Moje články

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Ohněm a plazmatem

    Úvodní poznámka: 

    Úvodní přednáška kurzu Úvod do fyziky plazmatu, v podobě, ve které nikdy nezazněla a nezazní.

    Drabble: 

    Milí studenti,
    kdosi řekl, že objem je dílo boží, ale povrch dílo ďáblovo. Měl pravdu. Atomy uvnitř látky žijí ve spokojeném minimu potenciální energie, obklopeni jinými svého druhu, všechny vztahy vyřešeny, všechny vazby zavázány. Ale život na povrchu je plný rizik - je zde příliš mnoho energie, náboje, neuzavřených vazeb...
    Tohle bohatství k sobě přitahuje lecjakou sebranku - to je ze slovního základu sebrat, vážení - a na povrch se nasbírá opravdu leccos. Například atomy kyslíku - lidově "ono to zrezlo". Anebo zrnka prachu, přebytečný náboj, látky snižující povrchové napětí...
    Té sebranky se naštěstí dokážeme zbavit. Ohněm a mečem, jak praví klasik. Redukčním plazmatem!

    Závěrečná poznámka: 

    To, co říká přednášející, je pravda. Plazma má schopnost snižovat povrchovou energii, a tak tyto plochy čistit (konkrétně redukční plazma "opaluje" z povrchů přichycený kyslík). A některá provedení plazmové trysky vypadají hodně dramaticky

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Z deníku poněkud natvrdlého plavčíka

    Úvodní poznámka: 

    Co je to za téma? Která věc bude zas malá? Už vím!

    Věnováno Toře a KattyV, které drabble mnohokrát s gustem rozcupovaly a pomohly zase složit. Ono mu to prospělo, moc. A taky Regi, která už v tuhle nekřesťanskou hodinu spí, ale přes den peče výborný perník. ;)

    Drabble: 

    Co jsem se stal plavčíkem, pořád jen meju palubu. Nepochopím, jak na ní kapitán neuklouzne, s tou protézou. Drsnej jednookej týpek. Zornička, kterou kouká do dalekohledu, jak špendlíková hlavička, přes druhý oko nosí pásku.
    "Do kuchyně!"
    Prima, takže brambory. Ne? Oběd do kapitánské kajuty?
    ***
    "No konečně!... Proč hážeš jídlo na zem, suchozemská kryso?"
    Lekl jsem se!!! Kapitán má obě oči! Nechápu. Jak to??? Klapku zvednutou, zle na mě ze tmy zahlíží, zornice se černají jako dvě díry do lebky. Zlatý malý oko, vrať se, špendlíková hlavičko!
    Počkat, co ta noha?
    "Protézu máte taky sundávací, pane?"
    Sakra, myslel jsem nahlas.
    "Ven!"

    Závěrečná poznámka: 

    Jak je jasné z předchozího drabblíku, ne každý pirát s páskou přes oko byl jednooký.
    Zornice mění svůj průměr od dvou do šesti milimetrů (u dětí v tomto rozmezí, u dospělých méně). Ve tmě se přizpůsobí tak, že se roztáhne, na silné osvětlení zareaguje stažením, přičemž v obou případech chvíli trvá, než se oko "rozkouká". Páska, která zakrývá na palubě jedno oko, se při vstupu do temného podpalubí odklopí, čímž získáme jedno funkční oko, které je již přizpůsobeno slabému osvětlení. Osobně to považuji za geniální řešení. :)

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Světlo, které vidí gravitační vlny

    Úvodní poznámka: 

    Zoufale málo slov, tak přetékám do poznámek.

    Savana se chvěje horkem, kolem dusá stádo zdivočelých slonů, ale vaše prsty se dotýkají země a snaží se vycítit chvění křídla včely, která sedí na květu vzdáleném desítky mil.

    Úkol, který plní denně detektor LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory), je stejně těžký, ne-li obtížnější.

    Drabble: 

    LIGO se snaží zachytit gravitační vlny - zdroj informací o událostech ve vesmíru, jako jsou srážky supernov či splynutí černých děr.
    Je to obrovský Michelsonův interferometr - rozdělení a zpětné složení signálu dokáže zviditelnit i ty nejmenší změny způsobené otřesy. Ramena interferometrů jsou několik kilometrů dlouhá, proto detektor zachytí změny drah o velikostech menších než je průměr atomu. Detektory na třech vzdálených místech zeměkoule zvládnou zaměřit, odkud gravitační vlny přicházejí. Týmy nejlepších teoretiků vytvářejí knihovny možných scénářů - takto se projeví splynutí galaxií a takto zborcení hvězdy do sebe.
    Pak zbývá jen čekat. Na událost kosmických rozměrů, která prověří funkčnost zázraku moderní techniky.

    Závěrečná poznámka: 

    Projekt má stoletou historii - roku 1915 publikoval Albert Einstein první předpověď existence gravitačních vln, v šedesátých letech se začalo na tomto problému pracovat experimentálně (jiná technická koncepce, Weberovy válce, která se neosvědčila), po roce 2000 byl zprovozněn detektor LIGO a krátce po dokončení jeho modernizace v roce 2015 byla zaznamenána první gravitační událost.
    "Je to na nobelovku!" byla předpověď, která byla o dva roky později naplněna.
    Přemýšlela jsem, co sem ještě napsat, ale nakonec jsem se rozhodla přidat odkaz na stránky projektu LIGO - je psán srozumitelnou angličtinou a doplněn řadou fotografií - a na povídání na Technetu, které je česky a dost z uvedených stránek vychází.

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Omluva za všechny moje komentáře aneb Jediné písmenko!

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ - jako omluva všem, kdo občas pochybují o mém zdravém rozumu.
    Varování - obsahuje sprosté slovo

    Drabble: 

    Roky plynou a můj blízký bod se posouvá dále od oka. Laicky řečeno - zkracují se mi ruce. Potřebuji brýle na čtení. Anebo jiné pomůcky.
    Ten nový tablet bude ideální. Přenosný, možnost zvětšit písmo, a hlavně - našeptávač, abych nemusela psát celá slova.
    Povaluji se, čtu, komentuji a najednou prásk! manžel drabblista vletí do dveří: "Co to píšeš? Moč vám děkuji!"
    Taktak že nedostal vynadáno. Já??? Takové blbosti nepíšu! Ale ano - na háčky už nevidím.
    Zostražitěla jsem. A dobře udělala. Na poslední chvíli jsem odchytila tuhle perlu - na "Děkuji." odpovídám "Rádo se sralo."!
    Kdo tomu zázraku techniky programoval slovní zásobu?
    Zatracená autoerekce!

    Závěrečná poznámka: 

    Takže pokud vám můj komentář bude připadat poněkud zmatený, nemusí to být jen z mé hlavy.

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Co tím mínil?

    Úvodní poznámka: 

    Jedno BJB ze školních lavic

    Drabble: 

    "Já tomu nerozumím," kroutila hlavou češtinářka. "Mluvila jsem se žáky o síle imaginace, o schopnosti vyjádřit se jinotajem, o zašifrovaných poselstvích. Požádala jsem je o krátké slohové cvičení na téma Jak vidím své blízké. A Honza Válek odevzdal tohle. Nepopletl si předměty? Nezadal jsi jim referát z chemie?"
    Kolega jí vzal z rukou sešit a četl:

    Jaká je paní učitelka?
    Tvrdší než bór, vzácnější než rhenium. Hoří plamenem jako bílý fosfor. Nabíjí mě jako tantalový elektrolytický kondenzátor. Je právě to, o čem píši.

    "Kdepak, holka. Přečti si to znova: Borium, RhEnium, Phospophorus, TAntalum. To je pro tebe i o tobě."

    Závěrečná poznámka: 

    Poznámka pro kontrolora: Téma je ukryto v latinských názvech použitých prvků.

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Jaké na ně použít páky?

    Úvodní poznámka: 

    Nejhorší je ocitnout se v pákové situaci a nemít patu. Nebo snad naopak?

    Drabble: 

    "Já nevím," lkal čerstvý absolvent učitelství, "co s našimi studenty. Já říkám: 'Učte se!', oni: 'Nás to nebaví!'. Přitlačím a kladou odpor. Povolím a expandují a taky houby dělají. Sakra, to je patová situace!"
    "Musíš najít rovnováhu," usmála se zkušenější kolegyně. "Fyzika ať je poučná, ale zároveň i zábavná. Zkus něco praktického."
    "Teď? Vždyť bereme páku!"
    ***
    Za půl hodiny se ze školního hřiště ozýval hurónský řev: "Do toho, vy padavky! Kolik vás musí být, abyste na pákové houpačce převážili jednoho učitele, no?"
    "Co se to tam děje?" vyhlédla ředitelka.
    "Klid. Náš nový kolega právě nasadil na studenty ty správné páky."

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Z okraje do středu aneb turistou v cizí zemi

    Úvodní poznámka: 

    V cestopisu může cestovatel popisovat nejen cizí kraje, ale i zvyklosti jejich obyvatel. A tihle jsou fakt... specifičtí.

