ho několikrát do hlavy kopl kůň.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Překvapivá zpráva

    Fandom: 
    Drabble: 

    Městem se roznesla překvapivá zpráva. Paní A. byla zatčena. Nikdo nechápal, co se stalo. Ta majetná a vážená žena založila a vedla s velkým úsilím sirotčinec, za což se jí dostávalo všeobecné úcty. Jak je možné, že někdo takový, vlídný a obětavý, věnující se tak náročné činnosti, byl zatčen?
    Začaly se šířit fámy, co se vlastně dělo. Pochybnost, odkud vlastně paní A. brala peníze na provoz sirotčince. Byla to skutečně bohatá vdova?
    Pravda nakonec vyšla najevo a všechny zdrtila. Pod rouškou sirotčince řídila prosperující podnik, kdy bezbranné děti prodávala pro potěšení bohatým zájemcům a díky tomu financovala svůj luxusní život.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Možná konec

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    15+
    m/m slash (Kirk/Spock)
    TOS
    odkaz na epizodu Kam se dosud člověk nevydal

    Drabble: 

    „Jime, co se děje?“
    „Nic, Kostro, jsem v pohodě. Nalej mi ještě.“
    „Nic? Tak to ani omylem. Pohádali jste se se Spockem?“
    „Nejen to.“
    „Ani se na tebe nepodívá a ty se tváříš všelijak.“
    „Je to tak vidět?“
    „Aby ne. Všimli si toho všichni.“
    „No potěš.“
    „Tak mluv.“
    „Kostro, pamatuješ si na Garyho Mitchella?“
    „Jistě. Zahynul při výkonu služby.“
    „Totálně jsem to zvoral. Kvůli němu se se mnou Spock rozešel.“
    „Kvůli mrtvému?“
    „No, víš… V posteli, když jsme byli v nejlepším, jsem mu řekl: Gary, ještě…“
    „Cože, ty a Gary Mitchell..?“
    „Jo. Kdysi.“
    „Hm. To tě bude stát hodně odprošování.“

    Závěrečná poznámka: 

    V životě jsem fanfikci nepsala, tohle je první, takže ani nevím, jestli jsem splnila zadání a správně sepsala úvodní poznámku.
    Z celého ff světa jsem (kromě některých drabble tady v DMD) četla akorát různě po netu několik K/S slashových povídek a to mě dneska inspirovalo.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Historka

    Fandom: 
    Drabble: 

    Jako dětem mně a bratrovi matka vyprávěla zvláštní pohádku.
    „Na jednom místě daleko odtud vyvěrá z podzemí řeka. Kdo se odváží po ní plavat proti proudu, a takových moc není, dostane se do podivuhodné říše. Slunce tam nesvítí, a přece je světla dostatek. Žijí tam tvorové podobní lidem, že by si je bylo možno splést. Mají krátký život, stihnou mít pouze dva potomky a pak odcházejí a zanedlouho umírají. Nedá se s tím nic dělat.“
    Rád na matku vzpomínám. Škoda, že brzy zemřela.
    Proč se mi vtírá podivná myšlenka? Otec se kdysi zmínil, že se s matkou seznámil díky řece...

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Pomsta

    Fandom: 
    Drabble: 

    Se zaťatými zuby upřeně hleděla před sebe.
    „Zabila jste čtyři muže. Proč?“
    Skočila mu do řeči: „Prasata to byla! Hnusná prasata, co si nic jiného nezaslouží!“
    „Uklidněte se a odpovězte na otázku.“
    Podívala se na něho, pak oči sklopila. „Moje matka se o mě v dětství starala sama. Brávala mě s sebou do práce. V noci po cestě zpátky… V parku nás přepadli čtyři muži a matku znásilnili. Mě si nevšímali, ale já si je zapamatovala. Nikdy jsem nezapomněla. Prasata!“
    „Takže jste vzala spravedlnost do vlastních rukou.“
    „Ano! A nelituju toho. S jakou radostí jsem si zatančila na jejich hrobech!“

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Zloděj

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nějak mě nic nenapadá.

