Moje články

  • Obrázek uživatele Dede

    Když slunce zapadlo

    Úvodní poznámka: 

    Drabble je vyprávěno z pohledu Kristiny, ten druhý je Assani. Časově je to tak deset dní po ději z předchozího drabble „Cena za život“

    Drabble: 

    Stála u okna. Slunce právě zapadlo a místnost potemněla. Za sebou slyšela namáhavé kroky, ale ne ťukání hůlky.
    Pousmála se.
    Nafoukanec!
    Co se probral, držela se od něj dál. Nevyznala se ve svých citech, nedovolila mu je tedy vidět. Roky uměla ovládat svoji tvář.
    Roky se tak učil číst v jejích očích.
    Co bude teď?
    Stál za ní, ale neotočila se.
    Váhal. Nejistota pro něj byla novinkou. Vždy jednal podle svého!
    Nedotkl se jí. Další novinka!
    Tichý hlas. „Kristino…“
    Otočila se. Díval se na ni… jinak. Úplně jinak než dřív. Něhu u něj neznala.
    Opravdu musel nejdřív skoro umřít?
    „Děkuju.“

    Závěrečná poznámka: 

    Děkuju všem, koho příběh Kristiny, Assaniho, a jejich trochu podivné rodiny zajímal :)

  • Obrázek uživatele Dede

    Cena za život

    Úvodní poznámka: 

    Assani může být psychopat, ale rozhodně dbá na svoji čest. Neexistuje nesplatit čestný dluh – a on dluží za svůj život. Jeho splátka musí být pokud možno výjimečná, tak, jako byla výjimečná služba, kterou mu Alžběta prokázala. Byl přesvědčen, že Alžběta Arkanovi patří – podle jeho soudu tedy služba prokázaná dračímu jezdci aspoň částečně pokryje dluh, který má u ní.
    Drabble je vyprávěno z pohledu Assaniho.
    Navazuje na drabble "Dar života" (https://www.sosaci.net/node/57146)

    Drabble: 

    Napjal všechny síly, aby vstal. Doteď bez podpory vstát nedokázal.
    Marně. Pád bolel – narazil si zápěstí i pýchu.
    Au! Zkusil tedy radši přemýšlet. To šlo.
    Jak splatit dluh za život? Alžběta, Artuš, a přes něj i Arkan, jako jeho mistr.
    Co je v jeho moci? Co jim může chybět a on má?
    Medailon dračího jezdce vyžaduje absolutní poslušnost králi.
    Král je jen bezmocnou loutkou v rukách čarodějnice.
    Vítězně se zasmál.
    Jeho dar bude zásadní, cenný a Arkan ho – ač nerad – nebude moci odmítnout!
    To nemá chybu.
    Takže po Darenovi vzkázal:
    „Co uděláš, pokud ti Calina královými ústy přikáže zabít Alžbětu?“

  • Obrázek uživatele Dede

    Dar života

    Úvodní poznámka: 

    Alžběta s Artušem jsou na Calinin rozkaz uneseni z našeho světa do Království. Společnými silami se jim podaří dostat tak daleko, že svým únoscům málem uniknou – problém je však v tom, že Artuš šermuje o život poprvé v životě, a má zábrany, které jeho protivníci nemají. Nebýt pomoci mládence z domu, poblíž kterého se souboj odehrává, měli by vážné problémy. Ukáže se, že jim pomohl Daren, a lehce zraněný Artuš se tak poprvé od svých dvou let potká se svojí matkou. Při té příležitosti se dozvědí, že Assani je už dva měsíce v podivném stavu, který vypadá jako bezvědomí. Alžběta však zjistí, že jde o kletbu. Assani momentálně umírá vyčerpáním, protože kletba ho drží v takřka nesnesitelných bolestech. Alžběta si myslí, že by mu mohla pomoct, pokud by ji podpořila Brandy. Takže to zkusí.
    Drabble je psáno z pohledu Assaniho

    Drabble: 

    Neměl ponětí o čase. V hlavě mu pulsovala rudá, žhavá bolest. Vždy trochu jinak, aby se nemohl připravit. Aby zabíjela.
    Bojoval o každý den, každý nádech.
    Kristina byla překvapivě s ním. Žasl, ale pomoc vděčně přijímal.
    Přesto věděl, že se blíží konec.
    A pak se objevila… skleněná dračice!
    V jeho pekle závan čistého vzduchu. Naděje!
    Z posledních sil sledoval její boj. Nešlo to! Znovu. Jinak. Plamen!
    Zvítězila! A pak ho zaclonil štít. Artuš???
    Úleva. Náhlé ticho v jeho hlavě bylo ohlušující.
    Přesto umíral.
    Náhle ho prohřál pramen čisté energie a uslyšel:
    „Žij! Máš tu co napravovat.“
    Dar života.
    Nesplatitelný dluh.

  • Obrázek uživatele Dede

    Jak vzdorovat v zajetí?

    Úvodní poznámka: 

    Punk – (angl. doslova ztrouchnivělé dřevo, také povaleč) – obecně rozšířené hnutí mládeže s vlastní životní filozofií a životním stylem, jehož hlavním rysem je usilování o autenticitu a přirozenost cítění a projevu, skepse vůči možnostem a slibům společnosti. :)
    Calina nechala princeznu Ulriku (16) a Kaitlyn (14) přestěhovat do místností v jedné ze starých věží, prakticky už mimo královský Palác. Bylo to v době, kdy definitivně převzala kontrolu nad králem a zbavila se Assaniho. Kaitlyn o tom, co se stalo otci neví, princezna to tuší, ale nechává si to pro sebe. Naštěstí už v té době čarodějnice dočasně přestala používat Kaitlyn jako magický zdroj a dívce je konečně lépe.
    Princezna teprve teď pochopila, že titul jí je k ničemu, pokud Palác ovládl nepřítel. A je to právě mladší Kaitlyn, kdo vysvětluje princezně, co a jak je potřeba udělat, pokud mají stále se zhoršující podmínky života v Paláci vydržet. A proč je vlastně dobře, že jsou samy ve věži, a ne v princezniných komnatách.
    Mluví spolu Kaitlyn a princezna.

    Drabble: 

    „Podívej, máme tady soukromí. Takže se konečně můžeme pokusit nějak bojovat s tou hnusnou ženskou a pomoct tvému tátovi.“
    „Jak, když se k němu ani nedostanu?“
    „Když si dokážeš zachovat zdravý rozum, naději… a slušnou kondici. Když najdeš spojence a poznáš nepřítele. Zajistíš se, abys přežila pokus přimět tě k poslušnosti osaměním nebo hlady. Dokud nám dávají pokoj, můžeme se připravit.“
    „A to víš odkud???“
    „Mamka říká, že tenhle svět a právo jsou stvořené pro muže a mocné lidi. Takže ženy a obyčejní lidé si musejí zajistit bezpečí po svém.“
    Ulrika nevěřila vlastním uším – Kaitlynina matka vůbec nevěřila svému postavení!

