Moje články

  • Obrázek uživatele Alasdair MacColla

    Děkuji

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Strašně rád čtu. Se psaním je to horší.

    Drabble: 

    Já zřídkakdy píši něco jiného, než jsou hlášení.
    Já mám totiž,
    nemalou potíž.
    Na motiv každý
    mně vždycky napadá
    snad kromně vraždy*
    věcí snad milion.
    To je fakt záhada.
    Vět plný kamion.
    (A. MC. - Ze života nepsavce)
    * - větší blbost, že by mně nenapadla? I napadla, to by bylo aby nenapadla. Ale to slovo je tam jen kvůli rýmu.
    No ale následek toho je ten, že mám hroznou potřebu vysvětlit úplně všechno a všechny souvislosti a zaplétám se do hrozivých souvětí, číst se to nedá. Drabble je perfektní způsob jak mně to odnaučit. A nechtěl jsem být ten, co nic nenapsal.

    Závěrečná poznámka: 

    Ioan, díky, že jsi mě přesvědčila, byla to legrace. :-)

  • Obrázek uživatele Alasdair MacColla

    Hon

    Drabble: 

    Co to prokrýlepána sedí na tom stromě? Vytahuji dalekohled, ale pták mizí ze zorného pole. Dravec, zjevně, ale nepoznal jsem ho. Aha, už ho zase vidím. Jdu blíž, není plachý, to je netypické. Už ani nepotřebuji dalekohled, abych ho poznal. No mně snad trefí šlak ve středním věku. Honem mobil.
    "Najdi mi rychle číslo na někoho přes ochočené dravce."
    "Co jsi našel?"
    "Sup kapucínek!"
    Jako najust je nejbližší odborník asi 100 kilometrů daleko. Sup obhlédne sektor a popoletí. Já s vyvrácenou hlavou cestou necestou za ním. Tak to jde půl dne. Dostanu-li do ruky toho, komu uletěl, utrhnu mu uši!

    Závěrečná poznámka: 

    Ptáka jsem chytil, dal do záchranné stanice, tam dohledali majitele. To je za téma "totální anarchie". No copak to není totální anarchie, aby supi poletovali v českém lese??
    Původně jsem nazval toto drabble zvoláním "Stůj ptáku!" A jedna osoba, co tu se mnou popíjí víno a čte mi přes rameno se rozchechtala jako hyena chechtavá. Na co ti lidé hned nemyslí. Ale raději jsem pak zvolil nudnější název.

  • Obrázek uživatele Alasdair MacColla

    Leknutí

    Drabble: 

    Robin dává znamení, abych ještě couvl. Udělám pár kroků stranou a znovu přikládám k očím dalekohled a pátrám ve vzdáleném houští. Psi jsou s námi, Hakkan je vedle mně. Najednou sebou škubne a vydá charakteristické zaskřehotání. Ne štěknutí, ale zaskřehotání, zcela konkrétní! Vím, co takto hlásí! Proboha kde? Adrenalin na maximu, smysly ve střehu.
    "A.! Pozor!" prořízl vzduch Robinův křik.
    Malá černá šmouha se mihne a něco mi dopadá na rameno. Bleskové švihnutí rukavicí. Smetám to na zem, Hakkan skáče a chramst! Pánův zastavovací příkaz přišel pozdě. Nic se psovi nestalo. Těch osm nohou už mít na rameni nikdy nechci.

    Závěrečná poznámka: 

    Před několika lety se objevily zprávy o útocích nesmírně agresivních jedovatých tarantulí a o mrtvých, které za sebou nechávají. Prý neznámý druh. No, jak se to vezme, sdělovací prostředky objevily Ameriku. Je pravda, že tihle sklípkani (ne tarantule) se začali hromadně objevovat až nedávno, ale lidé je v Ásámu znají už dlouho, jsou to bleskurychlé agresívní potvory, mají silné chelicery a jejich jed tedy stojí za to. Terénní zoolog Robin měl psy, kteří uměli hlásit různé druhy zvěře. Tento pavouk byl v jejich repertoáru. Díky za to.

