Moje články

  • Obrázek uživatele Azereth

    Vzpoura

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 6- Čas hesel

    Drabble: 

    Na nádvoří hradu se jednoho krásného dne utvořil zástup demonstrantů a nemístně pokřikoval.
    NENECHÁME SE ŽRÁT! skandoval Koblížek a kutálel se do rytmu.
    Člověk není žrádlo, ale přítel! hlásal vlk zjevně pod nátlakem Karkulky s babičkou.
    MÁM SEŽRANÉ RUCE! zarputile držel transparent sedlák s povozem a měl na něm přeškrtnutou kouli s hlavou a čtyřmi čárkami.
    Nenechám se vyjídat! UŽ NEVAŘÍM! hrdinně hulákal Hrneček a plival kaši.
    STOP KANIBALISMU! ječela spálená ježibaba a zuřivě házela perník do oken.
    PRINCEZNOŽRAVCEM PROTI SVÉ VŮLI! burácely drakovy dvě hlavy, třetí už jen funěla.

    Když to král spatřil, na nic nečekal a raději emigroval.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Marné je volání

    Drabble: 

    Vzduch těžký olovem se nehybně povaloval na místě. Probuď se! vzdychaly kapičky rtuťovité tekutiny z nebe poskakující na betonu.

    Z žulových kostek se valila hejna švábů požírající se navzájem. Probuď se!
    kmitaly jejich nožky v tempu kastanět.

    Olejovitá kapalina podobna vývaru s mastnými oky houpala na hladině houfně modifikované kachny. Probuď se! žbluňknul kámen a nepotopil se.

    Z bílého pole plastů občas vypučela nahá pampeliška. Probuď se! suše ševelila zšedlá travina.

    Na stromech jako oběšenci zavěšené rezavé konzervy. Probuď se! povykovala zvláštní vánoční výzdoba.

    Probuď se! Probuď se! bzučelo zuřivě ze všech stran.

    A lidstvo tápavě tonulo v hluboké půlnoci.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Žně

    Fandom: 
    Drabble: 

    Němí svědkové bezpráví a genocidy. Ano, až tak daleko to zašlo.
    Začalo to zlehka. Tři z nás postupně vyrvala z rodných kořenů a jen tak nás darovala nějakému týpkovi, který si tu nakráčel. Nu dobrá, jednou se to dá pochopit.
    Pak ovšem zjistila, že to docela vynáší a udělala si z nás výhodný byznys.
    Neřeknu cizí osoba... ale vlastní matka!
    A ten moula si stále ničeho nevšiml, si myslí, že je to věkem, a stále strká tu svoji makovici té ženské na klín a-
    Ach ne! Už zase!

    --- --- ---

    Děd Vševěd unaveně zavřel oči. Stařena si zamnula ruce a vytáhla pinzetu.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Nic

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Doufám, že to tady ještě není. :)

    Drabble: 

    Stáli venku před domem, kde ještě nedávno tiskli ty nejlepší knihy a autory. Čapka, Gogola, Nezvala i Halase.
    Teď sledovali, jak dopadají těžké krumpáče a kladiva předvoje dělnické třídy, každý jejich úder jako hluboký záškub srdce. Jako další zatlučený hřebík do rakve.
    Drželi se za ruce a všichni plakali. I malý Karel, teprve čtyřletý.
    Než mu tatínek řekl: "Nebreč, chlapi nebrečí."
    Tak přestal. Před očima měl bílé rukavičky velitele a nespravedlnost.
    Tiskárnu zničili, zbytek pak odvezli do šrotu. Nenechali vůbec nic.
    A jejich známí, co k nim dříve chodili na pivo nebo bábovku, před nimi začali přecházet na druhý chodník.

    Závěrečná poznámka: 

    1949- V Kroměříži komunisté zničili tiskárnu rodiny Karla Kryla.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Možná

    Úvodní poznámka: 

    Pozdě, ale přece. :) Tohle jsem vybrala nevím proč, snad kvůli tomu konci.
    (Na téma: Pláčí námořníci rum?)

    Drabble: 

    Na nábřeží toho dne seděl námořník. Byl zády opřený o lampu pouličního osvětlení a po tvářích mu stékaly slzy.
    Někdy máte svíravý pocit zeptat se, co se stalo.
    V ruce svíral poloprázdnou láhev rumu a rozmazaným zrakem bloumal po vodní hladině.
    Na některé věci vás možná nenapadají správné otázky.
    Na levém rameni měl vytetovaného mořského hada s kotvou a předloktí měl rozdrásané do krve.
    Jindy vám zase dochází slova.
    "Mamí, pláčou námořníci rum?"
    Občas je dobré mlčet a jít dál?
    Muž prstem setřel slzu a olízl jí. Pobaveně zavrtěl hlavou a konečně se usmál.
    Někdy je lepší nechat mluvit jiné.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Deziluze pokročilého věku

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 12- Cena dospělosti

    Ehm. Omlouvám se.

    Drabble: 

    Měla toho plné zuby.
    Každý den stejná cesta, stejní lidé a stejné události. Už dříve jí to lezlo krkem, ale doufala, že až vyroste, všechno se změní. Blbost. Bylo to stokrát horší.
    Šla a boty ji hrozně tlačily, z malých šatů jí lezlo kdeco včetně špeků a hlava se jí mocně točila.
    Byla ráda, když si při nejbližší příležitosti sedla a vypila láhev vína na ex. Už mohla.
    Zanedlouho dostala hlad a snědla všechno, co s sebou nesla. Natruc.
    Když konečně dorazila do chaloupky a viděla vlkův prosebně vyděšený pohled upírající se na jeji obrovskou postavu, sežrala ho raději sama.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Azereth

    Ještě pět minut

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Ehm. Pardon.