    Drabble: 

    Když jsem se rozhodl opustit svůj okraj a vstoupit do oné země, začal jsem se zájmem studovat všechny zvyklosti jejich obyvatel, abych mezi ně zapadl. Samozřejmě, nechtěl jsem, aby mi někdo říkal "vypal!" nebo dokonce "vypadni!".
    Jejich uniformita mě ale děsila. Postupoval jsem stále hlouběji a pořád to bylo stejné. Jeden jako druhý, každý se chtěl družit, stisknout moje ruce a už je nepustit. Jenže oni měli každý čtyři. Já jen dvě. Jednou to musí prasknout.
    Vzduch kolem se rozvibroval.
    "Cizinec? Těm je vstup zakázán! Připravte zonální tavbu!"
    Nechte mě! Jsem obyčejný kyslík! V křemíkovém ingotu jsem se ocitl omylem!

    Závěrečná poznámka: 

    Křemíkový monokrystal (ingot), potřebný pro výrobu polovodičových součástek, se získává tavbou oxidu křemičitého v křemičitém kelímku. Přitom se občas uvolní atom kyslíku a putuje do monokrystalu, kde setrvává v takzvané intersticální poloze - tj., že v něm pouze je, ale není zde chemicky vázán (a málokdy z ní vypadne sám, musí se většinou odstranit drastičtěji). Křemík je čtyřvazný, kyslík dvouvazný. Koncentrace kyslíku v křemíku se zjišťuje pomocí FTIR, což je jedna z metod infračervené spektroskopie - kyslík po dopadu infračerveného záření kmitá jinak než křemík. Pro jeho odstranění z monokrystalu se používá takzvaná zonální tavba - krystal se pomalu protahuje rozpáleným prstencem, kyslík klesá ke spodnímu konci krystalu a ten se následně odřízne (je mimo jiné křehčí, při řezání by praskal). A má po putování, kyslík jeden, dost už se narajzoval, kudy neměl.

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Od nanotrubek k nanotroubám

    Úvodní poznámka: 

    Mikroskopička je zpět, a s ní někdo v nadějeplném nanoočekávání.
    Věnováno Toře za megatrpělivost s betováním.

    Drabble: 

    "Dobrý den, nesu vzorky, pan profesor přijde hned. Ne, seďte, založím je sám, mám na ně být opatrný, jsou jedinečné."
    ***
    "Zdravím, mládeži, to zíráte! Uhlíkové nanotrubky, přímo nanotrouby. Celých šest milimetrů dlouhé! Průměr třicet čtyřicet nanometrů, předpokládám. Očekávám publikaci v prestižním časopise, musíte se překonat! Ukažte, co jste vyfotila!"
    "Nic, pane profesore. Nerada to říkám, ale žádné trubky tam nejsou."
    "Ukažte! Kruci, hladké jako dětská prdelka! Kam jste mi zašantročili nanotrubky, vy dva? Pouhým okem bylo vidět, že tam budou! Vyndejte vzorky, podívám se... Do háje! Pane kolego, vy jste je nalepil obráceně! A vzorky i publikace jsou v... nanotroubě!"

    Závěrečná poznámka: 

    Současné rekordy v délce nanotrubek jsou kolem několika centimetrů, ale to víte, byly časy, kdy i milimetr byl unikát...

    https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0008622320310368#...

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Vstup do ráje zakázán

    Úvodní poznámka: 

    1734, Paříž, Café Gradot, kde se scházejí matematici a vůbec elita své doby

    Drabble: 

    "Milý Maupertuisi, na svou chráněnku čekáte marně. Ani Amazonka, která šermuje a jezdí na koni, obranu našeho útočiště neprorazí."
    "Má plné právo zde být! Tady i v Akademii. Je jednou z žen obdařených nejen šarmem, ale i jasnozřivým myšlením a moudrostí starých učenců. Kdyby byla mužem, zářila by v čele vědeckých společností a sbírala mistrovské tituly."
    "Takto je jen směšná. Když ji minulý týden odsud vyvedli, přísahala, že se vrátí. Takový nesmysl!"
    "Dobrý den, pánové," pozdravil prošedivělý muž. "Dovolte mi vás pohostit u příležitosti mého proniknutí do vaší učené společnosti."
    Maupertiovi zaskočilo. "Émilie? Vy taškářko! Vy jste i mistryně převleků?"

    Závěrečná poznámka: 

    V drabbleti vystupují slavný matematik Pierre Louis Maupertuis a pozoruhodná žena, Gabrielle Émilie Le Tonnelier de Breteuil Marquise du Châtelet. Jestli přijde vhodné téma, povíme si o ní víc. V každém případě mohu už teď napsat, že byla opravdu renesanční bytost s velkým zájmem o matematiku.
    Bohužel, tehdejší doba nebyla nakloněna tomu, aby se ženy společensky realizovaly jinde než ve svých salónech. Příhoda je pravdivá - na místě, kde Émilii nevpustili do kavárny jen proto, že je žena, ji o týden později obsluhovali, když se převlékla za bohatého staršího muže. Inu, šaty dělaj člověka.
    P.S.: A v drabbleti nepadlo slovo stará. To se o dámě neříká, nikdy. Použijme politicky korektní "jedna z klasiků ve svém oboru".

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Vysuň tyč, zachráníš ve-ve-er-ku

    Úvodní poznámka: 

    Kamery najíždějí, světla se rozžíhají a moderátor vědecké redakce se chystá zpovídat známého odborníka.
    Nebijte mě, téma si to žádalo.

    Drabble: 

    "Pane profesore, prozradíte nám, kolik je druhů veverek?"
    "Ve-ve-er-ky jsou velmi variabilní a stále jich přibývá. Mají typové řady..."
    "To diváky nejspíš nezaujme. Povězte, jak je možno u veverek zabránit nadkritickému rozmnožení?"
    "Nadkritické zmnožení? To je prosté - stačí vysunout tyče z aktivní zóny..."
    "Domnívám se, že nemusíme zacházet až do takových intimních podrobností, pane profesore. Dovolte mi ještě jednu otázku - existuje opravdu i krizové řešení, jak tuto, dalo by se říci, řetězovou množivou reakci zastavit?"
    "I jen se ptejte. Stačí použít kyselinu trihydrogenboritou..."
    "Moment, vy nejste profesor Šaněk, známý odborník na antikoncepční metody veverek?"
    "Dovolte? Jsem profesor Daněk, jaderný fyzik!"

    Závěrečná poznámka: 

    Jak to, že jaderný fyzik s takovým nadšením vykládá o veverkách?

    VVR, čti ve-ve-er-ka, je slangový název pro vodo-vodní energetický reaktor (ano, takový je v Temelíně, Dukovanech i Jaslovských Bohunicích). Mají různé typové řady, označení typových řad udává výkon, další číslo typ projektové dokumentace (Temelín má dva reaktory typu VVER 1000, čili tisíc megawattů každý - dobře, 1125 MW).

    Probíhající štěpná reakce, má-li se udržet, musí být mírně nadkritická, tj. na jeden dopadající neutron musí při rozštěpení atomu uranu vzniknout více než jeden neutron, který způsobí další rozštěpení. Množení se opravdu řídí zasunutím nebo vysunutím tyčí - tyče mají spodní část naplněnou palivovými tabletami a horní moderátorem (ne, proboha, ne tím, co vedl dialog s profesorem, ale materiálem pohlcujícím neutrony). Kdyby selhaly úplně všechny mechanizmy ochrany, spadnou tyče vlivem gravitace. Tím se vysunou z palivové zóny ty aktivní části a zasunou se tam ty neutrony pohlcující, takže reakce se ztlumí až zastaví.

    Poslední nouzové řešení je zalití reaktoru kyselinou trihydrogenboritou, která by měla reakci zcela zastavit.

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Vzestup nenápadného hrdiny

    Úvodní poznámka: 

    Když jsme včera začali s balóny...

    červen 1925, Petrohrad

    Drabble: 

    Do balónu nastoupili dva - pilot Fedosejenko a ředitel fyzikálního institutu, ověšený přístroji - nenápadný muž s brejličkami. Alexandr Fridman.
    V výšce šesti tisíc metrů praskla nádrž s kyslíkem, ze které dýchali. Fridman se rozhodl. Pilot je pro přežití potřebnější. Zadržel dech. Pomalu se sesouval na dno gondoly. On si mohl dovolit skončit v bezvědomí, na něm jejich život nezávisel. Probral se až po chvíli - když s ním Fedosejenko třásl a křičel, ať kouká dýchat.
    Co ušetřil, stačilo. Vystoupali do rekordní výšky a vrátili se oba živí.
    Fridman je slavný díky svým vědeckým výsledkům. Na jeho krátké hrdinství pomalu usedá prach zapomnění.

    Závěrečná poznámka: 

    Informace o Alexandru Alexandroviči Fridmanovi najdete například ve velmi zajímavé knize Karla Pacnera Hrdinové dvacátého století.

    Alexandr Fridman byl fyzik širokého rozpětí zájmů - věnoval se především obecné teorii relativity (Fridmanova rovnice), ale i dynamice proudění, stavbě složitějších atomů anebo meteorologii. Právě jako ředitel První geofyzikální observatoře se účastnil výše popsaného výškového letu, který byl dlouho rekordním výstupem v Sovětském svazu.