  • Obrázek uživatele Dede

    Čtěte Dedeník!

  • Obrázek uživatele Dede

    Hoř! Už tě nepotřebuju…

    Úvodní poznámka: 

    Assani je v Palácových zahradách, kam ho Calina zavedla krátce poté, co se jí prvně ubránil, když neposlechl rozkaz, aby ovlivnil krále nařízeným způsobem. Jenže podle všeho už bylo pozdě. Pro krále i pro něj. Calina se umí zbavit neposlušných otroků… a ještě se u toho pobavit.
    Navazuje na drabble „Platit musím jen já“ (https://www.sosaci.net/node/56696)
    Drabble je vyprávěné z pohledu Assaniho

    Varování: 

    Krutost (ke zvířatům i lidem)

    Drabble: 

    Zavedla ho do palácových zahrad. Zastavila se, a ukázala před sebe.
    Na trávníku mezi rozkvetlými keři ležely tři právě zabité kočky. Udělalo se mu zle, když uviděl tu pestrou mozaiku nesouvisejících těl, hlav a končetin. Věděl, co to znamená, i když se s tím dosud nesetkal. Černá krvavá magie.
    Usmála se na něj, jedovatější než kobra.
    „Už tě nepotřebuju,“ oznámila mu. „Krále už dokážu uhlídat sama. Tvoje milovaná dcera se stane mým mazlíčkem, magickým zákuskem. Máš radost?“
    Takže konec. Zapřel se, aby na sobě nedal nic znát. Tu radost jí neudělá.
    Kristino! Kaitlyn!
    Pohnula rukou.
    V hlavě mu vzplálo peklo.

  • Obrázek uživatele Dede

    Jak se může zrodit respekt

    Úvodní poznámka: 

    Drabble je vyprávěno z pohledu Kristiny, navazuje na drabble „Svoboda má víc tváří“ (https://www.sosaci.net/node/55890). Kaitlyn je v Paláci v moci čarodějnice Caliny. Ralfa Assaniho Calina ovládá (viz předchozí drabble)
    Kristina je v pracovně svého muže, sedí u jeho stolu a jeho sekretář jí předkládá dokumenty k podpisu. Kristina počká, až má před sebou všechno, je ten den třeba, a upřeně se na něj podívá. Sekretář se s těžko skrytou nevolí ukloní a nechá ji samotnou. Její nové pravomoci se mu vůbec nelíbí!

    Drabble: 

    Kristina pozorně prochází dokumenty, občas si udělá poznámku.
    Potom se zadívá na protější stěnu a sevře ji úzkost.
    Ach Kaitlyn, holčičko moje, vydrž! Naučila jsem tě přežít ve zlých časech. Bojuj!
    Ralf. Prý našel způsob obrany, ale příliš pozdě. Ať se podřídí nebo vzepře, stejně ho Calina nakonec zničí.
    Překvapeně zjistila, že má o něj strach. Nechce, aby zemřel!
    Jejich manželství se během let proměnilo v opravdové partnerství. Naučil se ji respektovat, protože před lety našla tu správnou páku, která ji dostala z role podřízené oběti.
    Kdo by řekl, že aktivita a budování rovnoprávnosti v posteli přinese tak zásadní výsledky?

  • Obrázek uživatele Dede

    Platit musím jen já

    Úvodní poznámka: 

    Čarodějnice Calina ovládá Assaniho velice efektivně, protože ten si nikdy nepamatuje, co dělal, když byl v její moci. Calina ho potřebuje, protože on umí přirozeně (v rámci svého rodového nadání k magii) ovlivňovat lidské vědomí. Sám moc nebezpečný není, protože jeho moc má limity dané tím, že zdroj magie má v sobě (jako jeho děti), tedy efekt jeho působení rychle mizí a musí být u ovlivňovaného člověka blízko. Neumí pracovat jako čarodějnice, která masivně využívá vnější magické zdroje. Calina ho potřebuje na jemnou práci – ovládání krále. Sama je mocná, ale cele ovládnout nebo blokovat lidské vědomí je moc i na ni (zabíjet je mnohem snazší). Proto našla efektivnější cestu. Používá Assaniho jako nástroj, a sama pak dodá jeho vlivu sílu a trvání. Assani je tak obvykle „mimo“ jen velmi krátké časové úseky, takže mu dlouho nedocházelo, co se děje. Byla to až Kristina, která na tu manipulaci přišla a jemu chvilku trvalo, než jí uvěřil.
    Drabble je vyprávěno z pohledu Assaniho

    Drabble: 

    Jak jsem mohl být slepý? Poslouchám její povely jak cvičený kůň a vůbec o tom nevím. Nebýt Kristiny…
    Jenže k čemu mi je vědět, když ji příště budu muset zase poslechnout?
    Vydal jsem aspoň pokyn, že každý můj příkaz týkající se léna a rodinného majetku musí vždy podepsat i moje žena. Napsal jsem novou poslední vůli.
    Kaitlyn. Nikdy jsem jí nechtěl ublížit, a teď je mojí vinou vydaná na milost čarodějnici. I s princeznou.

    Konečně jsem našel cestu, jak se bránit. Jenže Calina je zvyklá vítězit, takže mě to asi přijde draho.
    Musím zajistit, abych platil jen já.
    Nikdo jiný.

  • Obrázek uživatele Dede

    Už mě nic nezastaví

    Úvodní poznámka: 

    Calina je čarodějnice, mající na obvyklé poměry mimořádnou moc. Je jí čtyřicet tři let a dospěla k názoru, že nastal čas stát se královnou. Království reprezentovaným slabým a osamělým králem Bedřichem, který se po tragické smrti většiny členů královské rodiny nikdy úplně nevzpamatoval, se jevilo jako rozumná volba. Navíc tu našla velmi zasvěceného rádce – Sorin možná byl odporný vrah, ale zároveň ideální zaměstnanec. Byl to on, kdo ji představil Lordu Assanimu. Díky tomu měla Calina konečně dokonalý plán, jak ovládnout Království.
    Drabble je psáno z pozice Caliny, zmiňovaný hlupák je pak Assani.

    Drabble: 

    Výborně. Ten nafoukaný hlupák vůbec nezpozoroval, že jsem ho začala ovládat. I když… lehké to nebylo. Ženské zbraně na něj nepůsobily, musela jsem jinak.
    Schovává před mnou ženu! Taková nicka mě nezajímá. To dcerka je poklad, jaký jsem hledala!
    Mladá, s čerstvě rozvinutou magií. Zdroj, kterého si nikdo nevšimne – a ještě mi ji do Paláce doručí její vlastní otec.
    Musím si ji šetřit, ta minulá umřela moc brzy.
    Dám ji k princezně, takže si najednou pohlídám i toho královského spratka.
    Seveřané! Další tupci. Myslí si, že jim Království naservíruju, a nic si nevezmu?
    Ne. Všechno beru já.
    Už mě nezastaví.