    Drabble: 

    Klidně a bezstarostně odpočívala na jemně nadýchaných peřinách. Krásné vlasy rozhozené do všech stran, mírně pootevřená ústa, hrudník se jí v pravidelných intervalech nadzvedával a zase klesal.
    Příjemné sluneční paprsky ji šimraly po tváři a kreslily na ni fantaskní světelné obrazce.
    Snila o vzdálených zemích na jihu, letěla přes širé moře na zádech bájného pegase a kolem voněly fialky a divoké růže.
    Všude vládl klid a mír.
    Najednou však MLASK!
    Prudce otevřela oči a zalapala po dechu.
    "Co si myslíš, úchyle?! Takhle mě oslintávat?!"
    Šípková Růženka vlepila princi pořádnou facku, přetočila se na druhý bok a spala dalších sto let.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Azereth

    Za zrcadlem

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nebodík. Double drabble. Šlo by to ještě zkrátit, ale já nechci.
    A vlastně ani nevím, proč to tady dávám... ale za to může to téma.
    Pod vlivem: https://m.youtube.com/watch?v=JQYJRw4R4-Q

    Drabble: 

    It's the edge of the world...
    Co je na konci světa? Ostrá čára? Pomník? Výběžek, za kterým je roztřeseným písmem sedmiletého dítěte napsáno KONEC a ještě roztřeseněji dopsáno NOVÉHO ZAČÁTKU?
    It's the edge of the world...
    A za ním? Co je za polárním kruhem? Za nekonečnou masou oceánu a zapadajícím sluncem? Voda, která kolmo dopadá do černých hlubin ničeho? Nepropustná hranice tmy?
    It's the edge of the world...
    A co se stane, pokud tu hranici člověk překročí? Vzplane hned jako pochodeň? V jediný moment se rozpadne v prach? Pohlédne neznámu do tváře a zkamení?
    It's the edge of the world...
    A co když to přežije? Co když hranu světa překročí a... nic? Co když je za ní svět stokrát nádhernější než ten náš? Co když za koncem světa čeká stařeček s kyticí tulipánů, které vám předá a změní se ve lva? A co když za hranicí bude svět úplně stejný jako před ní?
    It's the edge of the world...
    Ach, Galileo, co mi to děláš?
    Proč jen ten svět nemá hranu? Odkdy se z něj stala prachsprostá koule?
    It's the edge of the world...
    Všechny hranice jsou mrtvé. Světem vládne anarchie velké globalizace.
    Nebylo lepší, když byla Země jednoduchá placka?

  • Obrázek uživatele Azereth

    Tanec stínů

    Úvodní poznámka: 

    Nejhorší stíny jsou ty v naší hlavě.

    Časově po tom, co Frollo nechal poprvé Esmeraldu oběsit. (Tehdy utekl pryč a až potom zjistil, že ji Quasimodo zachránil. Ne však na dlouho.)

    Drabble: 

    Prchal. Potácel se polem a běžel, utíkal, utíkal přede všemi, před Bohem, před světem a hlavně sám před sebou.
    Brzy mu na čele vyvstaly krůpěje potu a slunce pálilo, žhnulo, propalovalo mu do hlavy černou díru a vše kolem pohltilo.
    Rychle ho začalo dohánět šílenství, jemuž vlastně nikdy neutekl.
    Větve stromů, natahující se jako pařáty šibenice, svíraly a skřípěly jako houpající se režná oprátka.
    Keř temných bobulí jako stovka Esmeraldiných očí hledících vyčítavě a prázdně.
    Bodláčí křupající pod nohama jako kosti mrtvých budoucích.
    Trýznivá ozvěna jejího smíchu rezonující krutou oblohou.
    Oprátka. Oprátka. Šíj. Vlasy. Smrt.

    Den však ještě zdaleka neskončil.

  • Obrázek uživatele Azereth

    HAM

    Úvodní poznámka: 

    Čas dělá největší HAM.

    Drabble: 

    Hodiny apaticky mlčely.
    Hodný a milý hošík asymetricky modeloval hrající autíčko malýma hnátičkama. Asi mohl.
    Hodiny apaticky mlčely.
    Hoch absolvoval mnoho historických akademií. Mistrovsky.
    Hodiny apaticky mlčely.
    Hrdý analyzující muž hýřil a miloval. Hledal asi manželku, hezkou a mladou, hleděl abnormálně mimo.
    Hodiny apaticky mlčely.
    Hrdina asistoval ministrovi, hltavě argumentoval mocnářské honoráře a medaile.
    Hodiny apaticky mlčely.
    Hodiny a měsíce her atletického mládí hladově atakovaly mozek hlasitými aspekty marnosti.
    Hodiny apaticky mlčely.
    Hysterický asketa mumlavě huboval Alíka. Měl hubenou akreditaci, musel hanlivé a mocné hlášky adresovat milujícímu.
    Hodiny apaticky mlčely.
    Hleď, asi mrtvý.
    Hodiny apaticky mlčí.

    Hele a miminko!
    HAM.

    Závěrečná poznámka: 

    Ha, asi mi hráblo. Ámen, milí.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Rozsudek

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 23- Nad propastí.

    Drabble: 

    Ctihodní občané hansovního města Hammeln.
    Muži, ženy a děti.
    Řemeslníci, zemědělci i konšelé.