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Rozhovor nad hlavami nepřátel

    Úvodní poznámka: 

    Předchází drabbleti Do Egypta, profesore!
    26.6.1794 u Fleurus

    Drabble: 

    "Už si nás všimli," vzdychl Beauchamp. "Tak co, jako obvykle? Budou se napřed modlit nebo střílet?"
    "Dávám přednost modlení," pousmál se Coutelle. "U Maubeuge to bylo taktak - naštěstí neuměli mířit, první ranou přestřelili a druhou podstřelili. Měl jsem nahnáno, ale zařval jsem Ať žije republika! Ať vědí, kdo proti nim stojí."
    "Věda ve službách armády." pronesl Conté. "Generál Bonaparte se zajímal o nový Lavoisierův způsob vyvíjení vodíku i o to, jak dokážeme balón udržet ve vzduchu měsíc bez doplňování plynu. Napouštění prý máme urychlit. Ocenil noční komunikaci pomocí barevných luceren a denní... "
    "...pomocí gravitace," zasáhl Coutelle. "Hoďte zprávu. Přeskupují se."

    Závěrečná poznámka: 

    Ve dne se zprávy posílaly dolů tou nejpřímější cestou, a to v pytli se zátěží, spouštěném po provaze.

    Jsme svědky jednoho z prvních nasazení pozorovacího balónu. Odvážní vědci, vybavení dobrými dalekohledy, vystoupali do výšin, a hlásili dolů informace o pohybu nepřátel. Proč zrovna oni a ne někdo z jejich pomocníků? Ona je jedna věc ten ďáblův vynález postavit a druhá ztratit duši tím, že do něj vlezete a vznesete se k nebesům. (Navíc dodejme, že vše v Napoleonově armádě bylo organizováno zcela vojensky, takže pánové měli i svou hodnost, jednotku a z nouze dělostřeleckou uniformu - aviatickou měli slíbenou, ale jaksi na ni nikdy nedošlo.)

    V rozhovoru je zmíněno první nasazení balónu u Maubeuge (2.6.1794), nyní jsme byli 26.6.1794 u Fleurus, kam byl balón posléze přeložen.

    Balón celou dobu letu přidržovaly dvě skupiny mužů pomocí lan v jakési obrovské síti, takže ho mohly kdykoliv stáhnout dolů, vystřídat osádku anebo jej nechat připoutaný u země (napouštění před každým letem by bylo nehospodárné a dlouhé).
    Více podrobností o Napoleonových vzduchoplavcích včetně obrázků najdete zde: http://napoleon-knihy.blogspot.com/2014/11/bez-spojeni-neni-veleni-3-cas...

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Vědecká rozprava za zaseklou mulou

    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na drabble Do Egypta, profesore!, které ještě dodatečně věnuji Regi za ten skvělý, a jak to vypadá, vícekrát použitelný nápad.

    Toto drabble je věnováno Toře a KattyV za trpělivou betaci.

    1. července 1798, zátoka Marabut, asi 30 km západně od Alexandrie
    Napoleonova expedice se právě vylodila a pochoduje k městu.

    Drabble: 

    Třírohý klobouk se chvěl v rozpáleném vzduchu daleko vpředu. Trén si musel pospíšit.
    "Zvíře pitomý, táhni! Zatracenej písek! Zatlačte, chlapi! Všichni!"
    "Zde, pane kolego, bude váš silový moment větší."
    "Děkuji, příteli."
    "Potěšení na mé straně."
    "Je nejvyšší čas nahradit soumary. Což například pára? V Anglii již třicet let čerpá parní stroj vodu z dolů. A proslýchá se cosi o parolodi."
    "Ach, parní samohyb! Bude, až zvládneme teorii hybné síly ohně, pane Conté. Hned, jak dořeším, co s tímhle vedrem..."
    "Teoretické výpočty nenahradí technickou praxi, pane Fouriére."
    "A kecy nenahradí fachu, vy dva flákači! Zaberte, fajnovky! Vědce nám byl čert dlužnej!"

    Závěrečná poznámka: 

    Ti dva, kteří vedou dialog, patří mezi nejslavnější účastníky expedice. Ve svém zaměření rozdílní jako oheň a voda. Fouriér, matematik a především teoretik, Conté, prakticky zaměřený experimentátor. Jestli spolu rozmlouvali, nevím. Fouriér bohužel zůstal u toho vedra, je jeden z prvních, kdo rozvíjel teorii skleníkového efektu (i když je známější díky Fourierově řadě a transformaci), ale Conté byl opravdu vzdáleně spojen s vynálezem samohybu. Spolupracoval s Lazarem Carnotem, jehož syn Sadi je autorem teoretické práce O hybné síle ohně, která položila teoretické základy moderní termodynamiky (ano, Carnotův cyklus). To se ale stalo až v roce 1824. Soumaři měli ještě nějakou dobu šanci.

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Do Egypta, profesore!

    Úvodní poznámka: 

    "Začalo to v Toulonu 19. května v roce 1798. Čtyřicet tisíc vojáků, deset tisíc námořníků a dvě stovky vědců se vydávají na moře, aniž by znali cíl své cesty! Od revoluce jsou Británie a Francie zapřisáhlí nepřátelé. Francouzská vláda pověřila Napoleona úkolem zmocnit se Británie. Vzhledem k nereálnosti tohoto projektu se Napoleon rozhodne raději zaútočit na britské koloniální državy, zdroje jejího bohatství… Úspěch tohoto plánu je podmíněn tím, že celé toto obrovské tažení, zůstane utajeno."
    (vzala jsem to Ctrl+C Ctrl+V včetně jazykových chyb a věcných nepřesností z https://www.ceskatelevize.cz/porady/11826526340-napoleonovo-tazeni-do-eg...)

    To, co nás zajímá, se ovšem stalo o dva měsíce dříve, před schůzí Commission des sciences et des arts (česky přibližně Komise pro vědu a umění), která se konala 16. března 1798. Předpokládám, že pár dní před ní měl mladý francouzský generál Napoleon Bonaparte schůzku s ctihodným profesorem Gasparem Mongem.

    Drabble: 

    Napoleon upřel svůj pohled na matematika: "Stručně, profesore. Sbalte se, jedete do Egypta."
    Monge jen zalapal po dechu.
    "Rozhodl jsem se vzít s sebou sto padesát vědců. Organizace vojenská: oddíly čisté vědy, aplikované vědy, intelektuálové, umělci a tiskaři. Výzkumný úkol pro každého určíte vy. A budete jim velet."
    "Ale generále, já opravdu nemohu odjet." vzpamatoval se Monge. "Jsem vytížený člověk. Metrická soustava není zažitá, řízení zbrojovek mě stojí spoustu času. Ten kradu svému výzkumu a hlavně výuce a velmi se za to stydím. Naše země potřebuje vzdělané dělostřelce, to sám víte nejlépe..."
    "Je mi líto, profesore, ale rozkaz je rozkaz."

    Závěrečná poznámka: 

    To tažení stojí za větší popis, takže se k němu snad ještě několikrát vrátím, dá-li téma.
    Mongemu se pochopitelně nechtělo - dokončil zavedení metrické soustavy (ano, systém jednotek SI používaný dodnes), zbavil se ministerského křesla a doufal, že už bude jen velet zbrojovkám, učit a bádat. Jenže člověk míní...

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Báseň oslavná na muže vytříbeného ze vnějšku i ze vnitřku

    Úvodní poznámka: 

    Tak schválně, kdy uhodnete, o koho jde?

    Drabble: 

    Kdo vypadá k světu,
    když staví raketu
    ze starého kola?
    Pomocí pružiny
    a též elektřiny
    zastaví i vola?
    Ocet sodu smíchá
    hned je bomba tichá,
    termofor jen kyne.
    Švýcarským nožíkem
    s velikým povykem
    útočí na jiné.
    Křivku balistickou
    opíše konzerva
    zakoupená v akci.
    Padouši padají
    přitom vypadají
    trochu jako šašci.
    Hrdina je fešák,
    ideál všech žen,
    věda mu jde skvěle.
    Řemen na kalhoty,
    tkanička od boty
    ničí nepřítele.
    Zpod trysek rakety
    cvičí si útěky
    pomocí kanady.
    Únik kyseliny
    úspěšně zastaví
    kusem čokolády.
    Kdo je ten frajer,
    jestlipak ho znáš?
    Blonďaté vlasy,
    na nich účes náš,
    který téma žádá.
    ***
    McGyver???
    Paráda!!!

    Závěrečná poznámka: 

    https://www.youtube.com/watch?v=A1ZB8C6u9dE
    Můj dětský idol - bojový vědec McGyver. A koukněte na to háro...

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Ze vzpomínek volných elektronů: Špatně kvantované sebevědomí

    Úvodní poznámka: 

    Tak jsem si říkala, že budu psát o omylech a nedopatřeních, co něco někam posunuly. A když neposunuly, tak jak si někdo parádně uřízl ostudu. No to jsem zvědavá, jak to půjde.

    Drabble: 

    "Zopakuji nobelovský experiment a vy budete u toho!"
    Třída zašuměla a my se připravili. Náš úkol je jasný: z ebonitové tyče přeskočit na zinkovou desku, na světelný signál překonat výstupní práci, opustit zinek a vybít elektroskop. Parodie na Millikanovo měření Planckovy konstanty - vy jste to nečetli?
    Učitel taky ne, ale tváří se sebevědomě. Jenže pokus nevychází - elektroskop se nabije, ale nevybíjí se, i když kantor svítí ultrafialovým zářením.
    Třída se zlomyslně baví.
    Posedíme si v tom kovu ještě dlouho, my nešťastné elektrony. Kdyby ten chlap myslel, věděl by, proč měl Millikan v aparatuře zabudovaný nůž. A on nemá ani šmirglpapír.

