Moje články

  • Obrázek uživatele Bestie

    Vyznání

    Drabble: 

    Zima pomalu přichází. Právě včas nám dokončili nové ubikace. V těch hrozných stanech se už nedalo vydržet. Akorát se zabydluji, když si všimnu obálky přede dveřmi. Nemá na sobě žádnou známku, ani razítko, ani nic jiného - jen bílá obálka. Otevírám ji a vytahuji kus papíru. Je popsaný z obou stran. Pomalu čtu.
    Padá mi čelist. Nevěřím svým očím. Copak se dočista zbláznil?! Zvedám se a rázným krokem zamířím k pokoji, co Poe dostal.
    Klepu na dveře, čekám...
    Otevírá mi se zaskočeným výrazem na tváři.
    "Copak si se úplně pomátl?! Přece víš, že TOHLE budu chtít řešit z očí do očí."

  • Obrázek uživatele Bestie

    Noční probuzení

    Drabble: 

    S leknutím se probouzím. Slyším příšerné rány. Automaticky sahám pro svou pistoli. Bombardují nás? Dělostřelectvo?! Co se to k sakru děje?!
    Vybíhám ze stanu, polonahý. Najednou ale neslyším rány, nýbrž přival smíchu.
    "Bluebarry, ty vole! No to mě podrž!" huláká někdo z davu.
    Musela tam stát snad polovina letky. Pořád ještě trochu v šoku nechápavě mžourám kolem sebe. Jendo je jisté - žadné bomby nepadaly. Pak si všimnu Jackinse, jak sedí u velkého bubnu a trhá se smíchy.
    "Jackinsy, ty imbecile! Co to proboha děláš?! Málem jsem dostal infarkt!"
    "Hahaha, Bluebarry! To jsem tě dostal, co?"
    "No to teda jo, blbečku..."

  • Obrázek uživatele Bestie

    Pád do neznáma

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Omlouvám se za svou skoro týdenní absenci, ale pokořila mě manflu a můj mozek byl příliš vyčerpaný a liný vymýšlet drabbly. Nemusíte se ale bát, že o něco přijdete. Všechny témata si postupně dopíšu. Začneme s dněšním, ať v tom není moc velký bordel.

    Drabble: 

    Ve více než 120 kilometrech nad zemí a při rychlosti 28160 kilometrů za hodinu je pět astronautů a dvě astronautky připraveno na návrat domů. Cesta, která je čeká, nemá obdoby, ale všichni ji moc dobře znají. Panuje uvolněná, soustředěná atmosféra.
    Ztráta teplotních čidel jedna až čtyři.
    Anižby to někdo z nich tušil, jejich cesta se mění. Cíl, který je už tak blízko, se čím dál víc vzdaluje.
    Ztráta tlaku obou pneumatik levého podvozku.
    Na Zemi už tuší, ale nemohou nic dělat. Posádka padá vstříc jedinému nezmapovanému místu. Místu, odkud neexistuje cesta zpět. Jaké to tam asi je...
    Úplná ztráta komunikace.

    Závěrečná poznámka: 

    Na toto téma jsem původně měl vymyšlené něco úplně jiného a z mého fandomu, nicméně celý den poslouchám písničku, která odkazuje na tuto tragédii z 1. února 2003 a prostě jsem si nemohl pomoct.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Amélie

    Fandom: 
    Drabble: 

    Žila v době, kdy jejímu snu nikdo nevěřil. Říkali, že to její pohlaví dělat nemůže, že to nezvládne. Ona to ale nevzdala a šla za svým. Stala se bojovnicí za práva svých kolegyň a inspirací na celé generace. Dokázala, co nikdo před ní nedokázal - muž, či žena. Ukázala světu, že ženy mají v tomto oboru mnoho co nabídnout. Stala se velmi populární a světoznámou, nejen kvůli činům, ale také kvůli knihám, které napsala.
    Druhého června roku 1937 celý svět dychtivě očekával její návrat - nedočkal se. Ona a její navigátor v malé Elektře zmizeli v hlubinách. Nebylo jí ani čtyřicet let.

    Závěrečná poznámka: 

    Jedná se samozřejmě o Amélii Erhartovou. Průkopnicí a světovou rekordmankou v letectví, první ženou, co přeletěla Atlantik a také první, co se pokusila obletět svět.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Odměna

    Drabble: 

    "Dostal jsem ho!" křičí Poe do rádia.
    "Jen tak dál! Pořád je jich ještě plný nebe!" odpovídám mu.
    Není čas si vydechnout. Němci nás tentokrát pěkně zaskočili. Vrhli se na nás shora s osmi stodevítkami. Já sám už napočítal třetí sestřel. Jak jsou na tom ostatní z formace, nevím.
    Po dvaceti pěti minutách a dalších dvou poškozených stodevítkách se nám konečně podařilo zase se zformovat a zamířit domů. Po přistání nacházím Poa a Tima, mého kamaráda, a zvu je všechny na pivo.
    "Tak kolik teda?" ptám se jich.
    "Tři každej," odpovídají jednohlasně.
    "Tak to máme tři krát tři piva, pánové!"