    Krysař stál uprostřed náměstí a zrakem bloumal po okolí. Hledal alespoň jedinou přívětivou osobu, jedinou květinu v trsu bodláčí, alespoň nepatrnou známku pokory. Marně.
    Vše, co spatřil, byla pýcha. Nezměrná hrdost dmoucí se v jejich hrudi jako ošklivá ropucha. Pokrytectví, svítící z jejich očí. Závist. Lakota. Zloba.
    Všichni byli vinni.
    Naposledy pohlédl do jejich prázdných tváří a ničeho nelitoval.
    Viděl, že mnoho z nich již klečelo nad vlastní propastí zkázy.
    Vší silou foukl do píšťaly.
    On však bude ten, kdo je přivede až na její samé dno.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Šlapallus brusselus

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Omlouvám se, ale nemohla jsem si pomoci. :D Měla jsem totiž tu čest bydlet v hotelu zrovna v ulici, kde tyto ctihodné dámy pracovaly...
    A 15+... asi?

    Drabble: 

    Šlapka bruselská (poddruh šlapky obecné)- osoba ženského pohlaví vyznačující se nápadným ošacením (typickými jsou např.: hluboké výstřihy, boty na vysokém podpatku a minisukně) vyskytující se ve večerních hodinách na ulici v některých oblastech Bruselu. Tyto osoby se zpravidla shlukují a vytvářejí skupiny po 2 až 3, občas je v jejich přítomnosti možno zahlédnout tzv. pasáka bruselského (viz str. 394).
    Existují dva typy šlapek bruselských:
    1. rohové- stojící na rohu ulice
    2. stěnové- opřené o stěnu uprostřed ulice.
    Výrazné nebezpečí představují zejména po desáté hodině večer pro osamělé osoby mužského pohlaví. Své oběti nejprve zneužijí, posléze oberou o značnou částku peněz.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Čekání

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    To ještě nikoho nenapadlo? :)

    Drabble: 

    První. Sloužil mu jako opěra.
    Druhý. Používal ho místo pravé ruky.
    Třetí. Byl důležitý kvůli obraně.
    Čtvrtý. Sloužil k lovu a přijímání potravy.
    Pátý. Téměř nepostradatelný pro zmatení nepřátel.
    Šestý. Užitečný k zachycení veškerých nečistot.
    Sedmý. Docela dobrý pro udržení dlouhodobé zábavy.
    Osmý. Potřebný k vytvoření drsné a tajemné pověsti.
    Devátý. Čistě a jednoduše na okrasu.
    Desátý. Přebýval jenom tak do počtu.
    Jedenáctý. Bezpodmínečně nutný pro zachování celkové symetrie objektu.
    Dvanáctý. Byl ten nejdelší a nejdůležitější. Ale to naštěstí nikdo nevěděl.
    Ježek v kleci si znovu pečlivě přepočítal všechny ostny a zvědavě se zavrtěl. Kdopak ho asi vytáhne jako první?

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Azereth

    Možná

    Fandom: 
    Drabble: 

    Na nábřeží toho dne seděl námořník. Byl zády opřený o lampu pouličního osvětlení a po tvářích mu stékaly slzy.
    Někdy máte svíravý pocit zeptat se, co se stalo.
    V ruce svíral poloprázdnou láhev rumu a rozmazaným zrakem bloumal po vodní hladině.
    Na některé věci vás možná nenapadají správné otázky.
    Na levém rameni měl vytetovaného mořského hada s kotvou a předloktí měl rozdrásané do krve.
    Jindy vám zase dochází slova.
    "Mamí, pláčou námořníci rum?"
    Občas je dobré mlčet a jít dál?
    Muž prstem setřel slzu a olízl jí. Pobaveně zavrtěl hlavou a konečně se usmál.
    Někdy je lepší nechat mluvit jiné.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Obětina

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Doufám tedy, že nic podobného zde ještě není...
    (Jinak jsem na cestě do Belgie, takže jestli tady do týdne nic nenapíšu, tak jsem mrtvá...)

    Drabble: 

    Vedla je dlouhou neznámou chodbou naprosto bezchybně a bezpečně, tak, jak to uměla jenom ona. Dlouhé rudé vlasy za ní při chůzi elegantně vlály a spolu s bílou splývající róbou způsobovaly, že upoutávala pozornost každého kolem.
    Do místnosti vstoupila jako první. Věděla, že je to past. Věděla to a nemohla s tím nic dělat. V sázce bylo příliš mnoho. Buď skončí ona, nebo celé lidstvo.
    "Ach, drahoušku, zůstaneš tady?"
    Už se rozhodla. Obětuje se. Zůstane zde zavřená a lidská rasa přežije.
    Jemně kývla nádhernou hlavinkou a klesla na postel jako bez života.

    Po cestě z psychiatrické léčebny matce tekly slzy.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Azereth

    Do nejmenších detailů

    Fandom: 
    Drabble: 

    Hosty přijímala velice ráda a také se k nim vždy uměla patřičně chovat. Proto, když ji po dlouhé době jeden navštívil, byla nadšená.
    Připravila pro něj doslova hostinu. Nejdříve mu upekla domácí chléb. Poté podávala nadýchané koláčky. Makové, tvarohové i povidlové. Následovně servírovala dvoupatrové dorty. S marcipánem a čokoládovou polevou. A na závěr každého chodu nechyběla ani její vyhlášená specialita.
    Zkrátka a dobře- podstrojovala mu různé lahůdky, jen aby se- chudák malá- vydatně najedl.
    Dokonce ani nemusel vůbec nic dělat, jen v klidu seděl a nechával se obskakovat.
    Byla prostě dokonalým hostitelem.
    Ježibaba se skřehotavě zasmála a šla pro lopatu.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Azereth

    Ani minutu

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Prznění pohádky. Zase.
    A absurdní drama. Asi.