    Závěrečná poznámka: 

    Učitel se pokusil demonstrovat fakt, že světlo dostatečné energie dokáže uvolnit elektrony z kovu. Podle Planckovy hypotézy si lze světlo představit jako kousky energie (kvanta), jejichž velikost je úměrná frekvenci světla (a konstanta úměrnosti se dnes jmenuje samozřejmě Planckova). A jak ji změřit? Třeba pomocí fotoelektrického jevu, jak to udělal Millikan.

    Kvantum světla narazí do elektronu a předá mu energii, kterou elektron použije částečně na uvolnění z kovu (tato část energie se označuje jako výstupní práce a tento pokus ji také dokáže změřit), částečně na to, aby povrch kovu opustil. Jenže jestliže je výstupní práce příliš velká, nezbude elektronu dost energie na to, aby odletěl - toho se dá využít k výpočtu Planckovy konstanty. Millikan provedl určení Planckovy konstanty (a jen tak mimochodem i určení výstupní práce tří alkalických kovů) tak dobře, že za to získal Nobelovu cenu.

    Průšvih začíná, když člověk zkusí po někom něco zopakovat, jak to udělal náš učitel. Jenže on odflinkl přípravu a zapomněl desku před pokusem očistit od oxidů, které mají výstupní práci daleko vyšší než čistý kov. (Vím to dobře. Sama jsem si kdysi tak naběhla.). Takže ve chvíli, kdy hlásil, že elektroskop se začne vybíjet, jev prostě nenastal. :D

    Millikan se na svůj článek odvolává v druhé části nobelovské přednášky https://www.nobelprize.org/uploads/2018/06/millikan-lecture.pdf Pěkné vysvětlení celé problematiky je zde: http://spiff.rit.edu/classes/phys314/lectures/photoe/photoe.html

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Banán, co nebyl v televizi

    Úvodní poznámka: 

    Tak jsem tady zas, ale co s tímhle tématem... :)

    Drabble: 

    "Mám úkol přesně pro tebe," poklepal šéf oddělení na stůl fyzičce. "Napiš scénář televizního vzdělávacího pořadu. Dvouminutový šot."
    "Tak s tím ať jdou do háje! Za dvě minuty nestačí pomalu ani zapnout kameru. Chci deset."
    "Zkusíme to domluvit. Co potřebuješ ode mě?"
    "Banány."
    "Cože?"
    "Mohlo by to být o vnímání barev. Skládání světla - osvětlení červenou a zelenou dává žlutou. Žlutý banán je v červeném světle..."
    "Jasně! Nakoupíme a vyzkoušíme. Banány, rajčata, zelené hrušky a modré... hrozny?"
    "Radši švestky. Musíme ověřit, že to funguje..."
    Televize projekt uložila ad acta.
    Jediným pozitivem bylo zlepšení zdravotního stavu pracovníků ústavu díky zvýšené konzumaci vitamínů.

    Závěrečná poznámka: 

    A takový měla fyzička pěkný plán. Osvětlení bílého plátna červeným a zeleným světlem dává žlutou, takže banán v něm vypadá normálně. Ale co když svítíme jen červeným?
    https://tisnovskenoviny.cz/wp-content/uploads/2018/03/Foto-Mark%C3%A9ta-...

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Až si budu chtít hezky počíst, otevřu si fandom...

    Úvodní poznámka: 

    Jak píšu v nadpisu, vybírám věci, které se hezky čtou. A děkuji jejich autorům (nejmenuji, ale o to víc), že to tak pěkně sepsali. A omlouvám se za minimalismus.

    Drabble: 

    Cesty k sobě - HP, potrestaný záporák, Hagrid - co si přát víc?

    Pomezí Liškomág Evžen opět v akci!

    Tenkrát na světě Ne vždy lehké, ne vždy optimistické, ale vždycky zajímavé, Faobe.

    Odria je zajímavý svět a Hydraščuk sympaťák!

    Ze života pražského tramvajáka je prostě skvělé čtení.

    Na Cimburku drabble přibývají pomalu, ale stojí za to!

    Pan Kaplan nikdy nezklame!

    Novinky ze světa sportu jsou prostě na nobelovku.:D

    Čajový cyklus mám moc ráda, hlavně Doramo, ale v poslední době se nějak vylupuje Tonička.

    Minerva KattyV letos prokreslila krásně nejen tuto postavu, ale i Pražské jaro - zajímavé čtení.

    Výtvarné umění Někteří píší, Aplír kreslí slovy.

    Statek je rodu ženského Moje srdcovka. Potřebuji trochu léta, prázdnin a borůvek...

    Alžběta a drak Dede, doufám a věřím v souhrnné dílo!

    Hotel U devíti koček už má vlastní knížku!!! Přečteno, skvělá! Chci další, pěkně prosím, smutně koukám...

    A letos přibyli mladí, nadějní autoři:

    Andulkoviny začaly s Pepíčkem a Honzíčkem, ale díky tématům se pomnožily. Vzhůru do klecí a koupacích misek pro malé milé ptáčky!

    Čtyři z tanku a pes Šarik, Šarik! Více zábavy s psem tankové brigády, než autor knihy vůbec tušil!

    Havajské problémy jsou možná problémy pro obyvatelé Havaje, ale my ostatní se skvěle bavíme!

    Zaklínač Klasika fantasy ság! A letos přibyla mladá nadějná autorka Annie. Například její použití kopru v magii je veeelmi kreativní... :D

    Určitě jsem na někoho zapomněla, ale pro začátek by to stačilo... tak do konce března. :D

    Závěrečná poznámka: 

    Tak a letos končím, děkuji všem za trpělivost.

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Věda ve sto slovech - výběr

    Úvodní poznámka: 

    Milí DMD účastníci, letos to nebylo vůbec jednoduché, ale děkuji všem, kteří do Vědy ve sto slovech přispěli. Tak jmenovitě do toho:

    Drabble: 

    Hned na Apríla přiletěl Netopýr budečský a drápky se chytil na celé DMD (díky, díky, díky!). Začal kouskem Nehostinná zima.

    Vzápětí se objevil Dr. Dark Current a Cínová hora malých rozměrů s velkým ničivým potenciálem. Doslovné použití tématu. :D

    Od Katie mě dostalo drabble Pohádka o viru a pískovišti, protože tyhle už máme zvládnuté.

    TeMné vzpomínky vyvolalo drabble od a.j.rimmer jménem Školka pro geniální děti. Nesoutěžní, ale geniální! Varování: může parádně zamotat šišku!

    Co s koprem? A proč je takový, jaký je? To ví Esti Vera, která nám to vysvětlila v drabblu Bráška.

    Ráda jsem zase viděla Lodní šroub, který se objevil, aby zadal šifru. A vzal si s sebou hosty Hermés z vesmíru a další.

    Další báječná šifra byla Chemická pohádka od Keneu.

    Obdobné téma zpracovává i Chrudoš Brkoslav Štýřický v drabble s podivuhodným názvem Prométheus, Európa a prasata... Chemie se letos prostě urodila. :D

    Téma Karanténa bylo drsně naplněno Evangelistou biologem a drabbletem Smrtící výcvik. Skvělá práce se závěrečnou poznámkou!

    Krásná óda na lakmusový papírek od MataPeprna se objevila v jiných výběrech, tak dávám její drabble Kluci neposední.

    Do hájemství biologie se vydala Achája, aby nám vysvětlila, jak je to s cizopasníky: Copak jmelí, ale jmelí.

    A vzhledem k zásluhám o fandom si netopýr budečský zaslouží ještě jednu zmínku - neodolatelné je drabble Jako na trhu.

    Děkuji všem za čtení i přispívání a těším se doufám za rok na shledanou!

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Naslouchejte i těm nejmenším

    Úvodní poznámka: 

    Páni, poslední téma? Ale s pokusy nekončíme, že ne?

    Drabble: 

    Polehávají a pospávají, čekají, až budou moci posloužit. Brčka, sponky, gumičky, kousky papíru, špejle. Takové smetí k ničemu, řeknete. Ale není.
    Záleží na tom, jak se na ně podíváte - najednou je to materiál pro úžasné dobrodružství poznání.
    "Natáhni mě na krabičku," radí gumička. "Budeme koncertovat!"
    "My si chceme taky hrát!" povykují sponky a brčka. "Vždycky jsme chtěly být plachetnicí."
    "A my raketou!" pokřikují odřezky instalatérské trubky a list papíru.
    Naslouchejte a splňte jim jejich sny.
    ...
    "A co já, já jsem tu jen na úklid?" žárlí koště.
    "Ne," uklidníte ho. "Ty jsi přece kouzelné. Vyzkoušíme, kdo tě udrží na jednom prstě."