    Drabble: 

    Pracuju na zakázku. Většinou nějakou krádež. Není problém, za ta léta už v tom umím chodit. Vloupat se k někomu do bytu nebo kanceláře, sebrat, co je potřeba, a beze stopy zmizet. Jsem opravdu dobrý, nikdo mě nikdy nedostal. Ale co po mně chtějí dneska…
    Doprovod do společnosti. Jsem snad nějaký gigolo? Nejsem. Cena je velice slušná, tak jsem kývl.
    Je to krasavice. Ta by nejspíš gigola ani nepotřebovala. A v noci… Však víme.
    Ráno se budím sám. Ovšem co mě překvapuje, že ta krasavice si s sebou vzala i moji peněženku, karty a mobil. Jak jsem mohl tak naletět?

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Zachránce

    Fandom: 
    Drabble: 

    Zabloudil v lese. Šel kdovíkolik hodin a padala na něho únava. Slunce dávno zapadlo a tma ještě zhoustla.
    Najednou uslyšel štěkání. Přibližovalo se a pak se mu něco otřelo o nohu. Velký bílý pes kolem poskakoval a vesele štěkal. Rozhodl se. Vydal se za ním a dával pozor, aby ho neztratil z dohledu.
    Pak zahlédl rozsvícená světla nějakého domu. Byl zachráněn.
    Pes zmizel mezi stromy.
    Lidé uvnitř ho vzali mezi sebe. Když uviděl na stěně fotku bílého psa a zeptal se na něj, majitel domu smutně zavrtěl hlavou. „Ten pes umřel už dávno. Zakopali jsme ho v zahradě pod stromem.“

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Za maskou

    Fandom: 
    Drabble: 

    Musím se ztratit, než na to přijdou, než najdou mrtvého.
    V ulicích svítí světla a ozývá se hudba, lidé mají na tvářích masky. Karneval! Jaká výhoda pro mě.
    Sebral jsem někde škrabošku a jdu směrem k nábřeží. Tam zmizím na nějaké lodi.
    Zdá se mi, že za sebou vidím postavu v červené masce. Nebyla za mnou už před chvílí? Nejspíš se mi to zdá, je tu přece tolik různých přestrojení.
    Konečně moře. Ženu se k jedné z lodí, když tu… Výstřel a já se kácím k zemi. Postava stojící nade mnou si sundává červenou masku.
    Proč má obličej toho mrtvého?

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Dvojí opatření

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Paní, musím s vámi mluvit!“
    „Co se děje? Nevíš, že nemáš křičet?“
    „Omlouvám se, paní, ale mám nové zprávy.“
    „Tak mluv.“
    „Pán si přivedl domů konkubínu. Je mladá a krásná… A těhotná.“
    „Mlč!“ Vzteky se jí zatmělo před očima. „A vypadni!“
    Služka odběhla.
    Tak tohle nedovolí. Jistě, pán potřebuje dědice, a když mu ho nedá ona, zákonitá manželka, přivede si nějakou..! Aby tak nejstaršího dědice měl od konkubíny? Ne, to se nestane.
    Po chvíli přemýšlení zavolala služku zpátky. „Pozvi ke mně tu novou na návštěvu. Hned.“
    Když dívka přišla, s úsměvem jí nalila čaj.
    Byla to směs na vyvolání potratu.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Maják