  • Obrázek uživatele Dede

    Tatínek nebo otec?

    Úvodní poznámka: 

    Uběhly další roky, Kaitlyn je teď čtrnáct, Darenovi osmnáct.
    Tohle drabble je napsáno z pohledu Kaitlyn, Assaniho a Kristininy dcery. Je asi jediným člověkem, která poznala Assaniho jako milého člověka, který někoho umí mít rád. Jenže co se teď na jaře v jeho blízkosti objevila ta podivná ženská, čarodějka Calina, její otec se mění – a ne k lepšímu.

    Drabble: 

    Tatínek.
    Má ji rád. Hrál si s ní, spoustu věcí ji naučil.
    Maminku vždy hlídal – proč ne? Miluje ji, chce ji mít v bezpečí.
    Daren. Mohl k němu být laskavější. Třeba chce, aby z něho vyrostl silný muž?
    Otec.
    To je jeho druhá, oficiální podoba. Ale není zlý! Jen je pán, hned tak se s někým nebaví. Má moc, takže se ho lidé bojí.
    Jenže… co se objevila ta čarodějnice, tatínek se mění. Je častěji otec a někdy je opravdu divný. Jako by to nebyl on. Navíc nevypadá, že by o tom věděl.
    Tatínek nebo otec?
    Kaitlyn se nemůže rozhodnout.

  • Obrázek uživatele Dede

    Jak to chodí v cirkusu

    Fandom: 
    Drabble: 

    Velevážené publikum, vítejte v proslulém cirkusu Měsíc!
    Těšte se na úžasnou, nepřekonatelnou show!
    Pravda, jsou tu jisté potíže.
    Klaun se opil s medvědy a medvědářem. Ještě se neprobudili.
    Těhotná provazochodkyně se začala bát výšek. Uvidíte unikátní sestavu ve výšce 50 centimetrů!
    Lev utekl k tygřicím. Nabízíme tipovací soutěž – kolik koťat bude pruhovaných? Odměna pro vítěze!
    Sloni dnes vystupují v mimořádné volné sestavě. Slonice Růženka zabavila krotiteli klíče od vozu s rekvizitami a odmítá je vrátit. Vyjednávání pokračuje!
    Naše exkluzivní vystoupení pěti žiraf síťovaných uvidíte hned, jak vyřešíme problém s průjezdem tunelu. Řidič byl přesvědčen, že se sehnou. Nesehnuly. Zatím.
    Vítejte!

  • Obrázek uživatele Dede

    Nečekané dědictví

    Úvodní poznámka: 

    V Assaniho rodině se dědí nadání k magii. Ne velké, zdrojem je vždy jen člověk sám. U každého člena rodiny se to projevuje jinak. Zatímco Daren rodinný sklon k magii nezdědil (má svým způsobem štěstí), Kaitlyn překvapivě ano. Dnešní drabble nás dovede do okamžiku, kdy se její nadání poprvé projeví. Je jí deset, Darenovi tedy čtrnáct.
    Assani, Kristina, Daren a Kaitlyn jsou na rodinné vyjížďce.

    Drabble: 

    Koně klušou, kopyta pravidelně klapou na stezce zaříznuté v prudkém svahu.
    Zrovna vyjíždějí z lesa na náhorní planinu, když… Frrr!
    Pod kopyty Darenova koně s hlukem vzlétne bažant. Valach polekaně uskočí. Přidá se prudká bolest, do boku se mu zapíchne suchá smrková větev. Zvíře se dá slepě na útěk.
    Být kolem prostor, Daren by si poradil. Jenže kousek od stezky zeje propast! Šílené zvíře ji nevnímá. Krok do prázdna… pád!
    Kaitlynin výkřik a kopyta se najednou odrážejí od ničeho zpátky na pevnou zem.
    Assani bleskurychle chytá valachovy otěže a zastavuje ho.
    Užasle sleduje dceru – rodinnou magii ještě nikdy nezdědilo děvče!

  • Obrázek uživatele Dede

    A sakra aneb jak vznikly celestýnské nudle

    Úvodní poznámka: 

    Chůva, která se zapovídala u švadleny, kam ji paní poslala, honem hledá svoje svěřence. Komorník ji poněkud překvapivě pošle do kuchyně.
    Kaitlyn jsou čtyři roky, Darenovi osm.
    Drabble je psáno z pohledu chůvy Lisy.

    Drabble: 

    Pozor, mladý pane… Takhle!
    Aha… Tak příště trochu víc! Jo!!!

    Veselý smích, rozeznává i hlavního kuchaře. Cože???
    Eh… však ona časem spadne. Ještě jednou… Skvělé!
    Lisa pozorně poslouchá – děti, kuchař Celestýn, kuchtička a paní. Co tam proboha dělají?
    Slečinko, pozor, tady to pálí. Pomůžu ti… Ne. Neboj se. Musíš víc!
    Neplač, však si na ní pejsek pochutnal. Tak ještě jednou.
    Tak… táák… a hop!
    Trochu se složila, ale bude dobrá. Ještě jednou?
    Tááák… hop!
    A sakra, je v hrnci s polévkou. Nevadí, uděláme z ní nudle.

    Chůva se usměje. No jasně, pán není doma a paní dělá s dětmi palačinky!

    Závěrečná poznámka: 

    Jedna z možností, jak přišly na svět Celestýnské nudle :P

  • Obrázek uživatele Dede

    Kdo vlastně vyhrál?

    Úvodní poznámka: 

    Soužití s dětmi mírně znormalizovalo vztahy mezi Assanim a Kristinou, protože vězeň nevězeň, nedokázal jí zabránit, aby byla naplno matkou. I když byly chvíle, kdy to opravdu zkoušel! Se vší uctivostí tak pomalu ale jistě prosazovala v jejich soužití změny směrem k normalitě, nebo aspoň jejímu povrchovému zdání. Díky tomu udělal u ženy, kterou považoval za svůj majetek, několik překvapivých objevů. Jedním z nich bylo, že Kristina umí hrát šachy.

    Drabble: 

    Měl ji už dva roky a teprve teď zjistil, že umí hrát šachy.
    „Aby ne,“ ozval se mu v hlavě nový protivný vnitřní hlas: „Choval jsi ji v kleci jako kanára!“
    Kristina ho vyzvala k sázce.
    Pokud vyhraje, nebude na ni používat magii. Bude s ní mluvit.
    Váhal. Ale… muž výzvy neodmítá, ne?
    Byla to dlouhá a urputná partie. Nakonec ji porazil.
    Prohru nesla statečně.
    Zatím znělo v jeho hlavě: „Hrálo se o víc, a ty to víš. Kdo tedy dnes vyhrál?“
    Když se zvedla od stolu, zadržel ji.
    „Hrála jsi dobře. Souhlasím.“
    Překvapení v jejích očích ho podivně… hřálo?