    Závěrečná poznámka: 

    Každý z nás si občas s chutí zabrnkal na gumičku, nataženou přes krabičku. Konstrukce z brček a sponek jsou naprosto úžasné - takové nic, a jak to krásně funguje! http://fyzikalnisuplik.websnadno.cz/voziky_z_brcek.pdf
    Raketky na foukání jsou zde http://fyzikalnisuplik.websnadno.cz/mechanika/papirove_rakety.pdf a plány k nim zde http://fyzikalnisuplik.websnadno.cz/mechanika/papirova_raketa_-sablona.pdf.
    A aby koště nežárlilo: http://fyzikalnisuplik.websnadno.cz/mechanika/tezistova_tycka.pdf
    Tímto děkuji Václavovi Piskačovi, že má tak úžasný web. :)

    Duben se nachýlil ke konci. Jak jsem si jiné roky myslela, že je to náročný měsíc, letošek to překonal. Tak jen doufám, že letošní experimentální série alespoň někoho pobavila a pomohla mu zabavit nudící se děti/dospělé.

    Je mi ctí poděkovat především mým milým betám KattyV, Toře, Regi a Arenze, které se zasloužily o to, že drabblata jsou ve finále o hodně srozumitelnější než v první verzi. Díky, trpělivá a milá děvčata.

    A v neposlední řadě mé skvělé rodině a čtenářům, jejichž komentáře mě držely nad vodou. A přidávám omluvu - číst a komentovat jsem letos zoufale nestíhala a v květnu to nejspíš o moc lepší nebude.

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Pohádky nepohádky aneb Jak to (ne)viselo na vlásku.

    Drabble: 

    "... Locika spustila svůj dlouhý vlas a princ se po něm vyšplhal..."
    "To je nějaká blbost, ne? Ona měla jen jeden vlas?"
    "Ne. Autor myslí cop."
    "Cop stejně neunese chlapa!"
    "Unese!"
    "Neunese, přetrhne se!"
    "Jdem měřit."
    ...
    "Je to piplačka. Konce vlasu musíme uchytit do lepící pásky a tu zacvaknout do kancelářské svorky. Jedině tak zajistíme, že nám vlas nepraskne předčasně. Na spodní svorku budeme věšet závažíčka..."
    "Sto gramů? Jeden vlas fakt unese skoro sto gramů?"
    "A kolik má člověk, teda ženská, vlasů?"
    "Sto tisíc."
    "Deset vlasů unese kilo, sto tisíc vlasů unese deset tun! A nepřetrhne se! Kdepak prince, slona vytáhne!"

    Závěrečná poznámka: 

    Přepočítávám pořád dokola - a mám to správně. Opravdu, provaz z lidských vlasů má neuvěřitelnou pevnost, skoro jako z koňských žíní.

    Tady je citovaný pokus, v provedení s digitálním siloměrem. https://www.vernier.cz/experimenty/gml/fyzika/f25.pdf
    My obyčejní smrtelníci používáme závažíčka - třeba fazole, které dáváme do malé krabičky. Není to úplně přesné, ale na hrubou představu to stačí.

    A něco o vlasech: https://is.muni.cz/el/1441/jaro2012/OP3MK_ZABI/Co_byste_meli_vedet_o_vla...

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Aby bylo jasno, pracuji především pro sebe!

    Drabble: 

    Kdo se stará, ten má. Nikdo pro mě nic zadarmo neudělá, všechno si musím obstarat sám.
    Kořeny, zaberte! Táhněte ze země vodu, spoustu vody! Litry a litry, až nahoru k listům.
    A vy, listy, pořádně lapejte oxid uhličitý, je to potřeba. Na každé dvě molekuly vody molekulu oxidu uhličitého, prosím.
    A ty, sluníčko, pěkně sviť.
    A ty, chlorofyle, šup šup, katalyzovat reakci.
    Dělám to pro sebe, jen pro sebe.
    Já potřebuji získat energii, já potřebuji získat glukózu a odkládat si ji na horší časy.
    Cože, že produkuju odpad? Vodní páru? A kyslík?
    Víte co, budu grand. Tak si ho vemte!

    Závěrečná poznámka: 

    Jak všichni víme, rostliny zásobují naši planetu kyslíkem. A přitom je to pro ně jen poměrně nevýznamný odpad.
    Krásné video o fotosyntéze najdete v rámci cyklu AV ČR Nezkreslená věda: https://www.youtube.com/watch?v=zxhgNmaCVAM.
    A chcete vidět chlorofyl? Není nic lehčího. Potřebujete zelenou rostlinu, líh (nebo něco líh obsahující, třeba Alpu) a filtrační papír, anebo alespoň kuchyňskou utěrku. Rostlinu rozdrťte a zalijte lihem. Do roztoku namočte jeden konec proužku z filtračního papíru. A pak tomu dejte čas. Na proužku se objeví tři typy barviv, to zelené je chlorofyl. (O chromatografii, metodě, která separovala barviva, zase někdy příště).

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Jak zachránit svět

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Bond, James Bond. Agent Jejího Veličenstva 007 s povolením zabíjet. Krásný, dokonalý, šarmantní, úspěšný a ...

    Drabble: 

    "Ruský způsob popíjení čaje je pro Angličanku nezvyklý, ale my dámy si musíme občas dopřát nějaké potěšení." usmála se Moneypenny na svůj protějšek. "Co k němu zkusit cucumber tea sandwiche?"
    "U nás se podávají zákusky k vodce, ale proč ne," odpověděla sekretářka šéfa KGB. "To mi připomíná... libo něco... například moróženoje?"
    "S radostí. A pak do práce."
    "Souhlasím. Chudáček Oleg, bude nepříjemně překvapen."
    "A co teprve chudáček James?"
    A zatímco se Oleg Bondarovenko a James Bond honili po ulicích neznámého města, skákali z vlaku na letadlo a zpět a kladli si smrtící léčky, sekretářky zachránily svět během čaje o páté.

    Závěrečná poznámka: 

    Pardon, Jamesi, mám tě ráda, ale... občas všeho moc škodí. A Moneypenny je ve všech bondovkách taková... nevyužitá.:D Pánové, posílám dlahy na zlomené sebevědomí - Jamesovi jednu, Olegovi druhou. :D

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Rozhovor přes mříže

    Úvodní poznámka: 

    Tokio, podzim 1880, před místní věznicí.

    Drabble: 

    "Hej, kámo? Máš cígo?"
    "Na. Zač sedíš?"
    "Prubnul jsem čórnout něco doktoroj. Nemerčili mě. Jak na mě došli?"
    "Doktorovi? To je náhodička. Tak to ti vysvětlím. Opřels nemytou pracku o nabílenou zeď. Doktor porovnal tvoje otisky - natřeli ti ruku barvou a přimáčkli na papír, že? - s těmi ze zdi. Kouká, smyčky, linie, tečky... pane soudce, byl to on."
    "Necamrej se! Kdes to zgóml?"
    "Sloužím u doktora Faulse. Chodil jsem mu na whisky. Jenže vzal otisky z láhve a všem sloužícím. Řekl, že jestli budu dál upíjet, mám si prohlídnout celu, protože mě nechá zavřít."
    "A?"
    "Já si dneska zas přihnul."

    Závěrečná poznámka: 

    Daktyloskopie jako věda má několik otců - Williama J. Herschela (vnuka slavného astronoma), Juana Vucetiche a Henryho Fauldse. Poslední jmenovaný, lékař v Tokiu, byl na výstavě keramiky zaujat otisky prstů, které se na ní uchovaly po staletí, a začal si dělat vlastní výzkumy. Nejprve pomocí otisků prstů usvědčil svého sluhu, že mu chodil na whisky, pak zloděje, který se vloupal do jeho domu. Pak se o své výzkumy rozdělil s vědeckou komunitou v časopise Nature. Byl to jeden z podnětů, proč se nakonec řada policií světa rozhodna přijmout otisky prstů jako důkazní metodu.

    Návod na snímání a vyvolávání otisků prstů je zde: https://web.natur.cuni.cz/~kudch/main/JPD3/forenznichemie.pdf. Na snímání ze skla i porcelánu stačí poprášit i křídou anebo kakaovým práškem, oprášit štětečkem a otisk přenést na lepící pásku.

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Prasátka pro každý věk

    Úvodní poznámka: 

    Dneska jsem si vzpomněla na kolegu a jeho čtyři děti. Ten se doma určitě taky nenudí...

    Drabble: 

    Seděl v křesle na zahradě a pozoroval skvrny slunečního světla, procezené listím ořešáku. Vítr jimi pohyboval sem a tam.
    "Konvoluce," zašeptal. "Při zatmění mají tvar srpků."
    Tanec prasátek ukliďnoval...
    "Tatíííí!!! Pokuuusss!"
    ...
    "Zahrajeme si prasátkový pinec."
    "Jůůů!!! Jak se hraje?"
    "Dostanete zrcátka a vyzkoušíte si, kam odrážejí světlo... ne, mně do očí ne!"
    ...
    "Vyzkoušeno, jdeme hrát. Ukážu vám, kam se prasátkem trefíte, a vy to uděláte, jo? Tam na zeď."
    "První!"
    "Taky mám!"
    "Tak, a teď: ty pinkneš prasátko na bráchovo zrcátko a on teprve na zeď."
    "To není vůbec snadné..."
    Jo, kluci. Je to nejlepší způsob, jak pochopit zákon odrazu.

    Závěrečná poznámka: 

    Inspiraci pro hrátky se zrcátky jsem vzala tady:
    https://kdf.mff.cuni.cz/ucitele/kurzprirodoveda/svetlo.pdf, str.5. A kousek níž je pěkný návod na výrobu periskopu z krabice od mléka, až budete tím pinkáním unavení...