  • Obrázek uživatele Bestie

    Svědci

    Drabble: 

    Stoupáme. Výš a výš. Leštěný potah září v dopoledním slunci. Vidíme vzdálené siluety bombardérů. Nedají se ani spočítat. Táhnou se za nimi bílé kondenzační čáry. Do nekonečna. Jaký je to asi pocit sledovat to ze země? Předzvěst destrukce, smrti.
    Jak se blížíme, nervozita stoupá. Formace je těsnější a těsnější. Také se připomněl flak. Černé obláčky rozesívající déšť smrti, co není vidět.
    Pumovnice se otevírají. Cíl je na dohled. Ještě pár vteřin...
    Bomby padají, úplný černý déšť. Za několik okamžiků už vidíme oranžové záblesky a oblaka prachu a suti. Během chvíle zahalí celé město. Dá se jen mlčet a pozorovat to.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Klid

    Úvodní poznámka: 

    Dopisuji si téma Mrtví můžou živí musí.

    Drabble: 

    Létání je náročné na soustředění. Létání ve válce, kdy po vás neustále někdo střílí, kde kolem vás umírají vaši kamarádi, to už si vyžaduje koňské dávky sebeovládání a koncentrace. Důležitý je i klid. Pokud chcete dobře létat, musíte být v klidu. Umění zachovat si ve vzduchu chladnou hlavu vyžaduje praxi. Druhá možnost je, že se tak narodíte. Nesmíte v soubojích dát místo emocím, protože ty vás přivedou do věčných lovišť. Nesmíte myslet na životy, které berete a které ztrácíte, ani na to, že byste mohli i vy zemřít. Potom klid sice nalézt můžete, ale v kokpitu ho musíte mít vždy.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Mechanici

    Drabble: 

    Čtyři dny jsem nebyl ve vzduchu, protože Slightly Dangerous je rozbitá. A mám obavy, že ten mechanik, co na ní od rána do večera dělá, je úplně neschopný. Už dávno mi došla trpělivost, tak jsem se šel podívat do hangáru, kde stojí moje kráska, rozebraná na kousky. Mechanik mi řekl, že nemůže spravit klapku chladiče na turbokompresoru, která se nachází na jeho zadní části. Všechno ostatní prý funguje, jak má, včetně normálních vztlakových klapek. Prohlížím si otevírací mechanismus problémové klapky a okamžitě mne bije do očí prasklá páčka. Jak tohle mohl přehlédnout? Ó, bože. To abych si zkontroloval celé letadlo.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Magická hranice překonána

    Drabble: 

    Pět sestřelů. Magická hranice, kterou jen málo pilotů překonalo. Zdá se to málo, ale to číslo je ve skutečnosti velmi vysoké, když si uvědomíte, kolik práce a jaké riziko se za tím skrývá.
    Bylo to v létě 1943. V té době jsem měl na kontě pouhé čtyři sestřely. Jeden zbýval. Příležitost ale ne a ne přijít. Ta samozřejmě přišla až v nejméně vhodnou chvíli. Měl jsem poslední zbytky paliva a najednou jsem pod sebou uviděl nic netušící stodevadesátku. Byl jsem chvíli na vážkách, ale jak se říká, bez odvahy není vítěztví. S posledními zbývajícími náboji se mi ji podařilo sestřelit.

    Závěrečná poznámka: 

    Vysvětlení: Pokud se pilotovi podařilo sestřelit pět nepřátelských letadel, stal se leteckým esem.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Upuštění páry

    Drabble: 

    Únava! Stres! Zlost! Lítost! Bolest! Už nemůžu dál. Mám toho tak akorát dost! Kdy to skončí? Chci vůbec ještě pokračovat? Pocit samoty! Všude kolem jen smrt! Už nemám sílu. Už nemám energii! Tohle je pro jednoho člověka příliš. Jak tohle může někdo zvládat? Létat, zabíjet, znova létat, znova zabíjet. Nekonečný kolotoč, ze kterého není cesty zpět. Připadám si, jako bych nadobro ztratil krásu světa, která možná někde stále je. Tady je jen smrt a ruiny lidských životů, ktéré melou z posledního a zoufale se snaží, aby to na nich nikdo nepoznal. Možná bude lepší, když se z toho vysvobodím sám...