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Je tady,“ starý strážce majáku se obrátil na mladšího. Přistoupili k okénku.
    V pravidelných záblescích viděli mezi vlnami hadovitý krk zakončený úzkou hlavou.
    „Vylézá z vody,“ roztřeseně pronesl mladík. „To minule neudělal!“
    Vyděšeně sledovali, jak z rozbouřených vln vylézá na skaliska protáhlé tělo. Tvor chvíli hleděl na maják, pak se k němu vrhl.
    „Musíme pryč!“ Oba muži se rozběhli ke schodišti.
    Stihli to taktak. Skryti za skaliskem pozorovali, jak se celá stavba majáku za ohlušujícího rachotu sype k zemi, doprovázená skučením rozbouřeného moře.
    Tma.
    Trhlinou v mracích vysvitl měsíc. V jeho záři uviděli, jak tvor hadovitým pohybem mizí mezi vlnami.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Pád do temnoty

    Fandom: 
    Drabble: 

    Proč jsme to tehdy udělali? Proč od té doby nade mnou slunce nesvítilo? Proč i v pravé poledne jsem měla pocit, že kolem je noc?
    Tys v té tmě byl jediné světlo naděje, jiskřička v temnotách. Pak přišla strašná věc, tvůj pád ze střechy a smrt. Nemohla jsem se k tobě znát, přestože se mi srdce svíralo, když jsem od tvého mrtvého těla odcházela. Přišli by na náš dávný zločin.
    Mé jediné světlo pohaslo. Den se změní v magicky přitažlivé blikající pruhy neonových světel barů nočních ulic. Slunce už mi nikdy nezasvítí a já padnu do černého světla věčné půlnoci.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Kostra

    Fandom: 
    Drabble: 

    Kostra stála uprostřed sálu. Byla krásná a impozantní a vzbuzovala zasloužený ohlas. Jen část kostí byla původní, nalezená v sesuvem odkryté vrstvě. Celkový vzhled byl dotvořen pomocí počítačem vytvořené rekonstrukce. Podle zubů to byl dravec asi dva metry vysoký.
    „Neměli jste to dělat, vytahovat ho ven. Měl zůstat v zemi.“ Ten stařík působil zvláštním dojmem, ale kdo by mu věřil. Když se v novinách objevila zpráva, že byl nalezen mrtvý, nikdo tomu nevěnoval pozornost.
    Dnes ráno kostra vypadala nějak jinak. Nepohnul s ní někdo? Snad není poškozená? Ne. Vypadala nepoškozeně, jen zuby… Ty dlouhé, špičaté zuby pokrývala vrstva zaschlé krve.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Nejlepší dílo

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Možná se to může zdát drsné.

    Drabble: 

    „Pane, to přece...“
    „Pochybuješ snad o mém příkazu?!“
    „Ne, pane, to bych si nikdy nedovolil! Ale není to příliš...“
    „Jistěže. Jen ty nejsilnější dojmy podnítí vznik nejlepšího uměleckého díla.“

    Malíř se před vládcem uklonil.
    „Chci, abys mi vypodobnil jistý výjev. Nepochybuji, že to bude tvé nejlepší dílo.“
    Vydal pokyn a služebníci odběhli. Když se vrátili, malíři se hrůzou zatajil dech. Několik mužů drželo jeho syna, spoutaného a bezmocného.
    „Namaluješ mi obraz smrti. Tvůj syn bude modelem.“ Pokynul rukou a jeden z mužů vytáhl nůž.

    Vládce si obraz zálibně prohlížel. Teď, když malíř spáchal sebevraždu, bude mít dílo ještě větší cenu.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Telefonát

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Pořád křičel, že ho ty rostliny slyší. Co si o tom myslíte?“ Hlas v telefonu zněl znepokojeně.
    „Těžko říct. Nejspíš trpěl nějakými bludy,“ odpověděl doktor.
    „Našli ho mrtvého ve skleníku, omotaného liánami,“ znělo z telefonu. „Teď si vzpomínám, taky mluvil o nějakém splynutí, že snad schopnost fotosyntézy nějak souvisí s vnímáním zvukových vln...“
    „O tom pochybuji. Slyšení a fotosyntéza přece nemají stejnou podstatu. Jak by tohle mohlo funkčně splynout?“ podivil se doktor.
    „Nevím, nejsem odborník. Prostě se mi to nezdá.“
    Doktor se pro sebe usmál a přitom si za ucho zastrčil pramen vlasů. Opatrně, aby nepoškodil právě rašící zelené pupeny.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Setkání