  • Obrázek uživatele Dede

    Těžký zrod prvního kompromisu

    Úvodní poznámka: 

    Lord Assani se vrátí ze svého léna, kde organizoval obranu proti nájezdníkům ze severu, a najde svého prvorozeného syna Darena, kterého z důvodů známým jen jemu, doteď tajil přes svou druhou ženou (viz drabble „Tohle dítě je moje“ https://www.sosaci.net/node/55599) usídleného přímo v jeho rodinných komnatách. Nemůže vybouchnout veřejně, protože by pak bylo jasné, že ho jeho žena neposlouchá (s čímž ostatně Kristina počítala), takže zásadní pře se odehrává v soukromí.

    Drabble: 

    Stál před ní, v očích blesky, připravený jakýkoliv odpor okamžitě udusit.
    „Jak ses opovážila nerespektovat mé rozkazy?“
    Odpovídala klidně, jako by nestála před člověkem, rozhodujícím o jejím životě… i smrti, když na to přišlo.
    „Tvůj syn nepatří do čeledníku. Byla jsem přesvědčená, že to byl omyl služebnictva. Napravila jsem ho. Chlapec potřebuje matku.“
    Zlá ironie: „Tím myslíš sebe?“
    „Jistě. Proto sis mě vzal, ne?“
    Díval se jí do očí, které se nesklopily.
    Byl rozerván. Chtěl poslušnost, ale teď v ní poprvé po letech uviděl dívku, která mu tu první noc ukradla srdce.
    Co teď?
    „Dobrá. Ale do ložnice mi nesmí!“

  • Obrázek uživatele Dede

    Svoboda má víc tváří

    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na drabble "V bublině" https://www.sosaci.net/node/55807

    Drabble: 

    Komnata je zalitá sluncem.
    Sedí v pohodlném křesle, konečně spící Kaitlyn v náručí.
    U jejích nohou si Daren staví odvážné konstrukce z dřevěných špalíčků. Občas vzhlédne a poctí ji plachým úsměvem.
    Upírá pohled k oknu, potom se podívá na obě děti. Je jasné, že útěk za těchto podmínek nepřichází v úvahu. Ti dva na ní závisejí.
    Ale nechce být otrokem!
    Co udělat, aby tady za pět let neseděla stejně bezmocně jako teď?
    Svobodu, jak si ji přeje, mít nebude.
    Ale svoboda má víc tváří.
    Musí donutit Assaniho, aby ji bral vážně.
    Hm.
    Začalo to v posteli… proč tam kreativně nenavázat?

  • Obrázek uživatele Dede

    V bublině

    Úvodní poznámka: 

    V minulém drabble (https://www.sosaci.net/node/55599) Kristina neplánovaně poznala Assaniho prvorozeného syna, kterého před ní manžel schovával. Prosadila si přítomnost zjevně zanedbávaného dítěte ve svých komnatách. Potíž byla v tom, že chlapec jako by nikomu nevěřil, zůstával odtažitý a v podstatě nemluvil. Kristina v prvních dnech jen marně hledala způsob, jak rozbít ochrannou slupku, pod kterou se malý Daren schovával před světem. Ale nevzdávala se. Začala tím, že mu vyměnila chůvu. Co dál?
    Drabble je opět psáno z pohledu Kristiny.

    Drabble: 

    Byl až příliš poslušný a tichý. Nenašla žádné modřiny, ale věděla, že krutost rány nepotřebuje.
    Odmítal fyzický kontakt, málokdy se někomu podíval do očí. Bál se.
    Uměl mluvit, hezky a srozumitelně, ale málokdy řekl víc než „ano“ a „ne“. Občas ale mluvil pro sebe… jen sem tam náhodné slovo. Je snad slabomyslný? Snad ne…
    Jak se k němu přiblížit?
    Potom našla tu kočku. Zubožený, hladový tvor, kterého odevšad vyhazovali. Tak vděčná za jídlo a pohlazení! Vyhublá… ale pod nejistou dětskou ručkou dokázala spokojeně příst.
    Třetího dne se na ni podíval a tiše řekl: „Moje kočička, moje…“
    A poprvé se usmál.

  • Obrázek uživatele Dede

    Tohle dítě je moje

    Úvodní poznámka: 

    Assani Kristině úmyslně neřekl o tom, že jeho první žena spáchala sebevraždu, a zakázal komukoliv, aby se o tom před ní zmínil. Stejně nemluvil o svém prvorozeném synovi Darenovi, který žil na hradě v křídle, kam Kristina nesměla. O chlapečka se do jeho přibližně dvou let staraly chůvy, a tak trochu matka, později už jen chůvy. Materiálně nestrádal, ale to bylo asi všechno. Po obnovení nepokojů na severní hranici ho Assani hned po svém příjezdu na hrad nechal s družinou odvézt do velkého domu, kde žil s Kristinou, sám zůstal na hradě a řešil nájezdníky. Malý Daren se svou chůvou ale na jeho příkaz opět bydleli jinde – v jednom z vedlejších domů pro služebnictvo. Těžko říct, kdy ho chtěl Kristině vlastně představit…
    Drabble se odehrává ve dnech, kdy je Assani ještě na severu, Kristina s novorozenou Kaitlyn je doma a prvně potká svého nevlastního syna. Darenovi jsou čtyři roky. Drabble je vyprávěno z pohledu Kristiny.
    Je pozdní odpoledne, Kristina s miminkem a chůvou sedí na sluníčku na balkoně nad hospodářským dvorem a sledují, co se tam děje.

    Drabble: 

    Křik, výskání – parta starších kluků se pošťuchuje v jakési hře. Každou chvíli jakoby omylem strčí do malého černovlasého chlapce. Dítě nemá kam uhnout, takže útoky začínají být promyšlenější.
    Vše ústí v bolestivě vypadající pád. Malý se snaží dostat pryč, ale nepláče. Stejně slzy nikdy nepomohly.
    Kristina rozzlobeně vstane. „Čí je ten chlapec?!"
    Chůva se přikrčí. „Pánův.“
    Nevíra. Pochopení. Strašlivý vztek. Tohle mohl být Artuš!
    Ledový hlas. „To dítě patří do mých komnat.“
    Chůva se brání: „Ale pán nařídil…“
    „S pánem se dohodnu sama.“
    Úzkostí sevřené srdce, ale pánovitý hlas.
    „Dala jsem ti rozkaz…“
    Chvilku na to se Darenovi zjevil anděl.

  • Obrázek uživatele Dede

    Je stráž opravdu spolehlivá?