  • Obrázek uživatele Bestie

    Uvítací proslov

    Drabble: 

    Vítejte u 352. letky. Mé jméno je Hughes, generál Hughes. Všichni, co tu teď přede mnou stojíte, jste sem byli přiděleni z jediného důvodu - jste dobří. To mi ale nestačí. Dobrý není dost. Dobrý není dost proti tomu, co vás čeká. Chci, abyste byli ti nejlepší stíhací piloti, co tahle země má. Nevím, na jaký přístup jste zvyklí, ale na ten můj rozhodně ne. Budete létat a bojovat. Na zemi budete trénovat a zlepšovat se. Potom budete zase létat, pořád budete létat. A budete sestřelovat. Nechci, abyste munici vozili zpět. Ta ať vám nezůstane. Ať si ji zpět odvezou Němci!

  • Obrázek uživatele Bestie

    Z výsadkářů obyčejní smrtelníci

    Fandom: 
    Drabble: 

    Noc 5. června 1944. Přípravy vrcholí. Na její palubu nastupují příslušníci 82. výsadkové divize, známé jako All American. Když jsou všichni na palubě, pomalu roluje se svými kolegyněmi na vzlet. Stoupá temnou oblohou. Před ní visí hustá oblačnost. Jsou 2:30 ráno 6. června a výsadkáři na palubě dostávají znamení k seskoku. Otáčí se a vrací se přes pláž Utah.

    Píše se rok 1946. Právě vyjíždí z hangáru Avia. Lavice pro výsadkáře nahradilo 21 sedaček pro cestující. Těm se uzpůsobilo i vnitřní vybavení kabiny. Dostala také nové jméno. Z C-47 se stala DC-3 pod imatrikulací OK-XDM, létající nyní pro Českoslovesnké aerolinie.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Počasí

    Drabble: 

    "Poe, já jsem úplně vyřízenej..." říkám, když celý zpocený, unavený a rozbolavělý vylézám z kokpitu. Šest hodin sedět na tvrdé sedačce v úděsném horku a hluku je vyčerpávající.
    "To mi povídej! Nad Francií jsem myslel, že snad vyskočím a nechám se zachránit partyzány," odpovídá mi zadýchaně.
    "Proč nemůže nad celou Evropou pršet? To by se nikam nelítalo a měli bychom taky nějaký volno! Zatracená práce... Zatracený počasí!"

    Druhý den ráno vstávám a jsem štěstím bez sebe. Vidím hutné šedé mraky, ze kterých padají provazy deště. Jdu do briefingové místnosti a čtu stručnou meteorologickou zprávu.
    "Oblačnost 7/8, základna kolem 800 ft."

  • Obrázek uživatele Bestie

    Nevrátí se

    Drabble: 

    Všichni jeepy odjíždějí do města za zábavou. Dostali jsme dva dny zaslouženého volna. Já s nimi ale nejedu. Ne, že by se mi nechtělo, ale nikdo se mne tak nějak nezeptal, jestli nechci jet s nimi. Rozhodl jsem se proto pro procházku blízkým okolím. Všude je to samá lesní cestička. Lesy mám rád. Jsou tak klidné.
    Přemýšlím. Už se to opět blíží. To období v roce, kdy se to všechno dělo. Ještě pořád se nemůžu zbavit pocitu viny. Mám ho v sobě tak hluboko a pomalu mne zevnitř rozkládá jako červy jablko. Kdo jednou ze Země sešel, znovu se nevrátí.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Poslední kousek

    Úvodní poznámka: 

    Dopisuji si Co jsi v mládí nestihl ve stáří musíš dohnat.

    Drabble: 

    Slyšel jsem historku o jedné legendě. Byla o veteránu z první světové války. Veteránu myšleno tím, že v ní létal a nějakým zázrakem se mu podařilo přežít. Zažil v soubojích snad vše, na co si kdo dokáže vzpomenout. Stíhací souboje byly tehdy opravdvu jedinečné. Jedno ale nezažil, přistání bez podvozku. V té době už téměř padesátiletý, což je na poměry válečného pilota úctyhodný věk, létal s B-17. Během jedné mise utrpěl jeho stroj kvůli střelbě z flaku těžké požkození. V letounu nefungovalo téměř nic, včetně podvozku. I přesto se mu podařilo přistát. Po tomto kousku už v letadlech zažil vše.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Točím se a točím...