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Konečně jsi tady. Tak dlouho jsem na tebe čekala!“
    „Přece jsem ti slíbil, že se vrátím.“
    „Ano, vím, věřila jsem ti. Všichni chtěli, ať na tebe zapomenu, ale já jsem vytrvala.“
    „To je dobře. Splnila jsi, cos mi slíbila.“
    „Naši lásku bych přece nezaprodala. Nedáme se, obhájíme si ji.“
    „Moc jsem se na tebe těšil.“
    „I já. Ale proč tam tak stojíš ve tmě, pojď přece za mnou.“
    „Víš, ten stříbrný křížek na krku...“
    „Co je s ním? Přece jsi mi ho sám dal.“
    „Mohla bys ho na chvíli sundat?“
    „Když ti to udělá radost…“
    „Ano.“
    „...Proč máš červené oči?!“

    Závěrečná poznámka: 

    Variace na Svatební košile.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Tóny

    Fandom: 
    Drabble: 

    Myslela jsem si, že tě znám. Že poznám, jak se zrovna cítíš, jestli jsi smutný nebo veselý, i když to téměř nedáváš najevo. Každý tvůj pocit byl jako naladěná struna, která se rozezní a já poznám její tón.
    Bylo krásné poslouchat zvuky tvých tónů, jak vytváří neslyšnou hudbu, která rozechvívala mé srdce. Každou nepatrnou změnu jsem vycítila, každým vláknem nervů ji registrovala. Bylo to jako cítit svěží vánek a hřejivé sluneční paprsky.

    Proč už nic necítím? Utichly snad ty struny v tobě, že jejich hudba není slyšet? Ne. Tvá hudba zní dále, ale už to nejsem já, kdo ji slyší.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Návrat

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Kde je?“
    „Vzal si ochranný oblek a šel dovnitř! Prý je tam jeho manželka.“
    „Šílenec! Neví snad, proč jsme tu oblast dali do karantény? Musíme pro něho.“

    „Kde to jsem?“
    „Zpátky na základně. Šli jsme pro tebe do karanténní oblasti a našli tě ležet v bezvědomí.“
    „Viděl jsem ji! Žije!“
    „Nemožné, záření ji muselo dávno usmrtit.“
    Vybavil si mlhavou vzpomínku. Žena stála a usmívala se, vztahovala k němu ruce. Jasně cítil její nehty i přes vrstvu ochranného obleku.
    Stáhl si rukáv trička z předloktí a na kůži uviděl tři krvavé šrámy.
    Možná se odřel, když ve mdlobách spadl na zem.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Klišé

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Nemůžu bez tebe žít.“ Kolikrát už tohle říkal, větu znějící jako klišé. Někdy mu uvěřili, většinou ale ne. Proč taky, byly to jen známosti na jednu noc.
    Bral všechno, co se nabízelo, na věku a pohlaví nezáleželo. Vejít do nějakého klubu, opřít se ležérně o barový pult a už jen čekat. Nikdy to netrvalo dlouho a někdo se chytil. Pár slov a odchod do jeho bytu.
    Končilo to vždycky stejně. Tou klišé větou. Co však oni považovali za řeči vedené při sexu, on myslel doopravdy. Jejich krev byla jeho jedinou stravou, jen díky ní přežíval. Kousnutí do krku ani nepocítili.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Slova

    Fandom: 
    Drabble: 

    Slova, psaná drobným písmem.
    „...Moje drahá, myslím na náš společně strávený čas. Bylo to úžasné, ale musíme se rozejít. Má neklidná duše mě žene dál...“

    „...Nejdřív mě na něm upoutal jeho hlas, pak tvář. Ale je to jeho duše, co mě k němu navždy přitáhlo. Miluji ho a věřím, že i on ke mně cítí to samé...“

    „...S mou láskou je konec. Nevím, jak najdu sílu dál žít. Toulám se a nenacházím klid. Proč jen zůstávám nakonec sám?“

    Stará žena zvedla oči od posledních řádků. Jak je to dávno. Chvíli hleděla do prázdna a pak dopisy přiložila k plameni svíce.