    Úvodní poznámka: 

    Assani je pánem Severního léna, a právě na severní hranici jsou trvalé potíže. Dokonce tam jsou odveleni dva dračí jezdci, ale hranice je dlouhá a nájezdnické skupiny obvykle jen zaútočí z moře a zase se stáhnou. Král situaci nijak neřeší a Assaniho stojí spoustu peněz a námahy, aby si chránil své. Navíc je tam na rodinném hradě „odložen“ jeho syn Daren, zatímco on s Kristinou a novorozenou Kaitlyn bydlí v domě v horách relativně nedaleko od královského Paláce. Co teď s tím, když Kristina ještě nemůže cestovat?

    Drabble: 

    Vztekle odhodil pero a zaklel. Proč vlastně platí daně, když mu král nikdy nepomůže? Už to nebyly jen loupeže, přibývají mrtví.
    Poslal na hrad seznam nutných prací – hlavně je třeba zamezit průchod od nechráněných míst vhodných k vylodění. Nechal ostřit kůly, stavět zátarasy, kovář koval ježky schopné zastavit jezdce. Neměl ty věci rád, mrzačily nevinné koně. Ale pomáhaly.
    Potíž byla v tom, že tam musí jet, a Kristinu s děckem nechat tady.
    Co už. Dokud se nevrátí, bude ji zase nepřetržitě hlídat stráž.
    Po návratu nevěřil vlastním očím. Jeden z vojáků miminku zpíval, druhý ho houpal v náruči.
    Ta Kristina!

  • Obrázek uživatele Dede

    Už nikdy takhle riskovat nebudu!

    Úvodní poznámka: 

    Kristina právě rodí, Assani čeká v předpokoji a tak trochu šílí, protože v tomto případě se poroučet nedá! Tady musí jen čekat, jak všechno dopadne… Problém je, že o dítě nestojí, ale nenašel jiný způsob než další těhotenství, aby si zajistil, že Kristina bude chtít i v zajetí žít. Teď přechází sem a tam, má strach i vztek. A polemizuje se svými vznešenými předky :)

    Drabble: 

    Prý rod! Tradice! Šlechtici jsou jak psi v psinci. Proč obětovat život nepřerušené pokrevní linii?
    Kdybych nemusel, nikdy bych se neženil. S Ilyou to byl jeden velký průšvih a kluk taky za moc nestojí. Aspoň je tu dědic.
    Jenže… tuhle rodu nedlužím, je jen moje. Kdyby jen to šlo bez dítěte…
    Co když mi umře?
    To čekání nevydržím. Bába řekla, že dovnitř můžu jen kdyby umírala. Panebože, to ne.
    Už to trvá celé hodiny!
    Kašlu na předky a povinnost. Chci ji. Živou.
    Slyším pláč! Dítě?
    Je mi jedno, že je to dcera. Co Kristina?
    Přežila…
    Už nikdy takhle riskovat nebudu!

  • Obrázek uživatele Dede

    Teď mě pro změnu poslouchej ty

    Úvodní poznámka: 

    Daren je Assaniho syn z jeho prvního krátce trvajícího manželství. Jeho matka Ilya život s Assanim neunesla a sama si vzala život, když byl chlapec ještě malý. Otec zaplatil chůvy a vychovatelky, které se měly o dítě starat, ale sám o něj nedbal. Nebylo divu, že se ho malý bál. To se změnilo s příchodem Kristiny, která vzala Darena za svého, a ze všech sil se snažila, aby ho Assani tak strašně nezanedbával.

    Drabble: 

    Daren je hezký a chytrý chlapec, copak to nevidíš?
    Ano, hodně se podobá své matce, ale je i po tobě.
    Není budižkničemu! Umí spoustu věcí, jen se tě bojí, takže je nedokáže předvést. Zkus ho aspoň chvíli nekritizovat a poznáš to sám.
    Ne, nepřekračuju svá práva! Jako tvoje manželka jsem za něj zodpovědná. Konec konců, je to tvůj dědic.
    Nadání k matematice není zbytečnost! Ani u panského syna ne. Účetnictví do toho nepleť. Matematika je mnohem víc.
    Umí skvěle jezdit na koni, šermovat a střílet z luku. Tak mu uznej aspoň to.
    Ne, nejsem neuctivá. To bych na tebe křičela!

  • Obrázek uživatele Dede

    Těhotenství a špatné pivo lepší nekombinovat

    Úvodní poznámka: 

    Assani nikdy nenechával Kristinu delší dobu samotnou. Pokud musel cestovat, bral si ji s sebou. Teď se spolu sedí v kočáře, cesta je dlouhá a Kristina čerstvě těhotná.

    Drabble: 

    Když byla Kristina přesvědčená, že s těhotenskou nevolností další houpání kočáru nepřežije, zastavili před zájezdním hostincem.
    Zatímco kolem hospody byl nepořádek, stáje byly velké a udržované. Museli tu zastavit, široko daleko nebyla jiná možnost vyměnit koně.
    Kristina si vzdychla, když viděla ušmudlanou nálevnu. Tady si vodu radši nedá! Assani dospěl ke stejnému názoru a objednal pivo. To se snad zkazit nemohli.
    Mohli.
    Assani nakrčil nos – fuj, v čem ten slad máčeli?
    Než stačil seřvat hostinského, vyběhla Kristina od stolu, on samozřejmě za ní. Snažila se odvrátit, ale nedovolil jí to.
    Pozvracela mu boty.
    Těhotenství a špatné pivo je lepší nekombinovat.

  • Obrázek uživatele Dede

    Nevím, co by ještě chtěla!

    Úvodní poznámka: 

    Toto drabble je vyprávěno z pozice (reptajícího) lorda Assaniho, časově pár let poté, co Kristinu unesl z našeho světa.

    Drabble: 

    Dívá se na mě jako na černou ovci mezi šlechtici.
    Dokonce pochybovala, že naše svatba byla platná! Dobrá, musel jsem ji trochu… ovlivnit, aby správně odpovídala, ale právo je na mojí straně.
    Má skvělé postavení, za sebou opravdu bohaté léno, lidé se jí musejí klanět.
    Má vytouženou dceru, aniž bych ji udřel dalšími porody. Nechodím za ženami do podhradí, jako chodíval můj otec. Co je moje, neměl jsem jedinou milenku!
    I toho kluka… Artuše, jsem jí chtěl přivézt, ale zakázala to. Přestože si pořád stýská.
    Ne, není svobodná. Která manželka ale je?
    Žádná černá ovce. Jsem mezi šlechtici bílá vrána!