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Alespoň některé druhy práce

    Úvodní poznámka: 

    Konečně pořádné téma! Rozdělme si práci: někdo bude gruntovat... a někdo si opakovat k maturitě.

    Drabble: 

    "Práce ve fyzice... co do té otázky patří?"
    Odložila smeták a zamyslela se.
    "Začni s prací mechanickou. Tu koná síla, která posouvá těleso po určité dráze. Směr síly musí být stejný se směrem posunutí. Jinak síla práci nekoná. V elektromagnetismu proto koná práci jen elektrická síla, ne magnetická, která je kolmá na rychlost. Jednotka práce je joule."
    "To je jednotka energie."
    "I tepla. V termodynamice zvýšíme vnitřní energii konáním práce nebo tepelnou výměnou."
    "Dál."
    "V kvantové mechanice existuje výstupní práce - energie, kterou dodá světlo elektronu, aby se uvolnil z kovu..."
    Do dveří se vsunul mop.
    "Nechceš jít konečně něco dělat?"

    Závěrečná poznámka: 

    A to jsme zavadili jen o některé druhy práce ve fyzice a úplně vynechali práci v chemii.
    Tady je pár velmi ilustrativních obrázků k tématu Práce, výkon, energie:
    http://fyzikalnisuplik.websnadno.cz/ptakoviny/panoptikum_mechanicke_ener...

    A návod na domácí experiment - určete práci, kterou vykonáte, když vyjdete do schodů (W=mgh, g=9,81 m.s^{-2}), a příslušný výkon (P=W/t). Musíte znát výšku h schodů, které vyšlapete, svoji hmotnost m, a čas t, za který schody vyjdete. Doporučuji jedno měření dělat při chůzi a druhé při běhu. A jedno měření není pro fyzika dost prokazatelné. :D

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Pan Pes vypravuje - zakopej se a hlídej!

    Úvodní poznámka: 

    Věnováno chudákovi hodnotiteli/chuděře hodnotitelce, který/-á se tím bude prokousávat. Souvislost s tématem snad bude jasná ze závěrečné poznámky.

    Drabble: 

    Nejsem jen tak obyčejný pes. Jsem PAN-PES. A dostal jsem obtížný úkol.
    "Podívej," řekl mi šéf laboratoře. "Co umí pes nejlíp? Hlídat. Potřebuju, abys mi ohlídal pohyb iontů síry a lithia. Zakopej se do pozice a buď bdělý."

    Takže lithio-sírové baterie. Prima kandidát na energetickou revoluci, protože mají krásný poměr uložená energie - hmotnost. Jenomže: to krásné číslo vydrží jen několik nabití, pak už je to horší. A kdo za to může? Nedisciplínované atomy síry, které si z katody difundují k lithiové anodě.

    To jim zarazím! Ponořím se do elektrolytu a budu hlídat. Neprojdou! Nezničitelná Li-S baterie vítězně vyrazí do světa.

    Závěrečná poznámka: 

    Li-S baterie jsou nástupci Li-on baterií, ale zatím neopustily brány laboratoří. Důvod je v tom, že velmi rychle degradují a nesnesou mnoho nabíjecích cyklů. Degradaci by mohlo zabránit použití nové separační membrány z polyakrylonitril-polyethersulfonu. Prostě zakopaný PAN-PES. :D

    Něco málo o těchto bateriích: http://www.osel.cz/7282-celostni-lithium-sirove-baterie.html a https://oenergetice.cz/akumulace-energie/problem-nestabilitou-slibnych-l...
    a článek, který píše o membráně: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2468606918302685

    S domácím experimentem je to horší. Myslím, že už sem sem dávala odkaz na domácí elektrické články, jenže ty rozsvítí tak nejvýše LED diodu. Ale pozor - možná zvládnou napájet hrací přáníčko! http://fyzikalnisuplik.websnadno.cz/fyzika/hrajici_jablka.pdf
    https://www.zsletohrad.cz/eu/fyzika/pokus18.htm

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Deaktivované maskování

    Úvodní poznámka: 

    Bond, James Bond. A zrovna míří za Q fasovat nové vybavení. Copak mu asi dá?

    Drabble: 

    "Nic," pravil rezolutně Q. "Jste jak malé děcko - všechno zničíte."
    "Stejně nic nemáte."
    "Mám auto s adaptabilním maskováním. Hleďte a žasněte." prohlásil Q a stiskl knoflík.
    Po kolejích přijel... prázdný vagónový podvozek.
    "Vedení na vás tak šetří?"
    Q uchopil za prázdno a zatáhl. Objevilo se polstrované sedadlo automobilu.
    "Plášť neviditelnosti. Kamery snímají obraz okolí, počítač jej promítá na karosérii. Dokonalé splynutí s pozadím. Je i neprůstřelné."
    "Opravdu?" vyprázdnil Bond zásobník do prázdna. Objevil se poškramocený vůz. "Kamery jste neopancéřoval."
    "BONDE!!! Ven!"
    "A můj plášť neviditelnosti?"
    "Tady!" mrštil po něm rozvzteklený Q kusem černé látky. "A držte se před černým pozadím!!!"

    Závěrečná poznámka: 

    Ve filmu Dnes neumírej si to autíčko dokonce i zajezdilo (nějakou chvíli, pak došlo na slova Q, že to Bondovi neměl půjčovat).
    Popsaný způsob se nazývá aktivní maskování. Ale jsou i jiné způsoby, jak se zneviditelnit. Například profesor Tyc sestrojil plášť neviditelnosti, který opravdu funguje
    https://www.youtube.com/watch?v=xLyirjlOLh4.
    A pokud nemáte gelové kuličky, zkuste nechat zmizet špejli ve zkumavce:
    https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/2807/neviditelna-spejle.html/.

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Jak je důležité chránit se před měsíčním světlem

    Úvodní poznámka: 

    Snad to zvládnu i bez věkových omezení.

    Drabble: 

    "Miláčku!" přitulila se a pokusila se ho odstrčit od dalekohledu. "Na co koukáš?"
    "Na Měsíc. Je úplněk, hvězdy nejsou moc vidět."
    "Říkával jsi mi, že naše těla jsou složena z popela vyhaslých hvězd." zapředla mu do ouška.
    "Jsi dobrá žačka," usmál se.
    "A ty básník! Vyprávěj mi o Luně!" objala ho.
    "Měsíc je jedinou oběžnicí naší planety."
    "Ano?"
    "Pohybuje se téměř po kružnici s minimální excentricitou."
    "Opravdu?"
    "Tmavé skvrny nazýváme moře, světlé..."
    "To mi ukážeš zítra!" odtáhla ho od okna a zatáhla záclony.
    ...
    Vliv Měsíce na to, že se po čtyřiceti týdnech, rozuměj po deseti měsících, narodila trojčata, nebyl prokázán.

    Závěrečná poznámka: 

    Měsíc a měsíc - těhotenství trvá devět měsíců podle kalendáře. Ale jednodušší je počítat je na dny - dvěstě osmdesát dní anebo čtyřicet týdnů anebo deset lunárních měsíců (od úplňku k úplňku). To je snad jediná souvislost Měsíce s porodností. :D

    Excentricita = výstřednost. Planety kolem slunce obíhají po elipse, tato elipsa má obě poloosy skoro stejně dlouhé. Takže Měsíc je pořád skoro stejně daleko od Země.
    A dá se to prokázat poměrně snadno - vezměte si minci a zakryjte s ní úplněk. Musíte držet minci v určité vzdálenosti od oka. A tato vzdálenost je stejná, ať už je Měsíc těsně nad obzorem anebo vysoko na obloze. Tak proč se nám Měsíc nad obzorem jeví větší?
    Přemýšlejte o tom místo experimentování se zvyšováním porodnosti. :D

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Zahrát si na plamenomet

    Úvodní poznámka: 

    Experimentální fyzici jsou dvojího druhu - šílení a šílenější. Ale tu a tam se najdou i výjimky.

    Drabble: 

    "Budeme demonstrovat stojaté vlnění."
    "Pro základku? Zkusíme stojatou vlnu na pružném vlákně."
    "To si můžou udělat doma. Chci něco... oslnivého. Koukni, co jsem postavil!"
    "Do háje! Rubensova trubice!"
    "Trubku jsem našel a navrtal, koupil teflonové těsnění, reproduktor, propan butan. Zbývá vybrat nějakou pěknou skladbu. Plameny budou ozařovat scénu do rytmu hudby!"
    "Je ti jasné, že je to vynález zkázy? Napustíš tam málo plynu, bude přisávat vzduch a chytne uvnitř. Vyrazí to obě zátky. Dáš tam moc plynu a při zapalování ti chytne ofina."
    "Kdo nic nedělá, nic nepokazí."
    ...
    "Dělej, na co si troufneš. Já budu v pozadí pevně svírat hasičák."