    Závěrečná poznámka: 

    Snad je tam téma vidět - i tak drobná věc, jako je psané slovo, může mít velkou sílu.
    Pochopím, pokud to nebude uznáno.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Kamarádi

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Tak na tebe, kamaráde,“ přiťukli si. „Vzpomínáme na tebe, jak se asi tam nahoře máš.“
    „Byls dobrý parťák, nezkazils žádnou legraci. Co jsem se spolu nasmáli.“
    „Co ho to jen napadlo, jít v noci plavat do moře. Jen oblečení a boty na pláži po něm zůstaly.“
    „Kdoví, jestli se utopil, nebo ho něco sežralo. Tělo se nenašlo...“
    „To je už jedno. Je prohlášen za mrtvého. Tak na tebe, Adame!“

    Adam zdálky pozoroval své přátele. Odpusťte, kamarádi. Mám vás moc rád, ale potřeboval jsem změnu. Začít úplně od začátku. Ať se vám všem daří dobře.
    Otočil se a odešel do tmy.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    V cele

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nejsem si jistá, jestli se to někomu nebude zdát příliš.

    Drabble: 

    Zavřeli mě sem, do malé cely v psychiatrickém oddělení. Nevěří mi, že jsem ty duchy spatřila, tak co jiného se mnou. Možná bych to měla pochopit.
    Já ale vím, co jsem viděla. Věřím ve zlo, které trvá od věků a občas někomu zasáhne do života. Jako mně.
    Chtěla jsem to dítě jen ochránit. Ochránit před těmi strašnými duchy. Držela jsem ho pevně v náručí, ale zlo mě přemohlo. Proč by ho jinak mé objetí zabilo?
    Je tady v cele se mnou. Slyším ho, jak zpívá. Jemný dětský hlásek.
    Zpívám s ním. Neboj se, maličký, teď už vím, jak tě ubránit.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Co se stalo

    Fandom: 
    Drabble: 

    Dnes ráno skočil ze střechy. Nejspíš dlouho stál a hleděl dolů, než se rozhodl. Dům měl dvacet pater a žádné balkony, takže viděl přímo na ulici pod sebou. Jeho tělo dole dopadlo na chodník přímo před několik chodců, kterým způsobila pořádný šok. Zůstali nevěřícně zírat, jedna z žen se rozkřičela.
    Byl mrtvý, samozřejmě. Pád za takové výšky se nedá přežít. Vyšetřování jeho smrti odhalilo, že ho pravděpodobně trápily výčitky svědomí, protože v jeho bytě byla nalezena mrtvá žena. Vražda a sebevražda.

    Nikdo se nedozví, že v tom byla moje žárlivost. Kvůli ní jsem ji uškrtil a jeho ze střechy shodil.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Na dálnici

    Fandom: 
    Drabble: 

    Dálnice byla téměř prázdná. Jel rychle, jak měl rád, a pohvizdoval si písničku, kterou zrovna hrálo rádio.
    Pak to uviděl. Auto, které ho chvíli předtím předjelo, zničehonic vyjelo z pruhu na krajnici a v plné rychlosti narazilo do svodidla. Přímo pod reklamním billboardem, ze kterého se smála skupina krásných mladých lidí. Reklama na šťastný život, pomyslel si.
    Zastavil, vyběhl ven a zavolal sanitku. Dveře nabouraného auta byly otevřené a za volantem seděla světlovlasá dívka. Mrtvá.
    Když se vracel ke svému autu, zavadil pohledem o billboard. Překvapením zamrkal. Něco se změnilo. Uprostřed skupiny mladých lidí se usmívala dívka se světlými vlasy.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    V zahradě