  • Obrázek uživatele Dede

    Stesk, který zabíjí

    Úvodní poznámka: 

    Děj se od předchozího drabble posunul o 16 let kupředu. Kristina, coby Paní severního léna, čeká ve svém vznešeném domě na večerní vystoupení oblíbeného barda. Nikdo neví, že jí starý Hanuš nosí zprávy od Asira, Strážce brány. Vytoužené zprávy – dopisy od matky, občas i Artušovy fotky. Dnes je právě takový den…

    Drabble: 

    Starý Hanuš mrkl, takže přinesl novou fotku. Konečně.
    Ach Artuši… Dnes je ti osmnáct a já tě vlastně neznám.
    Ne. Nesměla uvažovat tímto směrem. Dokázala snášet uvěznění, protože se snažila bojovat. Ale s tím strašným nepolevujícím steskem se nedalo dělat vůbec nic.
    Kdysi, pár měsíců po svém zajetí, se pokusila o sebevraždu.
    Našel ji tehdy dřív, než bylo pozdě. Její čin ho donutil, aby aspoň částečně změnil způsob, jakým s ní zacházel. Ona pak v sobě dokázala najít důvod, proč přežít, a jak se nenechat zlomit.
    Kaitlyn i Daren ji potřebují. Aspoň jim o Artušovi vypráví, ať o bratrovi vědí.

    Závěrečná poznámka: 

    Daren je syn Assaniho první ženy Ilyi, která krátce po jeho narození spáchala sebevraždu (Assani nikdy nepochopil, proč mají jeho ženy snahu si brát život). Je o půl roku starší než Artuš, tedy v době příběhu románu Alžběta a drak mu je necelých devatenáct. Kaitlyn je Kristinina a Assaniho mladší dcera, v té době čtrnáctiletá. Oba mají v příběhu důležitou roli:))

  • Obrázek uživatele Dede

    Krutá volba

    Úvodní poznámka: 

    Následuje za „Trpělivost ženu přináší“
    https://www.sosaci.net/node/54706

    Drabble: 

    Udělal jí nabídku – sňatek nebo smrt pro ty, které miluje.
    Takže neměla na vybranou. Zase.
    Jakmile zjistila, že potřebuje její souhlas, vyjednávala.
    Svého syna mu nedá. Jestli ona bude otrokem, Artuš musí zůstat svobodný. Její rodiče se o něho postarají.
    Dívala se mu vzdorně do očí, odhodlaná neustoupit, přestože už teď ji dusil žal.
    Váhal. Jemu bylo dítě jedno, ale viděl dost, aby věděl, že ona na něm lpí. Opravdu je ochotná se ho vzdát? Jenže… bez jejího souhlasu neprojdou. Nejdřív se za nimi pustí strážci brány, následovat budou dračí jezdci. Vezmou mu ji.
    Souhlasil.
    Zvítězila, ale srdce jí umřelo.

  • Obrázek uživatele Dede

    Trpělivost ženu přináší

    Úvodní poznámka: 

    Tohle drabble se odehrává v podstatě ve stejném čase, jako předchozí „Když je svoboda pouze dočasná“. https://www.sosaci.net/node/54555

    Jen je vyprávěné z pohledu onoho sledujícího, tedy lorda Assaniho, pána Severního léna z Království, se kterým před takřka třemi lety strávila Astrid ne úplně dobrovolně noc poté, co nevědomky zabloudila do jeho světa. On o ní přemýšlí jako o Kristině, tak se mu tehdy představila.

    Drabble: 

    Když ji konečně našel, vzplál – zadostiučiněním i vzteky. To dítě! Jak mohla? Chvíli trvalo, než pochopil, že chlapec je jeho.
    Hledal ji už od doby, kdy Ilya spáchala sebevraždu a on byl zase volný. Poprvé v životě po někom toužil. Nemohl ji najít, už si zoufal. Až teď…
    Sledoval Kristinu a v duchu si pro ni kreslil budoucnost.
    Paní Severního léna – jako manželka už bude trvale jen jeho. To dítě… hrad je velký, může ho odložit k tomu druhému. Nabídne jí všechno, co má. Kromě svobody! Nedovolí žádné další útěky.
    Ptát se nebude. Proč riskovat odmítnutí?
    Prostě si ji vezme.

  • Obrázek uživatele Dede

    Když je svoboda pouze dočasná

    Úvodní poznámka: 

    Děj se odehrává ve Větrném Újezdu necelé tři roky po událostech z drabble „Protančit se na svobodu“
    https://www.sosaci.net/node/54378

    Drabble: 

    Astrid seděla na lavičce. Sledovala dvouletého Artuše hrajícího si mezi dětmi na pískovišti. Srdce se jí sevřelo láskou. Její syn!
    Neměla to lehké – svobodná matka, která ani nedokázala říct, kdo je otcem jejího dítěte. Rodičům vše vysvětlila. Maximálně ji podpořili, šťastni, že se dokázala vrátit. Prozatím oželela další vzdělání, Artuš ji potřeboval.
    Někdy na… něj… myslela. Nebyl přece úplně zlý! Měl by radost? Artuš se mu podobal…
    Ne, radši nechtěla vědět. Svoboda byla cennější.
    Zavolala Artuše, dala ho do kočárku. Mluvila na něj, smáli se, zatímco jeli domů.
    Stínu ve svých stopách si nevšimla.
    Neviděla šok, nevíru, uspokojení.
    Lov začal.

  • Obrázek uživatele Dede

    Protančit se na svobodu

    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na drabble "Noc, kdy se z Astrid stala Kristina"
    https://www.sosaci.net/node/54269

    Drabble: 

    Ráno hledala, kudy utéct. Nejednou se pootevřely dveře – zamčené zvenku!
    Tiše vstoupil starší muž, zjevně místní.
    Zašeptal: „Neublížili ti? Zjistil jsem, že Sorin někoho odvedl. Jsem Asir, pomůžu ti vrátit se domů…“
    Měl bystré vlídné oči, Astrid mu důvěřovala. Kývla.
    Útěk byl nesnadný, střídala se dlouhá nehybná čekání s bleskovými přesuny, kde nesměla udělat chybu. Jak byla vděčná za hodiny závodního tance! Ovládnout stres, uvolnit se a mít jistý krok. Jenže tohle nebyl tanec…
    Podařilo se jim dostat až k průchodu.
    S díky ho objala.
    Poděkování odmítl. Pokud ji Assani opravdu chce, nebezpečí nezmizelo.
    Vzápětí vytáhl z brašny digitální hodinky…

  • Obrázek uživatele Dede

    Noc, kdy se z Astrid stala Kristina

    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na drabble „Servírovaná k večeři?“
    https://www.sosaci.net/node/53916
    Děj se však odehrává o devatenáct let později – je to vzpomínka.