    Drabble: 

    MATKA: Vstávej!
    OTEC (rozespale): Kde?
    MATKA: Půjdeš do lesa pro dřevo!
    OTEC (zamumlá cosi a usne)
    MATKA: Slyšel jsi?!
    OTEC (kývá ze spaní): Do lesa.
    MATKA (netrpělivě šramotí cosi v kuchyni): A doneseš ho hodně.
    OTEC (nadále spí)
    MATKA: A ještě se stavíš u švadleny ve městě.
    OTEC (přetočí se na druhý bok a stále spí)
    MATKA: Možná ještě navštívíš ševce.
    OTEC (hlasitě zachrápe)
    MATKA (třese jím): Tak už jdi!
    OTEC (vzbudí se a začíná se s MATKOU hádat)
    MATKA a OTEC (zuřivě se hádají, hází po sobě talíře)

    KARKULKA (znechuceně odchází a bere košík): Všude dobře, u babičky nejlépe!

  • Obrázek uživatele Azereth

    ŠOKUJÍCÍ ODHALENÍ!!! ČTĚTE UVNITŘ!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Ehm...

    Drabble: 

    PŘISTIŽEN SE SALÁTEM! SNAŽÍ SE OTESÁNEK ZHUBNOUT?!

    Včera v sedm hodin večer byl Otesánek spatřen při pojídání hlávkového salátu.
    Nejen, že ten den ještě nesnědl rodiče, on dokonce ani nespořádal sedláka s povozem!
    Tato skutečnost velmi šokovala širokou veřejnost a vyvolala bouřlivé diskuze.
    Opravdu Otesánek hubne? Proč se snaží žít zdravě? Co za tím vězí? Že by nová láska?!
    Obavy z Otesánkovy životosprávy začínají pociťovat dokonce již jeho kolegové a přátelé.
    "Dnes odmítl i tlačenku!" sdělil nám nejmenovaný zdroj z jeho blízkého okolí . "Už nevíme, co s ním, jsme z toho naprosto zoufalí." dodává s povzdechem.

    Více na straně 6.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Pochod

    Úvodní poznámka: 

    Ukázkové bjb.

    Drabble: 

    Šli tři
    Slunce jim plálo nad hlavou
    Šli tři- šli ranní doubravou
    Šli tři a šel zde každý sám
    Šli tři- jeden byl k smrti ubodán

    Šli dva
    Měsíc je hladil po tváři
    Šli dva- život jim hnil na oltáři
    Šli dva a šel zde každý sám
    Šli dva- jeden byl druhým roztrhán

    Šel jeden
    Fanfáry na cestu mu křičely
    Šel jeden- ruce mu krví potřeli
    Šel jeden a šel zde sám
    Šel jeden- obdivován a proklínán

    Šel žádný
    Tichá dýka mu oporou
    Šel žádný- stoická lázeň mu oborou
    Šel žádný a šel zas sám
    Šel žádný- k smrti přikován

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Azereth

    Skrýš

    Úvodní poznámka: 

    Šílený crossover. :D To téma tam snad je. :)

    Drabble: 

    Nikolas vdechl vůni dávných vzpomínek a vkročil do Rue de Montmorency.
    Pořád tam stál. Zadumaný a bezpečný. Jeho domov.
    S úsměvem se dotkl zdiva. Nejdříve obkreslil prstem symbol N a F. Totožně pokračoval, dokud kámen nezačal měknout. Poté z něj vytáhl... pergamen.
    Zarazil se. Pergamen? Ne, to není možné. Byl tam! Přece tam dával... Klarent- dvojče Exkalibru.
    Zamračeným pohledem přelétl text na pergamenu.
    "Objevil jsem Tvé tajemství, Nicolasi Flamele,... přišev zde hledati Kámen mudrců, nalezl jsem meč Tvůj... schovati ráčil jsem ho... jist, že Tys živ...
    S úctou Claudius Frollo"

    Nikolas si povzdechl. Takže teď jenom prohledat katedrálu Notre Dame...

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Azereth

    Záblesky vzpomínek

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 7- Záblesk
    Časově před třetí sérií.

    Drabble: 

    První. "Afghánistán, nebo Irák?"
    Druhá. Černý kabát nepatřičně povlávající kolem růžového kufru.
    Třetí. Sherlock s úsměvem a jiskřičkami v očích nesoucí mu zapomenutou hůl, kterou už John nikdy nebude potřebovat.
    Čtvrtá. Zpětný náraz pistole a taxikář s prostřelenou hrudí.
    Pátá. Vůně číny, kterou si dali po prvním případu v restauraci na rohu.
    Desátá. Sherlock skloněný nad mikroskopem, neposedné vlasy padající mu do čela.
    Dvacátá. Další honička ulicemi Londýna.
    Padesátá. Táhlý zvuk houslí ve čtyři hodiny ráno.
    Stá. Sherlock, roztažený na gauči, mumlající nesrozumitelná slova ze spaní.
    Tisící. Vzduch pulzující napětím. Postava padající ze střechy.
    A pak nic než černočerná tma.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Jak to bylo doopravdy

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Doufám, že takováhle ptákovina ještě nikoho nenapadla... :D

    Drabble: 

    V té láhvi jsem ležel a pochrupoval skoro celou věčnost, než ji někdo odšpuntoval.
    A k mé neskonalé radosti to byl nějaký čtyřletý capart.
    "Čehož si žádáš?"
    Hleděl na mě vyloženě nechápavě.
    "Můžu ti splnit přání..." zkusil jsem to znovu.
    Rozzářily se mu oči a začal vypočítávat: "Vebloud, žilafa a moc papu!"
    Nebyl jsem si jistý, co myslí slovem papu, proto jsem vzal všechno jídlo.
    Tak se s tím tahám a nadávám: "Sakra, to je dřina! Dřina všech DŘIN!!!"
    "Aladinku, co to tam máš?" dorazila mezitím jeho máti.
    "Džina všech džin!"
    No a vysvětlujte jim pak, že se jmenuju Abdul!