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Emo, kde máš bratříčka?“ Chůva se na holčičku starostlivě dívá.
    „Je v zahradě.“ Ema vesele poskakuje.
    „Kdepak?“
    „Tam ty záhony se zeleninou,“ ukazuje holčička.
    Chůva běží do zahrady. Zeleninová políčka zalévá polední žár, jinak je zahrada prázdná.

    Jak to, že se kopr pohybuje, když je bezvětří? A jako kdyby povyrostl.
    Zmocňuje se jí hrůza. Jako ve snách k sobě Emu přitáhne a zírá na rostliny.

    Přichází zahradník. Začíná záhon s koprem sekat, rovná na zem jeho dlouhé stonky. Při tom pohledu Ema začíná ječet. Oba dospělí polekaně vzhlédnou.
    Pak si toho všimnou. Z uříznutých stonků rostlin vytéká jasně červená krev.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Prosba

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Když se tak na tebe dívám, nevím vlastně, co říct. Mám ti vyprávět o svém životě? Nejspíš by tě to nezajímalo. Proč taky, jsou to jen bezvýznamnosti.
    Pro tebe v životě není nic problém. Ovšem je tu jedna věc, o které nevím, jestli ji i ty pokládáš za hloupost. Proto jsem za tebou přišel. Potřebuju radu. Vím, jsi ten nejhorší rádce na světě, protože zásadně nikomu neradíš. Ale dneska… Cože? Co se mi snažíš naznačit?
    No jistěže! Proč mě to nenapadlo dřív? Moc ti děkuji za inspiraci!“

    Mladý muž rychlým krokem odešel. Hlína na čerstvě zaházeném hrobě se lehce pohnula.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Za málo peněz...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Dnes poučné. Hodně poučné.

    Drabble: 

    „Odkud tu kočku máte? Z chovatelské stanice?“ Veterinář se na muže upřeně díval.
    „Ne, kdepak. Tam stojí kotě majlant. Proč bych měl tolik platit, když na netu ho v tom inzerátu nabízeli za třetinu?“
    „Jde o to, že na tuhle nemoc je potřeba geneticky testovat rodiče a v případě pozitivního nálezu je nepustit do chovu,“ vysvětloval veterinář.
    „Tak o tom nic nevím. Nedá se to vyléčit?“
    „Nedá. Obtíže se budou časem stupňovat, až… Vidím to na několik měsíců.“
    Muž zbledl.
    „Tady vidíte, proč se nevyplatí šetřit na zdraví zvířat. Investovat do zdravé kočky od prověřeného chovatele za to přece stojí.“

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Hodná holka

    Fandom: 
    Drabble: 

    Říkali jí, že je to její povinnost. Provdat se za bohatého muže a zachránit rodinu. Z dluhů, které nadělali její bratři, ovšem o tom se nemluví. Oni jsou přece dokonalí, bezchybní muži, ona poslušná sestra.
    Když uviděla ženicha, kterého jí vybrali, málem se rozbrečela. O mnoho let starší vdovec, navíc věčně opilý. Nakonec se svatbou souhlasila. Hodná holka.
    Po svatbě nastalo peklo. Manžel ji často mlátil a zastání nikde neměla. Žena se musí manželovi podrobit.
    Když muže našli ležet mrtvého pod schody, přičítali to jeho opilosti. Nikoho ani nenapadlo, že by s tím měla něco společného. Byla přece poslušná manželka.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Na prámu

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pomrkávám na šš :-)

    Drabble: 

    Všiml si ho mezi ostatními cestujícími. Prám byl v noci málo osvětlený, ale loutky, které ten muž převážel, byly nepřehlédnutelné. Krásně namalované, ze smrkového dřeva vyřezané obličeje a červené, zlatem vyšívané šaty. Za ty by určitě dostal pěknou částku, pomyslel si a čekal na příležitost.
    Konečně. Když muž usnul, rychle naházel loutky do připraveného pytle. Přitom se mu zadálo, že jedna z nich na něho mrkla.