    Drabble: 

    Kristina stála v bohatě vyzdobené komnatě a dívala se oknem do zahrady.
    Tehdy… ta noc.
    Představila se mu jako Kristina, nechtěla, aby znal její pravou identitu.
    Když za ní přišel do ložnice, která se nedala zevnitř zamknout, zkusila utéct. Marně.
    Usmál se a dlouze se jí zadíval do očí. Měl krásné oči… tehdy ještě netušila, že magie může být skutečná.
    Vlastně byl laskavý – jen ji svojí vůlí zbavil jakéhokoliv strachu.
    Tedy i pudu sebezáchovy.
    Byl pozorným milencem a beze strachu si Astrid i navzdory své nezkušenosti dokázala společnou noc užít.
    Naštěstí.
    Později jí to pomohlo věřit, že neotěhotněla při znásilnění.

  • Obrázek uživatele Dede

    Otče, proč jste musel prodat zrovna mě?

    Úvodní poznámka: 

    Zatímco si pán (Assani) nechává servírovat k večeři jídlo i s mladou Astrid, která se omylem dostala do Království (viz předchozí drabble), Assaniho těhotná žena Ilya je sama v rodinném sídle na severu.
    Minulý díl "Poslechneme, ale myslíme si své" najdete zde https://www.sosaci.net/node/54046

    Drabble: 

    Ilya stála na hradbách a pozorovala ledové burácející moře.
    Doma je určitě slunce, teplo, v říjnu stále spousta květin.
    Proč musel otec prodat zrovna ji? Jistě, byla ze sester nejkrásnější…
    Profoukl ji ledový vítr.
    Snesla by i zdejší zimu, mít její manžel srdce!
    Koupil si ji jako chovnou klisnu, a teď ho ani dědic nezajímá.
    Bože, je tak sama!
    Doma by ji obskakovali, maminka i sestry by jí dělaly společnost, těšily by se na děťátko. Smích, teplo, radost…
    Zoufala si. I dítě v jejím těle jí přišlo jako nepřítel.
    Květina jihu mučená zimou a samotou.
    Nemilovaná.
    Příliš slabá na život.

  • Obrázek uživatele Dede

    Poslechneme, ale myslíme si své

    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na "Servírovaná k večeři?"
    https://www.sosaci.net/node/53916

    Drabble: 

    Služebné potají reptají.
    „Máme té mladé připravit pokoj! Že se pán nestydí. Naše ubohá paní!“
    „To víš, paní je daleko… a to cizozemské kuře má na dosah.“
    „Jak může? Paní Ilya je kráska, vznešená a… konečně čeká jeho dědice.“
    „Možná právě proto se pánovi zachtělo dívčiny. Třeba paní není… přístupná?“
    „Proč ho hájíš?“
    „Nehájím. Musíme ho poslechnout, tak hledám důvody. Aby mi to nevadilo.“
    „Ještě ji přitáhne Sorin! Fuj.“
    „Tiše! Neříkej jeho jméno. Zabil už pro míň.“
    Ustrašeně se rozhlédnou.
    „To by pán nedovolil.“
    „Myslíš, že by se ho Sorin ptal?“
    „Mlč už. Jdeme rozestlat a zatopit.“
    „Chudák naše paní!"

  • Obrázek uživatele Dede

    Servírovaná k večeři?

    Úvodní poznámka: 

    Následuje po "I menší zlo je stále zlo" https://www.sosaci.net/node/53877

    Drabble: 

    Propadla se časem?
    Město, dům i lidé vypadali jako v osmnáctém století. Muž v černém ji předal majordomovi.
    Seděla za stolem prostřeným pro dva, služebné ji obskakovaly a… hlídaly?
    Pak přišel on. Vysoký, štíhlý, středního věku. S nehybnou tváří a palčivýma očima.
    Pán.
    Odložil meč i dýku, a přisedl k ní.
    Konverzovali, jako by se neocitla ve světě, kam nepatří.
    Astrid by se opravdu líbil, kdyby neměla pocit, že mu je servírovaná i s večeří.
    Horečně uvažovala – jaké má možnosti? Jiné než… poslechnout, co jí někdo nařídí?
    Snažila se být ostražitá a rozumná. Víno nepila.
    Večeře skončila.
    Co bude dál?

  • Obrázek uživatele Dede

    I menší zlo je stále zlo

    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Osudový omyl https://www.sosaci.net/node/53819

    Drabble: 

    „Táhněte odtud! Chlastáte a zboží je stále vysypané. Jestli se to dozví pán, budete litovat!“
    Odrbanci byli silní a hřmotní, ale pod pohledem nevelkého muže v černém okamžitě schlípli.
    Astrid se ulevilo, ale jen na okamžik, protože potom se poprvé zadívala do chladných světlých očí svého… zachránce?
    Měřil si ji hodnotícím pohledem, potom kývl, a zdvořile ji pozval do domu svého pána.
    Snadno poznala, že odmítnutí nepřichází v úvahu. Vypadal, že se těší na to, co by s ní udělal, pokud by ho neposlechla.
    Tehdy to bylo vlastně poprvé, kdy musela jednat proti své vůli – protože prostě neměla na vybranou.

  • Obrázek uživatele Dede

    Osudový omyl

    Úvodní poznámka: 

    Letos se pokusím v drabble zpracovat jeden z motivů patřících do základního děje románu Alžběta a drak. Jde o příběh ztracené Astrid/ Kristiny, která se jako mladé děvče omylem dostala do Království a pak už její život nikdy nebyl takový, jaký si plánovala. Pokud to témata jen trochu dovolí, mohly by se tu objevit i podrobnosti, které v románu zmíněné nejsou :)
    První drabble popisuje, jak se… tehdy ještě Astrid… dostala poprvé z našeho světa do Království.

    Drabble: 

    Její kroky zastavila hudba znějící z průjezdu starého domu. Veselá melodie ji lákala dovnitř – píšťaly, trubka, bubínek. Kdo ve Větrném Újezdu umí hrát takovou hudbu?
    Zvědavost ji dovedla na druhou stranu průjezdu. Ovšem kde měly stát protější domy, byl rozlehlý dvůr. Proboha, kde se kolem vzaly zasněžené horské štíty? Ve městě?
    Najednou se objevili tři chlapi – páchnoucí, oblečení v hadrech a zjevně opilí.
    Okamžitě se pokusila utéct, ale tam, kde byl před chvilkou průjezd, byla jen špinavá kamenná zeď.
    Byla v pasti.
    Nevybíravými slovy jí líčili, co ji čeká a smáli se jejímu strachu.
    Než se objevil muž v černém.