  • Obrázek uživatele Azereth

    Rekonvalescence

    Úvodní poznámka: 

    Původně jsem chtěla napsat něco o stopách korýšů v jídle, ale to už zde padlo.
    Na to, že jsem zde ten fandom teprve založila, je to poněkud spoileroidní... no co už.

    Drabble: 

    Když se probudil, zjistil, že se nachází ve stroze zařízené místnosti. Billy the Kid se i přes bolest v hrudníku pokusil posadit.
    "Kde to jsem?"
    "Řekněme, že v bezpečí," usmál se nesmrtelný Ital sedící na okraji jeho postele. "Starobylé bytosti neovládly svět a naši pánové nejsou zrovna ve stavu, kdy by nás mohli potrestat."
    Billy se vesele ušklíbl. "Tak to abychom se nezačali nudit... brzy něco podnikneme!"
    "Na to bych nesázel. Ty zde budeš muset zůstat alespoň měsíc."
    "Měsíc?!" zděšení v jeho hlase bylo více než patrné.
    "No... když si z někoho obří krab udělá špíz, léčba většinou chvíli trvá."

    Závěrečná poznámka: 

    Téma beru tak, že na něm ten korýš zanechal stopy.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Tajemství nesmrtelného Nikolase Flamela

    Série fantasy knih (Alchymista, Čaroděj, Vědma, Zaříkávač, Válečník a Kněžka) o Nikolasi Flamelovi. Ten střeží vzácný Kodex, s jehož pomocí mohou být na svět přivedeny starobylé bytosti, které zničí lidstvo. Když je Nikolasovi kniha ukradena, jediný, kdo může svět zachránit jsou dvojčata Josh a Sofie, která o tom zatím nemají ani ponětí...
    V knihách se vyskytují smyšlené postavy, ale rovněž různé postavy z legend a mýtů i postavy skutečné. (Postavy namátkou třeba: Johanka z Arku, Hekaté, Scathach, Gilgameš, John Dee, Morrigana, Mars, Niccolo Machiavelli, William Shakespeare, Prométheus, Billy the Kid...)

  • Obrázek uživatele Azereth

    Úvahy Vševědoucího

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nevím no. Ale to téma tam někde je. :)

    Drabble: 

    Mohl bych procestovat celý vesmír za jediný den a dotknout se hvězd.
    Mohl bych prozkoumat nejhlubší dna oceánů, aniž bych vstoupil do vody.
    Mohl bych ukrást největší poklady světa a u toho skákat po jedné noze.
    Mohl bych ukazováčkem malovat kruhy v obilí a přikládat to mimozemšťanům. Nebyl bych nikým viděn.
    Mohl bych rozsvítit oblohu pouhým lusknutím a považovat to za samozřejmost.
    Mohl bych zničit celou planetu ekologickou katastrofou aniž bych hnul prstem.
    Mohl bych ovládat celé skupiny národů a přemýšlet o nesmrtelnosti chrousta.
    Mohl bych udělat spoustu věcí.
    Ale proč bych to dělal? Vždyť to lidé zvládnou úplně sami.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Mistrova tajná metoda

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tedy doufám, že to ještě nikoho nenapadlo. :D
    Pardon, bylo to silnější než já....

    Drabble: 

    En... ten... tý... ky...
    Rty šeptaly slova dětské básničky jako mocnou kletbu.
    ...dva... špa... lí... ky...
    Byla to kletba. Prst při každé slabice poskočil o další jméno na seznamu osob.
    ...čert... vy... le... těl... ze... lek... tri... ky...
    Pečlivě vyslovoval. Nemůže přece nikoho vynechat. Nikoho. Byla to hra.
    ...bez... klo... bou... ku... bos...
    Hra náhody. Hra náhody na kocoura a myš. Spoustu myší. Která asi přijde na řadu jako první?
    ...na... ra... zil... si... NOS!
    A kdyby jenom nos. Promiň, Nede, srazím ti hlavu.
    G. R. R. Martin se ďábelsky rozesmál.
    En... ten... tý... ky...
    Bylo to pouhé zahřívací kolo.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Uvedení věcí na pravou míru

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Kráska a zvíře. Kravina. A už tak brzy, chjo. :D

    Drabble: 

    Vysoký, solidní a dobře zaopatřený tvor hledá mladou a krásnou dívku, se kterou by mohl bydlet. Měla by být velmi hezká a milá a nehledět příliš na jeho zevnějšek.
    P. S.: Mám zámek.

    Mladá, krásná a nezadaná dívka ze zchudlé rodiny hledá muže, ke kterému by se mohla ihned nastěhovat. Už to doma se sestrou nemůže vydržet ani minutu. Nezáleží jí na povaze, majetku, inteligenci ani vzhledu.
    P. S.: Klidně ať je to zvíře, když bude mít byt.

    Zvíře zamávalo novinami s inzeráty návštěvě před nosem: "No a takhle jsme se seznámili, žádný otec přespávající v zámku, to jsou nesmysly."

  • Obrázek uživatele Azereth

    Pisálek

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 2, Les náhod. :)
    Letos tak nějak vůbec nestíhám, a tak doufám, že nikoho v budoucnu nevykradu. Ale já se k tomu dočtení a komentování jednou dostanu. Fakt. :D
    Upozornění: Šílený crossover.