    Ráno muže probudil křik. Ostatní cestující na prámu vzrušeně ukazovali na řeku. Na hladině se zvolna pohupovala mrtvola zloděje a kolem něho se ve vodě vznášelo několik loutek s nehybným výrazem v dřevěných tvářích.

    Závěrečná poznámka: 

    Mám takový dojem, že smrkové dřevo asi není na vyřezávání nejvhodnější, ale co už. Pro drabble všechno :-)

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Kráska

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Podívej, měl by sis dávat pozor,“ díval se na něho kamarád. „Vím, je moc hezká, ale něco na ní nesedí.“
    „Starej se o sebe.“ Žárlí. Na takovou by se nezmohl. Ano, je krásná. Není divu, že mu kamarádi závidí. Všichni by ji chtěli. A ona si vybrala jeho.
    „Je to tvoje věc. Dělej si, co chceš.“ Otočil se a odešel.

    Večer přišla.
    S úsměvem se k němu blíží. Naklání se a on se nedočkavě chvěje a jako v tranzu zavírá oči. Už neuvidí, jak jí z pootevřených rtů vyjede ostrý hrot a jako sosák hmyzu se zabodne do jeho kůže.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Housle

    Fandom: 
    Drabble: 

    Když prý někdo uslyší hrát za úplňku housle, přinese mu to neštěstí. Proto v naší rodině nikdo na ten nástroj nehraje. Já jsem je však včera slyšela, včera, když nastal úplněk. Tklivá, krásná melodie nesoucí se odněkud zdálky. Zachvátila mě panika. Co se mnou bude? Snažím sama sebe uklidnit. Možná vůbec nic, možná mě jen síla té pověry zcela ovládla. Taková hloupost, ale něco ve mně jí přesto věří.

    Stojím v temné místnosti a slyším nějaký zvuk. To housle hrají, hrají přímo za dveřmi! V panice běžím... otevřené okno, cesta ven…

    Výkřik a náraz těla dopadajícího na zem. Housle utichly.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Fantazie o konci

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Jen tak na rozcvičení.

    Drabble: 

    Struny naladit, správně prsty přiložit a hrát, hrát jako o život.
    Hudba se vznáší, vznáší a bere dech. Ano, struny znějí, jak mají, nástroj je skvěle připraven. Když přestaneš hrát, nic nebude jak dřív, všechno zčerná a zmizí. Proto hraj, hraješ o život.

    Proč už hudba nezní? Proč není nic slyšet? Ty tóny vyluzované stříbrnými strunami, správně naladěnými, a prsty, které se jimi probírají?
    Je ticho. Praskly, praskly stříbrné struny, není, co by je drželo, dřevo se rozpadlo. Kde vzít nové?
    Pozdě je, pozdě. Hudba neměla doznít. Snáší se tma a konec se blíží. Konec tvého života, který jsi prohrál.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    11x nej - první část

    Úvodní poznámka: 

    Letos jsem se rozhodla dát do deseti nej vše, co mám v oblíbených. Je to přesně 22 autorů, takže dva výběry. Řazeno abecedně podle autora.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Oči

    Úvodní poznámka: 

    Moje letošní nejoblíbenější drabble, taková vzpomínka na cvičení z anatomie strávená na pitevně :-)
    Proto varování.
    Psáno na téma Mezi šesti očima.