    Drabble: 

    Každý měl asi někdy sen, ve kterém padal, a těsně před tím, než by se rostříštil o zem, se náhle probudil. Opravdová hrůza ale nastává, když to přestane být jenom sen.
    Vraceli jsme se z doprovodné mise a cestou nás potkalo špatné počasí. Před námi vězely mraky vysoké jako hory a neméně hrozivé. Nešlo to obletět. V mracích mne turbolence a střih větru přivedly do nekontrolovatelného pádu. Točil jsem se ve vývrtce tak rychle, že mi zhasl i motor. Padal jsem jako kámen, zcela bezmocný a neschopný na situaci cokoli změnit. Až když jsem spadl pod oblačnost, motor zase chytl.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Krvavý list

    Drabble: 

    Messerchmitt Bf-109 F-6
    Messerchmitt Bf-109 G-1
    Messerchmitt Bf-109 G-2
    Messerchmitt Bf-109 G-4
    Messerchmitt Bf-109 G-5
    Messerchmitt Bf-110 C-3
    Focke Wulf Fw 190 A-3
    Focke Wulf Fw 190 A-4
    Focke Wulf Fw 190 A-6
    Focke Wulf Fw 190 A-7
    Focke Wulf Fw 190 A-9
    Focke Wulf Fw 190 A-10
    Focke Wulf Fw 190 D-12
    Focke Wulf Fw 200 B-2
    Junkers Ju 87 C
    Junkers Ju 88 A-4
    Heinkel He 11 H-3

    Tohle je seznam všech typů letadel, které se mi podařilo sestřelit. Kořist, kterou se mi podařilo ulovit. Zvěř, kterou se mi podařilo chytit.
    Kdo z nich to přežil? To nevím...

  • Obrázek uživatele Bestie

    Čisté letadlo, čistá duše.

    Drabble: 

    Přemýšlím o životě normálních lidí ve městech, která jsou daleko od války. Co asi řeší za problémy? Každé ráno vstanou, vyčistí si zuby, nasnídají se, ošatí se a pak cestují za prací. O čem přemýšlí? Co se jim líbí a co je trápí? Je pro ně stejně těžko představitelné, jaké starosti máme my?
    Tak třeba dnes jsem si myl své letadlo. Je to sice práce mechaniků, ale já si ji užívám. Miluji ten pohled, jak můj Mustang dostává znovu svůj lesk. Jak vše získává zpět svou čistotu a novotu, jako když to bylo prvně smontované dohromady. Čisté letadlo, čistá duše.

    Závěrečná poznámka: 

    Aneb jak můj učitel vždycky říkal: "Čisté letadlo je bezpečné letadlo!"

  • Obrázek uživatele Bestie

    Plavba za válkou

    Úvodní poznámka: 

    Tentorkát se dozvíte něco o Berryho úplných začátcích, kdy teprve plul v bouřlivých vodách Atlantiku směrem ke starému kontinentu.

    Drabble: 

    Jsme asi v půli cesty přes oceán a začíná opravdu hodně foukat. Vlny jsou veliké jako domy. Loď, na které pluji, je sice přímo ohromná, ale přeci jen jsem trochu nervózní. Déšť mne makonec vyhání z paluby zpět do teplé kajuty. Kupodivu jí nacházím prázdnou, což je zázrak, protože se tu nachází dvanáct lůžek. Díky Bohu, že jsem nikdy netrpěl mořskou nemocí. Touhle dobou bych už v rukou svíral porcelán, i když toaleta z porcelánu není. Slyším nárazy mohutných vln o ocel, ale ležím klidně, protože nás jistí početné záchrané čluny v barvách syté žluté, které tvarem připomínají tropické ovoce.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Stálo to za to

    Drabble: 

    Květen 1942
    Další den výcviku. Co se porouchá teď? Písty? Turbokompresor? Ale jít tam musím. Třeba budu mít dnes štěstí.
    Ne, neměl jsem štěstí. Při pojíždění mi blafnul pravý motor. Začínám si říkat, jestli to má stále cenu. Bude ze mne rychle létající mrtvola, až se dostanu do skutečné války.

    Září 1942
    Mám za sebou svou první bojovou misi. Byl to doprovod bombardérů. Asi 10 minut před cílem jsme narazili na formaci stodevítek. Čtyři se mi podařilo sestřelit! Když věci fungují, jak mají, člověk hned ocení, jak fantasticky Lighting létá, jak rychle stoupá a jak dobře se z něj střílí.

    Závěrečná poznámka: 

    Na vysvětlenou. Lightningy byly zpočátku velmi poruchové. Trpěly hlavně závadami motorů všeho druhu. Bylo zde ale i pár aerodynamických zádrhelů, jako například téměř úplná neovladatelnost horizontálních ocasních ploch během střemhlavého letu. Později se tyto problémy podařilo odstranit (alespoň částečně) a Lightningy se staly jedny s nejúspěšnějších spojeneckých stíhaček během druhé světové války.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Výslovnost

    Drabble: 

    Sedím s Petrem v baru a povídám mu: "Víš, jak dostat stodevítku? To musíš vystoupat, hodně, fakt hodně. Necháš si ji přiletět blíž a až ji budeš mít na šestý, napálíš to přímo dolů, rovnou za nosem. Až bude z čísel na rychloměru pěkná mazanice, přitáhneš, ale ne moc zvostra, jinak si urveš křídla. V zrcátku ji uvidíš daleko za sebou, tak do toho pořádně kopneš, otočíš se a dostaneš se přímo za ní! Pak už je to brnkačka."
    "No teda, ty jseš ale mazanec!" povídá mi Petr.
    "Co? Mazanec? Jo ty myslíš mazanej! Teda, kamaráde, musíš zapracovat na výslovnosti..."