    Drabble: 

    Na další planetě bydlil amatérský pisálek.
    Když k němu malý princ přišel blíže, zrovna rozvěšoval cedulky s nápisem NÁHODA na stromy kolem.
    "Co to děláš?" podivil se malý princ.
    "Les náhod," prohlásil pyšně pisálek.
    "A nač chceš mít les náhod?" zeptal se malý princ.
    "Abych o něm mohl psát!" řekl pisálek a dále se věnoval cedulkám.
    "Ale proč chceš o něm psát?" vyzvídal malý princ.
    "Protože za to dostanu bod!" odvětil netrpělivě pisálek.
    "A k čemu je ti ten bod?" vyptával se malý princ.
    "Mám z něj radost," odpověděl pisálek.
    Dospělí jsou rozhodně zvláštní, pokýval hlavou malý princ a odešel.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Deset srdečních záležitostí

    Úvodní poznámka: 

    Tak třetí a poslední pozdní výběr. :)
    Ano, jsem si vědoma toho, že spousta už ve výběrech byla, ale já si přesto nemohu (a nechci) pomoci.
    A u tohohle výběru se mi tak nějak nahromadilo více věcí od stejných autorů, takže to vybírání bylo obzvlášť těžké...

    Drabble: 

    Nikdy ne tak úplně od striggy. Protože ti dva. A protože já tomu... věřím. Chci tomu věřit.
    Nový začátek od Birute. Protože je to tak strašně nádherný a nadějný závěr toho všeho. Byl by.
    Slabost zavřených očí od Carmen. Protože oni dva. Ta píseň. A to, co se do knihy nevešlo.
    Dopis Alanovi od Keneu. Protože ten film mě dostal. Stejně jako drabble.
    Zpěv od Amaranty. Protože za některým zpěvem by šel člověk až na kraj světa...

    Nejsi sám… od Martian. Protože název hovoří za všechno. A protože Mušketýry mám moc ráda a drabblata od Martian ve mně dokázala vyvolat celou škálu emocí, od smíchu až po pláč.
    Jak byla tma od se.id. Protože Horáček, Pažout a diskrétní sluchátko. A protože jsem si v životě nemyslela, že zrovna tihle dva mě tak chytnou.
    Krádež v Hagridově hájovně od Regi. Protože některé záhady jsou skutečným oříškem. A protože mě tahle série o Hagridovi vždycky tak optimisticky naladila.
    Tajná mise od Sindual. Protože to prostě nemá chybu. A protože mi drabblátka o malém Bilbovi pokaždé vyvolala úsměv na tváři. Když on byl tak roztomilý!
    Dívka v okně od Aplír. Protože je to moc krásné. Obraz i drabble. A protože se mi její drabblata inspirovaná obrazy vždy moc líbila.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Deset brouků v hlavě

    Úvodní poznámka: 

    Tak jsem tu s druhým velmi (ale velmi) pozdním výběrem. A ano, stydím se za to. :D
    Nu, co se dá dělat... :)
    Takže deset drabblí, které mi nasadily brouka do hlavy.

    Drabble: 

    Přírodě na stopě od Dangerous. Protože je to velmi alarmující.
    Těžší než zabít draka od Amaranty. Protože takhle, takhle by to vážně mohlo dopadnout...
    Strach od Avevy. Protože ta skutečnost mě také vyděsila. A nejvíce na tom ta možnost, že jsem jedním z nich.
    Ráno od myday. Protože takové to někdy bývá. Nebo ne?
    Touha po úspěchu od Esclarte. Protože toto mi vždycky vrtalo v hlavě. Stále vrtá.
    To neřeš! od Blueberry Lady. Protože svět se naučil před vším zavírat oči.
    Beze slova od hidden_lemur. Protože někdy je to tak lepší.
    Ne od Šmeldy. Protože je to prostě drsný.
    Všechnokontexty od Faoba. Protože už ten nadpis hovoří za vše. Člověk to může číst desetkrát po sobě a pokaždé v tom vidí něco jiného a víc, což mimochodem platí u většiny Faobových drabblat. :)
    Uroboros od Lejdynky. Protože je to působivé. A protože kruh nemá počátek.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Deset plus jedna- Prsk na monitor

    Úvodní poznámka: 

    Tak jsem tu s pozdním sběr... ehm výběrem.
    První várka- deset, u kterých jsem si (skutečně/ málem :D) poprskala monitor. Snažila jsem se vybrat jiné, než už byly ve výběrech (i když se mi to samozřejmě nemusí povést, já mám paměť jak cedník a všechno se mi to vyhledávat nechce...), takže jsem nepočítala drabblata o Harknessech (protože u těch to bylo bez výjimky :D).
    Řazeno chaoticky. :)

    Drabble: 

    Historický okamžik od Esclarte. Protože on je všude.
    Moje zahrada od Jacomo. Protože co je moc, to je moc.
    Uprostřed noci od P.M.d.A. Protože někdy z toho člověku fakt hrábne.
    Dobrý obchod od Avevy. Protože není nad výhodný obchod, že?
    Pravda musí být krásná od Iantoucha. Protože to se prostě nedá.
    Ve hře mocných od Martian. Protože nástrahy vysoké politiky a tajné šifry jsou kdekoliv.
    Říčany od Solasta. Protože Středoškoláci. Prakticky u čehokoliv z tohoto fandomu se válím smíchy, neboť je to pro mě tak nějak aktuální.
    Před velkou cestou od striggy. Protože kdo si počká, ten se taky dočká? :D A prakticky cokoliv z její Záchranné stanice záporných postav.
    Ve skleníku od Keneu. Protože podcenit flóru se nevyplácí.
    Košťata od kopapaky. Protože není nad správný výběr knihy.