    Drabble: 

    Dívala se, jak asistent vstoupil do pitevny s miskou v ruce. „Dobrý den, dnes se podíváme na smyslové orgány. Každému dám několik očí, můžete si je prohlédnout a pak i rozpitvat.“ Před každého z nich položil hrst očí, které nabral z misky. „Dostali jsme čerstvou várku z prasečích jatek, takže materiálu je dost.“
    Stála u pitevního stolu a prohlížela si těch několik očí, které před ní ležely. Rohovky se už začínaly zakalovat. Ale co má být tohle?
    Pitevnou se rozlehl její jekot. Asistent přiběhl a překvapením ztuhl. Mezi šesti očima leželo jedno, ze kterého se právě odloupla modrá kontaktní čočka.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Vnitřní záležitost

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Jsme zde, už jsme zde. Dočkali jsme se. Nakonec to nebylo těžké. Čistota půl zdraví, špína celé. Je to tak, jsme zdraví ve špíně.“

    Začalo ho bolet břicho. Nechápal, přece jídlo nebylo zkažené. No nic, dá si trochu slivovice a bude vše v pořádku.

    „Ideální podmínky. Tolik potravy kolem. Množíme se, množíme se dělením. Jde nám to dobře.“

    Přišly křeče. Běhání na záchod. To určitě není samo sebou, takové bolesti.

    „Už jsou nás miliony. Rozdělili jsme se dost a můžeme postupovat dále, dále, až to tady celé ovládneme.“

    Vysoká horečka. Prý je to sepse, bakterie zaplavily celé tělo. Začíná boj.

    Závěrečná poznámka: 

    Moc všem děkuji za čtení a komentáře. Letos to chvílemi bylo tvoření ze zoufalství, když jsem nevěděla, kudy kam, a tak všelijak lepila. Ale zábava to bezesporu byla :-)
    Ať se všem daří a drabble zdar.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Pokuta

    Fandom: 
    Drabble: 

    a povinnosti
    a zákonem
    byla pokuta (chechtáky) stanovena
    deliktním jednáním
    evidence zvířat
    jak je uvedeno
    k faktu, že
    ke skutečnosti, že
    ke způsobu spáchání
    možného dosledování
    Na základě
    například v
    nebyla způsobena škoda (chechtáky)
    nevyvolalo
    nutná z důvodu
    o výši pokuty (chechtáky)
    polehčujícím okolnostem,
    porušení povinnosti
    první porušení
    předmětných zvířat
    Při rozhodování
    přihlédl k
    přihlížel k
    případě šíření nákaz
    přitěžujícím okolnostem
    správního deliktu
    stanovené
    těchto důkazů
    tímto deliktním jednáním
    tohoto příkazu (zaplatit chechtákama)
    u jednotlivých chovatelů
    u chovatelky
    ve výrokové části
    ve výši (chechtáky)
    výše uvedené
    závažnosti protiprávního jednání
    zejména ke skutečnosti
    žádné negativní následky
    že se jedná o… chechtáky

    Závěrečná poznámka: 

    Jedná se o část odůvodnění z pokuty, náhodně vybrané, doplněné a abecedně seřazené výrazy.

  • Obrázek uživatele tif.eret

    Něco dalšího

    Fandom: 
    Drabble: 

    Dozvím se někdy něco víc? Některé věci nejspíš zůstanou navždy zahaleny tajemstvím. A přece bych rád věděl…
    Musí přece být ještě něco dalšího, nějaký jiný svět za tím naším. Hledal jsem a pátral, až jsem nalezl. Vstup do jiného vesmíru. Jak prosté to bylo, stačilo projít zrcadlem. Tady ovšem mé vzpomínky končí.
    Stál jsem před zrcadlem, vím, že se začalo kalit a obraz se rozostřil. Dál si nic nepamatuju. Probral jsem se na podlaze svého pokoje. Zrcadlo za mnou vypadalo úplně normálně. Podařilo se mi vstoupit do neznáma? Možná jsem jen ztratil vědomí. Proč mám ale vlasy bílé jako sníh?

Stránky

-A A +A