    Závěrečná poznámka: 

    Existují šikulové, kteří si umí takovou trubici opravdu sami postavit, například tento student: http://home.pf.jcu.cz/~vnufcb/CD/pdf/VNUF23_28.pdf
    Vysvětlení principu je tady: http://fyzmatik.pise.cz/348-rubensova-trubice-demonstrace-stojateho-vlne...
    A video, jak se na ni hraje, najdete v Badatelně: https://www.youtube.com/watch?v=shjWzMiUM6Y

    Doma si postavte svíčku před reproduktor https://www.zsletohrad.cz/eu/fyzika/pokus4.htm
    anebo udělejte nitkový telefon: http://fyzmatik.pise.cz/63-nitkovy-telefon.html

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Proužky a barvičky pro všechny ručičky

    Úvodní poznámka: 

    Další ze sady domácích experimentů pro hravé děti všech věků. To, co si vyrobíte, má název Newtonovo kolo.

    Drabble: 

    Barvy jsou prostě magické. Láká vás vyzkoušet si jednoduchý pokus?
    Podívejte se doma, jestli najdete nějaký dobrý setrvačník - kladku z Merkuru, vlčka, káču, kolečko z autíčka...
    Podle toho, co máte, pokračujte. Vystřihněte si z papíru kruh přiměřených rozměrů a udělejte doprostřed otvor, aby šel kruh nasadit na setrvačník. Rozdělte kruh na dílky směřující do středu - čím víc proužků, tím líp. Vymalujte je na střídačku - červený, modrý, červený, modrý...
    Setrvačník roztočte. A žasněte - místo červených a modrých proužků uvidíte fialový kruh.

    Za smíchání barev může setrvačnost oka - při rychlých otáčkách nám proužky splývají. Výsledná barva je určena tím, jaké barvy použijete.

    Závěrečná poznámka: 

    Výsledek je tak trochu náhodný - protože neznáte přesně, jaké pigmenty pastelky obsahují, můžete se dočkat i jiných výsledků, než které budete předpokládat. Však sami uvidíte.

    Na video se podívejte zde:
    https://www.pokusyprodeti.cz/pokusy/fyzika/21-optika/86-newtonovo-kolo-m...

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Upřednostňujte interdisciplinární granty

    Úvodní poznámka: 

    Žádáte-li si o grant, oslovujete Grantovou agenturu České republiky, Technickou agenturu České republiky či Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Aby vám grant přidělili, musíte naplnit jejich požadavky a získat co nejlepší indikátory. A tak se občas vymýšlejí věci...

    Drabble: 

    "Podáme interdisciplinární mezinárodní grant - Revitalizace sušenek pomocí grafenových nanotrubek."
    "Cooo?"
    "Domluvil jsem se s kolegy ze Slovenska."
    "Se picnu. Povídej."
    "Oni mají pekařský poloprovoz. My máme diagnostiku, analytiku a základní výzkum grafenu. Oni mají kolegu se zrakovým postižením, to jsou hned body nahoru. My máme mladou matku trojčat do třiceti let, to taky zvyšuje hodnocení. Jejich zahraniční spolupráce s Ukrajinou dá další body... "
    "Počkej! Jak souvisí grafen se sušenkami?"
    "Vymyslíme. Takovou příležitost si nedáme ujít!"
    "Proč, probůh?"
    "Protože na interdisciplinární mezinárodní granty s přesahem do průmyslové sféry můžeš požadovat trojnásobek peněz, co bys dostal na nějaký užitečný, ale všední výzkum."

    Závěrečná poznámka: 

    A grafén? Je to materiál budoucnosti - jednoatomová vrstva uhlíku v šestičetném uspořádání. Skvělá elektrická vodivost, výborná pevnost a další krásné vlastnosti. Jen to využití pro sušenky bude muset být předmětem dalšího výzkumu...

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Nevstoupíš dvakrát do téže řeky

    Úvodní poznámka: 

    Jednou z metod, jak seznámit žáky s klíčovými historickými experimenty, je udělat jejich rekonstrukci.
    Co třeba takový Voltův sloup? Měď, zinek, žáby... to by mělo jít, kolego?

    Drabble: 

    "Voltův sloup... ale kde vzít zinek a měď?"
    "Přece nebudeme krást okapy."
    "To je nápad! Vydyndáme odstřižky od klempířů, mají oba kovy."
    ...
    "Kyselina... dej děckám sírovku do ruky. Matky nás zahluší."
    "Musíme naprosto bezpečně. Citrón nebo jablko."
    "Jablko, na citrón bývá alergie. Nakrájejí si sami."
    ...
    "Musíme zařídit, aby se článek nerozpadal."
    "Kolíček na prádlo to udrží pohromadě. Stiskne tak akorát."
    ...
    "Žárovka? To svítit nebude, měřil jsem charakteristiku článku. Musíme vzít ledku, červenou, ta se otvírá při nižším napětí."
    "Jeden článek nestačí. Pospojujeme sériově."
    "Nesvítí!"
    "Jenom žhne. Zastiňme ji. Dejme ji do trubičky."
    ...
    "Uf. Myslíš, že se Volta taky tak nadřel?"

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele mila_jj

    Zachraňte láhev!

    Úvodní poznámka: 

    Navštívíme takovou normální třídu s takovým normálně střeleným fyzikářem. Úkol je jasný: Zachraňte láhev! A kdoví, kolik jich zhyne, než se dílo podaří...

    Drabble: 

    "Na Vratné lahve jdeme až zítra!"
    "Tak se je dneska naučíte zachraňovat. Tu je basa prázdných. Pusťte každý jednu z výše hrudníku na zem tak, aby se nerozbila. Tady máte záchranářské vybavení - sto dvacet centimetrů provázku, pastelku, matku M6."
    První láhev zaduněla o podlahu.
    "Vsadím se, že jich zabijete, vlastně rozbijete, aspoň půlku při prvním pokusu. Zajděte pro žíněnku do tělocvičny."
    ...
    "Na co potřebujete žíněnku, kluci?"
    "Pan učitel nás nutí zachraňovat pivní lahve."
    "A?"
    "Už se vsadil, že žádná nevydrží."
    "Tak poslouchejte..."
    ...
    "Vida, všechny přežily. Kdo vám poradil?"
    "Tělocvikář."
    "Tak to dopadá, když se váš bývalý student stane vašim kolegou!"

    Závěrečná poznámka: 

    Tak co, víte, jak to udělat? Než si odkryjete řešení neviditelným písmem, zkuste se zamyslet sami.

    Nápad je převzat z http://vnuf.cz/sbornik_old/Veletrh_08/08_14_Drozd.html, odkud beru i řešení:

    Připravte si skleněnou láhev, např. od piva, asi 120 cm dlouhý pevný provázek a matičku (např. M6). Na jeden konec provázku pevně přivažte matičku a druhý konec přivažte k hrdlu láhve. Do jedné ruky vezměte pastelku a druhou rukou držte konec provázku s matičkou. Provázek přitom leží na pastelce poblíž konce s láhví, která visí ve vzduchu. Vše je naznačeno na schematickém nákresu. Zeptejte se žáků, co se stane, když pustíte konec provázku s matičkou. Pravděpodobně budou očekávat, že se láhev rozbije. Kupodivu se to nestane. Konec provázku s matičkou se během pádu láhve namotává na pastelku, až se láhev kousek nad zemí zastaví. Předem si musíte vyzkoušet, v jaké výšce vše držet, kde podepřít provázek popřípadě také, jak dlouhý provázek potřebujete, aby vše dobře dopadlo. Dejte pozor na matičku. Ta se pohybuje velkou rychlostí, a kdyby se utrhla, byla by velice nebezpečná. Proto vždy stůjte na takovém místě a držte provázek v takovém směru, aby utržená matička nemohla nikoho zasáhnout!

    Tak co, vymysleli jste to sami?

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Vnímáme ušima prostorově?

    Úvodní poznámka: 

    To je zase téma - ještěže naše uši opravdu mohou za určitých okolností splynout.

    Drabble: 

    "Abychom slyšeli prostorově, máme uši dvě. Směry zvuků určují porovnáním intenzity a určením časového rozdílu, s jakým signály dorazily do levého a pravého ucha. Uvědomte si, že automaticky otáčíme hlavou za zvukem. Srovnáme tím intenzitu a zrušíme zpoždění..."
    Půl třídy zívalo. Čas na experiment.
    "Můj mobil bude přehrávat signál vysoké frekvence, dvanáct tisíc hertzů. Zavřete oči a ukažte, kde jsem."
    Všechny prsty namířily k tabuli.
    Tichounce se přesunul za záda žáků. Prsty stále mířily dopředu.
    Zasmál se. Všichni se otočili.
    "U takto vysokých tónů už uši nedokáží naměřit časový posuv. Nepoznáte, odkud signál přichází. Takže místo dvou uší máte jedno!"

    Závěrečná poznámka: 

    Uši jsou úžasné detektory, zvládají rozlišení výšek i směru. Jen, čím vyšší frekvence, tím hůř se směr dopočítává. Rychlost šíření zvuku je 340 metrů za sekundu. Vlnová délka 3 kHz zvuku ve vzduchu (při pokojové teplotě) je 11cm. Uši jsou 12-15 cm od sebe - od této frekvence už nedokážou rozlišit, jestli do nich současně přišla jedna vlna nebo dvě různé vlny současně. Mozek se nedokáže u příliš vysokých frekvencí prostorově orientovat.

    Nápady na další pokusy jsou zde: http://fyzikalnisuplik.websnadno.cz/fyzika/prostorove_slyseni.pdf

    A to, jak učit naslouchat roboty, zde:
    https://www.chip.cz/casopis-chip/earchiv/vydani/r-2011/clovek-10-11/

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Praktika bez možnosti praxe

    Úvodní poznámka: 

    Věnováno všem, kdo výuku a vzdělávání nevzdali, ať už učí jedno nebo více dětí či dospělých.