  • Obrázek uživatele Bestie

    Nečekané ovoce

    Úvodní poznámka: 

    Dopisuji si Kapitální úlovek.

    Drabble: 

    Byl jsem někde nad Bielefeldem a zrovna jsem se chystal otočit zpátky na Asch. Byl to nudný průzkumný let, při kterém se vůbec nic nedělo. Najednou, asi 2000 stop pod sebou, jsem něco zahlédl. Vypadalo to na čtyřmotorového Condora. Rozhlížel jsem se kolem, ale neviděl jsem žádný stíhací doprovod. Chvíli jsem se rozmýšlel, ale nakonec jsem se na něj střemhlav vrhl. Vypálil jsem krátkou dávku ze svých šesti kulometů a poslal jsem ho k zemi.

    Když jsem pak doma přistál, generál si mne zavolal rovnou do kanceláře. Ptal se mě, jestli jsem věděl, že v tom letadle seděl Ernst Kaltenbrunner.

    Závěrečná poznámka: 

    Fw-200 Condor - rychlý německý čtyřmotorový dopravní letoun. Za války používaný říšskými funkcionáři.

    Ernst Kaltenbrunner - šéf RSHA (Hlavní říšský bezpečnostní úřad. Účelem organizace byl boj proti všem "rasově nevhodným".)

  • Obrázek uživatele Bestie

    Nedobrovolné vystěhování

    Drabble: 

    "Poplach! Poplach! Všechen personál na svá místa!"
    Vyskočil jsem z postele jako namydlený blesk, naskočil do bot, hodil na sebe bundu a vzal si rukavice. Venku byl takový blázinec, že mě div někdo nepřejel. Kluci naskakovali do letadel a rolovali pryč. Nenechal jsem na sebe dlouho čekat. Vysílačkou k nám mluvil generál. Dal nám krátkou zprávu o tom, co se vlastně děje. Útočila na nás formace Heinkelů i s doprovodem.
    "Plán B! Opkakuji, plán B! Následujte své velitele. Hodně štěstí!" promlouval k nám.
    Plán B? Takže máme co nejrychleji letět k vedlejšímu letišti. Tady tohle už je v rukou božích.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Je to tu.

    Drabble: 

    "Máš strach?" ptá se mě ustaraně Poe.
    "No... Jo," odpovídám mu po pravdě.
    "Já taky..."
    "Nemusíš mit, už jsi to přece dělal," říkám mu, abych mu dodal trochu sebevědomí. Když ho nemám já, musí mít aspoň on.
    "Já vím, že nemusím, ale pokaždé je to trochu něco jiného. Navíc, tohle bude tvoje první."
    "To ti děkuju, teď si mě fakt uklidnil," odpovídám uraženě.
    "Ale no tak, já to tak nemyslel," snaží se mě konejšit.
    "Kolik máme ještě času?" ptám se při zoufalém pokusu změnit téma.
    "Už moc ne, měli bychom si pospíšit."
    "Dobře, dobře. Tak můžem. Snad to nebude bolet."

    Závěrečná poznámka: 

    Jeho první bojová mise, kde ho čeká střet s nepřítelem, nebo něco jiného? To už nechám na každém z vás.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Konečně jsou tady!

    Drabble: 

    Byl březen 1944 a naše letka konečně dostala dlouho očekávané P-51D. Byl jsem zamozřejmě nadšen, ale přece jenom mi bylo mého starého Lightningu líto. Sloužil mi skvěle.
    Byl mi přidělen stroj s označením HO-A. Dlouho jsem přemýšlel, jak si ho vyzdobím, protože to byla nesmírně důležitá věc. Nesměli jste nic uspěchat. Bylo to skoro jako požádát svou milou o ruku.
    Jednou jsem v noci nemohl usnout a vzpoměl jsem si na slečnu, která v Anglii učila Čechy a Poláky angličtinu. Byl jsem do ní zamilován, a proto jsem se nakonec rozhodl, že si ji namaluji na příď mého nového krasavce.

    Závěrečná poznámka: 

    A tak vznikla slavná Slightly Dangerous.

    Věnem je myšlena ozdoba přední části vašeho letadla. Téměř každý pilot se snažil si nějakým způsobem svůj stroj ozdobit. Jste s tím letadlem jeden celek a ozdoba je něco, co s vámi zůstane až do smrti (vaší, nebo letadla).