    A na závěr od Avevy. Protože co slovo, to perla. :D

  • Obrázek uživatele Azereth

    Video et taceo

    Úvodní poznámka: 

    Nechtěla jsem zde vkládat to, co už bylo ve výběrech, tak jsem tak nějak nakonec vybrala tohle, protože... těžko říct proč. :)

    Drabble: 

    Loďka tonula v šerém oparu noci. Tmavá postava na ní seděla nehnutě jako vytesaná z kamene. Až na ty oči. Těkavé. Nedočkavé.
    Pierre přivedl Esmeraldu s kozičkou přesně podle dohody.
    Odhodlanou a odvážnou.
    Ale při pohledu na zahalený plášť se zachvěla.
    Neviděl.
    Loď zavrzala a vyplula.
    Mluvil a mluvil. Sám. O ničem.
    Ticho kolem zlověstně pulzovalo napětím.
    Neslyšel.
    Když vystupovali, Esmeralda se k němu důvěřivě obrátila. Vyděšená. Poznala ho. Poznala arcijáhna.
    Pierre Gringoire nerozhodně přešlápl.
    Nepromluvil.
    Pouze omluvně pokrčil rameny.
    Obě vás přece zachránit nemohu, prolétlo mu hlavou.
    A pak beze slova vzal kozu Džali a zanechal Esmeraldu temným stínům.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Píši Vám

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Chtěla bych vám hrozně moc poděkovat. KaT a Nif za nekonečnou trpělivost, vám, skvělí autoři a zkrátka všem. Duben by nikdy nebyl dubnem! :)

    Bez nároku na bod. :)

    Drabble: 

    Na stole ležel list papíru, obálka a obyčejná tužka.
    Ztěžka dosedl na židli a začal psát.
    Mí nejdražší...
    Věznicí se protahoval průvan.
    ...píši Vám tento dopis těsně před...
    Na dvoře stála šibenice.
    ...svým nevyhnutelným odchodem...
    Oprátka se ladně pohupovala ve větru.
    ...Vzpomínky na Vás mi přinášejí útěchu...
    Slza skanula na dřevěný povrch stolu.
    ...Věřím, že na mne nezapomenete...
    Z chodby se začínaly ozývat kroky.
    ...Navždy Váš...
    Zabouchání na dveře. Už musel jít.
    Dopsal. Složil list do obálky a roztřeseně naškrábal adresu.

    Později hlídač znuděně hodil psaní do plechové krabice mezi ostatní.
    Byl to jen další dopis, který nikdy nebude odeslán.

    Závěrečná poznámka: 

    Dopisy z cely smrti. Doporučuji.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Co si lidstvo zaselo...

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 27: První úroda.

    Drabble: 

    Ten den nebe plakalo.
    Ronilo těžké krvavé slzy za tento svět. Vsakovaly se do vyprahlé země a rostly z nich zablácené tanky a kulomety. Jako dárek živým.
    Ten den nebe plakalo.
    Za všechny muže a ženy na světě, za lidstvo samo. Kapky se slévaly do prohlubní a v kalužích se odrážela pýcha a domýšlivost celého pokolení.
    Ten den nebe plakalo.
    Kreslilo šedé vrásky do tváří okolních lidí, snažilo se z nich smýt veškerou nenávist a zlobu. Marně.
    Ten den nebe plakalo naposledy.
    Protože s lidmi již mít soucit nemohlo. Ne poté, když zřelo jejich první úrodu.
    Miliony a miliony mrtvých.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Když kocour není doma, mají myši pré?

    Úvodní poznámka: 

    Omlouvám se, že fušuji do fandomu, ale chtěla jsem zkusit i tohle. Pro striggu. :)
    Tak snad je to tam všechno a snad to vypadá, jak to vypadat má...

    Drabble: 

    PRACOVNÍK (váhá ve dveřích): Tak já jdu. Večer jsem zpátky.
    (Bouchnutí dveří, všeobecný zmatek)
    VLK (zoufale): Co budeme dělat?
    JEŽIBABA (rázně): Společný program! Kreslení, nebo zpívání.
    VĚTŠINA: Zpívání! Zpívání!
    JEŽIBABA: Začněte někdo.
    VOLDEMORT (odhodlaně):
    Ach, Pottře, Pottře,
    V Bradavicích-li jsi?
    Ach, Pottře, Pottře,
    V Bradavicích-li jsi?
    Brumbál se ptá, zvítězil jsi?
    Brumbál se ptá, zvítězil jsi.

    Zvítězil, zvítězil, ale málo,
    Všechno se mi to jenom zdálo!

    SAURON:
    Před dveřmi, za dveřmi, od soumraku do svítání,
    před dveřmi, za dveřmi, návštěvníku, nevěř mi!

    JEŽIBABA (skřípavě):
    Pečení, pečení, všechny smutky promění,
    perníky, perníky jsou lék.
    Pečení, pečení, všichni kolem ocení,
    perníky, perníky jsou (skřek!)

    JIM (rozšafně): Ah, ha, ha, ha, stayin' alive. Stayin' alive!

    VOLDEMORT (nevinně): Červený šátečku, kolem se toč, kolem se-

    VLK (zavrčí a chytne ho pod krkem): Neprovokuj!
    JEŽIBABA: Teď tanec!
    (Ježibaba chytne Vlka, Sauron Voldemorta, na Jima zbyl Santer a Otesánek sedí v koutku a ohryzává pec.)

    (Najednou kroky za dveřmi. Všichni strnou. Rychle začínají uklízet.)
    PRACOVNÍK (přichází s úsměvem): Tady je ale pořádek!

    (Flashback do okamžiku, kdy PRACOVNÍK odchází. Zjišťujeme, že si tohle jen představoval.)
    PRACOVNÍK (pro sebe): Zábavná představa. Až přijdu, tak je stejně všechny najdu spát na pohovce ve svinčíku. Ale tak to má být.