    Aktuální reportáž z nejmenované vysoké školy.

    Drabble: 

    Z prázdného areálu čiší smutek. Vypínáme přístroje. Včera zakázali vstup studentům, od zítřka máme home office i my.
    "Zajděme do praktik. Tohle bude dlouhé. Měli bychom vzorově naměřit úlohy."
    "Není to zbytečné? Dělat praktika bez praxe?"
    "Můžeme zadat studentům naměřená data zpracovat. Pojď. Stejně chci už dlouho vědět, jak to má správně vycházet."
    ...
    Dva dny pátrání. Domluva přes maily, přes mobily. Vybrání videokonferenční platformy. Zabydlování se na platformě.
    ...
    "Nemůžou pořád jen zpracovávat data. Musejí pracovat i vlastníma rukama."
    "Žádné přístoje přece doma nemají."
    "Ale mají. Konvice, lednice, mikrovlnka, lžičky, naběračky,... mobil, cédéčka, želatina... to všechno nám pomůže. Nesmíme to vzdát."

    Závěrečná poznámka: 

    První sada přístrojů byla použita do laboratorních úloh týkajících se měření teploty a vlastností vody. Ona je fyzika všude kolem nás, jen ji najít.
    Lžičky z různých materiálů například po ponoření do horké vody vykazují rozdílnou tepelnou vodivost - která začne pálit do prstů jako první, hliníková, nebo železná?
    Samozřejmě, že to můžete zkoušet i pomocí profesionální měřící fólie: http://fyzikalnipokusy.cz/1652/porovnani-tepelne-vodivosti-medi,-hliniku...
    Druhá sada pomůcek byla nasazena do boje s optikou - jestli téma dá, rozepíšu se o nich podrobněji.

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Dneska mám špatnou auru!

    Úvodní poznámka: 

    Když dojde na pravopys, je každé zdůvodnění dobré...

    Drabble: 

    "Ůtok na cyty... synu, děláš si legraci?"
    "Ne, já mám dneska špatnou auru!"
    "Auru vynech."
    "A co to vlastně je, mami?"
    "Páni! Tak ty tvrdíš, že auru máš, a dokonce špatnou, ale nevíš, co to je. Aura přece obklopuje každého člověka, její barva popisuje jeho zdraví a city. Na fotografiích..."
    "Jsem malej, ale ne blbej! Copak city jde fotit?"
    "Našla jsem fotky, podívej se. Takzvaná Kirilianova fotografie. Snímek vysokofrekvenčního výboje mezi objektem a kovovou deskou."
    "Mami, jaký je výklad barev? Modrá znamená nezájem, žlutá odpor, růžová optimismus... kurnik! Koukni na tuhle fotku! Podle ní mají peníze nejspíš pořád dobrou náladu!"

    Závěrečná poznámka: 

    Dobře naladěná mince: https://s3-us-west-2.amazonaws.com/lightstalking-assets/wp-content/uploa...
    Kirilianova fotografie, čili snímek vysokofrekvenčního výboje okolo různých předmětů - živých i neživých - bývá často interpretována tímto způsobem. Může si za to objevitel a popularizátor tohoto jevu sám...
    Vysvětlení a snímky jsou zde: https://www.lightstalking.com/what-is-kirlian-photography-the-science-an...
    a návod, jak si toto zařízení postavit (a při jeho provozu nezhynout) je zde: http://terapie.as4u.cz/cs/alternativni-diagnostika/kirlianova-fotografie...
    Osobně si ale myslím, že to chce trochu vyšší elektrotechnické znalosti. Nemáte-li je, zahrejte si radši stínové divadlo...

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Náboj v izolaci

    Úvodní poznámka: 

    Tak jsem doufala, že se tu bez karantény obejdeme. :( No, co už.

    Navazuje na Lepivky, Netýkavky a šéf

    Poté, co děti elektrostaticky vyluxují pomocí brček podlahu od ústřižků, ještě si chvilku pinkají kousíčkem alobalu a brčky. Alobal se vždy při dotyku s brčkem nabije stejným nábojem, jaký má brčko, a odskočí od něj. A pak se přitáhne k brčku druhému...

    Drabble: 

    "Takový pinec jsme ještě nehráli!"
    Alobal poslušně přeskakuje od brčka k brčku.
    "Končíme!" přikryje máma alobal cedníkem.
    "Koukej! Zvednu cedník, alobal se přitahuje k brčku, položím cedník, alobal se přitahuje k brčku i přes něj. Proč?"
    "Cedník je plastový. Netvoří pro náboj z brčka překážku. Vyměním cedník za kovový a uvidíte."
    "Co mi to děláš? Brčko třu, až elektřina praská, a alobal se ani nehne. Za to může ta kovová klec?"
    "Ano, náboj z brčka se rozlije po povrchu cedníku a nepronikne dovnitř. Alobal v cedníku je tak chráněn před účinky vnějšího elektrického pole."
    "To jako, že je v karanténě?"

    Závěrečná poznámka: 

    Cedníku říká fyzik Faradayova klec a používá ji k ochraně předmětů před elektrickým polem.
    Popsaný pokus je zde - https://issuu.com/skolarevnicov/docs/pokusfaraday - ale s kousíčkem alobalu místo s natuhovaným míčkem to vychází taky dobře.

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Zdravé je nesolit

    Úvodní poznámka: 

    ...Jezte ovoce a zeleninu. Vyhýbejte se tukům, cukru, bílé mouce. Nesolte příliš...

    Drabble: 

    "Mami, proč nemáme moc solit?"
    "Kvůli ledvinám, hůř pak pracují."
    "Jak to myslíš?"
    "Koukněte, co mám."
    "Hopík se žlutou kuličkou uvnitř... houby, to je vajíčko! Ale bez skořápky! Jak se sundává skořápka ze syrového vejce, aby zůstalo pohromadě?"
    "Octem. Zvažme vejce a pak ho dejme do slané vody. Za pět minut ho zvážíme zas."
    "Páni, ono je lehčí. Funguje to i obráceně?"
    "Zkusme to. Dejme vejce do normální vody."
    "Přibralo! Čím to je?"
    "Říká se tomu osmóza. Voda putuje přes vaječnou blanku takovým směrem, aby srovnávala na obou stranách koncentraci solí. Proto sůl vysušuje."
    "Tak proto je po brambůrkách žízeň?"

    Závěrečná poznámka: 

    Zbývá ještě dopovědět ty ledviny. Je to orgán, který pracuje na principu osmózy - vytahuje škodliviny z krve a odesílá je do moči. První umělá ledvina byla realizována právě tak, že krev pacienta protékala v celofánové trubici (je polopropustná stejně jako vaječná membrána) ponořené ve slaném roztoku. Takto se z ní čerpaly škodliviny do roztoku. Pokud by bylo příliš slano v krvi, osmóza by probíhala daleko pomaleji a krev by se čistila hůře. Prostě - příliš soli zatěžuje zbytečně ledviny.

    Pro tento pokus naložme vejce přes noc do octa, pak opatrně opláchněme a dejme na hodinku do čisté vody.

    Změna hmotnosti je poměrně slušná, za pět minut je vidět na osmdesátigramovém vejci přírůstek několik gramů, což zvládají ukázat například přesné diabetické váhy. Nemáte-li je, nechte vejce v roztoku přes noc, udělá to s ním divy. :D

    Nebo si taky můžete pohrát s cukerným roztokem: http://fyzmatik.pise.cz/1634-osmoza-s-gumovym-vejcem.html

  • Obrázek uživatele mila_jj

    Lepivky, Netýkavky a šéf

    Úvodní poznámka: 

    Za statečnou betaci děkuji KattyV a Toře, za název Toře

    Pokusy z elektrostatiky jsou velmi vděčné pro každou věkovou skupinu.
    Pořídíte je za pár drobných - stačí brčka, balónky a provázky, bublifuk, a ještě - nůžky, papír a alobal. Vydovádí se s tím každá věková skupina, od mateřinky po dospělé. Takže to bývá jedna z prvních věcí, kterou strčíte svým dětem jako zábavu, když se snažíte o home office.

    Drabble: 

    Nabíjení vlasů při sundávání oblečení už znají, tak to zdokonalíte - nabijete balónek třením o vlasy a přilípnete ho ke stěně. Pak navrhnete, že si uděláte vlasy Lepivky a vlasy Netýkavky. Lepivky jsou třásně z tence nastříhaného papíru - když k nim přiblížíte nabité brčko, přilepí se k němu. Netýkavky jsou z alobalu - od brčka odskočí.
    Najednou zazvoní telefon. Šéf. Vezmete to a děti se ohleduplně odklidí z dosahu. Skončíte co nejrychleji a se zlým tušením popadnete lopatku a smetáček.
    A zíráte. Teorie už je aplikována v praxi. Děti se pokoušejí dostat všechny ty malé protivné odstřižky z koberce elektrostaticky pomocí brček.

    Závěrečná poznámka: 

    Elektrostatické inspirace jsou tady: https://kdf.mff.cuni.cz/ucitele/kurzprirodoveda/elmag.pdf

Stránky

-A A +A