  • Obrázek uživatele Bestie

    POTUS

    Drabble: 

    Dobrý den. Připravil jsem si pro Vás sérii otázek. Má první zní: Jaké jsou Vaše pocity po čtyřech měsících ve funkci?
    Cítím se skvěle. Víte, je to úžasná práce. Celý den sedíte a koukáte na televizi, a když vás to přestane bavit, zaletíte si na Floridu na golf.

    Aha, dobře. Další otázka: Mezi vaším lidem a i všude na světě nejste příliš populární pro své činny. Proč myslíte, že tomu tak je?
    Já a nepopulární? To jsou určitě alternativní fakta!

    Jistě. Poslední otázka: Co Vás vedlo stát se prezidentem?
    Je to jen byznys, nic osobního. Jo a Air Force One.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Bez cíle

    Drabble: 

    Jsou čtyři ráno a já opět ne a ne usnout, přestože jsem k smrti unavený. Moje hlava ale bohužel není. Nemůžu přestat myslet a čím více myslím, tím více mne to bolí. Nakonec to vzdávám, oblékám se a jdu ven. Procházím se po liduprázdné letištní ploše a rozhodnu se naskočit si do své Slightly Dangerous. Tady se cítím jako doma, v tomhle kokpitu, kde je vše přesně tam, kde má být. Pořád přemýšlím. V zoufalství startuju motor a vzlétám. Pomalu stoupám do tmy. Už je mi vše jedno. Letím, ale nevím kam. Jako stopař bez cíle. Jako vítr pustou krajinou.

    Závěrečná poznámka: 

    Mozkobouření je v tomto případě Berryho záchvat deprese.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Dva letci, dvě strany, jeden úděl

    Úvodní poznámka: 

    Je čas, abych představil "hlavního záporáka".

    Drabble: 

    V naší letce koluje taková fáma, nebo spíše historka, se kterou naháníme hrůzu nováčkům. Týká se jednoho německého esa, Manfreda Hellera. Říká se o něm, že je nesestřelitelný (jak jinak). Dokonce prý poslal k zemi jednu naši stíhačku, a to prosím bez munice. Většina si z toho dělá legraci. Málokdo ale ví, že je opravdu tak dobrý - a nejen to, je mi až nebezpečně podobný. Skoro jako mé árijské dvojče. Oba jsme velitelé letek. Oba máme stejný počet sestřelů. Oba máme velmi podobnou techniku létání a oba jsme postrachem svých nepřátel. Jaká škoda, že si s ním asi nikdy nepromluvím.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Kolik

    Drabble: 

    Víte, co je na válce nejtěžší? Nesblížit se s někým. Protože sotva to uděláte, v tu chvíli o toho člověka přijdete. Nevrátí se. Nekonečný nával cizích tváří, cizích jmen. Bez duší, jen živá síla, která čeká na porážku. Každý den se někdo nevrátí. Další jméno do seznamu, další jméno bez významu. Kolik jich ještě bude, než si na to zvyknu? Nevím... Nesmíte nad tím přemýšlet, prostě nesmíte. Zničá vás to. Rozedere zevnitř. Nesmíte myslet na všechny ty kluky a přemýšlet, jestli to někdy nebudete vy, koho si napíšou do seznamu. Jen jméno, bez duše. Kolik jich ještě bude? Bůh ví.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Mlčení

    Drabble: 

    Sedím na křídle Slightly Dangerous a přemýšlím. Dneska to se mnou je zase jako na houpačce. Proč to prostě nemůžu vypnout? Vídím Poea, jak ke mně přichází.
    "Ty vypadáš, jako by ti uletěly fokoušové," povídá.
    "Jo?"
    "No, jo. Co se děje?"
    Koukám do země a snažím se předstírat, že mi nic není, ale Poe je neodbytný.
    "Tak to vyklop," říká odhodlaně.
    Pořád se dívám do země.
    "Jsme přece tým, Michaele," povídá mi.
    "Já vím, Poe, ale nedokážeš si ani představit, jak těžký je o tom začít mluvit," odpovídám, protože už dál mlčet nedokážu.
    "Proto mi to musíš říct."
    "Já vím..."

  • Obrázek uživatele Bestie

    Ne, dnes vás nezabijeme!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ.

    Letový provoz je ten nejbezpečnější ze všech provozů (dopravních prostředků). Proto vám napíšu drabble o jedné příhodě, která, myslím, dostatečně vypovídá o tom, že tomu tak skutečně je.