  • Obrázek uživatele Alasdair MacColla

    Nájezd

    Drabble: 

    Mně klepne pepka. Jak tu bandu zešílevších trpaslíků dokáže jedna křehká učitelská sněhurka zvládnout?? Celé zkrotlé a zmáčené přívalovým lijákem jsem je potkal a zavedl k blízkému nocovišti, aby se vzpamatovali, usušili a přečkali to nejhorší.
    Probrali se setsakra rychle. Mají hlad. Ukážu na odpařovací bednu s pohotovostními zásobami. Vdechli je.
    Pomoc!
    Potřebuji specialisty nebo to tady zboří! Je tu jen učitelka a potřebuji ještě: krotitele, dezinfektora, desinsektora, deratizátora, 7 samurajů a ideologa, kvůli povzbuzení (svému). To je 12 lidí. Ta třináctá se mi střídavě omlouvá a střídavě na ně bezvýsledně řve. Jakoby tu nebyla. Nejsem učitel, uleví se mi.

    Závěrečná poznámka: 

    Nakonec to nebylo tak zlé, zabavil jsem je vyprávěním o divokých zvířatech, učitelce daroval nášivku strážce (do jakéhosi třídního deníku) a šli jsme si všichni po svých. :-)

  • Obrázek uživatele Alasdair MacColla

    Výzva

    Drabble: 

    Vím, že na tomhle místě nikdo nikdy nic nepěstoval, přitom půda je tu náramná. Ano, to půjde. Udělám dvě plantážky. První bude "výběrové řízení", jakási školka. A druhá bude pro ostrý pokus. Dva roky do toho přidávám nejlepší kompost, trpělivost, trpělivost! Ve školce rostou hezky. Tak které jsou nejlepší? Dáme je na ostrou plantážku. Další čtyři roky. Seřezávám je, když kvetou. Prý to nejlépe povzbudí růst toho, co od rostlinek chci. Trpělivost, ksakru! Tak snad teď. Uvidíme. Nastal konečně den D. prostě jsem ho určil. Sedím na zemi a kroutím hlavou. Je to skrček, k ničemu to nevedlo. Žen-šen pravý.

    Závěrečná poznámka: 

    Pěstuji si doma leccos, a kořen žen-šenu na nic nepotřebuji a je rozhodně snazší ho koupit, prostě mně zlákala ta výzva. Těch sto slov shrnuje děj asi osmi let. :-)

  • Obrázek uživatele Alasdair MacColla

    Vychází slunce

    Úvodní poznámka: 

    Prý lze dnes použít i jedno z těch starších témat. Body nechci, stejně už to nedohoním, ale tohle téma se mi líbilo.

    Drabble: 

    Kdyby to někdo viděl, řekne si, že jsem cvok. Je velmi brzy ráno, terpve svítá a já už se proplétám do samého srdce blízkého lesa. Zatím je všude vůkol ticho, občas se jen dotčeně ozve živočich, kterého vyruším i přes svou nemalou snahu o tichý krok. Už jsem u své oblíbené skalky, na kterou se posadím a čekám. Už je to tady, už se probudili. Lesní ptáci. Drozd, sojka, budníček, sýkorky, králíček, linduška, dokonce včelojed. Přestávám je rozlišovat. Velebné chrámové zelené ticho naplňuje úžasný sbor. Vytahuji zobcovou flétnu, kterou mám od dětství a improvizuji s tím sborem. Jsem dokonale šťastný.

  • Obrázek uživatele Alasdair MacColla

    Stráž u mrtvého rytíře

    Drabble: 

    Nechce se mi spát. Co se mi nechce? Spát. Spát se mi co? Nechce. Komu se nechce spát? Těm zmetkům, co chtějí roh. Mně hrozně. Hlídej, tohle jim nesmí projít! Padlý rytíř nepřijde o to poslední, co má. Nedostanou se sem autem, jediné moje štěstí! Ať už je ráno! Svítá, konečně! Támhle se třpytí východní Himáláj, to je taková krása... Přestalo se mi chtít spát, tluče mi srdce. Kdo přijde dřív? Už jdou, ne!!! Nikdy bych si nepomyslel, že sekání listů vrtulí helikoptéry do vzduchu a přehradná palba, kterou spustil někdo na palubě mi bude znít, jako sladké verše Džayadev.