    Závěrečná poznámka: 

    Písničky popořadě: Ach, synku, synku. Před dubem, za dubem (Lotrando a Zubejda). Dělání. Stayin alive. Červený šátečku.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Jak málem vzbudili veřejné pohoršení

    Úvodní poznámka: 

    Omlouvám se, že fušuji do fandomu, ale já si to tak chtěla zkusit. Pro Ryu. :)
    Jinak jsem slušná bytost a ten druhý význam by mě nenapadl, kdybyste ho nepsali do komentářů. Tak. :D

    P.S.: S komentováním a čtením jsem pozadu, ale aktivně napravuji.

    Drabble: 

    To se tak jednou Horáček s Pažoutem procházeli po parku, drželi se za ruce, Horáček se najednou zadíval do dálky a povídá, hele, člověče, měli bychom zkusit mít nohy na ramenou, a Pažout jen vykulil oči, tady? Vždyť je tu plno lidí, Horáček na to, ti přece vůbec nevadí, a Pažout tak nějak zrudnul, ale Horáček nechápal, co na tom máš? Pažout zrudnul ještě více a Horáček povídá, tak jsem to nemyslel, tamten skin na nás divně kouká, musíme utéct, Pažout se chytil za hlavu, tak se to neříká, říká se vzít nohy na ramena, ale raději fakt půjdem domů.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Na zabití

    Fandom: 
    Drabble: 

    Poprvé to bral jako náhodu. I mistr tesař se jednou utne.
    Podruhé to považoval za jeho nehorázné štěstí. Jinak z té trouby přece vylézt nemohl.
    Potřetí si myslel, že tentokrát to vyjde. Nevyšlo.
    Počtvrté a popáté se nevýslovně naštval.
    Pošesté vypracoval důmyslný plán. Nefungoval.
    Posedmé byl tak nepříčetný, že málem rozmlátil všechno kolem.
    Poosmé mu svitla naděje. Chabá.
    Podeváté se málem sám zabil.
    Podesáté a pojedenácté se na místě rozbrečel.
    Podvanácté s tím chtěl nadobro seknout.
    Jenže zjistil, že třináct životů nemá už nikdo. Začal se zvrhle těšit.
    Bezdůvodně.
    Potřinácté to bylo nachlup stejné. Začal zoufale výt.
    "Zajíci! Jen počkej!"

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Azereth

    Ve jménu pověr

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 25- Vigilantibus iura.
    Čistě teoreticky by fandom měla být i Historie...
    Mírná inspirace Kladivem na čarodějnice.

    Drabble: 

    In nomine Patris...

    Nejdříve uhranula dobytek. Všechna zvířata ze dne na den pošla z neznámé příčiny.
    Poté odvedla ženám muže a dívkám chlapce.
    Zapálila stodoly, ohrady a sad.
    Přivedla s sebou mor. Neštovice. Lepru.

    ...et Filii...

    Do města je to daleko. A spravedlnost nepočká. My máme vlastní.
    A dříví, dříví máme taky dost.
    Musíme to vykonat ihned! Spravedlnost bdělým!

    ... et Spiritus sancti...

    Klády jsme naskládali na sebe ve vysokou pyramidu. Doprostřed jsme vrazili dřevěný kůl.
    A k němu čarodějnici. Tvářící se tak nevinně, že lid byl pobouřen.
    Obtočili jsme ji železným řetězem. Neuteče!
    Stačilo jenom zapálit pochodeň.

    Amen.

    Hranice vzplála.

  • Obrázek uživatele Azereth

    Ať žije noc!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Omlouvám se za to, že bohužel nestíhám číst ani komentovat a minimálně do středy stíhat nebudu, ale poté to všechno doženu. ;)

    Drabble: 

    Už je ráno.
    Ten pocit jím projel jako naostřená dýka. Zabodával se hlouběji a hlouběji, až zcela zpřetrhal tenké nitky nočních snů.
    Rozmrzele se zavrtěl pod přikrývkou.
    Zavřenými víčky cítil stále sílící světlo a vychutnával si teplo šířící se mu po těle.
    Ale nemohlo to být ráno. Ne dnešní ráno, ne toto ráno, prostě ne!
    Nervózně se ošil.
    Je to jen sen. Určitě je to sen, a když se mu zdá, znamená to, že je noc.
    Rozhodl se. S námahou rozlepil oko a vystrčil ruku z postele.
    Okamžitě přes ni dostal pánví.
    Garfield přesvědčeně pokýval hlavou a temně zaskučel: "Pondělí!"

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Azereth

    Nejasné instrukce

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Kde je Lee?"
    "Třeba čekal tak dlouho, až vrostl do země. Vidíš támhle to křeslo? Nápadně se mu podobá.."
    "Jo, a taky vidím vzkaz na stolku."
    Dvojčata se shlukla kolem papírku.
    "Sraz v šest. U snědeného krámu."
    "Bezva. Co tím sakra myslel?"
    "Nejbližší krámy jsou v Prasinkách. Pochybuju teda, že některý z nich přes noc přejmenovali."
    "Co ty víš. Třeba si řekli, tak, teď je všechny převezem a bác. "
    "Nebo je to šifra! Vezmeš první, třetí a páté písmeno a-"

    "Co tady blbnete?!"
    "Lee! Můžeš nám odhalit genialitu svého vzkazu?"
    "Snědený krám?"
    Ukázal na prázdný obal od bonboniéry na stolku.

    Závěrečná poznámka: 

    Já v tom hned od začátku viděla "krám" s významem "zbytečná věc". :)

Stránky

-A A +A