    Drabble: 

    Na pražském letišti byl slunečný den. Posádka letu ČSA do Frankfurtu se připravovala na nástup cestujících. První důstojník Wünsch četl poslední zprávy o počasí ve Frankfurtu. Vypadlo to zle, velmi zle.
    "No, tak se zdá, že si tu počekáme, ale boarding zahájit můžem," pověděl kapitánovi.
    Jakmile se cestující usadili, oznámil jim kapitán vzniklou situaci. Jeden pasažér si ale řekl, že je to blbost.
    "Pane kapitáne, můžete mi vysvětlit, proč tu čekáme, když je venku hezky?"
    Vysvětlení, že v cílové destinaci je špatné počasí, nepomohlo. Nakone vzpurného cestujícího konečně usadil se slovy: "My jsme se ale rozhodli, že vás dneska nezabijeme!"

    Závěrečná poznámka: 

    Toto se opravdu stalo. Cestující se vymlouval, že pracuje pro Úřad pro civilní letectví, a že si bude stěžovat bůh ví jak vysoko. Odmítal pochopit, že v Praze sice v tu chvíli bylo opravdu hezké počasí, ale ve Frankfurtu panoval zákaz všech vzletů a přistání. Kapitán opravdu řekl citovanou větu, která nakonec zabrala, protože od té chvíle nikdo už ani nepípl.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Ach, to létání ve formacích!

    Úvodní poznámka: 

    Tak teď jste se s tématem trefili do černého! Bohužel mám takový problém, a to ten, že není možné na toto téma napsat pouze JEDEN drabble. Proto tento drabble bude soutěžní a bude v mém fandomu Válečného pilota a zbytek podle toho, co mě napadne.

    Drabble: 

    Doprovody bombardérů většinou bývají velmi neoblíbenými činnostmi stíhacího pilota, ale po čtyřech dnech misí, kdy jste bojovali se stodevítkami o život, takový čtyřhodinový odpočinkový let uvítáte.
    Stoupali jsme s mou skupinou až do výšky 34000 stop, asi 1000 stop nad formacemi několika desítek B-17. Bylo jich tolik, že i když bylo téměř bezoblačno, nebylo na zem skoro vidět. Vždy mne fascinovalo, že tak velký počet letadel dokáže letět těsně vedle sebe, aniž by se posrážela.
    Rozstupy?
    Jaké rozstupy!
    Minimální výšková separace?
    Hahaha, dobrý vtip!
    Z rádia se ozvalo: "Hej, Stane! Víme, že se rád teplíš, ale bacha na naše křídlo!"

  • Obrázek uživatele Bestie

    Co se tam nahoře stalo?

    Drabble: 

    8:00
    Odcházíme s Poem z briefingové místnoti. Prohodíme ještě pár nebojáckých slov, než každý vylezeme na křídlo našich krásek. Poutám se a kontroluju kokpit. Dostávám příkaz nahodit motor a začít pojíždět...

    22:30
    Sedím u baru, skoro namol. Poe už šel spát. Jsem zvědavý, jestli se mu podaří usnout. Dnes v noci zahmouří oči jen málokdo, zato na věčný spánek se již odebralo spousta mladých kluků. Přemýšlím nad tím vším a nedokážu pochopit, jak se to mohlo stát. V jednu chvíli si myslíte, že máte vše pod kontrolou, a v zápětí se řítíte do tlamy pekelné, ani nevíte jak.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Válečný pilot

    Jedná se o můj originální fandom. Začal jsem ho psát minulý rok.
    Hlavním hrdinou je spojenecký pilot Berry, původem ze Spojených Států.
    V drabblech se nachází jeho wingman Poe a velitel Hughes.
    Děj se odehrává na evropských bojištích za druhé světové války.
    Berryho základna, Asch (také známá jako Y-29), se nachází v Belgii.
    Drabbly jsou smyšlené, nicméně mohou odkazovat na skutečné události. Všechna jména jsou smyšlená.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Velitelova kancelář

    Úvodní poznámka: 

    Pokud se ztrácíte ve fandomu, je to pochopitelné, protože je můj vlastní. Doporučuji si přečíst všechny předchozí drabbly (nebojte, není jich mnoho, ale chronologicky psané nejsou). Pro jistotu se chystám ještě dnes naspat krátký popis fandomu.

    Drabble: 

    "Berry! Ke mne do kanceláře."
    Co jsem provedl tentokrát? To bude určitě kvůli tomu rozbitému letadlu. Můžu ale za to, že mne pokaždé posadí do úplného šrotu? Vešel jsem do kanceláře velitele Hughese obrněn trpělivostí. Naznačil mi, abych se posadil. Přešel k oknu a nečitelně se zahleděl.
    "Můžete mi, prosím vás, vysvětlit, jak je možné, že už jste zničil třetí letadlo, a to prosím za jediný týden?" ptal se klidným hlasem s dávkou posměchu.
    "Ehm... No... Ono už rozbité bylo, když jsem do něj..."
    "Ticho! Takové výmluvy nechci slyšet!"
    "To není výmluva, pane."
    "To není výmluva, pane..." opakoval po mne.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Makový zážitek