    Závěrečná poznámka: 

    Toto není můj zážitek, ale nejsou to nijak řídké situace, odehrávající se např. nad mrtvým nosorožcem. Tu obrácenou uspávací mantru z jedné pohádky, znal dotyčný ode mně.

  • Obrázek uživatele Alasdair MacColla

    Co je větší svinstvo?

    Drabble: 

    Zpoza poklopu se vysoukala postava. Ten vypadal, smrděl by snad i na fotografii. Ale co se dá dělat, jinak to nejde a jen díky němu se dal zase spláchnout záchod. Co to dělají, Šaran, Rádž, Becky, dokonce i Robin? Peníze položí na zem a odmítavé gesto. Muž zoufale gestikuluje, pak rezignovaně odchází, už si zvykl. Běžím k nim, zastavuji ho. "Tam se postavte, pane". Beru do rukou hadici a sestříkávám z něho to svinstvo, naše svinstvo(!!) dolů. "Zavřete oči". Přepínám na jemnější proud. Pak mu podávám ručník, sbírám peníze a podávám mu je. Ty zatracené kasty!!! Mají to v krvi.

    Závěrečná poznámka: 

    Ta zásada je moc pěkná, a jistě pravdivá, ale když ono ne všude to římské právo jaksi...Tahle manuální čištění žump dělají v jistých zemích příslušníci těch nejopovrhovanějších kast. Když se mně pak Becky ptala, co to u všech všudy dělám, vykašlal jsem se na trénink hindí a vylétlo ze mně anglicky "Ticho Becky! Naštvali jste mně!" Použil jsem tehdy jiný výraz, a řval jako bengálský tygr, ale tady jsem mezi slušnými lidmi.

  • Obrázek uživatele Alasdair MacColla

    Vzpomínka na Vánoce

    Drabble: 

    "Děcka, kde jste se tak strašidelně zprasili? Vaše mi máma utrhne hlavu a vás bude drbat rejžákem!", štkal jsem, když se z mlází vynořily dvě malé noční můrky.
    "Já za to nemůžu strejdo, já uklouz!"
    Letos je všude plno bahna, vážně za to nemohou. Což nic nemění na tom, že mi jejich máma hlavu utrhne. Pachtíme se až k tomu nejkrásnějšímu stromečku, už po druhé, musíme se přece podívat, jestli si zvířátka vzala všechno, co jsme jim tam pracně nachystali a navěšeli. I zvířátka si zaslouží Vánoce. Namouduši, ožrali to zase nadoraz, ani drobek nezůstal. Tak dobrou chuť, fauno lesní.

  • Obrázek uživatele Alasdair MacColla

    Vrrrr, brum, brum, vrrr....

    Drabble: 

    S roztrpčením koukáme na typické vzorkované rýhy v zemi. Už jsou tady zas. Podle směru stop budou na Kočičím ocasu, libují
    si v závodech do vrchu. Rozdělujeme se a jdeme k vrcholu každý z jiné strany. Čtyřkolový veluciper arogantně dřepí na vyvýšenině a šikmými světly se výsměšně šklebí na potokem protínané travnaté údolí, které právě znásilnil. Strhávám na sebe pozornost jezdce a vleču ho k ceduli aby mu mezitím Aki mohla vypustit kola. Všiml si toho, běžel zpět, ale Aki se vztyčila, je vysoká a není tintítko. A on je srab. Veluciper potupně odtažen, solím nejvyšší pokutu, jakou jen mohu.

    Závěrečná poznámka: 

    Tohle je šílený a věčný boj, stejně ji nakonec nezaplatil, synáček náčelníka Dlouhé pracky. Ona není daleko oficiální trať, ale když v Zóně je tak hezky. :-( Výraz "veluciper" vypůjčen od Josefa Lady.

Stránky

-A A +A