  • Obrázek uživatele Dede

    Brandiny děti

    Drabble: 

    Fandom Alžběta a drak se vztahuje k příběhu, který je aktuálně tvořen. Není to opravdová fantasy, spíš román s fantasy prvky. Spojuje se v něm náš současný svět s dimenzí, kterou jsem nenápaditě nazvala Království. Alžběta je na začátku zcela normální žena, ale poté, co ve stavu strašlivé kocoviny najde dračici v nesnázích, začnou se dít věci - a to v obou dimenzích. :)
    Během letošního DMD jsem napsala miniseriál, který jsem pojmenovala Brandiny děti... je to veselá odbočka od hlavního děje, aneb jak to vypadalo, když si na drsný nátlak své matky dala dračice Brandy pauzu v úspěšné kariéře za účelem založení rodiny:))
    Celý text najdete zde :)
    https://1drv.ms/u/s!AkBp69YGb1GFh-kSWiQ8kiFoG2dj-w?e=tSvcbp

  • Obrázek uživatele Dede

    Cestou příběhu

    Úvodní poznámka: 

    Začala jsem psát „poprvé“ Alžbětino, Artušovo, Brandino… a pořád to nebylo správně. Až to bylo „poprvé“ moje:))

    Drabble: 

    Poprvé se mi ten příběh mihl hlavou začátkem roku 2014. Hříčka… legrace.
    Alžběta a drak.
    Veselé drabblení v první osobě.
    Plynuly roky a příběh mi v hlavě zůstával. Měnil se, rostl.
    Zvážněl, ale humor se z něj nikdy nevytratil – kdo by odolal dračici páchající neplechy v našem světě?
    Ale nebyl psán.
    Až do dubna 2019. Tehdy jsem poprvé ucítila, že psát musím:))
    Začala jsem. Pomalu, neměla jsem plán. Ale věděla jsem, co potřebuju říct. Alžběta, Artuš a ti ostatní.
    Příběh organicky roste, košatí. Tak nějak sám od sebe, postavy se objevují a dokážou mě překvapit.
    Stal se příběhem mého srdce.

    Závěrečná poznámka: 

    Děkuju všem čtenářům, kteří vydrželi číst příběh cik cak na přeskáčku, jen s minimální nápovědou. :) A také za milé komentáře. Brandy posílá jásavý plamen, Alžběta, Artuš a Arkan děkují důstojněji:))

  • Obrázek uživatele Dede

    Stálo to za to?

    Drabble: 

    Alžběta a Brandy seděly vysoko na skalním štítě a dívaly se dolů do krajiny. Byl to právě rok, co se potkaly.
    „Co myslíš,“ zeptala se trochu váhavě Brandy, „stálo to všechno za to?“
    Alžběta se přitiskla blíž k jejímu ohromnému hřejivému tělu a trochu se zamyslela.
    Byla živá. Jiná, ale živá.
    Svět v podstatě fungoval a jí nebyla zima.
    Měla dojem, že za ten rok zažila víc, než za předcházejících třicet let.
    Beznaděj i naději, lásku i žal. A spoustu dobrodružství!
    Získala úžasné přátele. Zjistila, komu může věřit.
    Má Brandy.
    Pohladila velikou dračí hlavu a přikývla.
    Brandy vychrlila jásavý plamen.

  • Obrázek uživatele Dede

    Hoř, ty hajzle!

    Úvodní poznámka: 

    Alžbětu se chystají přepadnout a poučit o slušném chování – pokračování drabble „Neselhávající plán“ http://diskuse.sosaci.net/node/47689

    Drabble: 

    Teď nebyl čas na paniku.
    Přepnula kamerový systém na stálé nahrávání.
    Nastavit alarm. Kolik vydrží, aby měla důkazy, ale ti chlapi ji… nezničili?
    Zločinec nemusí být blbec, takže ukrýt mobil. Z něj se ovládá všechno, však to teď dělá ona.
    Schovala se v ložnici za dveře.
    Dovnitř vrazili ti v kuklách. Toho tlustého stačila praštit lampičkou, nic jiného neměla.
    Bojovala, ale proti jejich surovosti neměla šanci.
    Kruci, jak dlouho trvají dvě minuty?
    Jeden ji na posteli držel pro toho druhého.
    Teď přišla ta chvíle.
    Hoř, ty hajzle, hoř! Na dračí ženu se nesahá!
    Výkřiky bolesti, sevření povolilo.
    Spustil se alarm.

    Závěrečná poznámka: 

    Prasáci jsou tam rovnou dva a při tom, co společně dělají, je – počítám – lze považovat za zaháknuté:))

  • Obrázek uživatele Dede

    Chtěla by žít

    Úvodní poznámka: 

    Zatímco se Alžběta s Artušem cvičí v magii a události z Království k nim doléhají jen vzdáleně, v královském Paláci je život stále těžší. Zdá se, že král je už zcela v rukách čarodějnice Caliny, protože ani neprotestoval, když jeho dceru přestěhovali z jejích komnat do staré hradní věže. Princezna nemá zastání, protože z celé rozvětvené královské rodiny zbyla už jen ona a její otec. Tak ráda by nějak bojovala… jenže nepřítel je mocný a jí zbyl jenom Arkan.

    Drabble: 

    Princezna stála na ochozu věže, srdce ji pálilo vztekem a ponížením.
    Nikdo ji neposlouchá! Ona v žádné věži bydlet nechce!
    Jenže co se Paláce a krále zmocnila ta hnusná čarodějnice, nic není jako dřív.
    Táta je duchem nepřítomný a říká jen to, co mu ona dovolí. Většina spolehlivých služebných zmizela, ty zbylé baba mučí, takže ji radši poslouchají na slovo. Mágové i šlechtici utekli. V tomhle Paláci hrůzy zůstala nejspíš jediná, kdo ještě dokáže samostatně myslet.
    Ne… Arkan ji neopustil. Bojuje. Ale je sám.
    Nenávist jí pomáhá proti strachu.
    Ona se ale nechce bát!
    Je jí šestnáct… chtěla by žít.

  • Obrázek uživatele Dede

    Dárek pro maminku

    Úvodní poznámka: 

    Drabble je součástí příběhů o Brandině dětech, poslední volně navazující najdete zde http://diskuse.sosaci.net/node/48106

    Drabble: 

    Kolem jeskyně bylo nezvyklé ticho. Brandy už byla neklidná.
    „Už jsou pryč skoro půl dne! Všichni!“
    „Ale no tak, nemá se jim co stát…“ zkoušel ji uklidnit Norgard.
    Brandy se rozčílila: „Co můžeš vědět! Co kdyby potkali medvěda… nebo vlky!“
    „Přestaň být hysterická, ano? Vždyť i mrňavá Sopouch je už větší než kůň! A je podstatně zákeřnější!“
    To byla Arinbjorg.
    „Ani jeden mě nechápete! Copak jste hluší? Jsou to ještě děti!“
    Najednou před jeskyní něco žuchlo, zazářily nadšené plameny.
    Draci se vyhrnuli ven.
    Na zemi ležel mrtvý jelen, kolem nadšená dráčata.
    „Všechno nejlepší k narozeninám, maminko!“
    Její maličcí… jak dojemné!

Stránky

-A A +A