    Úvodní poznámka: 

    stodevítka - Messerchmitt Bf-109

    Drabble: 

    "Do hajzlu!"
    Za ocasem mi visí stodevítka. Posouvám plyn přes všechny zarážky a snažím se jí zmizet v mracích. Vidím, jak mi nad kokpitem hvízdají svítící koule z dvaceti milimetrových kanónů. Otáčím o sto osmdesát a začínám prudce stoupat - nic. Němcova střelba je přesná, až mi nakonec udělá několik děr do levého křídla.
    "No, a je to v... Ty nácku jeden pitomej!" pomyslím si.
    Musím dolu, a to rychle. Křečovitě se rozhlížím kolem. Ha, pole! Mířím přímo k němu. Stahuju plyn a jemně přitahuju. Náraz je tak tvrdý, až se praštím do hlavy. Zmateně koukám na pochroumaný kokpit plný makovic.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Rytíři nové doby

    Drabble: 

    Když jsem byl malý kluk, fascinovaly mne historky pilotů z první světové války. Byl jsem tím tak zaujatý, že mi otec jednoho dne k narozeninám dal paměti jednoho takového pilota. Tu knihu jsem nepustil z ruky - nikdy. Byla pro mne tím nejsvatějším předmětem, jaký jen může malý chlapec vlastnit. Celé hodiny jsem pročítal ty neuvěřitelné kousky, odvážné činy, bláznivé a nervy drásající souboje. Ale co mne vzrušovalo nejvíce, bylo to jedinečné rytířství a smysl pro gentlemaství, které letci tehdy měli. I když byla letadla ve smyslu zbraně zcela nový a smrtonosný nástroj, byla rovněž zbraní člověka se smyslem pro čest.

  • Obrázek uživatele Bestie

    Okruhy

    Úvodní poznámka: 

    Šestadvacítky - americké střední bombardéry B-26 Marauder.

    Drabble: 

    "Věži, tady Yellow leader, dráha na dohled, žádám o povolení k přistání."
    "Yellow leadře, tady Věž, před vámi přistávají čtyři šestadvacítky, stoupejte na tři tisíce a vyčkávejte."
    "Yellow leader, rozumím."
    No, paráda. Ještě, že mám dost paliva na všechny ty okruhy, které mám před sebou. Kde by tak mohl být Poe? Nemůžu před ním mít veliký náskok.
    Dokončoval jsem třetí zatáčku druhého okruhu, když v tom najednou proletěl Poe na plný plyn, asi tak třicet stop nade mnou! Tak tady je, darebák!
    "Ty blázne!" povídám mu.
    "Copak, lekl ses?" odpovídá rošťáckým tónem.
    "A nejen já! Slightly Dangerous sebou taky trhla."

  • Obrázek uživatele Bestie

    Zrod pilota

    Drabble: 

    Pamatuji si na to, jako by to bylo včera. Jako každému, který to poprvé okusil, a to poznáš sám, se mi ta chvíle navždy vryla hluboko do paměti.
    Stalo se to přesně v tento den, před mnoha a mnoha lety. Psal se rok 1940 a mne čekal první sólo let mého života. Jestli jsem byl nervózní? Ano, byl. Jestli jsem měl strach? Ani zdaleka.
    Nasedl jsem do cvičného Texana, přikurtoval se a pečlivě kontroloval všechny přístroje. Přesně, jak mne to učili. Nastartoval jsem motor a cítil ty úžasné vibrace. Když jsem konečně vzlétl, propadl jsem v úžas. Tohle je život!

  • Obrázek uživatele Bestie

    Bolavá srdce

    Úvodní poznámka: 

    Dopisuji si Velké srdce malý mozek.

    Drabble: 

    Každý z nás určitě měl, nebo ještě stále má kamaráda, co sice není moc chytrý, ale má velké, dobré srdce. Derek byl jedním z nich. Vždycky, když se mnou letěl na misi, dostal strašnou nakládačku. Ale stejně mě potom pozval na pivo. Mluvili jsme o jednoduchých věcech; o jeho domovu, jeho matce a jeho milé. Bylo to fajn. I když jsme měli těžký den, vždy nás dokázal rozesmát. Ostatním byl sice jen pro smích, ale my ho měli rádi. Byl takový ten správný kluk.
    Když se jednoho dne nevrátil, strašně nás to vzalo. Nezůstala po něm myšlenka, ale bolavá srdce.

    Závěrečná poznámka: 

    Toto je můj (časově) poslední drabble, takže bych chtěl moc a moc poděkovat Kleio a Dangerous za betareading a inspiraci. Velké díky patří také všem z Čajovny. Nebýt vás, asi se o tomhle nikdy nedozvím.

Stránky

-A A +A